Děsiví čerti krampusáci se na léto usadili v podzemí ledečského hradu. Mají tam i školu

Čertovskou výstavou na hradě v Ledči nad Sázavou nás provedl kastelán Luděk Šíma
Peklo se neotevírá jen na začátku prosince. Alespoň v podzemí hradu v Ledči nad Sázavou na Vysočině. Tam to v Pekle žije i teď v létě. A čerti jsou v něm opravdu hrůzostrašní, přímo krampusáčtí. Ale nebojte: zatím se všichni z ledečského podzemního Pekla vrátili živí a zdraví.
Novou součástí dětské prohlídkové trasy na hradě v Ledči nad Sázavou je letos Peklo. „Nahoře máme plyšové medvídky a dole Peklo,“ upřesňuje kastelán Luděk Šíma. V expozici je spousta čertů, ale nejsou to naši milí pohádkoví čerti, ale krampusáci. „Jsou to skutečné krampus masky a obleky, které nám zapůjčila krampus skupina z Prahy,“ vysvětluje kastelán s tím, že myšlenka usadit čerty na hradě vznikla náhodou.
V hradním podzemí tak návštěvníci najdou písaře, čerty hrající mariáš, čertovskou školu, čerty spící na palandě a dokonce i čerta seniora. Celý příběh doplňuje strašidelná hudba a působivé červené osvětlení. Na konci Pekla stojí opuštěný Luciferův trůn, na který si kdokoli může sednout a třeba se i nechat vyfotografovat. „Je to nejoblíbenější část expozice, hlavně pro maminky. Mermomocí se tam snaží ty děti narvat,“ směje se kastelán.
Ledečský hrad je ale také velmi oblíbenou filmovou destinací. Točila se na něm třeba i pohádka Čertí brko. Pekelná expozice tak pokračuje do klidnější, čertovsky pohádkové části. „Filmaři nám zapůjčili kostýmy z natáčení, včetně rekvizit. Je tady fofrnet, rukcuk i koruna Lucifera,“ ukazuje kastelán.
Z čertovské výstavy je možné vyjít na hradní terasu, na které se nachází labyrint vytvořený z keřů. Je sestříhaný tak akorát na výšku malých dětí, které v něm jistě rády vyběhají tu pekelnou hrůzu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.