Čtyřiadvacet let pod vodou

Profesor Radek Pudil, zástupce přednosty 1. interní kardioangiologické kliniky LF UK a FNHK, se potápí už téměř čtvrt století. Začal v potápěčské škole v Eilatu, ale sám doporučuje začít s přístrojem raději v chráněném bazénu u nás.

Vzpomenete si, že při jeho minulé návštěvě jsme si ve studiu povídali o srdečním selhání, ale dnes to bude o vodě. Říká, že člověka pohání odvěká touha podívat se pod vodu. Potápěč se ale může setkat s různými nehodami, méně často při potápění na nádech, o něco více při přístrojovém potápění.

Strašákem není jen dekompresní choroba, ale i celá záležitost pobytu ve vodním prostředí, roli hraje i vlastní zdravotní stav nebo fyzická kondice. Do dneška jsem nevěděl, že v půl metru pod vodou se už člověk bez dýchacího přístroje kvůli tlaku vody spontánně nenadechne. Pan profesor doporučuje spolehlivé zvládnutí ovládání výstroje, která má možnost pokračovat v dýchání i při zamrznutí automatiky.

Je náročnější potápění v Česku nebo v moři? Budete překvapeni. Baví vás klidné moře, bez živočichů, žraloků nebo čtyřhranek. Je luxusem mít při úvodním ponoru privátního instruktora?

Poslouchejte dnešní podcast a dozvíte se to.

autor: Petr Arenberger
Spustit audio