Film Bota jménem Melichar jsem nebrala jako otevřené dveře k herectví, říká Eva Salzmannová
Eva Salzmannová je přední česká herečka a divadelní pedagožka. Bezmála 30 let byla součástí Národního divadla a zahrála si třeba i ve filmu Bota jménem Melichar. „Divadlo bylo vždycky mojí srdcovou záležitostí. Natočila jsem pár filmů, ale mojí hlavní doménou je divadlo,“ říká v pořadu Alex a host.
Těsně po studiu na DAMU natáčela známá herečka film Bota jménem Melichar. „Nebrala jsem to jako nějaké významně otevřené dveře k herectví, nechápala jsem to tak. Byla jsem ráda, že jsem film natočila. Ještě dnes se mě na něj někdo zeptá nebo mě pozná na ulici. Moje kariéra ale v začátcích vypadala úplně jinak, než jak vypadají kariéry herců teď.“
30 let v Národním divadle
Bezmála třicet let pak hrála v Národním divadle. „Byla jsem tam dlouho a byla jsem tam šťastná. Měla jsem moc ráda role i lidi v tom divadle, ale potom, když na Městská divadla pražská vyhrálo konkurz současné vedení, jsem si řekla, že zkusím zariskovat. Jsem tam moc spokojená. Hraje se mnou několik mých studentů z DAMU, soubor je hodně mladý a to je fajn.“
„Teď máme po premiéře hry Tekoucí písky. Je to hra od americké autorky, inspirovaná dopisy Charlotty Brontëové, a odehrává se na blatech. Já tam hraju zlou smutnou starou pannu. Ta hra je zajímavá tím, že tam s námi hraje jediný muž, který navíc hraje psa. Jinak jsou tam samé ženy.“
Jak sama přiznává, před premiérou měla trému. „Ten text je obtížný a nesmí se říkat vlastními slovy. Bála jsem se, abych to řekla tak, jak je to napsané.“ Texty se prý nejraději učí brzy ráno. „Už i kolem půl šesté se ozývá moje mumlání. Vždycky jsem se učila texty dobře, ale teď mi to, přiznávám, dá už o něco víc práce,“ směje se.
Přísnost na studenty
Kromě hraní v divadle učí Eva Salzmannová i na DAMU. Svoje studenty prý dokáže dohnat k slzám. „Asi vyzařuju nějakou přísnost. Snažím se, aby byli autentičtí, aby ty postavy byly jejich, a kladu na ně velké technické nároky a toho se možná děsí. Když ale potom toho studenta vidím na prknech a vidím, že je dobrý a že dobře technicky zvládá prostor, tak mám velkou radost.“
Momentálně se už ale těší na herecké prázdniny. „Chystáme se s manželem na dlouhou cestu do Francie, budeme pryč celý červenec. Pro mě je Francie ráj, nádherný kus země, kde se spojuje kultura, příroda a dobré jídlo,“ dodává v pořadu Alex a host.
Jaká byla její první divadelní premiéra? Na jakou roli v Národním divadle ráda vzpomíná? Co pro ni znamenal Jan Kačer? Zalekla se někdy nějaké role? Poslechněte si v záznamu pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
