Dušan Vitázek - herec
12. březen 2012
Tandem
Herec Dušan Vitázek navštívil Jana Rosáka v rozhlasové talk show Tandem. Prozradil například, jestli chodil ve škole na konkurzy a v jakém představení hraje hlavou dolů.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Z rozhlasového studia se hlásí Jan Rosák a to je opravdu neklamné znamení, že se Tandem rozjíždí. Dnešním hostem je herec, jehož jméno není pro příznivce muzikálového divadla jménem neznámým. Představitel Jánošíka, Mozarta nebo právníka Billyho Flynna sám o sobě říká, že je vlastně vyplynutým hercem. Původně studoval totiž obchodní akademii a vlastně nikdy nepřemýšlel o tom, že by mohl dělat divadlo. To, že dneska stojí na prknech, která znamenají svět, je vlastně jedna velká náhoda. A dneska patří v Městském divadle v Brně tento třicetiletý držitel ceny Thalie k nejpopulárnějším osobnostem. Vítám u nás na Tandemu Dušana Vitázka.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Dobrý den, dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Naše povídání začneme v Trenčíně, ale až po první písničce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To, že jsem říkal před písničkou, že začneme v Trenčíně, je vám všem zkušeným našim tandemistům samozřejmě jasné, protože Dušan Vitázek se tam narodil. Trenčín, to je město, které je velice slavné a populární třeba mezi sportovci. Dukla Trenčín, hokej, že jo, fotbal samozřejmě. Bylo vaše dětství v Trenčíně opravdu sportovní takhle?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Bylo hodně sportovní. Naši mě tahali na lyže, na kolo, i když jakoby nikdy jsme neměli na nové věci nebo tak, ale táta vždycky sehnal, abysme měli všechno, i když to bylo od nějakého třetího kamaráda po jeho třetím synovi a vždycky bylo na čem jezdit a s čím jezdit na hory.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A na hory jste musel jezdit ale do Tater, protože Trenčín je v rovině.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Ne, máme takový kopec, který mý dokonce 1.047 metrů nad mořem Inovec a tam je sníh vždycky a je tam i sjezdovečka taková, takže tam jsem začínal já.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale vy jste to s tím sportem myslel úplně vážně, protože vy jste se málem stal vrcholovým sportovcem, že jo.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Chodil jsem na základce do kroužku plavání a tam pak dělali nábor na osmileté sportovní gymnázium. Tak to vzniklo, že jsem se dostal na osmileté sportovní gymnázium na plavání. Já jsem dělal 2 roky plavání, pak 2 roky kanoistiku, ale to plavání jsem opustil proto, že mi zle vychází roky. Já jsem osmdesátka, ale jsem narozenej v září, takže jsem vlastně závodil vždy na závodech s o rok staršími ročníky jakoby, když jsem byl páťák, tak s šesťákama jsem plaval a bylo to strašně demotivační. To se nezdá, ale v tom sportě oni už byli vlastně rok napřed nebo těch 8 měsíců nebo kolik a to už stačí na to, že byli o hlavu větší a silnější.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ono se to sice srovná, ale hodně pozdějc tedy.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Pozdějc, no. Na ten vrcholový sport musí mít člověk opravdu enormně, extrémně vyvinuté plíce, srdce, aby to utáhl na vrcholové úrovni. A to člověk pozná, že.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vytrvalost taky. Měl jste vytrvalost?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Vytrvalost jak v čem. Já jsem měl tak z každého trošku právě a to nebylo ono. Kdybych byl dobrý jenom na něco, tak by to možná šlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A byl jste takovej všestrannej. To jste měl dělat pětiboj třeba moderní. Tam zrovna to plavání by se vám.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Špatně mě zadělili z kroužku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale vy jste potom sportovním gymnáziu, mám tady poznamenáno a to se mi k vám nějak vůbec nerýmuje obchodní akademie. To jste se rozhodl, že budete dělat obchodníka?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Vůbec nechápu, jak se to stalo. Já jsem totiž strašně chtěl jít, bavila mě geometrie a matematika trošku a chtěl jsem hrozně na stavebku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tohle to, prosím vás, ale mezi herci není vůbec populární. Víte to, jo?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Mě to pak opustilo. Ale tenkrát byla, když jsem já študoval, když jsem byl na konci osmičky, tak bylo v Trenčíně strašně v módě obchodní akademie. To byl takový nějaký strašný boom a všichni chtěli jít na obchodku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak možná, že tam byli kantoři třeba dobří.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Já nevím. Byla to taková nějaká šílená móda. Nebyla to vlastně střední obchodní škola, že se to přejmenovalo nějak v tu chvíli, že obchodní akademie a byl to opravdu velký boom a všichni rodičové tam chtěli mít děti a byly tam strašně těžké přijímačky, tak jsem chodil na doučování strašně dlouho, když jsem byl na tý sportovní škole. To jsem zjistil vlastně až pak, to jsem se docela i vyděsil, že nám tam dávali jakoby míň učiva nebo třeba vyjmenovaná slova. Já jsem neznal třeba půlku vyjmenovaných slov, že nám krátili jakoby, že nás nezatěžovali, protože to byl trénink, pak nějakých 5 hodin a zase trénink. A já jsem zjistil, když jsem dělal přijímačky, to doučování, že mi chybí nějaké informace pro to, abych splňoval vůbec něco. Tak naštěstí jsem někam takhle odešel. Ale ta obchodní byl velký omyl, jsem zjistil posléze.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já si myslím, protože spousta herců třeba jde studovat herectví proto, že se chtěli nějak vyhnout matematice. Vy jste se k tomu nakonec musel propracovat.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dušan Vitázek je hostem dnešního Tandemu a už z našeho úvodního vyprávění víte, že se narodil v Trenčíně. Tamtéž vlastně prožil celé svoje dětství a takové to útlé mládí. Ale co vás potom pohnulo směrem k herectví, když jste před tím dělal sport, dokonce sportovní gymnázium, pak obchodní akademii, tak to tedy opravdu, to mi tam pořád chybí, ten moment toho zvratu.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Tak nějak to se mnou šlo podle mě od skautu k zálesáku a s těma táborama u ohňů, různé scénky, hraní na kytaru a tak. Byla to spíš muzika, spíš ta kytara. Ale já jsem tak chtěl podle mě ke všemu přičichnout, bavilo mě dělat hodně věcí najednou. Líbilo se mi, že někdo strašně hezky tančí, tak okamžitě jsem šel se nahlásit na taneční školu a chtěl jsem se to naučit, takže jsem chodil do tanečních k Paškovcom do Trenčína. A pak jsem viděl kohosi, že strašně hezky zpívá na táboře, tak jsem zaklepal na ZUŠce, na Základní umělecké škole v Trenčíně, že jestli mě naučí zpívat paní. To si pamatuju jako dodnes, jsem tam vstoupil a řekl jsem: Dobrý den, mohla byste mě naučit třást hlasem? Mně se strašně líbilo, jak ti kluci mají takové to vibrato. A ona mi řekla paní Sýkorová úžasná: Já ti dám takové třást hlasem, až ti bude špatně. A hned jsem tam na první hodině zůstal. To mě učila stát a dýchat hlavně a tak. To se mi docela líbilo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přišlo třást hlasem taky někdy?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Ne, ne, nikdo mě neučil naštěstí třást hlasem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale víte co, vy jste z Trenčíně to měl určitě třeba blíž, no tak ne možná geograficky, ale jaksi logicky třeba na VŠMÚ v Bratislavě. Že jste šel na JAMU?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
To mě učarovala poprvé vlastně, takový ten první moment toho kontaktu s tím divadlem byla opera, protože nás učitelka, která nás trápila ale strašně z literatury, paní Pardubická, museli jsme všechno umět, každou knížku povinné četby do posledního schodíku, po kterých šel nějaký myslivec někam. Fakt jsme jí docela i chvilku neměli rádi. A donutila nás vyjet na operu, všichni jsme museli si vzít kvádra a tak, puberťáci. No, otrava strašná.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kolik vám bylo?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
To nám mohlo být tak 16.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jé, to se nerado nosí kvádro, to je jasný.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
To bylo šílený. Tak jsme teda v tom autobusu se převlékli a šli jsme do toho národního divadla na La Traviatu. Všichni bez dechu to odsledovali, protože to bylo velmi hezké představení. Jsem ho pak viděl ještě několikrát. Já jsem byl z toho úplně očarovaný. Hned jsem se samozřejmě, to byl i ten impuls, jestli mě naučí třást hlasem. To jsem chodil při škole zpívat jakoby ten operní zpěv a pak jsem se i hlásil, což byl pro tátu trošku šok, že jsem se po obchodní akademii začal hlásit na konzervatoř operního zpěvu do Banské Bystrice. I jsem tam udělal přijímačky. No a pak Šimon Svitok se, myslím, jmenoval, řekl, že OK, tak já vás vezmu na ten operní zpěv, že to je v pořádku. Akorát už nemůžete zpívat, třeba nemůžete jít na chatu s klukama a tam zpívat na kytaru a křičet, protože pak se v pondělí vrátíte do hodiny a budete mít tu techniku tak rozbitou, že já vás pošlu okamžitě domů. Tak mě od toho odradil, já jsem u něho byl dvakrát.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, se vám to nelíbilo samozřejmě.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
To neexistuje prostě, mě baví i křičet a řvát prostě, mě baví prostě se projevovat jako různě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A třást hlasem taky.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
A třást hlasem. Tak to jsem tak jako opustil tu myšlenku, že takto ne. A tak jsem podal přihlášku na muzikál, což vlastně pro mě pojilo i takové to, že se tam i tančilo i zpívalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to bylo v Brně.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
A to bylo v Brně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A Brno se stalo vaším osudem. O tom si popovídáme zase za chviličku v dnešním Tandemu s Dušanem Vitázkem.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herec Dušan Vitázek vystudoval na JAMU v Brně muzikálové herectví, kde už mohl i třást hlasem, tam se to povolovalo. Kdežto na opeře v Bystrici, tam ne, tam by to nešlo. Ale já myslím, že JAMU, to je opravdu velice krásné podhoubí. Tam vás to muselo bavit a už jste určitě začal pokukovat, možná přímo i to zkoušet jaksi kontakty s městským divadlem? Už na škole jste si tam zkoušel něco?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Ne, já jsem se tak nějak nevím, jestli zařekl nebo tak nějak přirozeně vyšlo, že jsem na konkurzy nechodil vůbec na škole. Na jediný konkurz, co jsem šel v Bratislavě na Vlasy na novou scénu, tam to režíroval Dodo Gombár. To bylo moje první účinkování. A to jsem se taky dozvěděl, že děcka najednou se někam balili a šli někam na autobus, že kam jedete, jedeme na Vlasy na konkurz, tak pojeď, tak jsem jel. A pak jsem vlastně, pak jsem viděl Vlasy v Brně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale vy jste v těch Vlasech v Bratislavě dělal úplně jinou roli samozřejmě.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Úplně jinou, ano, dělal jsem Bufa. V Brně jsem pak dělal Bergera.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ten Berger, ten ovšem zazářil, to jste dostal Thalii.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Jo, jo, to bylo vůbec úžasné období. My jsme ty Vlasy dělali vlastně v Bratislavě, pak v Brně v městském divadle a ještě jako projekt ve škole, takže jsem to hrál na třech místech ve třech jazycích. Jsem byl uvlasován, úplně uvlasován.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak pokryv vlasový na to máte, že jo. Ale řekněte mi teda, jak to, že jste se v průběhu té školy, když jste byl talentovaný, uměl jste to, bavilo vás to, že jste nechodil na ty konkurzy, protože to už jste si mohl zahrát spoustu rolí.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Já jsem se o to vůbec nestaral a dodnes se nějak moc nestarám o ty castingy a o ty konkurzy, protože já jsem byl tak pohlcený tím, protože jsem před tím neměl žádný kontakt moc s divadlem ani s muzikálama a bylo to opravdu tak, že mi holky řekly, když jsme šli z tábora přes Brno, že tady se učí muzikál, herectví, to ty musíš zkusit, já říkám, že třeba někdy jo, tak po vojně se mi to povedlo. Ale pak mě to tak pohltilo, že jsem se věnoval jenom tomu, abych vlastně do sebe nahrnul všechen ten klasický tanec, moderní tanec. To bylo pro mě všechno nové, hledal jsem, co mě nejvíc z toho baví, dělali jsme šerm, step, spoustu, spoustu věcí a už jsem neměl čas na to, ani jsem nepřemýšlel nad tím, kde budu po škole. Takže, vůbec jsem se nevěnoval tomu, jestli budu chodit na nějaký castingy nebo tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a škola skončila a bylo to docela logické, že jste zůstal v Brně a do městského divadla. To vám hodili lano nebo to už jste konečně přišel?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Ne, musím říct, to už jsem konečně přišel, musím říct, že to vyšlo tak úžasně. Vlastně nějaká hvězda nade mnou musí svítit šťastná, protože zrovna, když já jsem dostudovával 4.ročník, tak se dostavěla ta nová scéna hudební brněnská, která se otevírala Vlasama, kdy vlastně já jsem už šel na konkurz po Vlasech z Bratislavy trošku už jakoby otrkaný, protože já jsem působil na tom jevišti opravdu podle mě jako takový sportovec a takový strašně čistý jako kluk, plný energie. Nebyl jsem tak ušpiněný tím, nedokázal jsem být klidný a takový jakoby normální. Naštěstí v tomhle mě bratislavský draci hodně vzali do parády, takže to mi pomohlo hodně, co se týče toho kontaktu s divadlem. A v Brně už jsem pak do toho vlastně jenom tak vplul a dodnes jsem tam.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je docela zajímavé, že Dušan Vitázek, který vlastně se narodil na Slovensku, v Trenčíně, tam strávil kus svého života, potom po studiích na JAMU v Brně v Brně zakotvil, tak si myslím, že když si můžete teď vybrat, Dušane, někoho z klasiků českého humoru, tak jste vlastně v takových rozpacích jako. Mohl by to být někdo ze Slovenska, mohl by to být někdo z Čech. Ale vy jste nakonec zvolil ne, že by kompromis, ale zvolil jste klasiku velice klasickou, čili jeden z filmů, který, řekl bych, je takovým duševním kulturním dědictvím obou našich národů, bych řekl, i když tam hráli hlavně tedy Češi. Takže, Světáci, to je film, kterej vás bere hodně, jo?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Přesně tak. Viděl jsem ho už několikrát. Poprvé, když jsme jeli s divadlem na zájezd a pustili to v autobusu, tak to jsem tomu nemohl uvěřit, jak je to dokonalý, jak mě to úplně naplňuje ten způsob toho humoru. To bylo absolutně úžasný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Oni všichni ti geniální herci, kteří v tom filmu hráli, tak byli taky skvělí improvizátoři. Máte taky improvizaci ve svým repertoáru?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Ani moc ne. Spíš jsem rád, když to mám jakoby pořádně připravený.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Heleďte se, to přijde, to přijde. Hlavně teď je můžete obdivovat, jak to umějí a učit se od nich.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herec Dušan Vitázek je hostem Tandemu a je samozřejmě velkou hvězdou dnes v Městském divadle v Brně. Hrajete tam samé hlavní role. To si myslím, že je takové jaksi docela zavazující, že nejste jaksi v tom souboru tím, kdo by se třeba jenom vezl. To znamená, že víte, že na vás mnoho představení stojí. Máte radost z tohohle toho pocitu?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Mám radost vůbec z toho našeho divadla a z těch lidí kolem, protože fungujeme opravdu tak, máme tam dvě scény vlastně, ta činoherní a hudební, ale ty žánry a ty hry se mixujou, činoherci hrajou v muzikálech, muzikálisti, když to řeknu v uvozovkách, hrajou v činohrách. A je to fakt, že jeden den, třeba je sezóna, kdy hraju jeden den Ježíše v Jesus Christ Superstar a druhý den držím strom v nějaké činohře a jsme opravdu taková parta, že právě já nemusím mít pocit, že to tahám sám, i když jsem hlavní postava, protože když jsme u toho spolu, snažíme se vlastně o to i když každý režisér nebo kluci teď už režírujou i Stano Slovák a Petr Gazdík, což byli herci, pořád jsou herci městského divadlo a teď se pouští do režie. Už tak jsme na sebe naladění a děláme toho fakt spoustu, máme 10 premiér do roka, 5 hudebních, 5 činoherních, takže už sami víme, co vlastně od toho divadla chceme nebo od toho titulu a od těch lidí a opravdu si pomáháme. A když někde někdo dělá záskok, tak jsou všichni navěšení v portálech a v zásálí a drží palce tomu člověku, co má třeba záskok nebo třeba mu podávají, třeba ani někdo nemá představení, tak se jde podívat nebo mu podávat nějaké věci, aby mu to nějak ulehčil.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezký, to se mi líbí, to je pěkný.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
A já cítím takovou podporu, když třeba hraju zrovna tu hlavní postavu. Třeba se mi stalo v Evitě, že jsem měl strašně rychlý převlek a běžel jsem zezadu do nějakých dveří.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam zpíváte Peróna?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Cheho.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Che. Cheho je dobrý.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Zpívám tam Cheho. A že jsem doběhl na poslední vteřinu, už se to otevíralo a měl jsem vstoupit na scénu s mikrofonem, takovým tím starým klasickým s takovou tou hvězdou, který jsem neměl šanci si nikde po cestě vzít, tak baleťák ze souboru tam čekal v tý tmě, když jsme tam všichni nachystaní, já jsem jenom, takhle už jsem měl hlavu venku a takhle ruku a on mi to podal přímo do ruky, abych já prostě mohl jenom vyletět. To je pořád takový bagr, který to tlačí před sebou. To je fakt úžasný pocit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je úžasný. A teď konkrétně. V čem zrovna teď v divadle hrajete?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Teď hraju v představení Jekyll a Hyde, což jsme premiérovali před měsícem, teď vlastně ani nevím přesně, jak je toho tolik. A jednak ten repertoár je vlastně obrovský. Teď hrajeme Kvítek z hororu a pak teď nás čeká, nastudováváme Divou báru, což upravil pro hudební divadlo pan Uhde a pan Štědroň.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam vás čeká co? Černý myslivec?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Tam mě čeká myslivec, ano. Jsem sám zvědavý, jak to pojmou s režisérem. Režíruje to pan Nvota, tak jsem na to zvědavý, na Boženu Němcovou, jak z toho uděláme hudební divadlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bude zajímavý, to bude zajímavý.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dušan Vitázek si v Městském divadle v Brně zahrál a zahraje určitě ještě spoustu hezkých věcí. Většinou jaksi při nich stojí pevně na zemi, ale ne ve všech, protože jsem se dočetl, že třeba v Marry Popins tam prej hlavou dolů zavěšenej za provazy stepujete nebo co. To si nedovedu teda ale vůbec představit, to mi musíte nějak vysvětlit.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Poprvé, když jsem to viděl, jak jsme stepovali, tak mi dala ta holka, která nás to učila, to se musíš podívat, dala mi kazetu, na které stepovali australští Tep Dogs, úžasná australská stepařská skupina. Teď už je samozřejmě obrovitánská. To bylo 6 kluků, kteří právě taky stepovali hlavou dolů zavěšený na takových dvou lanech. Tak pak jsem se dozvěděl, že mě to čeká v divadle v Marry Popins, kdy ta chůva Marry Popins je trošku kouzelná a dělá pro ty děti, o které se stará, různá kouzla, různé motivační hry. A najednou jsou střeše s kominíkama, ti kominíci kolem blázní, stepujou, smějou se a v jednu chvíli ten hlavní kominík projde portál kolem dokola, to znamená po pravé stěně, po stropě a po levé stěně zase dolů jakoby přilepený na zeď.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak je to děláno?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Pozvali jsme na to do divadla londýnskou firmu jednu, která se tomu věnuje, která dělá všechny i ty na olympiádách speciální efekty, tak to dělá tahle ta firma. Tak se s ní divadlo nějak domluvilo, aby to pro nás udělali v Brně. A jsou to úžasní jako profíci šílení, kteří to umí nastavit, mají takové, systém je v tom, že jsou to tenká černá lanka, která nejsou vůbec vidět nebo minimálně kdyžtak, dají se hezky odsvítit. A ten systém je takový, že mám vlastně už dvě scény před tím, musím mít na sobě takový speciální sedák, takže celý ten step musím odstepovat s takovým strašným korzetem nepříjemným, strašně blbě se to v tom dělá, hrozně blbě. A pak se v jednu chvíli ztratím, tam mě připnou na ty lana, vyskočím ven a teď mě to začne tahat jakoby nahoru za ty bedra a já musím tělem a břichem držet to tělo tak, abych byl ve vodorovné poloze a jakoby šlapal nahoru. Když to se mnou dojde úplně nahoru, to je na takových kladkách, tak se otočím hlavou dolů, to je všechno připevněné na takové jezdící plošině, ta se mnou jede. A u toho stepuju a pak uprostřed zpívám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hlavou dolů?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Hlavou dolů. A pak zase jakoby stepuju dál a pak zase jdu už čumákem dolů zase vodorovně. Teď už je to v pohodě. Ale když jsme to dělali poprvé, já jsem se na to strašně těšil, protože miluju takovéhle věci, takovéhle výkony, tak jsem byl zhrozený, protože jsem byl přesvědčený, že to nepůjde. Když mě tahali nahoru, tak to vypadalo, jako kdyby vrtulníkem tahali nějakou oběť z povodní, já jsem na tom visel, nebyl jsem schopen se do toho nějak namontovat. Když mě obrátili hlavou dolů, tak jsem začal cítit krev v puse, když jsem začal zpívat nebo ještě šlapat těma nohama.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je jak Gagarin, když byl na centrifúze, že jo.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
No, zhruba tak, no. Když člověk pumpuje těma nohama, je hlavou dolů. Tak mě okamžitě museli sundat, fakt mi bylo špatně z toho. Ale pak jsme to nějak ponastavovali, já už jsem si zvykl trošku a pak to šlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezký. No, jestli vám, vážení a milí posluchači, připadá, že to je úplně normální, no tak zkuste si jenom se obrátit hlavou vzhůru, postavit se a zazpívat si při tom. A jestli vám to pořád bude připadat normální, tak si při tom ještě můžete zastepovat.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dušan Vitázek, herec Městského divadla v Brně, je hostem Tandemu. To, že je to vlastně sportovec už od narození málem, tak to už o něm víme, ale že to je taky milovník nejrůznějších adrenalinových sportů v současnosti, tak to se teď, doufám, dozvím, protože vy údajně pokoušíte dost osud, takže jezdíte i do takových trošičku divočejších krajin, jako jsou rumunské Karpaty na motorkách. Je to tak?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Jo, jo, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam se teda zažije hodně adrenalinu, co?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
To jsme byli teď v létě na motorkách, na endurách velkých a bylo to naprosto úžasný. Taková ta chlapská, taková ta chlapina, ta chlapská akce, taková ta romantika muže a stroje nebo romantika techniky spojená s romantikou přírody. Jsem si dělal legraci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já o tom viděl takový video a to je neskutečný, co se ještě teda v Evropě dá zažít. To, že ti Rumuni to dovolí vůbec, je úžasný. To si ještě chviličku můžete užívat, oni na to taky přijdou, že si musejí ty Karpaty chránit. Ale jinak to je asi nádhera teda.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Úžasný. My jsme to projeli vlastně až z Ukrajiny a Ukrajina, to je jako tvrďárna, to jsem nečekal. Obrázky, které jsem znal z totality ještě, když jsem byl malý a bída a taková ta korupce šílená. Tam si berou, kluci si berou půjčky, úvěry, aby mohli uplatit někoho, kdo je na takovém místě, aby je posunul na to samé místo, z kterého už můžou vybírat úplatky. Takže, oni si vybírají úvěry na úplatek, aby mohli vybírat úplatky. Z toho nejde ven. Tam člověk svítí na silnici na motorce, zastaví vás a řeknou: Nesmíte svítit. Nesvítíte. Nesvítíš, musí se svítit. A už to prostě kešujou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vždycky si něco najdou.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Vždycky si něco najdou. Tak to byl pro mě šok jako veliký, ta Ukrajina. Ale jak jsme vpluli do Rumunska, já jsem tam byl před 10 lety na horách a bylo to docela podobné. Ale teď se tak spravili. Ta hranice, do Evropské unie, nechtějí po mně vlastně nic, jenom jsem jim ukázal pas, kdežto na Ukrajině ještě se muselo mít.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vízum.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Vízum ne, to nepotřebujeme jako turisti, když tam jedem jenom tak, to není potřeba, ale potřebovali jsme nějakých nevím kolik razítek na motorku a na něco. A do Rumunska to už bylo v pohodě. A lidé a jídlo, hory. Dokonce jsem z toho tak užasnutý, že si myslím, že bysme tak všichni měli žít, protože jak je ta rozloha obrovitánská, tak lidi už tam mají samozřejmě nějaké moderní výdobytky techniky, jako jsou internet a tak, ale pořád jsou v tak odlehlých oblastech, že nejjednodušší cesta, jak mít maso a potraviny, je pěstovat je doma. Takže, tam se tak úplně zázračně, vlastně skoro až nechtěně snoubí ta technika s tím, že když něco mám na stole, nějaké maso, tak vím, že bylo vychováno vlastně maximálně 50 kilometrů ode mě. Tam chutná úplně jinak. My jsme byli samozřejmě nažhavení motorkáři, takže, jsme si řekli, že tady se zastavíme na chviličku, dáme si oběd a valíme dál. Ale jak jsme to dali do pusy, tak to jídlo člověka úplně uklidní a my jsme v každý restauraci seděli hodinu a půl, vykládali jsme si a chutnalo nám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co na to rodina, na takovýhle vaše výjezdy?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Rodina je zvyklá, zvyklá. Já už se doma moc neukazuju, jenom tak dvakrát za rok, protože mě baví cestovat a baví mě jako být někde v horách. Odmalička se věnuju paraglidingu a jezdím s klukama někam, takže naši jsou už zvyklí a Pavlínka mě v tom zatím podporuje. I když někdy samozřejmě má velký strach. I ta motorka je nebezpečná, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já se vůbec nedivím, no. Tak vy se potkáte aspoň v divadle, ne, s Pavlínou?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Jo, to jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jenom kdybyste náhodou nevěděli, tak Pavlína Vitázková je samozřejmě jaksi herečka, kolegyně a tudíž aspoň v divadle vás užije.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přeju vám, Dušane, ať se vám všecko daří. Samozřejmě hlavně v divadle, to je to nejdůležitější, ať vás provází hezké role, přízeň diváků. Ale taky pořád ať si splňujete ty svoje chlapské touhy, prostě to, co k životu taky patří. Mějte se moc hezky a na shledanou.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Děkuju moc. Na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Z rozhlasového studia se hlásí Jan Rosák a to je opravdu neklamné znamení, že se Tandem rozjíždí. Dnešním hostem je herec, jehož jméno není pro příznivce muzikálového divadla jménem neznámým. Představitel Jánošíka, Mozarta nebo právníka Billyho Flynna sám o sobě říká, že je vlastně vyplynutým hercem. Původně studoval totiž obchodní akademii a vlastně nikdy nepřemýšlel o tom, že by mohl dělat divadlo. To, že dneska stojí na prknech, která znamenají svět, je vlastně jedna velká náhoda. A dneska patří v Městském divadle v Brně tento třicetiletý držitel ceny Thalie k nejpopulárnějším osobnostem. Vítám u nás na Tandemu Dušana Vitázka.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Dobrý den, dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Naše povídání začneme v Trenčíně, ale až po první písničce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To, že jsem říkal před písničkou, že začneme v Trenčíně, je vám všem zkušeným našim tandemistům samozřejmě jasné, protože Dušan Vitázek se tam narodil. Trenčín, to je město, které je velice slavné a populární třeba mezi sportovci. Dukla Trenčín, hokej, že jo, fotbal samozřejmě. Bylo vaše dětství v Trenčíně opravdu sportovní takhle?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Bylo hodně sportovní. Naši mě tahali na lyže, na kolo, i když jakoby nikdy jsme neměli na nové věci nebo tak, ale táta vždycky sehnal, abysme měli všechno, i když to bylo od nějakého třetího kamaráda po jeho třetím synovi a vždycky bylo na čem jezdit a s čím jezdit na hory.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A na hory jste musel jezdit ale do Tater, protože Trenčín je v rovině.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Ne, máme takový kopec, který mý dokonce 1.047 metrů nad mořem Inovec a tam je sníh vždycky a je tam i sjezdovečka taková, takže tam jsem začínal já.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale vy jste to s tím sportem myslel úplně vážně, protože vy jste se málem stal vrcholovým sportovcem, že jo.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Chodil jsem na základce do kroužku plavání a tam pak dělali nábor na osmileté sportovní gymnázium. Tak to vzniklo, že jsem se dostal na osmileté sportovní gymnázium na plavání. Já jsem dělal 2 roky plavání, pak 2 roky kanoistiku, ale to plavání jsem opustil proto, že mi zle vychází roky. Já jsem osmdesátka, ale jsem narozenej v září, takže jsem vlastně závodil vždy na závodech s o rok staršími ročníky jakoby, když jsem byl páťák, tak s šesťákama jsem plaval a bylo to strašně demotivační. To se nezdá, ale v tom sportě oni už byli vlastně rok napřed nebo těch 8 měsíců nebo kolik a to už stačí na to, že byli o hlavu větší a silnější.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ono se to sice srovná, ale hodně pozdějc tedy.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Pozdějc, no. Na ten vrcholový sport musí mít člověk opravdu enormně, extrémně vyvinuté plíce, srdce, aby to utáhl na vrcholové úrovni. A to člověk pozná, že.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vytrvalost taky. Měl jste vytrvalost?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Vytrvalost jak v čem. Já jsem měl tak z každého trošku právě a to nebylo ono. Kdybych byl dobrý jenom na něco, tak by to možná šlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A byl jste takovej všestrannej. To jste měl dělat pětiboj třeba moderní. Tam zrovna to plavání by se vám.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Špatně mě zadělili z kroužku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale vy jste potom sportovním gymnáziu, mám tady poznamenáno a to se mi k vám nějak vůbec nerýmuje obchodní akademie. To jste se rozhodl, že budete dělat obchodníka?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Vůbec nechápu, jak se to stalo. Já jsem totiž strašně chtěl jít, bavila mě geometrie a matematika trošku a chtěl jsem hrozně na stavebku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tohle to, prosím vás, ale mezi herci není vůbec populární. Víte to, jo?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Mě to pak opustilo. Ale tenkrát byla, když jsem já študoval, když jsem byl na konci osmičky, tak bylo v Trenčíně strašně v módě obchodní akademie. To byl takový nějaký strašný boom a všichni chtěli jít na obchodku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak možná, že tam byli kantoři třeba dobří.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Já nevím. Byla to taková nějaká šílená móda. Nebyla to vlastně střední obchodní škola, že se to přejmenovalo nějak v tu chvíli, že obchodní akademie a byl to opravdu velký boom a všichni rodičové tam chtěli mít děti a byly tam strašně těžké přijímačky, tak jsem chodil na doučování strašně dlouho, když jsem byl na tý sportovní škole. To jsem zjistil vlastně až pak, to jsem se docela i vyděsil, že nám tam dávali jakoby míň učiva nebo třeba vyjmenovaná slova. Já jsem neznal třeba půlku vyjmenovaných slov, že nám krátili jakoby, že nás nezatěžovali, protože to byl trénink, pak nějakých 5 hodin a zase trénink. A já jsem zjistil, když jsem dělal přijímačky, to doučování, že mi chybí nějaké informace pro to, abych splňoval vůbec něco. Tak naštěstí jsem někam takhle odešel. Ale ta obchodní byl velký omyl, jsem zjistil posléze.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já si myslím, protože spousta herců třeba jde studovat herectví proto, že se chtěli nějak vyhnout matematice. Vy jste se k tomu nakonec musel propracovat.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dušan Vitázek je hostem dnešního Tandemu a už z našeho úvodního vyprávění víte, že se narodil v Trenčíně. Tamtéž vlastně prožil celé svoje dětství a takové to útlé mládí. Ale co vás potom pohnulo směrem k herectví, když jste před tím dělal sport, dokonce sportovní gymnázium, pak obchodní akademii, tak to tedy opravdu, to mi tam pořád chybí, ten moment toho zvratu.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Tak nějak to se mnou šlo podle mě od skautu k zálesáku a s těma táborama u ohňů, různé scénky, hraní na kytaru a tak. Byla to spíš muzika, spíš ta kytara. Ale já jsem tak chtěl podle mě ke všemu přičichnout, bavilo mě dělat hodně věcí najednou. Líbilo se mi, že někdo strašně hezky tančí, tak okamžitě jsem šel se nahlásit na taneční školu a chtěl jsem se to naučit, takže jsem chodil do tanečních k Paškovcom do Trenčína. A pak jsem viděl kohosi, že strašně hezky zpívá na táboře, tak jsem zaklepal na ZUŠce, na Základní umělecké škole v Trenčíně, že jestli mě naučí zpívat paní. To si pamatuju jako dodnes, jsem tam vstoupil a řekl jsem: Dobrý den, mohla byste mě naučit třást hlasem? Mně se strašně líbilo, jak ti kluci mají takové to vibrato. A ona mi řekla paní Sýkorová úžasná: Já ti dám takové třást hlasem, až ti bude špatně. A hned jsem tam na první hodině zůstal. To mě učila stát a dýchat hlavně a tak. To se mi docela líbilo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přišlo třást hlasem taky někdy?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Ne, ne, nikdo mě neučil naštěstí třást hlasem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale víte co, vy jste z Trenčíně to měl určitě třeba blíž, no tak ne možná geograficky, ale jaksi logicky třeba na VŠMÚ v Bratislavě. Že jste šel na JAMU?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
To mě učarovala poprvé vlastně, takový ten první moment toho kontaktu s tím divadlem byla opera, protože nás učitelka, která nás trápila ale strašně z literatury, paní Pardubická, museli jsme všechno umět, každou knížku povinné četby do posledního schodíku, po kterých šel nějaký myslivec někam. Fakt jsme jí docela i chvilku neměli rádi. A donutila nás vyjet na operu, všichni jsme museli si vzít kvádra a tak, puberťáci. No, otrava strašná.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kolik vám bylo?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
To nám mohlo být tak 16.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jé, to se nerado nosí kvádro, to je jasný.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
To bylo šílený. Tak jsme teda v tom autobusu se převlékli a šli jsme do toho národního divadla na La Traviatu. Všichni bez dechu to odsledovali, protože to bylo velmi hezké představení. Jsem ho pak viděl ještě několikrát. Já jsem byl z toho úplně očarovaný. Hned jsem se samozřejmě, to byl i ten impuls, jestli mě naučí třást hlasem. To jsem chodil při škole zpívat jakoby ten operní zpěv a pak jsem se i hlásil, což byl pro tátu trošku šok, že jsem se po obchodní akademii začal hlásit na konzervatoř operního zpěvu do Banské Bystrice. I jsem tam udělal přijímačky. No a pak Šimon Svitok se, myslím, jmenoval, řekl, že OK, tak já vás vezmu na ten operní zpěv, že to je v pořádku. Akorát už nemůžete zpívat, třeba nemůžete jít na chatu s klukama a tam zpívat na kytaru a křičet, protože pak se v pondělí vrátíte do hodiny a budete mít tu techniku tak rozbitou, že já vás pošlu okamžitě domů. Tak mě od toho odradil, já jsem u něho byl dvakrát.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, se vám to nelíbilo samozřejmě.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
To neexistuje prostě, mě baví i křičet a řvát prostě, mě baví prostě se projevovat jako různě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A třást hlasem taky.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
A třást hlasem. Tak to jsem tak jako opustil tu myšlenku, že takto ne. A tak jsem podal přihlášku na muzikál, což vlastně pro mě pojilo i takové to, že se tam i tančilo i zpívalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to bylo v Brně.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
A to bylo v Brně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A Brno se stalo vaším osudem. O tom si popovídáme zase za chviličku v dnešním Tandemu s Dušanem Vitázkem.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herec Dušan Vitázek vystudoval na JAMU v Brně muzikálové herectví, kde už mohl i třást hlasem, tam se to povolovalo. Kdežto na opeře v Bystrici, tam ne, tam by to nešlo. Ale já myslím, že JAMU, to je opravdu velice krásné podhoubí. Tam vás to muselo bavit a už jste určitě začal pokukovat, možná přímo i to zkoušet jaksi kontakty s městským divadlem? Už na škole jste si tam zkoušel něco?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Ne, já jsem se tak nějak nevím, jestli zařekl nebo tak nějak přirozeně vyšlo, že jsem na konkurzy nechodil vůbec na škole. Na jediný konkurz, co jsem šel v Bratislavě na Vlasy na novou scénu, tam to režíroval Dodo Gombár. To bylo moje první účinkování. A to jsem se taky dozvěděl, že děcka najednou se někam balili a šli někam na autobus, že kam jedete, jedeme na Vlasy na konkurz, tak pojeď, tak jsem jel. A pak jsem vlastně, pak jsem viděl Vlasy v Brně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale vy jste v těch Vlasech v Bratislavě dělal úplně jinou roli samozřejmě.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Úplně jinou, ano, dělal jsem Bufa. V Brně jsem pak dělal Bergera.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ten Berger, ten ovšem zazářil, to jste dostal Thalii.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Jo, jo, to bylo vůbec úžasné období. My jsme ty Vlasy dělali vlastně v Bratislavě, pak v Brně v městském divadle a ještě jako projekt ve škole, takže jsem to hrál na třech místech ve třech jazycích. Jsem byl uvlasován, úplně uvlasován.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak pokryv vlasový na to máte, že jo. Ale řekněte mi teda, jak to, že jste se v průběhu té školy, když jste byl talentovaný, uměl jste to, bavilo vás to, že jste nechodil na ty konkurzy, protože to už jste si mohl zahrát spoustu rolí.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Já jsem se o to vůbec nestaral a dodnes se nějak moc nestarám o ty castingy a o ty konkurzy, protože já jsem byl tak pohlcený tím, protože jsem před tím neměl žádný kontakt moc s divadlem ani s muzikálama a bylo to opravdu tak, že mi holky řekly, když jsme šli z tábora přes Brno, že tady se učí muzikál, herectví, to ty musíš zkusit, já říkám, že třeba někdy jo, tak po vojně se mi to povedlo. Ale pak mě to tak pohltilo, že jsem se věnoval jenom tomu, abych vlastně do sebe nahrnul všechen ten klasický tanec, moderní tanec. To bylo pro mě všechno nové, hledal jsem, co mě nejvíc z toho baví, dělali jsme šerm, step, spoustu, spoustu věcí a už jsem neměl čas na to, ani jsem nepřemýšlel nad tím, kde budu po škole. Takže, vůbec jsem se nevěnoval tomu, jestli budu chodit na nějaký castingy nebo tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a škola skončila a bylo to docela logické, že jste zůstal v Brně a do městského divadla. To vám hodili lano nebo to už jste konečně přišel?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Ne, musím říct, to už jsem konečně přišel, musím říct, že to vyšlo tak úžasně. Vlastně nějaká hvězda nade mnou musí svítit šťastná, protože zrovna, když já jsem dostudovával 4.ročník, tak se dostavěla ta nová scéna hudební brněnská, která se otevírala Vlasama, kdy vlastně já jsem už šel na konkurz po Vlasech z Bratislavy trošku už jakoby otrkaný, protože já jsem působil na tom jevišti opravdu podle mě jako takový sportovec a takový strašně čistý jako kluk, plný energie. Nebyl jsem tak ušpiněný tím, nedokázal jsem být klidný a takový jakoby normální. Naštěstí v tomhle mě bratislavský draci hodně vzali do parády, takže to mi pomohlo hodně, co se týče toho kontaktu s divadlem. A v Brně už jsem pak do toho vlastně jenom tak vplul a dodnes jsem tam.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je docela zajímavé, že Dušan Vitázek, který vlastně se narodil na Slovensku, v Trenčíně, tam strávil kus svého života, potom po studiích na JAMU v Brně v Brně zakotvil, tak si myslím, že když si můžete teď vybrat, Dušane, někoho z klasiků českého humoru, tak jste vlastně v takových rozpacích jako. Mohl by to být někdo ze Slovenska, mohl by to být někdo z Čech. Ale vy jste nakonec zvolil ne, že by kompromis, ale zvolil jste klasiku velice klasickou, čili jeden z filmů, který, řekl bych, je takovým duševním kulturním dědictvím obou našich národů, bych řekl, i když tam hráli hlavně tedy Češi. Takže, Světáci, to je film, kterej vás bere hodně, jo?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Přesně tak. Viděl jsem ho už několikrát. Poprvé, když jsme jeli s divadlem na zájezd a pustili to v autobusu, tak to jsem tomu nemohl uvěřit, jak je to dokonalý, jak mě to úplně naplňuje ten způsob toho humoru. To bylo absolutně úžasný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Oni všichni ti geniální herci, kteří v tom filmu hráli, tak byli taky skvělí improvizátoři. Máte taky improvizaci ve svým repertoáru?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Ani moc ne. Spíš jsem rád, když to mám jakoby pořádně připravený.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Heleďte se, to přijde, to přijde. Hlavně teď je můžete obdivovat, jak to umějí a učit se od nich.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herec Dušan Vitázek je hostem Tandemu a je samozřejmě velkou hvězdou dnes v Městském divadle v Brně. Hrajete tam samé hlavní role. To si myslím, že je takové jaksi docela zavazující, že nejste jaksi v tom souboru tím, kdo by se třeba jenom vezl. To znamená, že víte, že na vás mnoho představení stojí. Máte radost z tohohle toho pocitu?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Mám radost vůbec z toho našeho divadla a z těch lidí kolem, protože fungujeme opravdu tak, máme tam dvě scény vlastně, ta činoherní a hudební, ale ty žánry a ty hry se mixujou, činoherci hrajou v muzikálech, muzikálisti, když to řeknu v uvozovkách, hrajou v činohrách. A je to fakt, že jeden den, třeba je sezóna, kdy hraju jeden den Ježíše v Jesus Christ Superstar a druhý den držím strom v nějaké činohře a jsme opravdu taková parta, že právě já nemusím mít pocit, že to tahám sám, i když jsem hlavní postava, protože když jsme u toho spolu, snažíme se vlastně o to i když každý režisér nebo kluci teď už režírujou i Stano Slovák a Petr Gazdík, což byli herci, pořád jsou herci městského divadlo a teď se pouští do režie. Už tak jsme na sebe naladění a děláme toho fakt spoustu, máme 10 premiér do roka, 5 hudebních, 5 činoherních, takže už sami víme, co vlastně od toho divadla chceme nebo od toho titulu a od těch lidí a opravdu si pomáháme. A když někde někdo dělá záskok, tak jsou všichni navěšení v portálech a v zásálí a drží palce tomu člověku, co má třeba záskok nebo třeba mu podávají, třeba ani někdo nemá představení, tak se jde podívat nebo mu podávat nějaké věci, aby mu to nějak ulehčil.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezký, to se mi líbí, to je pěkný.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
A já cítím takovou podporu, když třeba hraju zrovna tu hlavní postavu. Třeba se mi stalo v Evitě, že jsem měl strašně rychlý převlek a běžel jsem zezadu do nějakých dveří.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam zpíváte Peróna?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Cheho.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Che. Cheho je dobrý.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Zpívám tam Cheho. A že jsem doběhl na poslední vteřinu, už se to otevíralo a měl jsem vstoupit na scénu s mikrofonem, takovým tím starým klasickým s takovou tou hvězdou, který jsem neměl šanci si nikde po cestě vzít, tak baleťák ze souboru tam čekal v tý tmě, když jsme tam všichni nachystaní, já jsem jenom, takhle už jsem měl hlavu venku a takhle ruku a on mi to podal přímo do ruky, abych já prostě mohl jenom vyletět. To je pořád takový bagr, který to tlačí před sebou. To je fakt úžasný pocit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je úžasný. A teď konkrétně. V čem zrovna teď v divadle hrajete?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Teď hraju v představení Jekyll a Hyde, což jsme premiérovali před měsícem, teď vlastně ani nevím přesně, jak je toho tolik. A jednak ten repertoár je vlastně obrovský. Teď hrajeme Kvítek z hororu a pak teď nás čeká, nastudováváme Divou báru, což upravil pro hudební divadlo pan Uhde a pan Štědroň.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam vás čeká co? Černý myslivec?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Tam mě čeká myslivec, ano. Jsem sám zvědavý, jak to pojmou s režisérem. Režíruje to pan Nvota, tak jsem na to zvědavý, na Boženu Němcovou, jak z toho uděláme hudební divadlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bude zajímavý, to bude zajímavý.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dušan Vitázek si v Městském divadle v Brně zahrál a zahraje určitě ještě spoustu hezkých věcí. Většinou jaksi při nich stojí pevně na zemi, ale ne ve všech, protože jsem se dočetl, že třeba v Marry Popins tam prej hlavou dolů zavěšenej za provazy stepujete nebo co. To si nedovedu teda ale vůbec představit, to mi musíte nějak vysvětlit.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Poprvé, když jsem to viděl, jak jsme stepovali, tak mi dala ta holka, která nás to učila, to se musíš podívat, dala mi kazetu, na které stepovali australští Tep Dogs, úžasná australská stepařská skupina. Teď už je samozřejmě obrovitánská. To bylo 6 kluků, kteří právě taky stepovali hlavou dolů zavěšený na takových dvou lanech. Tak pak jsem se dozvěděl, že mě to čeká v divadle v Marry Popins, kdy ta chůva Marry Popins je trošku kouzelná a dělá pro ty děti, o které se stará, různá kouzla, různé motivační hry. A najednou jsou střeše s kominíkama, ti kominíci kolem blázní, stepujou, smějou se a v jednu chvíli ten hlavní kominík projde portál kolem dokola, to znamená po pravé stěně, po stropě a po levé stěně zase dolů jakoby přilepený na zeď.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak je to děláno?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Pozvali jsme na to do divadla londýnskou firmu jednu, která se tomu věnuje, která dělá všechny i ty na olympiádách speciální efekty, tak to dělá tahle ta firma. Tak se s ní divadlo nějak domluvilo, aby to pro nás udělali v Brně. A jsou to úžasní jako profíci šílení, kteří to umí nastavit, mají takové, systém je v tom, že jsou to tenká černá lanka, která nejsou vůbec vidět nebo minimálně kdyžtak, dají se hezky odsvítit. A ten systém je takový, že mám vlastně už dvě scény před tím, musím mít na sobě takový speciální sedák, takže celý ten step musím odstepovat s takovým strašným korzetem nepříjemným, strašně blbě se to v tom dělá, hrozně blbě. A pak se v jednu chvíli ztratím, tam mě připnou na ty lana, vyskočím ven a teď mě to začne tahat jakoby nahoru za ty bedra a já musím tělem a břichem držet to tělo tak, abych byl ve vodorovné poloze a jakoby šlapal nahoru. Když to se mnou dojde úplně nahoru, to je na takových kladkách, tak se otočím hlavou dolů, to je všechno připevněné na takové jezdící plošině, ta se mnou jede. A u toho stepuju a pak uprostřed zpívám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hlavou dolů?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Hlavou dolů. A pak zase jakoby stepuju dál a pak zase jdu už čumákem dolů zase vodorovně. Teď už je to v pohodě. Ale když jsme to dělali poprvé, já jsem se na to strašně těšil, protože miluju takovéhle věci, takovéhle výkony, tak jsem byl zhrozený, protože jsem byl přesvědčený, že to nepůjde. Když mě tahali nahoru, tak to vypadalo, jako kdyby vrtulníkem tahali nějakou oběť z povodní, já jsem na tom visel, nebyl jsem schopen se do toho nějak namontovat. Když mě obrátili hlavou dolů, tak jsem začal cítit krev v puse, když jsem začal zpívat nebo ještě šlapat těma nohama.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je jak Gagarin, když byl na centrifúze, že jo.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
No, zhruba tak, no. Když člověk pumpuje těma nohama, je hlavou dolů. Tak mě okamžitě museli sundat, fakt mi bylo špatně z toho. Ale pak jsme to nějak ponastavovali, já už jsem si zvykl trošku a pak to šlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezký. No, jestli vám, vážení a milí posluchači, připadá, že to je úplně normální, no tak zkuste si jenom se obrátit hlavou vzhůru, postavit se a zazpívat si při tom. A jestli vám to pořád bude připadat normální, tak si při tom ještě můžete zastepovat.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dušan Vitázek, herec Městského divadla v Brně, je hostem Tandemu. To, že je to vlastně sportovec už od narození málem, tak to už o něm víme, ale že to je taky milovník nejrůznějších adrenalinových sportů v současnosti, tak to se teď, doufám, dozvím, protože vy údajně pokoušíte dost osud, takže jezdíte i do takových trošičku divočejších krajin, jako jsou rumunské Karpaty na motorkách. Je to tak?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Jo, jo, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam se teda zažije hodně adrenalinu, co?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
To jsme byli teď v létě na motorkách, na endurách velkých a bylo to naprosto úžasný. Taková ta chlapská, taková ta chlapina, ta chlapská akce, taková ta romantika muže a stroje nebo romantika techniky spojená s romantikou přírody. Jsem si dělal legraci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já o tom viděl takový video a to je neskutečný, co se ještě teda v Evropě dá zažít. To, že ti Rumuni to dovolí vůbec, je úžasný. To si ještě chviličku můžete užívat, oni na to taky přijdou, že si musejí ty Karpaty chránit. Ale jinak to je asi nádhera teda.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Úžasný. My jsme to projeli vlastně až z Ukrajiny a Ukrajina, to je jako tvrďárna, to jsem nečekal. Obrázky, které jsem znal z totality ještě, když jsem byl malý a bída a taková ta korupce šílená. Tam si berou, kluci si berou půjčky, úvěry, aby mohli uplatit někoho, kdo je na takovém místě, aby je posunul na to samé místo, z kterého už můžou vybírat úplatky. Takže, oni si vybírají úvěry na úplatek, aby mohli vybírat úplatky. Z toho nejde ven. Tam člověk svítí na silnici na motorce, zastaví vás a řeknou: Nesmíte svítit. Nesvítíte. Nesvítíš, musí se svítit. A už to prostě kešujou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vždycky si něco najdou.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Vždycky si něco najdou. Tak to byl pro mě šok jako veliký, ta Ukrajina. Ale jak jsme vpluli do Rumunska, já jsem tam byl před 10 lety na horách a bylo to docela podobné. Ale teď se tak spravili. Ta hranice, do Evropské unie, nechtějí po mně vlastně nic, jenom jsem jim ukázal pas, kdežto na Ukrajině ještě se muselo mít.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vízum.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Vízum ne, to nepotřebujeme jako turisti, když tam jedem jenom tak, to není potřeba, ale potřebovali jsme nějakých nevím kolik razítek na motorku a na něco. A do Rumunska to už bylo v pohodě. A lidé a jídlo, hory. Dokonce jsem z toho tak užasnutý, že si myslím, že bysme tak všichni měli žít, protože jak je ta rozloha obrovitánská, tak lidi už tam mají samozřejmě nějaké moderní výdobytky techniky, jako jsou internet a tak, ale pořád jsou v tak odlehlých oblastech, že nejjednodušší cesta, jak mít maso a potraviny, je pěstovat je doma. Takže, tam se tak úplně zázračně, vlastně skoro až nechtěně snoubí ta technika s tím, že když něco mám na stole, nějaké maso, tak vím, že bylo vychováno vlastně maximálně 50 kilometrů ode mě. Tam chutná úplně jinak. My jsme byli samozřejmě nažhavení motorkáři, takže, jsme si řekli, že tady se zastavíme na chviličku, dáme si oběd a valíme dál. Ale jak jsme to dali do pusy, tak to jídlo člověka úplně uklidní a my jsme v každý restauraci seděli hodinu a půl, vykládali jsme si a chutnalo nám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co na to rodina, na takovýhle vaše výjezdy?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Rodina je zvyklá, zvyklá. Já už se doma moc neukazuju, jenom tak dvakrát za rok, protože mě baví cestovat a baví mě jako být někde v horách. Odmalička se věnuju paraglidingu a jezdím s klukama někam, takže naši jsou už zvyklí a Pavlínka mě v tom zatím podporuje. I když někdy samozřejmě má velký strach. I ta motorka je nebezpečná, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já se vůbec nedivím, no. Tak vy se potkáte aspoň v divadle, ne, s Pavlínou?
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Jo, to jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jenom kdybyste náhodou nevěděli, tak Pavlína Vitázková je samozřejmě jaksi herečka, kolegyně a tudíž aspoň v divadle vás užije.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přeju vám, Dušane, ať se vám všecko daří. Samozřejmě hlavně v divadle, to je to nejdůležitější, ať vás provází hezké role, přízeň diváků. Ale taky pořád ať si splňujete ty svoje chlapské touhy, prostě to, co k životu taky patří. Mějte se moc hezky a na shledanou.
Dušan VITÁZEK, herec
--------------------
Děkuju moc. Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
