Cunami
Vánoční přírodní katastrofa v Asii přinesla do našeho běžného jazyka slovo tsunami. A současně s tím i jeden jazykový, přesně řečeno pravopisný problém.
Popovídáme si dnes o pojmenování "dlouhých mořských vln katastrofické povahy, kruhovitě se šířících od hypocentra mořského zemětřesení," jak tsunami definuje encyklopedie Universum. Akademický slovník cizích slov má definici velmi podobnou: "dlouhé a ničivé mořské vlny charakteristické velkou rychlostí, obrovskou délkou a značnou výškou", tuto definici však najdeme hned na dvou místech zmíněného slovníku. Jednak pod heslem tsunami, psáno s ts na počátku, jednak pod heslem cunami, psáno s c na počátku. A to je ten avizovaný pravopisný problém.¨ Nejprve si povězme pár slov o původu tohoto aktuálního výrazu. Je to japonské složené slovo. Jeho první část cu znamená přístav či záliv, druhá, tedy nami, má význam vlna. Cunami je v překladu přístavní či zálivová vlna, což dává informaci o chování oné vlny; na volném moři je totiž jen pár decimetrů vysoká, do ničivé několikametrové výšky vyroste až u pobřeží, v zálivech, v přístavech.
A teď k otázce, jak toto slovo psát. Dlouholetým zvykem v českém prostředí bylo psaní převzaté z anglických textů, tedy tsunami. Někdy druhý či třetí den po katastrofě se v servisu České tiskové agentury začalo objevovat psaní cunami, s c na počátku. Což okamžitě vyvolalo bouři na několika diskusních místech internetu. Spoustu lidí taková psaná podoba slova rozčilila, přestože naše hlavní deníky toto v uvozovkách nové psaní slova od ČTK nepřejaly a dál psaly tsunami. Až poté, co se odpůrci cunami s c rozčilili a vychrlili své argumenty, většinou toho druhu: já jsem zvyklý psát to takhle, tak je to správně, podívali se někteří z nich do příruček a ke své nelibosti zjistili, že psaní cunami s c je zcela v pořádku. Že pravopisně správné jsou obě varianty. Pokud vás zajímá můj názor na věc, mám celkem dva a obávám se, že oba jsou menšinové. Za prvé si myslím, že když počátek japonského slova zní cu, má se do češtiny přepisovat jako cu. Ostatně děje se to například u japonských zeměpisných názvů a u příjmení. Japonské ostrovy se jmenují a píší Cušimské, japonský olympijský vítěz v gymnastice se jmenuje a píše Cukahara. To, že angličtina japonské cu přepisuje písmeny tsu, by nás nemělo zajímat. Kdyby angličtina psala cu, četlo by se to ku či kju. A můj druhý názor zní: pravopis slova cunami v češtině je na cunami to vůbec nejméně důležité.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
