Dusit

Nejprve se jako obvykle podíváme do Slovníku spisovného jazyka českého na významy slovesa dusit. Jsou celkem tři. Za prve je dusit "bránit někomu v dýchání, zastavovat někomu dýchání nebo přívod vzduchu", za druhé dusit znamená "potlačovat, přemáhat, tlumit", v tomto významu se sloveso dusit objevuje třeba ve větách "vysoké koberce dusily každý zvuk" nebo "komunistický režim dusil každý pokus o svobodné umělecké vyjádření". A konečně třetí význam slovesa dusit je ten kuchyňský. Slovník píše: "vařit v přiklopené nádobě a v malém množství tekutiny". Z kuchyňského významu slovesa dusit vzniklo slovní spojení "nechat někoho dusit se ve vlastní šťávě", které podle slovníku znamená "ponechat ho bez pomoci v tísni, kterou zpravidla sám zavinil". Když řekneme "pan prezident se rozhodl dusit předsedu vlády", spojuje se zde podle mého názoru jak dušení ve vlastní šťávě, tak na počátku zmíněné bránění někomu v dýchání.

Michal Novotný

Původ slovesa dusit je jasný. Nepochybně má stejný základ jako slova duch, dech, vzduch a dýchat, tedy indoevropský kořen dheu- dýchat a vanout. Když někoho dusíme, nedovolujeme mu dýchat, potlačujeme, tlumíme, přemáháme jeho dech, přičemž může jit doslova o dech jako dýchaní neboli vdechování vzduchu, ale také o dýchaní obrazné, o to, které potřebujeme k pocitu volnosti a svobody. Pokud jde o dušení kuchyňské, o dušení v hrncích, kterým naši předkové říkali dušáky, myslím, že tu jde o rovněž o tlumení přívodu vzduchu, tedy o vaření pod pokličkou. Sloveso dusit v tomto kuchařském významu však, jak píše Václav Machek ve svém slovníku, naši předkové nevymysleli, ale doslova přeložili z němčiny.

A nakonec se ještě zmíním o slovese rdousit. Nepochybně vzniklo ze slovesa dusit, ale jeho první část je pro odborníky tak trochu záhadná. Snad prý pochází od slova hrtan, ale proč se výraz hrtan zkrátil na pouhé r, odborníci nevědí.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.