Hornický region Krušnohoří je zapsaný na seznamu UNESCO. Patří do něj i cínový důl Mauritius
Už více než rok je hornická krajina v Krušných horách zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO. Součástí regionu je i Hornická kulturní krajina Abertamy-Boží Dar-Horní Blatná na Karlovarsku, kde se nachází největší cínový důl u nás jménem Mauritius s prohlídkovou štolou Kryštof.
Krušnohoří na české i německé straně hranice má několikasetletou hornickou historii. Proto platí za technologické a vědecké centrum, odkud se různé inovace a vynálezy šířily do dalších hornických regionů po celém světě.
Na české straně Krušných hor byly zapsány hornické památky v pěti oblastech: Hornická kulturní krajina Jáchymov, Hornická kulturní krajina Abertamy-Boží Dar-Horní Blatná, Hornická kulturní krajina Krupka, vrch Mědník a Rudá věž smrti u Ostrova.
Cínový důl Mauritius, který je veřejnosti přístupný od roku 2015, se nachází v lokalitě Abertamy-Boží Dar-Horní Blatná. Návštěvníci si jej mohou prohlédnout od května do září. Po zbytek roku je uzavřen kvůli kolonii netopýrů, která tu pravidelně zimuje. Důl Mauritius je největším zimovištěm netopýrů v České republice.
Na prohlídku dolu, respektive jedné ze štol, se můžete po předchozí rezervaci vypravit s průvodcem. Před vstupem do štoly Kryštof budete vybaveni ochrannou helmou, holinami, svítilnou a nepromokavým pláštěm. Prohlídková trasa má přibližně 200 metrů. Na jejím konci uvidíte ojedinělou Velkou komoru, kde se těžil cín již od 16. století po dobu asi dvě stě let.
V průběhu prohlídky se seznámíte se třemi způsoby těžby, které se tu používaly. Od prvotní ražby chodeb pomocí želízka a mlátku, přes odlamování horniny metodou sázení ohněm až po ražbu za použití střelného prachu. Každá z těchto metod byla ve své době považována za efektivní a na horninách zanechala nesmazatelné stopy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
