Hon na čarodějnice
Před nedávnem jsem tu několikrát mluvil o výrazu hon a o slovech s ním spojených. To inspirovalo posluchačku Martu z Neratovic, aby se zeptala na slovní spojení hon na čarodějnice, které čas od času slýcháme v médiích.
Povíme si tedy dnes něco o tomto slovním spojení. Nejprve o jeho významu, pak také o vzniku. Význam je jasný, spojením hon na čarodějnice dnes označujeme veřejné pronásledování nevinných osob, až hysterické pronásledování kohokoliv. Když média začnou soustavně odhalovat přestupky policistů, mohou to policisté označit za hon na čarodějnice. Z honu na čarodějnice může politická strana obvinit státní zastupitelství, které začne vyšetřovat několik jejích starostů. Slovo hon má v tomto spojení obrazný význam, stejný jako ve spojeních hon za kariérou nebo třeba hon za chlebem.
Spojení hon na čarodějnice vzniklo v souvislosti s bojem středověké katolické církve proti čarodějnictví, tedy proti osobám, které, jak se píše v jednom dobovém spise, "zapíraly křesťanskou víru, oddávaly se zlému duchu a obcovaly s ním". Čarodějnice, ale i čarodějníci, údajně pomocí kouzel škodily lidem i dobytku. Za což byly - u nás především v 17. století, hlavně ve Slezsku - tyto osoby souzeny a upalovány. Jaké rozměry mohl mít hon na čarodějnice, ukazuje případ z 80. let 17. století, kdy na Losinsku a Šumperku bylo upáleno kolem stovky lidí. To se nedá nazvat jinak než hromadná vražda, ty údajné čarodějnice byly bezpochyby nevinné. Poslední čarodějnický proces se u nás konal v 18. století, v Jistebnici byl roku 1756 sousedy obviněn jistý pasák, z toho, že zaříkává krávy, a ty pak dojí krev. Pražský apelační soud pasáka odsoudil, ale zasáhla Marie Terezie, zprostila ho viny a pasák byl místo do vězení vsazen do blázince. Ano, mnohé ze středověkých čarodějnic byly osoby vymykající se běžným normám, často duševně nemocné.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.