Doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. - kardiolog
11. říjen 2012
Tandem
Kardiolog doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. zavítal do Tandemu, talk show s Janem Rosákem. Dozvěděli jste se například, jak jsme na tom s dodržováním životosprávy, jakou doporučuje prevenci kardiovaskulárního systému a dozvěděli jste se i něco prohlídkách - v kolika letech se má jít a co se tam kontroluje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezký den vám všem, kdo jste si Tandem naladili, vám přeje Jan Rosák. Dnes mám pro vás trošku vážné téma. Stále více a více lidí se zapisuje do černých statistik onemocnění srdečně-cévního systému. Tragické na tom je to, že ve většině případů jsou tato úmrtí úplně zbytečná a dalo by se jim předejít. Například udržováním hladiny cholesterolu v normě. Čísla hovořící o počtu pacientů se srdečně-cévními onemocnění jsou šokující a při pohledu na ně by se mohlo zdát, že řada Čechů dělá všechno pro to, aby právě mezi tyto pacienty patřila. Jestli tomu tak opravdu je, tak i na to se dneska budu ptát kardiologa, docenta, doktora Michala Vrablíka. Dobrý den, vítám vás.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pane docente, jsem rád, že jste si na Tandem udělal čas a že našim posluchačům poradíte třeba, jak nad těmi kardiovaskulárními nemocemi vyhrát. Uvidíme. Nejprve písnička.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je tedy kardiolog, docent, doktor Michal Vrablík. A vzhledem k tomu, že se tak na vás dívám, jste velice mladý lékař, tak se vás chci zeptat, jak se takový mladý lékař rozhodne tak zásadně pro takový obor, jako je kardiologie.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Já vás musím na začátku maličko opravit, protože já nejsem pravý kardiolog, ale já jsem internista. Internista, který se baví a věnuje profesně odvětví zvanému preventivní kardiologie. Takže, abychom neuvedli posluchače v omyl a kolegové mě zítra neatakovali s tím, že jsem si přisvojil aprobaci, která mi nepřísluší, tak to raději rovnou vysvětlíme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Rozumím. Můžeme říkat preventivní kardiolog?
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Preventivní kardiolog je něco, co neexistuje, ale jistě se tak můžeme titulovat. Každopádně to, co mě vedlo k volbě mého zaměření, nebylo nic jiného než osobnosti. Osobnosti, které jsem obdivoval v průběhu studia na fakultě, které mně vlastně ukázaly ten směr. Je to třeba zakladatel oboru, profesor Šobral, který byl charizmatickým řečníkem, kterého vzpomínáme všichni, jak nám přednášel o těch hrozbách kardiovaskulárních nemocí a jak jim předcházet. A je to samozřejmě i třeba profesor Češka, jeho následovník, který převzal po profesoru Šobrovi to žezlo a dovedl obor k velkému rozkvětu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Musí být lékař tak trošičku jaksi i dobrý rétor, aby dokázal svoje pacienty třeba patřičně vyděsit? V tom dobrým slova smyslu myslím.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Určitě. Nemyslím si, že je třeba děsit, někteří pacienti na to ani moc neslyší, ale dobré komunikační schopnosti jsou nezbytným předpokladem pro to, aby lékař byl hodnocen pacienty jako dobrý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, přesně. Mimochodem, když jste se rozhodoval pro to, co budete jako mladý, možná i jako jinoch, možná dítě vůbec, co dělat, měl jste nějaké předobrazy třeba jako lékařské v rodině?
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
To je zajímavé, vůbec ne. Většina lékařů, aspoň se to traduje, ale je to i pravdou, většina lékařů má ve své rodinné historii dědečky, babičky a jiné významné více či méně lékaře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jsou přímo rody lékařské.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Jsou lékařské rody a je to tak stále. Ale v naší rodině široko daleko nikdo lékařem nebyl. Pokud si vzpomínám, tak mí praprarodičové byli právníky a i já jsem se dlouhou dobu zabýval myšlenkou, že bych se věnoval studiu práv. Ale přišla mi ta medicína zajímavější a přece jenom v některých aspektech mnohem důležitější.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak někdy bývá takový impuls zajímavý, který si člověk ani neuvědomuje a potom, když přemýšlí třeba při příležitosti jako dneska, když jste u nás v pořadu hostem, přemýšlí o tom, kde se to vlastně jaksi zlomilo třeba od těch práv k té medicíně, tak to třeba bývá, já nevím, dobrý kantor na střední škole, kamarád, televizní pořad to může, film.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
V mém případě se obávám, že to byla nerozhodnost. Já jsem strašně dlouho nevěděl, kam se vydat, kterou cestou se dát a co by mě vlastně nejvíc v tom životě bavilo. Možná je to i ta absence předobrazů v blízkém okolí. Každopádně mám pocit, že jsem hodně přemýšlel o tom, čím bych mohl být prospěšný a platný, jak má člověk přece jenom v období toho výběru směru povolání mladickou hlavou, tak měl jsem takový pocit, že v té medicíně budu nejprospěšnější a nejplatnější.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak co my víme, třeba opravdu ano a my se k tomu taky dneska dostaneme. Ale říkáte nebo řekl jste, že jste v první řadě internistou a k té preventivní kardiologii jste se dostal teprve až postupně.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Je to úplně přesně tak. V zásadě po ukončení studií na 1.lékařské fakultě Karlovy Univerzity v Praze jsem se přihlásil do postragraduálního studia a vybral jsem si samozřejmě na základě volby osobnosti již dnes zmíněného profesora Češku, který tenkrát vypisoval témata pro postgraduální studenty, a tak jsem se vlastně dostal k tomu svému oboru.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Říká se, tedy alespoň v populárních publikacích, v tisku a podobně, že jsme na tom s kardiovaskulárními onemocněními špatně nebo ta populace, že je špatně, že má velikou zásluhu v tom v uvozovkách, silných uvozovkách špatný způsob naší výživy, to znamená hodně tučné a tak. Je to pravda? Je to skutečně tak, anebo je to třeba jenom taková obezlička lékařů?
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Já bych neřekl, že to je obezlička lékařů, ty statistiky jsou opravdu neúnosné. Každý rok zemře v Česku víc než 50 procent ze všech zemřelých právě na onemocnění oběhového systému. Takže ta proporce je velmi výrazná. A proč tomu tak je, je těch příčin samozřejmě celá řada. Ale velmi významné jsou právě faktory našeho životního stylu a zdá se, že ta tradiční česká kuchyně a ta naše tradiční nechuť k pohybovým aktivitám jsou hodně velkou částí té neradostné statistiky úmrtnosti. Ale zase abysme nebyli tak pesimističtí, tak za posledních 20 let se to dramaticky změnilo a možná, že právě ta společenská změna i změna cenové politiky a cenových hladin přispěla k tomu, že jíme zdravěji a třeba průměrná hladina cholesterolu v českých a moravských zemích se snížila o více než půl jednotky, kterým říkáme milimoly a to je velmi významné z hlediska celopopulačního. Takže rozhodně jíme lépe a zdravěji, máme lepší hodnoty a také, což je velmi důležité, za těch posledních 20 podstatně kleslo množství zemřelých, kteří každý rok na kardiovaskulární onemocnění zemřou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A myslíte si, pane docente, že to je opravdu spíš tím, že jíme zdravěji, anebo že se trošičku víc hýbáme?
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Já si myslím, že s tou pohybovou aktivitou je to ještě obtížněji změřitelné než s tím, co vlastně sníme, protože všichni víme, jak se měří ta spotřeba těmi spotřebními koši, jak je to přece jenom vágní. A, upřímně řečeno, změřit, jak se populace hýbe, je ještě těžší. Ale zcela jistě moderní životní styl, ke kterému zvláště mladá generace často vzhlíží a inklinuje, zahrnuje pohybovou aktivitu jako něco, co by mělo být pěstováno a já si myslím, že přece jenom ten sedavý způsob života našich prarodičů už dneska se pomaloučku mění. Ale netroufnu si odhadnout, zdali ta pohybová aktivita opravdu vzrostla stejně nebo propročně k tomu, jak se zlepšila ta jídelní.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víte, já soudím podle sebe, protože mám takový pocit, že já se v tom jídelníčku zase příliš jaksi neomezuju v těch tradičních českých jídlech. Já si občas ty knedlíky, tu kachničku dám. Ale zase, a teď mi řekněte, jestli to dělám správně, to hodně kompenzuju pohybem. To znamená, dejme tomu, dvakrát, třikrát týdně tenis a ještě nějaký fotbal a tak. V tom případě je ta kachnička a ty knedlíčky povolená?
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Povolovat kachničku a knedlíčky, to nevím, jestli bychom takhle do rozhlasu měli. Ale na druhé straně je úplnou pravdou, že ten váš model není vůbec špatný, protože je prokázáno, že i osoby, které mají nadváhu nebo jsou přímo obézní a jsou pohybově aktivní, jsou na tom lépe než ti, kteří jsou štíhlí a přitom se nehýbou. Takže ten váš způsob je v zásadě správný, ale musíme říci, že je to třeba hodně individualizovat. Jsou osoby, které mají genetickou vlohu pro třeba vyšší cholesterol, mají vysoký krevní tlak, mají cukrovku a pak samozřejmě ta kachnička vykompenzovaná pohybem úplně vhodná ve všech případech není.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že jste teď ale všem těm /nesrozumitelné/ postavám dal opravdu hodně naděje ještě do života.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je preventivní kardiolog, docent, doktor Michal Vrablík, jak se sám tedy kategorizoval. Preventivní kardiolog je opravdu úžasná ne funkce, spíš jaksi směřování. Ale řekněte mi, jakým způsobem se opravdu preventivně dá těmto kardiovaskulárním nemocem zabraňovat. Předpokládám, že asi nějakou jaksi, dejme tomu, akcí v tisku, v rozhlasu, to znamená, lidi trošičku jaksi strašit, děsit, zvedat prst. Ale dá se to i nějakým jiným způsobem, dejme tomu, nějakou masivnější akcí třeba mezi populací dělat?
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Víte, to, co vy říkáte, je vlastně ten populační způsob intervence. To znamená, to, co má v konečném důsledku úplně největší vliv na statistiky, o kterých jsme mluvili v předchozím vstupu. Ale v zásadě jsou dva směry. Buď můžeme intervenovat individuálně, to znamená poučit a sledovat jednotlivce, který má třeba různou konstelaci těch takzvaných rizikových faktorů a snažit se je ovlivnit a tím ovlivnit jeho individuální osud. Anebo potom je ten druhý směr, o kterém jste mluvil vy, tam je velká role médií. Ale samozřejmě, když se ptáte na masivnější, řekněme, ovlivnění těch našich stravovacích a pohybových návyků, pak my vidíme velký dluh a rezervu třeba ve vzdělávání už v úrovni na základních a středních školách, kde nechceme strašit, ale chceme vzdělávat, chceme poskytnout informace. A jsou v přípravě programy, které by měly v podstatě i v úrovni těch základních a středních škol srozumitelnou formou seznámit žáky, potažmo studenty s principy toho zdravého životního stylu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já si myslím, že hodně v tom samozřejmě může dělat rodina třeba. Představuju si jaksi, když dítě vyrůstá a rodiče mu jaksi servírují neustále to, o čem jsem tady mluvil před chvilkou, kachničku,knedlíčky, že jo, tak jaksi potom, když vyroste a má svůj vlastní život, dokonce svou vlastní rodinu, no tak stravuje on i jeho rodina podobně. Ale když jaksi ta výchova té rodiny jde jiným směrem, tak to má asi pozitivnější vliv.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Máte úplnou pravdu. Nejenom že dědíme geny po svých rodičích, ale, jak se říká, s těmi geny se taky dědí kuchařka. Takže taková ta geneticky determinovaná nadváha a obezita, to je jenom polovina pravdy. Jakkoliv genetická předurčenost i tělesné hmotnosti jej prokázaná a je zcela jistá. Na druhé straně řekněme si upřímně, že ty obézní rodiny mají ty tradiční stravovací a pohybové vzory, které jsou nevýhodné. A tam je velká role třeba těch vzdělávacích institucí nebo mediálních kampaní, které by mohly, mohly teoreticky, jakkoliv ten vliv rodiny bude vždycky největší, mohly změnit tu situaci a třeba změnit směřování těch dětí z obézních rodin.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já mám takový pocit, že ze všeho nejvíc působí vždycky třeba na děti, ale, pozor, teď to řeknu možná trošičku víc expresivně, třeba na zvířata, na psy, máme psa, který prostě, když něco udělá, tak dostane, já nevím, naplácáno a příště už ví, že to nemá dělat. U dítěte je to to samé. Já se pamatuju, že jsem se jednou hodně spálil, když jsem sáhnul na rozpálenou plotýnku. Už na ni nikdy nesáhnu. To znamená, že možná, že tenhle ten způsob jaksi prevence je lepší než nějaká, byť masivní kampaň třeba v tisku, při jejímž sledování dotyčný mávne rukou a řekne, to jsou s prominutím, teď to řeknu taky expresivně, kecy.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
To je další velká pravda a trošku svízel těch preventivních opatření v kardiologii. Vezměte si, že když my se snažíme vysvětlit našim i pacientům, že jsou v riziku vzniku infarktu nebo mozkové mrtvice a co by měli udělat, jak změnit životní styl a jaké třeba léky užívat, stejně hovoříme o událostech, které možná nastanou v horizontu 5, 10 let. U těch dětí je to horizont 30 let. To je pro ně nepředstavitelné. Čili, upřímně řečeno, není to vůbec jednoduché a já neříkám, že znám recept a myslím si, že ho dokonce nezná nikdo, jak nejlépe zorganizovat takové informace, jak je nejlépe předat, aby dopadly na úrodnou půdu a skutečně k té změně životního stylu došlo. Ale když se tak dívám na vás, tak třeba vy jako mediálně známá osobnost svým příkladem přinášíte vlastně tuhle tu informaci naprosto nenásilnou formou a sloužíte jako vzor pro tu mladou, střední generaci. Takže ten váš tenis, to je dobrá věc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale ta kachnička s tím knedlíčkem, to jsem nemusel, že jo. Ba ne, ale já si myslím, že, aspoň to na sobě tak cítím, že tenhle ten kompromis jaksi, který se mi daří občas dělat, že asi bude možná optimální.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Zcela jistě. Vždycky platí všeho s mírou a tady to platí několikanásobně. Já si myslím, že ty vzory jsou velmi důležité, protože přece jenom nikdo nikomu neříká, neukazuje, podívejte se, takhle to má vypadat, takhle to má být. Ale když vystoupí politik, který má 40 kilogramů nadváhy a cigaretu v ústech, tak je samozřejmé, že funguje automaticky jako negativní vzor. Všichni se na něj odvolají, všichni řeknou, proč já bych měl, když, podívejte se a jak je vysoko.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S mým dnešním hostem, preventivním kardiologem, moc se mi to líbí, jak jste se kategorizoval, pane docente, docentem, doktorem Michalem Vrablíkem jsme si povídali zatím převážně na vážná témata. Tak teď hodně silně přeladíme, protože před námi je klasika českého humoru. Ten výběr je dneska na vás, pane docente. Tak koho?
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Bylo to pro mě docela těžké, když jsme se domlouvali s dramaturgyní pořadu na tom, že si mám zvolit komika, který pak zazní ve vstupu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stáváte se vlastně dramaturgem našeho pořadu tak trošku, že.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
To je pro mě zcela nová role, takže jsem byl trošičku v rozpacích, ale nakonec jsme se domluvili a může zaznít ukázka z tvorby Smoljaka se Svěrákem, kterou mám velmi rád a která si myslím, že opravdu celkem zásadním způsobem obohatila naši kulturní scénu. Já si totiž vzpomínám, že když jsem byl dítě, tak jsem moc nechápal vtip Vladimíra Renčína, v kterém taková ta jeho typická rodina reprezentovaná mužem, který čte noviny a ženou, která se ho ptá otázku: Prosím tě, ten Bedřich Smetana a Jára Cimrman opravdu žili, nebo je to zase nějaká sranda? Tak já jsem ten vtip nechápal, protože jsem se domníval, že Jára Cimrman je skutečnou, reálnou historickou postavou. Takže už od dětství si vzpomínám, že mě Smoljak se Svěrákem a jejich Cimrman provázeli, takže jsem byl rád, že si je můžu vybrat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a když existoval Smetana, tak s tím Cimrmanem to bude určitě úplně stejné.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Velmi pravděpodobně.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je docent, doktor Michal Vrablík, který se zabývá internou a jednak preventivní kardiologií. Budem si povídat spíš o té preventivní kardiologii, já si myslím, že ta je hodně zajímavá. Vzhledem k tomu, že nemoci nitra, pochopitelně chodíme s nimi k určitým lékařům, ale přece jenom ty kardiovaskulární nemoci nás straší mnohem víc. Čil, jakým způsobem vy, dejme tomu, tu svou činnost prakticky jaksi vedete, to znamená, jakým způsobem pacientům radíte, jakým způsobem je vedete, jakým způsobem je kontrolujete, léčíte?
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Víte, preventivní kardiologie ve skutečnosti není definovaným oborem vnitřního lékařství, ale je to takový podobor, kterým my se bavíme a zabýváme. Na druhé straně preventivním kardiologem je každý praktický lékař v této zemi, protože systém preventivních prohlídek, který je realizován od věku 40 let periodicky každé dva roky, také pátrá po přítomnosti těch velkých rizik mozkové mrtvice, srdečního infarktu, jakými jsou vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, vysoký cukr a tak dál. Čili, v podstatě s preventivní kardiologií se setkává každý z nás na pravidelných preventivních prohlídkách a je to správně, protože úplně každý z nás trpí aterosklerózou, což je popisný termín pro kornatění tepen, krásné české slovo kornatění.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kornatění, to úplně člověk cítí, slyší, jak kornatí.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Jak kornatí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A každému asi kornatí, viďte.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Ano, ano. I mně a i vám kornatí, právě v těchto okamžicích přibývá těch aterosklerotických usazenin. Ale je pravda, že to, že máme zkornatělé cévy, nám do určitého procenta toho zkornatění vůbec nevadí. Je prostě potřeba říct, že to, že všichni trpíme aterosklerózou, je pravda, ale ty komplikace aterosklerózy se dostavují až v jejím určitém stádiu. A my se snažíme tou preventivní kardiologií nebo kardiovaskulární prevencí, chcete-li, zabránit postupu a zejména rychlému postupu toho tepenného kornatění.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak jakým způsobem bychom o sebe měli dbát? Co bychom prakticky jaksi měli podnikat? To znamená, dejme tomu, kromě toho žít zdravě, tak dejme tomu, taky jaksi ve vztahu k medicíně, to znamená chodit na jaké prohlídky třeba?
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Ty prohlídky jsou definované a každý praktický lékař by po 40.roce věku měl preventivní prohlídku periodicky realizovat v odstupech dvou let. Ta preventivní prohlídka vždycky zahrnuje zhodnocení krevního tlaku, tělesné hmotnosti, výšky, zhodnocení toho, co se událo za poslední období ve zdravotním stavu toho konkrétního nemocného. A v případě, že se vyskytne nějaké podezření nebo v případě, že v předchozích odběrech, které jsou, odběry krve jsou definovány v tom 40.roce věku a potom podle výsledků s různou periodicitou, takže v případě, že je potřeba kontrolovat hladiny krevních tuků, krevního cukru, tak se samozřejmě k tomu ještě přidávají ty laboratorní testy. Ty nejsou povinné u všech, ale u těch, kde nějaká abnormalita byla zjištěna, tak zcela jistě. Pak je to celá skupina osob, v jejichž rodinách se vyskytla předčasná manifestace těch srdečně-cévních onemocnění. Jinými slovy, máte-li nějakého příbuzného prvostupňového, tedy pokrevního, samozřejmě pokrevního, to je dost důležitá podmínka, který utrpěl mozkovou mrtvici, srdeční infarkt nebo měl nějakou jinou cévní komplikaci v mladším věku, orientačně před 55.rokem, pak je určitě váš genetický základ nevýhodný a zasluhujete větší pozornost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Může se stát, že i já jsem třeba teď jaksi prošel prohlídkou, jsem v pořádku, ale protože v mém rodu prostě určité choroby tohoto typu byly, měl bych si dávat pozor.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Přesně tak. A lékař si vás třeba pozve na tu prohlídku s časnějším termínem.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu mám dnes pana docenta, doktora Michala Vrablíka, lékaře, který pochopitelně převážnou většinu svého času, své práce věnuje nemocným, věnuje výzkumu, věnuje tomu, aby přicházel na nejrůznější nové způsob, jak zabránit, dejme tomu, i kardiovaskulárním nemocem. Ale co vy? Dbáte na sebe taky, pane doktore? Jak vy žijete zdravě? Povídejte.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Já žiju nesmírně zdravě, zeptejte se mé ženy. Ne, víte co, je to samozřejmě vždycky tak, jak by člověk chtěl, měl a co ve skutečnosti dělá. Já se snažím, myslím si, že se snažím žít zdravě. Já nemám žádná onemocnění a to, jak jsme se dohodli, můžu zaklepat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, u nás se může takhle klepat.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Takže klepu. A proto nemusím dodržovat žádná specifická omezení. A to je veliký rozdíl. V podstatě zdravý člověk by měl jít racionální stravu a měl by se přiměřeně, co nejvíc tím pádem, pohybovat. A nemusí dodržovat žádná omezení. Ale člověk, který je jakýmkoliv směrem nemocen, tak už ta omezení dodržovat má. A to je, řekněme, ten zásadní rozdíl, který si řada našich pacientů neuvědomuje, když říká, ale, pane doktore, já jsem vás onehdá viděl v restauraci a tam jste jedl řízek. A já říkám ano, ale já ten řízek jím jednou za 14 dní a zbytek času i proto, že se k řízku prostě nedostanu, si dám něco jiného. A, upřímně řečeno, moje chuťové preference jsou takové, že opravdu si myslím, že ta moje strava je poměrně racionální. K pohybové aktivitě, to je složitější, já strašně rád jezdím na kole, strašně rád běhám na běžkách a dělám všechny tyhle ty vytrvalostní pohybové aktivity, ale je pravda, že se k nim dostanu míň, než bych si přál. Takže naštěstí mám ženu, která je velmi silným motivačním prvkem, takže i když už se mi opravdu vůbec nechce, tak ona řekne: A víš, že dnes večer jdeš běhat? A to je, myslím, ale docela dobré, protože když se vrátím z toho 30minutového výklusu, tak je mi vždycky hrozně dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak často ten výklus provozujete? Každý večer?
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
No, to jsem se bál, že se mě zeptáte, protože v poslední době se mi to moc často nedaří a když se dostanu jednou za týden, tak je to dost. Ale zase budu trénovat na Jizerskou padesátku, takže budu muset častěji.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to je na vás vidět, že asi pravděpodobně budete vytrvalostním atletem, to je úplně jasné. No a co ostatní aktivity? Co vás těší, zajímá baví? Jaké máte koníčky třeba?
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Já teda musím říct, že strašně rád cestuju, strašně rád cestuju s rodinou, takže poznáváme nové kraje, jak to jenom jde. A k těm tradičním koníčkům, je to zvláštní, ale každý rok zjišťuju, že se stále méně a méně dostanu do dobrého divadla, stále méně a méně se dostanu k dobré knize, přestože knihovnu máme obrovskou a čtení vždycky bylo mou vášní, tak čtu stále méně, což je veliká škoda. Ale musím říct, že mám štěstí, protože moje práce je i koníčkem a mě to, co dělám, opravdu baví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mluvil jste o tom cestování a to mě inspirovalo k takové otázce, jak jsme na tom třeba, z vašeho pohledu, třeba s obezitou a vůbec jaksi se zdravím populace proti těm národům, které navštěvujete? Jinými slovy jsme na tom jaksi v kontextu se světem dobře nebo špatně?
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Víte co, z hlediska kardiovaskulárního zdraví jsme ve středu Evropy a dá se říct, že vlastně jsme v něm nejenom geograficky, ale i v těch statistikách. Když se na to totiž podíváte, tak existuje takový gradient západ - východ a v tomto gradientu se taky zhoršuje cévní zdraví měřené nejrůznějšími faktory, ať už výskytem úmrtí z cévních příčin nebo výskytem těch vaskulárních příhod. A Česko se posouvá v těch tabulkách stále víc na ten západ, ale pořád jsme tedy ještě na chvostě západu a na čele východu. Takže, když to srovnáte, tak opravdu jsme někde v takovém tom průměru a samozřejmě můžeme se bít v prsa a jásat, že jsme mnohem štíhlejší v průměru než Američané, ale na druhé straně zase můžeme se podívat třeba do Asie a zjistíme, že jsme strašně obézní.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je dnes a ještě chviličku bude docent, doktor Michal Vrablík,internista, který se zabývá takovým velice zajímavým oborem, preventivní kardiologií. Co vás čeká, pane docente? Teď mám na mysli jaksi jednak ve vašem hlavním oboru interny a jednak v tom oboru, kterým se zabýváte jako, jak jste říkal, koníčkem.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
No, podzim a jaro jsou tradičně takové nejrušnější části roku, kdy nás čeká organizace mnoha vzdělávacích akcí, protože přece jenom ty letní měsíce jsou fází klidu. I postgraduální vzdělávání má prázdniny. Ale protože jsem současně předsedou České společnosti pro aterosklerózu, která má jeden z cílů také organizaci vzdělávacích aktivit právě v oblasti preventivní kardiologie, tak máme před sebou spoustu seminářů, organizujeme náš výroční kongres, takže to mi zabere asi docela hodně času. A opravdu ten podzim a začátek zimy bude hodně rušný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak vás baví, případně hodně zaměstnává tahle ta administrativní práce toho funkcionáře vlastně? Teď jste se zatvářil tedy opravdu tak trošičku kysele.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Funkcionářská práce. Já bych neřekl, že to je funkcionářská práce, protože si vůbec nepřipadám jako funkcionář. Zase je to věc, která mě baví, v které spatřuju smysl a dělám to rád. A opravdu to nepřipomíná funkcionářství, protože my máme schůze 3krát, 4krát do roka, myslím výboru společnosti a jinak je to opravdu o práci. Takže opravdu pracujeme, pokud možno, neadministrujeme a snažíme se, aby prostě ty, pro které to děláme, to znamená naši kolegové-lékaři z toho měli co největší užitek. A zdá se, alespoň podle odezvy, že se to zatím daří. Takže jestli můžu, tak to znovu zaklepu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Klepejte určitě, protože tahle ta vaše práce, ze které budete mít vy užitek, bude mít hlavně jaksi odraz potom, když se bude dařit v tom celkovém zdravotním obraze o naší společnosti. To znamená, že z toho budeme profitovat především my, vaši pacienti. Tak ať se daří, pane docente, a zase někdy třeba v Tandemu na shledanou.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Velmi děkuji za pozvání. Hezký den.
--------------------
Hezký den vám všem, kdo jste si Tandem naladili, vám přeje Jan Rosák. Dnes mám pro vás trošku vážné téma. Stále více a více lidí se zapisuje do černých statistik onemocnění srdečně-cévního systému. Tragické na tom je to, že ve většině případů jsou tato úmrtí úplně zbytečná a dalo by se jim předejít. Například udržováním hladiny cholesterolu v normě. Čísla hovořící o počtu pacientů se srdečně-cévními onemocnění jsou šokující a při pohledu na ně by se mohlo zdát, že řada Čechů dělá všechno pro to, aby právě mezi tyto pacienty patřila. Jestli tomu tak opravdu je, tak i na to se dneska budu ptát kardiologa, docenta, doktora Michala Vrablíka. Dobrý den, vítám vás.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pane docente, jsem rád, že jste si na Tandem udělal čas a že našim posluchačům poradíte třeba, jak nad těmi kardiovaskulárními nemocemi vyhrát. Uvidíme. Nejprve písnička.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je tedy kardiolog, docent, doktor Michal Vrablík. A vzhledem k tomu, že se tak na vás dívám, jste velice mladý lékař, tak se vás chci zeptat, jak se takový mladý lékař rozhodne tak zásadně pro takový obor, jako je kardiologie.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Já vás musím na začátku maličko opravit, protože já nejsem pravý kardiolog, ale já jsem internista. Internista, který se baví a věnuje profesně odvětví zvanému preventivní kardiologie. Takže, abychom neuvedli posluchače v omyl a kolegové mě zítra neatakovali s tím, že jsem si přisvojil aprobaci, která mi nepřísluší, tak to raději rovnou vysvětlíme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Rozumím. Můžeme říkat preventivní kardiolog?
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Preventivní kardiolog je něco, co neexistuje, ale jistě se tak můžeme titulovat. Každopádně to, co mě vedlo k volbě mého zaměření, nebylo nic jiného než osobnosti. Osobnosti, které jsem obdivoval v průběhu studia na fakultě, které mně vlastně ukázaly ten směr. Je to třeba zakladatel oboru, profesor Šobral, který byl charizmatickým řečníkem, kterého vzpomínáme všichni, jak nám přednášel o těch hrozbách kardiovaskulárních nemocí a jak jim předcházet. A je to samozřejmě i třeba profesor Češka, jeho následovník, který převzal po profesoru Šobrovi to žezlo a dovedl obor k velkému rozkvětu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Musí být lékař tak trošičku jaksi i dobrý rétor, aby dokázal svoje pacienty třeba patřičně vyděsit? V tom dobrým slova smyslu myslím.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Určitě. Nemyslím si, že je třeba děsit, někteří pacienti na to ani moc neslyší, ale dobré komunikační schopnosti jsou nezbytným předpokladem pro to, aby lékař byl hodnocen pacienty jako dobrý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, přesně. Mimochodem, když jste se rozhodoval pro to, co budete jako mladý, možná i jako jinoch, možná dítě vůbec, co dělat, měl jste nějaké předobrazy třeba jako lékařské v rodině?
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
To je zajímavé, vůbec ne. Většina lékařů, aspoň se to traduje, ale je to i pravdou, většina lékařů má ve své rodinné historii dědečky, babičky a jiné významné více či méně lékaře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jsou přímo rody lékařské.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Jsou lékařské rody a je to tak stále. Ale v naší rodině široko daleko nikdo lékařem nebyl. Pokud si vzpomínám, tak mí praprarodičové byli právníky a i já jsem se dlouhou dobu zabýval myšlenkou, že bych se věnoval studiu práv. Ale přišla mi ta medicína zajímavější a přece jenom v některých aspektech mnohem důležitější.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak někdy bývá takový impuls zajímavý, který si člověk ani neuvědomuje a potom, když přemýšlí třeba při příležitosti jako dneska, když jste u nás v pořadu hostem, přemýšlí o tom, kde se to vlastně jaksi zlomilo třeba od těch práv k té medicíně, tak to třeba bývá, já nevím, dobrý kantor na střední škole, kamarád, televizní pořad to může, film.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
V mém případě se obávám, že to byla nerozhodnost. Já jsem strašně dlouho nevěděl, kam se vydat, kterou cestou se dát a co by mě vlastně nejvíc v tom životě bavilo. Možná je to i ta absence předobrazů v blízkém okolí. Každopádně mám pocit, že jsem hodně přemýšlel o tom, čím bych mohl být prospěšný a platný, jak má člověk přece jenom v období toho výběru směru povolání mladickou hlavou, tak měl jsem takový pocit, že v té medicíně budu nejprospěšnější a nejplatnější.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak co my víme, třeba opravdu ano a my se k tomu taky dneska dostaneme. Ale říkáte nebo řekl jste, že jste v první řadě internistou a k té preventivní kardiologii jste se dostal teprve až postupně.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Je to úplně přesně tak. V zásadě po ukončení studií na 1.lékařské fakultě Karlovy Univerzity v Praze jsem se přihlásil do postragraduálního studia a vybral jsem si samozřejmě na základě volby osobnosti již dnes zmíněného profesora Češku, který tenkrát vypisoval témata pro postgraduální studenty, a tak jsem se vlastně dostal k tomu svému oboru.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Říká se, tedy alespoň v populárních publikacích, v tisku a podobně, že jsme na tom s kardiovaskulárními onemocněními špatně nebo ta populace, že je špatně, že má velikou zásluhu v tom v uvozovkách, silných uvozovkách špatný způsob naší výživy, to znamená hodně tučné a tak. Je to pravda? Je to skutečně tak, anebo je to třeba jenom taková obezlička lékařů?
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Já bych neřekl, že to je obezlička lékařů, ty statistiky jsou opravdu neúnosné. Každý rok zemře v Česku víc než 50 procent ze všech zemřelých právě na onemocnění oběhového systému. Takže ta proporce je velmi výrazná. A proč tomu tak je, je těch příčin samozřejmě celá řada. Ale velmi významné jsou právě faktory našeho životního stylu a zdá se, že ta tradiční česká kuchyně a ta naše tradiční nechuť k pohybovým aktivitám jsou hodně velkou částí té neradostné statistiky úmrtnosti. Ale zase abysme nebyli tak pesimističtí, tak za posledních 20 let se to dramaticky změnilo a možná, že právě ta společenská změna i změna cenové politiky a cenových hladin přispěla k tomu, že jíme zdravěji a třeba průměrná hladina cholesterolu v českých a moravských zemích se snížila o více než půl jednotky, kterým říkáme milimoly a to je velmi významné z hlediska celopopulačního. Takže rozhodně jíme lépe a zdravěji, máme lepší hodnoty a také, což je velmi důležité, za těch posledních 20 podstatně kleslo množství zemřelých, kteří každý rok na kardiovaskulární onemocnění zemřou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A myslíte si, pane docente, že to je opravdu spíš tím, že jíme zdravěji, anebo že se trošičku víc hýbáme?
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Já si myslím, že s tou pohybovou aktivitou je to ještě obtížněji změřitelné než s tím, co vlastně sníme, protože všichni víme, jak se měří ta spotřeba těmi spotřebními koši, jak je to přece jenom vágní. A, upřímně řečeno, změřit, jak se populace hýbe, je ještě těžší. Ale zcela jistě moderní životní styl, ke kterému zvláště mladá generace často vzhlíží a inklinuje, zahrnuje pohybovou aktivitu jako něco, co by mělo být pěstováno a já si myslím, že přece jenom ten sedavý způsob života našich prarodičů už dneska se pomaloučku mění. Ale netroufnu si odhadnout, zdali ta pohybová aktivita opravdu vzrostla stejně nebo propročně k tomu, jak se zlepšila ta jídelní.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víte, já soudím podle sebe, protože mám takový pocit, že já se v tom jídelníčku zase příliš jaksi neomezuju v těch tradičních českých jídlech. Já si občas ty knedlíky, tu kachničku dám. Ale zase, a teď mi řekněte, jestli to dělám správně, to hodně kompenzuju pohybem. To znamená, dejme tomu, dvakrát, třikrát týdně tenis a ještě nějaký fotbal a tak. V tom případě je ta kachnička a ty knedlíčky povolená?
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Povolovat kachničku a knedlíčky, to nevím, jestli bychom takhle do rozhlasu měli. Ale na druhé straně je úplnou pravdou, že ten váš model není vůbec špatný, protože je prokázáno, že i osoby, které mají nadváhu nebo jsou přímo obézní a jsou pohybově aktivní, jsou na tom lépe než ti, kteří jsou štíhlí a přitom se nehýbou. Takže ten váš způsob je v zásadě správný, ale musíme říci, že je to třeba hodně individualizovat. Jsou osoby, které mají genetickou vlohu pro třeba vyšší cholesterol, mají vysoký krevní tlak, mají cukrovku a pak samozřejmě ta kachnička vykompenzovaná pohybem úplně vhodná ve všech případech není.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že jste teď ale všem těm /nesrozumitelné/ postavám dal opravdu hodně naděje ještě do života.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je preventivní kardiolog, docent, doktor Michal Vrablík, jak se sám tedy kategorizoval. Preventivní kardiolog je opravdu úžasná ne funkce, spíš jaksi směřování. Ale řekněte mi, jakým způsobem se opravdu preventivně dá těmto kardiovaskulárním nemocem zabraňovat. Předpokládám, že asi nějakou jaksi, dejme tomu, akcí v tisku, v rozhlasu, to znamená, lidi trošičku jaksi strašit, děsit, zvedat prst. Ale dá se to i nějakým jiným způsobem, dejme tomu, nějakou masivnější akcí třeba mezi populací dělat?
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Víte, to, co vy říkáte, je vlastně ten populační způsob intervence. To znamená, to, co má v konečném důsledku úplně největší vliv na statistiky, o kterých jsme mluvili v předchozím vstupu. Ale v zásadě jsou dva směry. Buď můžeme intervenovat individuálně, to znamená poučit a sledovat jednotlivce, který má třeba různou konstelaci těch takzvaných rizikových faktorů a snažit se je ovlivnit a tím ovlivnit jeho individuální osud. Anebo potom je ten druhý směr, o kterém jste mluvil vy, tam je velká role médií. Ale samozřejmě, když se ptáte na masivnější, řekněme, ovlivnění těch našich stravovacích a pohybových návyků, pak my vidíme velký dluh a rezervu třeba ve vzdělávání už v úrovni na základních a středních školách, kde nechceme strašit, ale chceme vzdělávat, chceme poskytnout informace. A jsou v přípravě programy, které by měly v podstatě i v úrovni těch základních a středních škol srozumitelnou formou seznámit žáky, potažmo studenty s principy toho zdravého životního stylu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já si myslím, že hodně v tom samozřejmě může dělat rodina třeba. Představuju si jaksi, když dítě vyrůstá a rodiče mu jaksi servírují neustále to, o čem jsem tady mluvil před chvilkou, kachničku,knedlíčky, že jo, tak jaksi potom, když vyroste a má svůj vlastní život, dokonce svou vlastní rodinu, no tak stravuje on i jeho rodina podobně. Ale když jaksi ta výchova té rodiny jde jiným směrem, tak to má asi pozitivnější vliv.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Máte úplnou pravdu. Nejenom že dědíme geny po svých rodičích, ale, jak se říká, s těmi geny se taky dědí kuchařka. Takže taková ta geneticky determinovaná nadváha a obezita, to je jenom polovina pravdy. Jakkoliv genetická předurčenost i tělesné hmotnosti jej prokázaná a je zcela jistá. Na druhé straně řekněme si upřímně, že ty obézní rodiny mají ty tradiční stravovací a pohybové vzory, které jsou nevýhodné. A tam je velká role třeba těch vzdělávacích institucí nebo mediálních kampaní, které by mohly, mohly teoreticky, jakkoliv ten vliv rodiny bude vždycky největší, mohly změnit tu situaci a třeba změnit směřování těch dětí z obézních rodin.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já mám takový pocit, že ze všeho nejvíc působí vždycky třeba na děti, ale, pozor, teď to řeknu možná trošičku víc expresivně, třeba na zvířata, na psy, máme psa, který prostě, když něco udělá, tak dostane, já nevím, naplácáno a příště už ví, že to nemá dělat. U dítěte je to to samé. Já se pamatuju, že jsem se jednou hodně spálil, když jsem sáhnul na rozpálenou plotýnku. Už na ni nikdy nesáhnu. To znamená, že možná, že tenhle ten způsob jaksi prevence je lepší než nějaká, byť masivní kampaň třeba v tisku, při jejímž sledování dotyčný mávne rukou a řekne, to jsou s prominutím, teď to řeknu taky expresivně, kecy.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
To je další velká pravda a trošku svízel těch preventivních opatření v kardiologii. Vezměte si, že když my se snažíme vysvětlit našim i pacientům, že jsou v riziku vzniku infarktu nebo mozkové mrtvice a co by měli udělat, jak změnit životní styl a jaké třeba léky užívat, stejně hovoříme o událostech, které možná nastanou v horizontu 5, 10 let. U těch dětí je to horizont 30 let. To je pro ně nepředstavitelné. Čili, upřímně řečeno, není to vůbec jednoduché a já neříkám, že znám recept a myslím si, že ho dokonce nezná nikdo, jak nejlépe zorganizovat takové informace, jak je nejlépe předat, aby dopadly na úrodnou půdu a skutečně k té změně životního stylu došlo. Ale když se tak dívám na vás, tak třeba vy jako mediálně známá osobnost svým příkladem přinášíte vlastně tuhle tu informaci naprosto nenásilnou formou a sloužíte jako vzor pro tu mladou, střední generaci. Takže ten váš tenis, to je dobrá věc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale ta kachnička s tím knedlíčkem, to jsem nemusel, že jo. Ba ne, ale já si myslím, že, aspoň to na sobě tak cítím, že tenhle ten kompromis jaksi, který se mi daří občas dělat, že asi bude možná optimální.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Zcela jistě. Vždycky platí všeho s mírou a tady to platí několikanásobně. Já si myslím, že ty vzory jsou velmi důležité, protože přece jenom nikdo nikomu neříká, neukazuje, podívejte se, takhle to má vypadat, takhle to má být. Ale když vystoupí politik, který má 40 kilogramů nadváhy a cigaretu v ústech, tak je samozřejmé, že funguje automaticky jako negativní vzor. Všichni se na něj odvolají, všichni řeknou, proč já bych měl, když, podívejte se a jak je vysoko.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S mým dnešním hostem, preventivním kardiologem, moc se mi to líbí, jak jste se kategorizoval, pane docente, docentem, doktorem Michalem Vrablíkem jsme si povídali zatím převážně na vážná témata. Tak teď hodně silně přeladíme, protože před námi je klasika českého humoru. Ten výběr je dneska na vás, pane docente. Tak koho?
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Bylo to pro mě docela těžké, když jsme se domlouvali s dramaturgyní pořadu na tom, že si mám zvolit komika, který pak zazní ve vstupu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stáváte se vlastně dramaturgem našeho pořadu tak trošku, že.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
To je pro mě zcela nová role, takže jsem byl trošičku v rozpacích, ale nakonec jsme se domluvili a může zaznít ukázka z tvorby Smoljaka se Svěrákem, kterou mám velmi rád a která si myslím, že opravdu celkem zásadním způsobem obohatila naši kulturní scénu. Já si totiž vzpomínám, že když jsem byl dítě, tak jsem moc nechápal vtip Vladimíra Renčína, v kterém taková ta jeho typická rodina reprezentovaná mužem, který čte noviny a ženou, která se ho ptá otázku: Prosím tě, ten Bedřich Smetana a Jára Cimrman opravdu žili, nebo je to zase nějaká sranda? Tak já jsem ten vtip nechápal, protože jsem se domníval, že Jára Cimrman je skutečnou, reálnou historickou postavou. Takže už od dětství si vzpomínám, že mě Smoljak se Svěrákem a jejich Cimrman provázeli, takže jsem byl rád, že si je můžu vybrat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a když existoval Smetana, tak s tím Cimrmanem to bude určitě úplně stejné.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Velmi pravděpodobně.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je docent, doktor Michal Vrablík, který se zabývá internou a jednak preventivní kardiologií. Budem si povídat spíš o té preventivní kardiologii, já si myslím, že ta je hodně zajímavá. Vzhledem k tomu, že nemoci nitra, pochopitelně chodíme s nimi k určitým lékařům, ale přece jenom ty kardiovaskulární nemoci nás straší mnohem víc. Čil, jakým způsobem vy, dejme tomu, tu svou činnost prakticky jaksi vedete, to znamená, jakým způsobem pacientům radíte, jakým způsobem je vedete, jakým způsobem je kontrolujete, léčíte?
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Víte, preventivní kardiologie ve skutečnosti není definovaným oborem vnitřního lékařství, ale je to takový podobor, kterým my se bavíme a zabýváme. Na druhé straně preventivním kardiologem je každý praktický lékař v této zemi, protože systém preventivních prohlídek, který je realizován od věku 40 let periodicky každé dva roky, také pátrá po přítomnosti těch velkých rizik mozkové mrtvice, srdečního infarktu, jakými jsou vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, vysoký cukr a tak dál. Čili, v podstatě s preventivní kardiologií se setkává každý z nás na pravidelných preventivních prohlídkách a je to správně, protože úplně každý z nás trpí aterosklerózou, což je popisný termín pro kornatění tepen, krásné české slovo kornatění.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kornatění, to úplně člověk cítí, slyší, jak kornatí.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Jak kornatí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A každému asi kornatí, viďte.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Ano, ano. I mně a i vám kornatí, právě v těchto okamžicích přibývá těch aterosklerotických usazenin. Ale je pravda, že to, že máme zkornatělé cévy, nám do určitého procenta toho zkornatění vůbec nevadí. Je prostě potřeba říct, že to, že všichni trpíme aterosklerózou, je pravda, ale ty komplikace aterosklerózy se dostavují až v jejím určitém stádiu. A my se snažíme tou preventivní kardiologií nebo kardiovaskulární prevencí, chcete-li, zabránit postupu a zejména rychlému postupu toho tepenného kornatění.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak jakým způsobem bychom o sebe měli dbát? Co bychom prakticky jaksi měli podnikat? To znamená, dejme tomu, kromě toho žít zdravě, tak dejme tomu, taky jaksi ve vztahu k medicíně, to znamená chodit na jaké prohlídky třeba?
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Ty prohlídky jsou definované a každý praktický lékař by po 40.roce věku měl preventivní prohlídku periodicky realizovat v odstupech dvou let. Ta preventivní prohlídka vždycky zahrnuje zhodnocení krevního tlaku, tělesné hmotnosti, výšky, zhodnocení toho, co se událo za poslední období ve zdravotním stavu toho konkrétního nemocného. A v případě, že se vyskytne nějaké podezření nebo v případě, že v předchozích odběrech, které jsou, odběry krve jsou definovány v tom 40.roce věku a potom podle výsledků s různou periodicitou, takže v případě, že je potřeba kontrolovat hladiny krevních tuků, krevního cukru, tak se samozřejmě k tomu ještě přidávají ty laboratorní testy. Ty nejsou povinné u všech, ale u těch, kde nějaká abnormalita byla zjištěna, tak zcela jistě. Pak je to celá skupina osob, v jejichž rodinách se vyskytla předčasná manifestace těch srdečně-cévních onemocnění. Jinými slovy, máte-li nějakého příbuzného prvostupňového, tedy pokrevního, samozřejmě pokrevního, to je dost důležitá podmínka, který utrpěl mozkovou mrtvici, srdeční infarkt nebo měl nějakou jinou cévní komplikaci v mladším věku, orientačně před 55.rokem, pak je určitě váš genetický základ nevýhodný a zasluhujete větší pozornost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Může se stát, že i já jsem třeba teď jaksi prošel prohlídkou, jsem v pořádku, ale protože v mém rodu prostě určité choroby tohoto typu byly, měl bych si dávat pozor.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Přesně tak. A lékař si vás třeba pozve na tu prohlídku s časnějším termínem.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu mám dnes pana docenta, doktora Michala Vrablíka, lékaře, který pochopitelně převážnou většinu svého času, své práce věnuje nemocným, věnuje výzkumu, věnuje tomu, aby přicházel na nejrůznější nové způsob, jak zabránit, dejme tomu, i kardiovaskulárním nemocem. Ale co vy? Dbáte na sebe taky, pane doktore? Jak vy žijete zdravě? Povídejte.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Já žiju nesmírně zdravě, zeptejte se mé ženy. Ne, víte co, je to samozřejmě vždycky tak, jak by člověk chtěl, měl a co ve skutečnosti dělá. Já se snažím, myslím si, že se snažím žít zdravě. Já nemám žádná onemocnění a to, jak jsme se dohodli, můžu zaklepat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, u nás se může takhle klepat.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Takže klepu. A proto nemusím dodržovat žádná specifická omezení. A to je veliký rozdíl. V podstatě zdravý člověk by měl jít racionální stravu a měl by se přiměřeně, co nejvíc tím pádem, pohybovat. A nemusí dodržovat žádná omezení. Ale člověk, který je jakýmkoliv směrem nemocen, tak už ta omezení dodržovat má. A to je, řekněme, ten zásadní rozdíl, který si řada našich pacientů neuvědomuje, když říká, ale, pane doktore, já jsem vás onehdá viděl v restauraci a tam jste jedl řízek. A já říkám ano, ale já ten řízek jím jednou za 14 dní a zbytek času i proto, že se k řízku prostě nedostanu, si dám něco jiného. A, upřímně řečeno, moje chuťové preference jsou takové, že opravdu si myslím, že ta moje strava je poměrně racionální. K pohybové aktivitě, to je složitější, já strašně rád jezdím na kole, strašně rád běhám na běžkách a dělám všechny tyhle ty vytrvalostní pohybové aktivity, ale je pravda, že se k nim dostanu míň, než bych si přál. Takže naštěstí mám ženu, která je velmi silným motivačním prvkem, takže i když už se mi opravdu vůbec nechce, tak ona řekne: A víš, že dnes večer jdeš běhat? A to je, myslím, ale docela dobré, protože když se vrátím z toho 30minutového výklusu, tak je mi vždycky hrozně dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak často ten výklus provozujete? Každý večer?
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
No, to jsem se bál, že se mě zeptáte, protože v poslední době se mi to moc často nedaří a když se dostanu jednou za týden, tak je to dost. Ale zase budu trénovat na Jizerskou padesátku, takže budu muset častěji.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to je na vás vidět, že asi pravděpodobně budete vytrvalostním atletem, to je úplně jasné. No a co ostatní aktivity? Co vás těší, zajímá baví? Jaké máte koníčky třeba?
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Já teda musím říct, že strašně rád cestuju, strašně rád cestuju s rodinou, takže poznáváme nové kraje, jak to jenom jde. A k těm tradičním koníčkům, je to zvláštní, ale každý rok zjišťuju, že se stále méně a méně dostanu do dobrého divadla, stále méně a méně se dostanu k dobré knize, přestože knihovnu máme obrovskou a čtení vždycky bylo mou vášní, tak čtu stále méně, což je veliká škoda. Ale musím říct, že mám štěstí, protože moje práce je i koníčkem a mě to, co dělám, opravdu baví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mluvil jste o tom cestování a to mě inspirovalo k takové otázce, jak jsme na tom třeba, z vašeho pohledu, třeba s obezitou a vůbec jaksi se zdravím populace proti těm národům, které navštěvujete? Jinými slovy jsme na tom jaksi v kontextu se světem dobře nebo špatně?
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Víte co, z hlediska kardiovaskulárního zdraví jsme ve středu Evropy a dá se říct, že vlastně jsme v něm nejenom geograficky, ale i v těch statistikách. Když se na to totiž podíváte, tak existuje takový gradient západ - východ a v tomto gradientu se taky zhoršuje cévní zdraví měřené nejrůznějšími faktory, ať už výskytem úmrtí z cévních příčin nebo výskytem těch vaskulárních příhod. A Česko se posouvá v těch tabulkách stále víc na ten západ, ale pořád jsme tedy ještě na chvostě západu a na čele východu. Takže, když to srovnáte, tak opravdu jsme někde v takovém tom průměru a samozřejmě můžeme se bít v prsa a jásat, že jsme mnohem štíhlejší v průměru než Američané, ale na druhé straně zase můžeme se podívat třeba do Asie a zjistíme, že jsme strašně obézní.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je dnes a ještě chviličku bude docent, doktor Michal Vrablík,internista, který se zabývá takovým velice zajímavým oborem, preventivní kardiologií. Co vás čeká, pane docente? Teď mám na mysli jaksi jednak ve vašem hlavním oboru interny a jednak v tom oboru, kterým se zabýváte jako, jak jste říkal, koníčkem.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
No, podzim a jaro jsou tradičně takové nejrušnější části roku, kdy nás čeká organizace mnoha vzdělávacích akcí, protože přece jenom ty letní měsíce jsou fází klidu. I postgraduální vzdělávání má prázdniny. Ale protože jsem současně předsedou České společnosti pro aterosklerózu, která má jeden z cílů také organizaci vzdělávacích aktivit právě v oblasti preventivní kardiologie, tak máme před sebou spoustu seminářů, organizujeme náš výroční kongres, takže to mi zabere asi docela hodně času. A opravdu ten podzim a začátek zimy bude hodně rušný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak vás baví, případně hodně zaměstnává tahle ta administrativní práce toho funkcionáře vlastně? Teď jste se zatvářil tedy opravdu tak trošičku kysele.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Funkcionářská práce. Já bych neřekl, že to je funkcionářská práce, protože si vůbec nepřipadám jako funkcionář. Zase je to věc, která mě baví, v které spatřuju smysl a dělám to rád. A opravdu to nepřipomíná funkcionářství, protože my máme schůze 3krát, 4krát do roka, myslím výboru společnosti a jinak je to opravdu o práci. Takže opravdu pracujeme, pokud možno, neadministrujeme a snažíme se, aby prostě ty, pro které to děláme, to znamená naši kolegové-lékaři z toho měli co největší užitek. A zdá se, alespoň podle odezvy, že se to zatím daří. Takže jestli můžu, tak to znovu zaklepu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Klepejte určitě, protože tahle ta vaše práce, ze které budete mít vy užitek, bude mít hlavně jaksi odraz potom, když se bude dařit v tom celkovém zdravotním obraze o naší společnosti. To znamená, že z toho budeme profitovat především my, vaši pacienti. Tak ať se daří, pane docente, a zase někdy třeba v Tandemu na shledanou.
Doc. MUDr. Michal VRABLÍK, PhD., internista, odborník na preventivní kardiologii
--------------------
Velmi děkuji za pozvání. Hezký den.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
