Dekadence
Celý minulý týden jsem tu probíral zákulisí slov, která tak či onak souvisejí s výrazem pád. Vyšel jsem z názvu nového českého filmu Horem pádem a došel až k padouchům, spádům a paďourům. Dnes se k tématu vzdáleně vrátím se slovem dekadence. Slovník spisovného jazyka českého uvádí dva významy výrazu dekadence. Za prvé je to obecně úpadek, upadání a úpadkovost a za druhé "umělecký směr v literatuře a umění na konci 19. a na začátku 20. století".
Slovník pak pokračuje hodnocením tohoto uměleckého směru, negativním hodnocením, protože je to slovník vytvořený za komunistického režimu, který okázale bojoval se vším, co nebylo dutě optimistické, a to dekadence věru nebyla. Že dekadenti jako Baudelaire, Wilde, Trakl či u nás Jiří Karásek ze Lvovic byli podstatně větší umělci než komunisty vychvalovaní třeba Pavlenkové se lze snadno přesvědčit vlastní četbou. Ale toto je rubrika o zákulisí slov, a tak si povězme, jak dekadence souvisí pádem. Už jsem to vlastně říkal. Význam slova dekadence je úpadek. Jinak řečeno: překlad slova dekadence je úpadek.
Toto slovo vzniklo ve francouzštině, kam přešlo ze středověké latiny, kde se decadentia vytvořilo z klasického latinského decadere, které má základ ve slovese cadere, padat a také upadat, klesat, ochabovat, umírat. Cadaver je pak latinsky mrtvola, mršina, padlé zvíře; ostatně slovo kadaver se v tomto významu používá i v češtině. Sloveso cadere dalo vzniknout i příjemnějším slovům používaným v češtině. Kaskáda je stupňovitý vodopád, italsky cascata, kaskadér je člověk, který se živí tím, že nebezpečně padá, a kadence je zakončení hudební myšlenky, jinak se také říká "rytmický spád". Nakonec se ještě vrátím k dekadenci jako názvu uměleckého směru. Podobně jako baroko, gotika či biedermeier byla i dekadence původně nadávkou. Ale představitelé tohoto směru ji hrdě přijali za svou. Ne že by svou tvorbu pokládali za úpadkovou, jak to bylo původně myšleno, oni slovo obrátili proti době, v níž žili. Toto je čas všeobecného úpadku, pravili.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.