Hod
Tři hlavní vánoční svátky jsou Štědrý den, Boží hod vánoční a svátek svatého Štěpána. Tak se tyto svátky u nás jmenují, i když leckdo používá i ono komunisty vymyšlené úřednické číslování první a druhý svátek vánoční.
Do vánočního názvosloví se tedy aspoň částečně vrátilo slovo hod. Boží hod vánoční je český název, jinde se tento svátek jmenuje Svátek narození Páně. Ten, kdo by se domníval, že slovo hod v českém názvu tohoto svátku je výrazem českého sklonu o Vánocích hodovat, tedy přežírat se, by se mýlil. Slova hod a hodovat jsou spolu sice velmi blízce příbuzná, ale výraz hod původně neznamenal hostinu, příležitost najíst se k prasknutí, k tomuto významu hod došel postupně.
Původně, v hodně dávném praslovanském čase slovo god označovalo nějaký časový úsek, z toho se pak vyvinulo ruské pojmenování roku slovem god a české pojmenování dne, tedy celých dnešních čtyřiadvaceti hodin, slovem hod - den byl nejprve jen světlá část dne, tedy hodu. Hod se skládal ze dvou částí, ze dne a noci. A části, později čtyřiadvacetině tohoto hodu se začalo říkat hodina, což je slovo, které se původně používalo ve významu určitá chvíle. Tento původní význam máme skrytý v dosud užívaných slovních spojeních těžká hodinka, tedy těžká chvíle, a propustit někoho na hodinu, tedy propustit ho teď, od téhle chvíle.
Ale vraťme se k hodu a jeho souvislosti s hodováním. V dalším vývoji se význam slova hod zúžil jen na dny významné, Boží hod vánoční, ale také velikonoční, svatodušní, rovněž posvícení se říkalo hody. A protože při těchto svátcích se hodně jedlo a pilo význam slova hodovat, původně slavit významný den, tedy významný hod, se zúžil jen na dnešní význam bohatě jíst.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.