Dveře dokořán
Dnes odpovím na další posluchačský dotaz. Dostal jsem ho jako esemesku bez háčků a čárek, takže nevím, jestli mi ho poslal posluchač Janek Prosek nebo Prošek, ale to není podstatné, důležité je, že posluchač se ptá, proč se říká dveře dokořán.
Pravidelní posluchači s velmi dobrou pamětí vědí, že na tohle téma jsem zde už jednou mluvil. Probíral jsem výraz kořen, o kterém jsem říkal, že asi pochází z indoevropského ker-, kroutit, ohýbat, a že slovník uvádí celkem osm významů slova kořen. První samozřejmě je "podzemní část rostliny upevňující ji v zemi", dále také "spodní část něčeho", například zubu, ale hodně používaný je také význam "základní, hlavní část něčeho, podstata, původ, příčina". Tyto významy známe ze slovních spojení jako "jít všemu na kořen", "dostat se na kořen věci", či "strana se vrátila ke svým kořenům" a asi mají původ v bibli, v jednom z listů svatého Pavla, kde se mluví o "milování peněz" jako o "kořenu všeho zla" .S kořenem jako něčím základním souvisí i příslovce dokořán, na které se ptá náš posluchač. To vzniklo ze staročeského do kořen, tedy do základů, zcela. Dokořán, tedy úplně, mohou být otevřeny nejen dveře, vrata, brána, okna, ale i ústa, pusa a huba, možná by se dalo také říct, že žena dokořán otevřela své krásné oči.
Na to, že spojení příslovce dokořán s kořeny je už zapomenuto, si stěžoval před více než padesáti lety Pavel Eisner a já jeho slova z knížky Čeština poklepem a poslechem souhlasně ocituji: " ...kdo není při každém setkání s tímto příslovcem znovu okouzlen jeho metaforou... tomu již není pomoci - chrápe a k životu v jazyce se neprobudí nikdy. Silná a působivá slovní metafora, to dokořán: dveře byly otevřeny dokořán, tedy do svých kořenů. Totiž: bylo by to silné a působivé, kdyby někdo vůbec ještě na to myslil."
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.