HABÁN
Včera jsem tu mluvil o výrazu obr a říkal jsem, že podle sice rozšířené, ale dnes odborníky nepříliš přijímané teorie je slovo obr zkomolením výrazu Avar, což bylo pojmenování příslušníků turkotatarského kmene, který v 6.-8. století sídlil ve středním Podunají. Tuto teorii by podpořilo, kdyby se vědělo, že Avaři byli nějak mimořádně velcí a silní, že to byli ve srovnání třeba se Slovany obři. Potíž je v tom, že o ničem takovém nemluví ani současníci, ani dnešní archeologické nálezy, zdá se že Avaři byli vzrůstu normálního.
S habány je to jinak. Habáni opravdu mimořádně velcí byli a z jejich jména opravdu vzniklo pojmenovaní vysokých lidí, dlouhánů, čahounů. Popovídejme si, bohužel velmi stručně, o habánech. Nešlo o národ, ani o kmen, ale o náboženskou sektu, o jeden směr hnutí takzvaných novokřtěnců. Někdy kolem roku 1529 přišla skupina těchto dejme tomu sektářů se svým vůdcem Jakubem zvaným Hutter, tedy kloboučník, z Tyrolska, kde byli pro své náboženství pronásledování, na Moravu, do okolí Slavkova. Žili zde zhruba sto let jako velmi uzavřená komunita. Kromě speciálních náboženských praktik měli i odlišnou, velmi pozoruhodnou organizaci veřejného i soukromého života a především se chovali jinak než okolí. Všichni prý byli velmi pracovití, pořádní, ukáznění, vážní, mírní v jídle a pití. Kromě toho, že nám díky svému neobvyklému vzrůstu zanechali v češtině slovo habán, zůstalo tu po nich ještě něco hmotnějšího, totiž habánská fajáns neboli majolika, tedy zvláštní druh keramiky, z níž habáni vyráběli hlavně džbánky. Ostatně pojmenování habáni s habánským džbánkařstvím a hrnčířstvím úzce souvisí. Moravané a potom i Slováci je nazývali habány, což byla zkomolenina starého německého Habaner, tedy hrnčíř.
Po Bílé hoře se habáni jako jinověrci museli z Moravy přestěhovat na Slovensko. Ale ani tam se před katolizací neschovali, takže šli dál, do Sedmihradska, pak do Rumunska a nakonec do Ruska, kde žili až roku 1874. Pak i tuto zemi museli habáni opustit, vystěhovali se do Spojených států, kde v jižní Dakotě vybudovali tři bratrské dvory o 1300 obyvatelích. Ani to nebyl konec jejich putování. Ve třicátých letech minulého století se v jedné rozhlasové přednášce, z níž čerpám tyto informace, říkalo, že habáni z USA odešli a žijí v kanadském státě Alberta. A že nejen mluví stejnou němčinou jako na Moravě v 16. století, ale že stále zachovávají tytéž zvyky a předpisy. Jak je to s habány dnes, bohužel nevím.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
