Erbenova vyhlídka v Ústí nad Labem patří k nejstarším rozhlednám u nás. Jméno má po turistovi
Je jen málo měst v republice, která nemají Erbenovu ulici. Ústí nad Labem má navíc Erbenovu vyhlídku. Ale kdo by u ní hledal sochu, bustu nebo aspoň pamětní desku básníka Karla Jaromíra, hledal by marně. Pan Erben, na jehož počest byla rozhledna pojmenována, měl totiž křestní jméno Alexandr a byl předsedou zdejšího Horského spolku, tedy bývalé turistické organizace.
Ovšem úplně původní, dvacet metrů vysoká dřevěná rozhledna, která tu stála od roku 1889, nesla jméno císaře Františka Josefa I. Vydržela ale jen devět let, její osud zpečetila zimní větrná bouře. A ještě kratší dobu vydržela druhá verze rozhledny, opět dřevěná. I ta po pěti letech podlehla přírodním živlům a dílo zkázy pak v roce 1911 dokonal úder blesku.
S tím se ale milovníci turistiky a krásných výhledů, v čele se zmíněným Alexandrem Erbenem nechtěli smířit, proto v roce 1934 vybudovali rozhlednu kamennou. Časem povyrostly okolní stromy a i samotná stavba potřebovala opravit, a tak se začalo uvažovat o nastavení rozhledny. Občané a turisté si vymohli, aby byla zvolena cesta respektující vzhled a styl dosavadní stavby. 15. října 2006 byla nově patnáct metrů měřící kamenná věž slavnostně otevřena.
V roce 2025 u ní vyrostl ještě bytelný dřevěný přístřešek pro odpočinek i jako útočiště před nepřízní počasí. Ostatně počasí je, jako na všech rozhlednách, důležité pro výhled.
Z Erbenovy vyhlídky je možné za dobrých podmínek vidět například Milešovku, Bukovou horu s vysílačem, oranžovou vodárnu nad Teplicemi, hrad Střekov, zámeček Větruši, romantické údolí řeky Labe i panelové sídliště Dobětice, odkud se z konečné trolejbusů po zelené značce dostanete k rozhledně. Volit můžete ale i jiné trasy, třeba od Chuderova. Od května do září je Erbenova vyhlídka otevřená od 9 do 21 hodin, od října do dubna pak od 9 do 16 hodin.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
