CHYTRÝ

První slovo je ovšem cizí, tedy přejaté. Pochází z latinského intellectus, tedy rozum, pochopení, které je od slovesa intellegere, čili rozumět, chápat, doslova však vybírat si. Staří Římaně totiž věděli, že inteligentní je ten, kdo si umí vybrat z více možností tu správnou. Do blízkého příbuzenstva patří slovo inteligence, kterým v češtině označujeme jednak onu schopnost, rozumové nadání, a také celou vrstvu lidí pracujících duševně, tedy intelektuály, což je další slovo, které patří do příbuzenstva. K výrazu intelektuál dodám, že jsme ho přejali z francouzštiny a že je na den přesně znám zrod tohoto slova. Prvně bylo použito v Zolově výzvě k revizi Dreyfusova procesu, která vyšla 14. ledna 1898.

Michal Novotný

O českém slově chytrý žádná na den přesná data neznáme. A nejen to, jednotliví etymologové se liší v názoru, jak tohle slovo vlastně vzniklo. Taková nejednotnost není nic neobvyklého, zvláště mezi etymology z minulého či předminulého století a etymology mladšími, kteří mají k dispozici více poznatků. V případě slova chytrý jsou však rozpory až neobvyklé velké. V některých slovnících se dokonce můžeme dočíst, že slovo chytrý je jen české, a v jiných, že existuje i v jiných slovanských jazycích. Tento na první pohled nepochopitelný rozpor vznikl z toho, že jedni odborníci soudí, že české slovo chytrý ve významu rozumný, inteligentní, důvtipný, rozumově bystrý, nemá nic společného s například slovenským slovem chytrý ve významu rychlý, hbitý. Že jde o dvě různá slova, která vznikla ze dvou různých základů. Tento názor zastával například etymolog Václav Machek, který k tomu dodával, že výraz chytrý nemá nic společného ani se slovesem chytat.

Zcela opačný názor má současný autor Jiří Rejzek. Ten v zatím nejnověji vydaném etymologickém slovníku jednoznačně tvrdí, že praslovanské chytr bylo odvozeno od chytati a že původně znamenalo "rychlý v pohybu" a z toho že vznikl význam rychlý v chápání, tedy chytrý. Ostatně totéž si myslel už v polovině minulého století velký znalec češtiny, spisovatel a překladatel Pavel Eisner. Ten ve své Češtině poklepem a poslechem napsal: "Slovo chytrý označuje rozumovou vlohu, rozumnost takovou, která je napořád ve střehu, aby z logicky rozpoznaného chytře, tj. rychle pochopeného stavu věcí, z dané životní situace vyvodila důsledky..." Pozoruhodné je, a Eisner na to také upozorňuje, že přídavné jméno chytrý je zcela neutrální, zatímco podstatné jméno chytrák je slovo hanlivé.

Vysílá se v pondělí 7.4.03