Dělená strava. Co to je dělená strava?

17. únor 2011

Doktorka Kateřina Cajthamlová o dělené stravě a její podstatě

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Opět ve vysílání Patrik Rozehnal ...

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová, dobrý den.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A dneska si to pěkně rozdělíme. Já se budu ptát a vy budete odpovídat.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Schválně.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A téma je dělená strava. Co to je dělená strava?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To je takový systém vlastně,že se nesmí něco jíst s něčím, a to vysvětlení, proč něco se nesmí s něčím jíst, má spoustu různých podob. Takže v zásadě například se říká, že kytičky se mají jíst nějak se zvířátky a že se nemají jíst s něčím jiným. Je to prostě velmi složitá, v podstatě já tomu ráda říkám rituální metoda, kterak se zamýšlet nad jídlem. Nejprve teda, když byste dovolil, bych řekla, proč já dělenou stravu považuji za nesmyslnou. Je to proto, protože se vlastně oddělují určité živiny od sebe a ten který je laik, dostává představu, že například může ze své stravy oddělit sacharidy a jíst vlastně něco, co ty sacharidy neobsahuje a jíst třeba jenom bílkoviny a vlákninu. To je filozofický nesmysl, protože ve všech potravinách jsou přítomny všechny živiny zároveň, v různých poměrech, ale všechny. Takže i třeba v takovém ananasu je drobné procento rostlinného tuku. Čili v podstatě není možno oddělit nějaký typ potravy od jiné. Takový nejstarší model dělené stravy, to vás možná překvapí, je zmiňován už v tóře, kde je například zakazováno, aby se jedno maso živočichů s mlékem jejich matky.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale tam to souviselo nějak s uchováváním potravin a s teplotou.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě, ale to zajímavé na tom je, že už tam vlastně se něco od něčeho mělo oddělovat. Nebo se nesmělo jíst maso obsahující krev toho živočicha. Toto všechno v té době byly velmi racionální zásady v podstatě hygienického nakládání s potravou, zejména teda v tom pásmu, kde bylo velké teplo. Protože samozřejmě to, že vepřové maso se nejrychleji kazí, víme,takže pro lidi, kteří se pohybovali vlastně v podstatě v poušti, bylo velmi důležité to vepřové maso úplně vyloučit. Stejně tak jako konzumace alkoholu v takovém čtyřicetistupňovém vedru samozřejmě s organismem výrazně zamává. Čili tyto tehdejší ze zkušenosti vycházející oddělené stravy měly svůj význam. Ty dnes, uměle vytvářené oddělené stravy tolik významu nemají. A pokud já bych mohla se přimlouvat pro nějakou dělenou stravu, tak vždycky mám za to, že by bylo dobré oddělit potraviny od pochutin a brát větší ohled na to, které potraviny jíme a těm pochutinám se věnovat až poté, co jsem najedeni.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dělená strava, dnešní téma seriálu Hubněte zdravě, tedy téma, ke kterému se s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou vracíme po písničce, která na regionu odezněla. Kde se tedy vzal ten dnešní model té dělené stravy. Tak, jak jste to líčila, tak mi to přijde, že je to směska jakýchsi náboženských rituálů s babskými radami, které tam v průběhu věků přišly. Kdo vymyslel tu moderní dělenou stravu, odkud se vzala?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak podle pana doktorka Bukovského, který to píše v jedné ze svých velmi chytrých knih, pan doktor Bukovský je fyziolog. V podstatě kořeny této stravy můžeme hledat už někde v devatenáctém století a postupně ji oprašovali různí lidé po nějakém delším časovém úseku. Takže stejnou věc jako kdysi dávno vlastně radili lékaři svým obézním pacientům, to znamená přestat jíst obiloviny, že tedy zhubnou, jíst tedy v podstatě jenom maso a zeleninu. Nebo jíst ty obiloviny zvlášť, čili to je v podstatě takový ten jednoduchý systém dělené stravy. Totéž radili manželé Daymondovi ve svých knížkách, totéž radí Lenka Kořínková svým příznivcům, čili ti lidé, kteří různým způsobem oprašují nějaký starý systém, vlastně vycházejí z toho, že když to jednou fungovalo, může to fungovat. Na část lidí to funguje, ale podklad to většinou žádný nemá. Řekla bych znovu, že tím pozitivem dělené stravy je to, že se o té stravě přemýšlí. Takže já teď zkusím požádat naše posluchače u rozhlasových přijímačů, aby trošku zapřemýšleli, jaké živiny se má vzdát člověk, který se chce zbavit svých nadbytečných tuků, tedy živočišných tuků. Necháme jim chvilku čas a možná potom zkuste odpovědět vy.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak si dáme písničku?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrá.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Úkol jsme dostali, milí posluchači. Zůstal jsem ve vaší skupině. Otázka směřuje i na mě od doktorky Kateřiny Cajthamlové, které živiny se máme vzdát bez toho, že by to na nás mělo nějaký vliv, abychom zhubli, nebo jak to bylo?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Pokud se chcete zbavit svých živočišných tuků, na kterou živinu musíte velmi ostrým okem pohlížet a pokud možno ji oddělit co nejvíc ze své stravy.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Asi těch živočišných tuků ne?

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Bingo. Divil byste se, většina lidí řekne, musíme odstranit přílohy. Přílohy jsou ovšem sacharidová složka stravy a ne, že by měly tvořit většinu, ale ty správné přílohy, to znamená ty, které obsahují zároveň tedy polysacharidy, čili sacharidy škrobového typu a zároveň vlákninu, většinou obsahují také bílkoviny. Nejtypičtější takovou potravinou je například čočka. Stejnou takovou potravinou pravděpodobně budou dobře udělané bramborové knedlíky. Čili toto jsou věci, které by vlastně v té stravě chybět neměly, protože u nás v podstatě hlavně duševně pracujících ta příloha je hlavní věc, která nám dodává polysacharidy, které potřebujeme k tomu, aby náš mozek celý den normálně pracoval. Ono to zhubnutí, ke kterému dochází poté, co odstraníme úplně přílohy, bývá vlastně za prvé přerušováno periodami neovladatelné impulsivní imperativní chuti na sladké. A pokud to sladké je řešeno sladkým tučným, tak se dostáváme do koloběhu neustálých pocitů viny, tloustnutí, hubnutí, tloustnutí, hubnutí. Čili tady potom už ta dělená strava jakkoliv jaksi dobře míněná většinou nezabírá. Čili to hlavní, co musíme v dnešní době velmi ostrým okem pozorovat, je množství živočišných tuků. A já bych pro ty, kteří ještě třeba s námi neposlouchali víc pořadů, chtěla říct, co jsou hlavní zdroje živočišných tuků v naší potravě. Takže jednak je to maso, maso savců, protože maso ptáků, zejména těch, kteří žijí krátkou dobu, bývá těchto živočišných tuků nebezpečného typu prosté. Další zdroj vlastně živočišných tuků jsou mléčné výrobky, to znamená sýry, mléko samotné, zejména ty plnotučné varianty. A další bývá tedy ten vlastní tuk těch zvířat, to znamená sádlo, máslo, lůj. Čili tyhle ty věci jsou vlastně ty hlavní zdroje živočišných tuků, na které bychom si měli dávat pozor. Těch se zbavovat je možné jenom tehdy, pokud čteme složení a pokud se zamýšlíme vlastně nad tím, čeho chceme dosáhnout. Další způsob, jak se zbavujeme vlastních živočišných tuků, ten už s dietou souvisí méně, ten už souvisí nejvíce s pohybem. Ale pokud se chceme zbavit tukových zásob, musíme mít dostatečné množství bílkovin ve stravě, správné rostlinné tuky v ne příliš nadbytečném množství. Dostatek vlákniny, vitamínů, stopových prvků a těch zmiňovaných polysacharidů a v té stravě může být i deset procent monosacharidů. To znamená těch sladkých věcí, ale ve správném vlastně tvaru. To znamená, může tam být med, může tam být sladké ovoce, může tam být třeba nějaký typ vlastně i trochu něčím oslazeného nápoje. Ale musíme vždycky vědět, co za zdravotní stav máme a jaké má být to množství jednotlivých živin pro náš organismus vhodné, což v dnešní době už většinou chodíme konzultovat k lékaři.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. Ještě chvíli si s ní budeme na Regionu povídat. Ale teď zase hrát.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
O dělené stravě si stále ještě povídáme na Regionu v seriálu Hubněte zdravě. Už jsme ji trochu dělili na ty skupiny, vysvětlovali, jak to funguje. Ale je vůbec tedy pro někoho vhodná, když na světě už tolik desítek let existuje?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě pro někoho vhodná je. Řekla bych, že pro člověka, který v životě nikdy nepřemýšlel o tom, jak se stravuje, tak taková dělená strava může být dobrý začátek, protože se alespoň začne zamýšlet, začne si třeba psát, co kdy snědl, začne přemýšlet o tom složení a postupně, jak se tedy prokousává těmi všemi hodnotami a zápisky plus svým zdravotním stavem, tak vlastně se dostává k těm trošku racionálnějším postupům, ale to, co jsme říkali na začátku, bych chtěla zdůraznit i na konci. Dělená strava má své opodstatnění alespoň u těch lidí, kteří jedí málo ovoce a zeleniny, protože při té dělené stravě prostě musí zvýšit pravidelnost příjmu potravy, musí zvýšit příjem vody a dalších tekutin a musí zvýšit příjem ovoce a zeleniny, protože jinak vlastně zásady dělené stravy dodržovat ti lidé nemohou. V tomhle tom si myslím, že je ta metoda sice rituální, ale přece jenom trošku pomocná.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A když se zeptám ještě jednou laicky pro to vysvětlení na konec. Dělená strava znamená, že si to rozdělím z hlediska konzumace, nebo že i něco opravdu dám pryč a vyloučím, tedy oddělím a shrnu se stolu.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Bohužel, to je právě ta největší nevýhoda dělené stravy. Ona vám jako se snaží namluvit, že jíst můžete všechno, akorát něco s něčím. A to tedy opravdu není pravda.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová a spolu s ní se loučí i Patrik Rozehnal.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Na shledanou a děkuju vám.
Spustit audio