Esenbáci číhali na Krále Šumavy pod Pivním hrncem
Mysleli jste si, že převaděče a amerického agenta Kiliána zastřelili příslušníci komunistické SNB někde hluboko v šumavských močálech? Nevěřte filmovým scénáristům. Král Šumavy to sice od strážců hranice „koupil“, ale ne v bažinách, nýbrž pod kamenem zvaným Pivní hrnec.
A navíc to nebyl zásah na zářez do pažby. Kiliána pouze zranil a ten pak utekl do Německa, odkud v následujících letech ještě soudruhy komunisty pořádně potrápil.
Významnou kulisou skutečného příběhu Krále Šumavy - Franze Kiliána Nowotného nebyla rašelina zamlžených slatí, ale skála pnoucí se nad meandrem Teplé Vltavy, známá už od pradávna jako Pivní hrnec. Místo, kde si muži zákona v roce 1950 počíhali na amerického agenta, najdete kousek od silnice na cestě z Borových Lad na Františkov. Po ujetí zhruba tří kilometrů, zastavíte u dřevěného mostku přes řeku u šipky, která ukazuje k pomníku Krále Šumavy.
Pivní hrnec v mapách nehledejte
Vy ale zabočíte schválně na druhou stranu, kde ve srázu nad svou hlavou najdete očima výrazný skalní útvar. K tomu si to namíříte buď přímo, což je spíš adrenalinový výšlap, anebo vyhledáte ne sice dokonale upravenou, ale stále patrnou stezku. Na tu narazíte, když o pár desítek metrů dál směrem na Františkov sejdete vpravo ze silnice do lesa. Tak či tak dojdete po pár minutách k asi pětimetrovému viklanu, známému už od 16. století jako Biertopf (Pivní hrnec).
První zmínka o skále připomínající soudek či žejdlík je z roku 1531. Když pak u Vltavy nedaleko od jejího meandru vyrostla v roce 1749 první sklářská huť, získala jméno též podle oblíbeného kusu migmatitu Biertopfhutte neboli Huť U Pivního hrnce. Později ovšem toto místo upadlo v zapomnění, a ani v mapách tento přírodní památník touhy po svobodě a lidské odvahy většinou nenajdete.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Trumpův zmocněnec hlásá ruskou propagandu. Netuší, jaká území Rusko anektovalo, říká politolog
-
Ekologická škoda v Hustopečích násobně překročí sto milionů. Zeminu pod kolejištěm je třeba odtěžit
-
Musíme se podílet na evropské odstrašovací síle, aby si Putin řekl: Na Evropu nemáme, míní Matesová
-
Konečná je tváří Stačilo!, ale není v jeho vedení. ‚Hlavní slovo má Vidlák Sterzik,‘ uznává