Dagmar Lieblová získala čestné občanství Kutné Hory

Loni v říjnu ji prezident Václav Klaus propůjčil Řád T. G. Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. Do středočeského města se Dagmar Lieblová pravidelně vrací a právě tento týden k tomu měla obzvlášť velký důvod.

Dagmar Lieblová se v Kutné Hoře narodila v roce 1929. Vyrůstala v rodině zdejšího praktického lékaře a v historickém městě prožila šťastné ranné dětství. To ale změnila 2. světová válka.

Už od začátku války trpěla Dagmar Lieblová pro svůj židovský původ. Životním mezníkem pro ni i její celou rodinu byl pak rok 1942, který znamenal transport do terezínského ghetta.

Kutnohorská rodačka přežila jako jediná ze své rodiny hrůzy holocaustu. Z Osvětimi, kam se během krutých válečných let dostala, mohla totiž díky velkému štěstí odejít do německých pracovních táborů. Tamní vězně pak na konci války vysvobodila britská armáda.

Nová pamětní deska připomínající oběti holocaustu|foto: Michal Trnka

Po válce se Dagmar Lieblová vrátila do Kutné Hory. Po absolvování tamního gymnázia vystudovala na Karlově univerzitě český a německý jazyk. Poté mimo jiné přednášela na katedře překladatelství a tlumočnictví a v roce 1993 se stala spoluzakladatelkou Terezínské iniciativy, které nyní předsedá.

Jako pamětnice se účastní řady besed a ráda se také vrací do Kutné Hory. Naposledy si sem přijela převzít čestné občanství. Zároveň si nenechala ujít ani odhalení pamětní desky kutnohorským obětem holocaustu. Místo pro ni se našlo na zahradě někdejší kutnohorské synagogy ve Smíškově ulici.