CITOVAT
Dnes se budu věnovat slovesu, které v těchto svých povídáních používám velmi často. Jak už jsem mockrát říkal, to, co tady o slovech vyprávím, nejsou výsledky nějakého mého vlastního vědeckého bádání. Badatel nejsem, jsem jen sběratel zajímavých jak často říkám zákulisí slov. Čtu si knížky opravdových badatelů, výsledky jejich práce si zaznamenávám a pak je tady velmi často cituji. Ano, citovat je to slovo, které chci dnes probrat ve své rubrice o zákulisí slov.
Na slovese citovat je zajímavé především to, že ho v češtině používáme ve dvou významech, které spolu na první pohled vůbec nesouvisí. A to nemluvím o tom, že to sloveso má ještě hovorovou podobu citýrovat, jejíž význam je opět zcela odlišný od prvních dvou.
Nejobvyklejší význam slovesa citovat, který také já běžně používám ve své rubrice, je ten, který je ve Slovníku spisovného jazyka českého uvedený na prvním místě. Cituji: "citovat 1. (co) doslovně uvádět, uvést cizí výrok, cizí text." Z tohoto významu slovesa citovat jsou i výrazy citát, citace a citování což je všechno totéž, tedy doslovné uvedení nějakého výroku či textu. Nesmím zapomenout, že citovat, tedy "ve stejné podobě uvést", lze i cizí hudební motiv ve vlastní skladbě a že i tomu se říká citát.
Citovat ale lze také úplně. V duchařské literatuře nebo třeba ve strašidelném televizním filmu jste se už asi setkali s tím, že se tam citovali duchové. A znamenalo to, že duchové vyvolávali. Například tím oblíbeným způsobem, že se zhasne, všichni kolem stolu se vezmou za ruce, médium cosi povídá a Napoleon klepáním stolečku oznamuje, že byl zavražděn arzénem. To je citování neboli vyvolávání duchů. Také ďábla lze citovat, tedy vyvolávat, ale toto spojení se neužívá tak často.
A do třetice citovat, tentokrát ve zmíněné hovorově podobě citýrovat. Toto sloveso slovník vysvětluje jako "volat, povolat, předvolávat, předvolat, obesílat, obeslat, často zbytečně nebo proti vůli". Já sloveso citýrovat často používám v souvislosti s naší, tedy Českou poštou. Když mě ta instituce honí, citýruje do svých poboček jen proto, že se zjevně upřímně domnívá, že v těchto krajích se dopoledne nechodí do zaměstnání, nýbrž čeká na pošťáky.
Takže citovat jako doslova něco uvádět, citovat jako vyvolávat duchy a citýrovat jako zbytečně někam honit. Nezdá se to pravděpodobné, ale všechny tři významy tohoto slovesa mají společný původ v latinském slovese citare, které znamená dávat do pohybu, oživovat, vyvolávat. Ten, kdo mě citýruje, mě uvádí do pohybu, ten kdo cituje duchy je vlastně oživuje a když citujeme nějaký výrok či text, ta slova v jistém smyslu také oživujeme, uvádíme je v jiné době nebo v jiné souvislosti do nového života nebo snad také obrazně můžeme říct: do pohybu.
Vysílá se v pondělí 10.2.
(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.