Faux pas a déjá vu
Posluchač Petr Pánek se mě e-mailem zeptal na výrazy, které slýchá, o nichž však neví, jak je napsat. První z nich se vyslovuje fó pa, o druhém jsme se chvilku e-mailem dohadovali, nakonec jsme se shodli, že jde o výraz vyslovovaný deža vi. Oba výrazy jsou francouzské, oba se v češtině francouzsky vyslovují i píšou. Takovým výrazům, jejichž psaná podoba a pokud možno i výslovnost se ponechává v podobě, jakou má v cizím jazyce, se odborně říká citátové.
Fó pa se píše faux pas, čehož kdysi využil Miloš Kopecký v jednom českém sci-fi filmu k docela dobrému jazykovému žertu. Takříkajíc balil pěknou mimozemšťanku slovy: "Vy ale máte krásný pas. Není to ten pověstný faux pas?" Význam onoho faux pas, tedy fo pa, je ovšem jiný. Slovník spisovného jazyka českého ho definuje takto: chybný krok v jednání; společenská chyba, omyl, nedopatření. Stejný význam má toto spojení i ve francouzštině, ale je to význam až druhotný, obrazný, původně šlo jen o konkrétní klopýtnutí, škobrtnutí při chůzi. Francouzské faux totiž znamená nesprávný a pas je krok. Další významy adjektiva faux jsou klamný, křivý, lživý, padělaný, falešný, například třeba zpěv. Pokud jde o pas, nejde o pas český, lépe řečeno slovanský, který se objevuje ve slovech opasek, přepásat, pásovec a zápas, ale o pas, který známe ze slov pas ve významu cestovní doklad, pas ve významu dlouhá přihrávka a pas v karbanickém významu "už nehraju". Všechny tyto pasy, jak jsem tady o tom už jednou mluvil, patří do velké rodiny založené latinským passus krok.
O druhém citátovém výrazu stručněji. Deža psáno déjá; znamená francouzsky už a vi psáno vu je příčestí minulé od voir, vidět. Takže déja vu znamená již viděno a tímto výrazem, někdy takév podobě illusion déja vu, se označuje stav, který všichni známe. Někde jsme evidentně poprve, přesto máme intenzivní, přímo nutkavý pocit, že to tu známe, že přesně tuto situaci jsme už jednou prožili. Psychologové, kteří tomuto stavu také někdy říkají déja vécu, tedy již prožité, tvrdí, že tato iluze se dostavuje tehdy, když jsme duševně unaveni.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
