Cítíte se plní po malém jídle? Pozor na falešné signály, říká Kateřina Cajthamlová

Pocit plnosti někdy máme už po malém jídle. Nejčastěji nastává ve třech místech - na vstupu (souvisí s tím samotná konzumace potravy a rychlost jezení), uvnitř (plynatost buď z plynu spolykaného, vtvořeného, nebo neuvolňovaného) nebo na výstupu (zácpa způsobená sílou svalů, tvarem střeva nebo kvalitou střevního obsahu).

U některých obézních lidí je příčinnou vysoko postavená bránice kvůli nahromadění viscerálního tuku v dutině břišní nebo podvýživovými dietami, které narušily trávení. Někdy se jedná i o psychogenní záležitost, kdy nám pocit plnosti signalizuje mozek například při depresích nebo poruchách příjmu potravy. Plnost taky trápí lidi s alergií na určitou složku potravy nebo ty, kteří nemají některý z enzymů v trávicím traktu (nejčastěji laktázu).

Problémy s polykáním

Lidé, kteří trpí pyrózou, neboli chronickým pálením žáhy způsobeným vracením žaludeční kyseliny, mají často jícen zánětlivě zjizvený, a potrava se jim těžko polyká. Když už se jim podaří trochu jídla sníst, hned se jim vrací jídlo společně s kyselinami a mají pocit, že jsou plní. Dalším problémem může být zvětšená štítná žláza.

Problémy při hladovkových dietách

Pokud dlouho hladovíme, trávicí trakt odmítá velkoobjemovou nízkoenergetickou stravu. Tělo si žádá malé dobře stravitelné potraviny, například čokoládu nebo tyčinku. Pakliže mu nabídneme velkou porci rajčat plných vlákniny, po jednom máme „dost“. Tento způsob stravování, kdy zaplníme žaludek malou porcí nedostatečného jídla, je velmi škodlivý.

Nezaplňujte se plynem

Pokud při pití zároveň i dýcháme, zaplníme si žaludek plynem. „Říká se tomu, že pije jako koza, je to hodně slyšet,“ přibližuje Kateřina Cajthamlová. Problematické jsou i bublinkové limonády. Pakliže trpíme plynatostí a pocity plnosti, měli bychom pít jen čistou nesycenou vodu, nikoliv limonády nebo pivo. Zaplynovat se můžeme i pečivem, které obsahuje droždí nebo následkem rychlého jídla po dlouhém hladovění. Plynatost bychom neměli potlačovat. Pokud to společenská situace umožňuje, měli bychom plyny uvolnit.

Kateřina Cajthamlová|foto: Adam Kebrt

Zácpa souvisí s kondicí

Člověk, který má povolenou břišní stěnu, častěji trpí zácpou. Při vylučování totiž zapojujeme i břišní svaly - přímé i šikmé. Na zácpu a z ní vyplývající pocit plnosti funguje moudrost našich babiček: Běž se proběhnout, ono ti vytráví. Pokud jíme třikrát denně, ideální je se před jídlem projít, pohyb pomůže peristaltice.