Ekologické zatížení Kutné Hory lidi podle radnice neohrožuje

Nadlimitní množství arzenu, kadmia, mědi, olova a zinku v půdě nebo vodě se navíc podle Dvořáka vyskytuje pouze v některých částech, nikoli plošně v celém městě. Řada průzkumů také ukázala, že naměřené hodnoty kolísají v závislosti na blízkosti daného místa od důlního díla nebo hald hlušiny. Ekologickou zátěž Kutné Hory prokázala i analýza rizik, kterou nechalo zpracovat ministerstvo životního prostředí. Největší zdravotní rizika podle ní může způsobit arzen, který byl zjištěn v podzemních a povrchových vodách v Kutné Hoře. Dalšímu šíření kontaminace mělo zamezit pokrytí zdrojů znečištění vytěženou zeminou a její osázení keři a stromy. Projekt by podle ministerstva měla zaplatit Kutná Hora. Dvořák se tomu ale brání. "Jedná se o zatížení způsobené důlní činností, kterou město nikdy příliš neovlivňovalo, Likvidace a vypořádání se s následky by mělo být garantováno státem, případně nějakými projekty nebo fondy," domnívá se. Ministerstvo ale zatím město o výsledcích průzkumu, který nechalo zpracovat, neinformovalo, dodal Dvořák. "Nechceme podceňovat výsledky žádné analýzy," upozornil Dvořák. Tam, kde bude zatížení skutečně velmi vysoké, je podle něj třeba veřejnost informovat a přijmout potřebná opatření. Na druhé straně se ale místostarosta obává, aby paušalizace problému neodradila případné zájemce o investice v Kutné Hoře. "Aby to nevytvářelo obraz Kutné Hory, která je nějakým způsobem postižena kalamitou těžkých kovů," konstatoval. Radnice se už letos dohodla se státním podnikem Diamo, který je nástupcem bývalých Rudných dolů, na řešení jednoho z největších problémů, kterým je kontaminovaná důlní voda. Podnik postaví v městské části Malín čistírnu důlních vod. Územní řízení se ale pozdrželo kvůli nezbytné změně územního plánu města, řekl Dvořák. Věří však, že se do konce března 2004 podaří všechno vyřešit a stavba bude moci začít.