Gordický uzel
Rčení rozetnout gordický uzel dosud patří ke všeobecnému vzdělání. Troufnu si říct, že většina z vás, kteří mě teď poslouchají, aspoň zhruba ví, co to znamená, když se řekne, že někdo rozetnul gordický uzel. Ten někdo vyřešil, a to obvykle rychle přímo bleskově nějakou spletitou otázku, nějaký velmi složitý problém. Proč se takový gordický uzel roztíná, a ne rozplétá, většina s nás myslím také tuší. Ale na otázku, proč se ten uzel jmenuje právě gordický, by asi neuměl odpovědět skoro nikdo.
Tak si to všechno povězme. To úsloví se týká Alexandra Velikého, makedonského krále, který žil ve čtvrtém století před Kristem. Byl prvním ze skupinky Caesarů, Napoleonů, Leninů a Hitlerů, šílenců, kteří se rozhodli dobýt celý svět, ať to stojí, co to stojí. Za pár let dobyl Řecko, Persii, dostal se až do Indie. Chtěl se stát pánem Asie, což mu měla zaručit věštba, která souvisí s naším gordickým tématem. V maloasijském dnes tureckém městě Gordion měli od dob, kdy tam vládl král Mídas - to je ten s oslíma ušima -, v Diově chrámě vůz, který obětoval legendární frýžský král Gordios nebo Gordias. Ten vůz byl, teď cituji přímo Plútarcha, "uvázaný dřínovým lýčím" a Alexandr Veliký, "uslyšel vyprávění, jež se o něm uchovalo od barbarů, že prý tomu, kdo tu vazbu rozpoutá, jest souzeno státi se králem celého světa". Podle Plútarcha se tedy ten, kdo rozplete uzel, jímž byl v Diově chrámě ve městě Gordion uvázaný vůz frýžského krále Gordia, stane pánem světa. Čímž se v té době kromě Řecka a dnešního Turecka myslela především Asie.
Alexandr Veliký se do Gordia dostal poté, když téměř bez boje za pouhé dva měsíce obsadil se svým vojskem přes třicet maloasijských měst. Nechal si předvést pověstný vůz, chvíli se jako mnozí před ním pokoušel uzel opravdu rozplést, ale protože se mu nepodařilo najít ani konce provazu z dřínového lýka, vzal svůj meč a jedním máchnutím zašmodrchaný uzel přeťal. A bylo dnes bychom řekli vymalováno, Alexandrovi nic nebránilo stát se pánem Asie. No, jak jsem říkal, dostal se až do Indie, snad na břehy řeky Gangu, ale pánem světa se podobně jako později ti Napoleonové, Hitlerové a Leninové nestal. V necelých třiatřiceti se v Babylóně nakazil malárii komplikovanou zápalem plic, což jeho organismus vyčerpaný nejen válkami, ale s prominutím také chlastem rychle skolilo.
Tolik o úsloví rozetnout gordický uzel, které je vzpomínkou na Alexandra Velikého a na uzel, který ve městě Gordiu zanechal frýžský král Gordion.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
