DRAHÁ

3. říjen 2003

Včera jsem odpovídal na dotaz posluchače Lukáše, který jsem dostal po odvysílání povídání o výrazu choť. A poznamenal jsem, že ten den jsem dostal dotazy dva. Posluchačku Janu Košanovou nebo Kosanovou, z e-mailové adresy bez háčků se nedá poznat, jak se jmenuje přesně, zajímalo slovo drahá. Napsala, že se jí to slovo moc nelíbí, stejně jako se jí nelíbilo slovo choť a že třeba dokážu výraz drahá, jak píše "změkčit", stejně jako se mi to prý podařilo u výrazu choť. Pak ještě posluchačka, budu jí říkat jen Jana, abych její jméno zbytečně nekomolil, zauvažovala o tom, že by slovo drahá snad mohlo souviset s železničními dráhami nebo možná s drahokamy.

Stručná odpověď zní, že s dráhami jako železnicemi nesouvisí, s drahokamy však ano. O dráhách jsem tu už před časem mluvil, tak jen stručně. Slovo dráha ve významu trať pochází ze starého českého draha, což bylo pojmenování jakési široké cesty, širokého pruhu země, kudy býval hnán dobytek na pastvu. Podobná slova s podobným významem se objevují ve všech slovanských jazycích. Ta slova určitě souvisejí se slovesem drhnout, ale není úplně jasné, jak přesně. Možná ony staré cesty, drahy, vznikly tak, že se tudy vlekly kmeny stromů, a ty kmeny v polích "vydrhly" cestu, možná to bylo tak, že cesty vyšlapal, tedy jaksi "vydrhnul", tudy hnaný dobytek.

V žádném případě tu však není souvislost s přídavným jménem drahý, které podle Slovníku spisovného jazyka českého znamená: 1) stojící hodně peněz, 2) mající velkou cenu, hodnotu, 3) milovaný, milý. Do příbuzenstva přídavného jména drahý patří slova drahoušek, drahota, drahocenný a také ten drahokam, tedy drahý neboli hodně cenný, velmi hodnotný kámen. Nevím, jestli se mi pro posluchačku Janu podařilo slovo drahý změkčit, ale když řeknu drahoušku nebo přímo drahokame... No, vraťme se k původu slova drahý. Ten je totiž nejasný. Jde o slovo všeslovanské, jak ale vzniklo praslovanské drag, které pak přešlo v podobách dragoj, drogi, dorogoj, dorohyj, drahý do slovanských jazyků, není zjištěno přesně. Jedna teorie říká, že by drag mohlo souviset s indoevropským kořenem derg- , z něhož je sloveso držet. Souvislost by pak byla v tom, že to, co stojí za to, abychom drželi, abychom si podrželi, je cenné, hodnotné, tedy drahé.

Možná vás při povídání o slovech dráha a drahý napadlo slovo drahný, které se objevuje třeba ve spojeních před drahnými lety, drahná suma peněz či byl tam drahnou dobu, tedy ve významech, velký, dlouhotrvající, značný a dávný. Možná je prý drahný od slova draha, možná od slova drahý, říkají odborníci, ale ani nad jednou z obou možností nemají žádný nápad, jaká by tu mohla být souvislost.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.