Hvězdárna u pěti vsetínských lipek nabízí podivuhodnou soustavu propojených otáčivých kruhů a parabolu, kde si ohřejete i párek
Najdete ji na severním okraji města, jen deset minut chůze z centra, v těsném sousedství hřbitova, v místech kdysi ozdobeném pěti lípami, dnes celou řadou krásně vzrostlých stromů. Stačí přitom pootevřít mírně vrzající branku, nebo ji jen přeskočit, a hned se ocitnete ve světě, kde vládne astronomie.
První, co vám padne do očí, je model Sluneční soustavy v měřítku 1 : 280 milionům. Tedy, pouze co do velikosti. Kdyby se dominantní Slunce scvrklo do podoby pětimetrové kopule, která tvoří dominantu Hvězdárny Vsetín, museli bychom Merkur hledat v sousední zahradě, planetu Zemi v centru rodného města a Neptunova dráha by procházela Rožnovem pod Radhoštěm, Novým Hrozenkovem, Vizovicemi nebo třeba ValMezem.
Ve vesmírné zahradě najdete řadu dalších zajímavostí. Třeba podivuhodnou soustavu propojených otáčivých kruhů, která se podobá středověkým přístrojům z výbavy každého správného astrologa. Ve skutečnosti představují sluneční hodiny, jež nejen ukazují místní sluneční čas, ale také prozradí, v jakém souhvězdí se naše denní hvězda aktuálně nachází.
Hned vedle je hliníková parabola, která je vlastně sluneční píckou. Za pěkného počasí, během několika málo minut uvede do varu hrníček s vodou nebo ohřeje párek. Okolí pak doplňuje řada detektorů sledujících stav počasí i kvalitu ovzduší, kamery pátrající po jasných meteorech a antény zaznamenávající četnost i intenzitu blesků do vzdálenosti až dvaceti kilometrů.
VÍTE, ŽE...
- Planetka (27 079) Vsetín, která je součást hlavního pásu planetek a okolo Slunce obíhá mezi dráhami Marsu a Jupiteru, je nepravidelné těleso pokryté krátery o celkovém průměru přibližně dva kilometry. Je tedy o mnoho menší než pozemský Vsetín. Sice ji na vlastní oči asi nikdy neuvidíte, avšak na místním Dolním náměstí se od roku 2007 nachází dva metry vysoká plastika Planetka Vsetín, kterou z brazilského granitu vytvořil akademický sochař Miroslav Machala. Zároveň se jedná o sluneční hodiny a meteorologický sloupek.
- Se vsetínskou hvězdárnou je spojena i planetka (82559) Emilbřezina, která připomíná Jednou z nejvýznamnějších osobností vsetínské astronomie posledních dvaceti let. Zabýval se nejen pozorováním komet a meteorů ale i extrémními meteorologickými jevy.
- V okolí budovy vsetínské hvězdárny je malé alpinium vytvořené v polovině 50. let minulého století zahradním architektem Janem Zdráhalem. Vzácnějšímu dřeviny a skalničky dokonce kdysi zdobil malý vodotrysk. V areálu navíc začala vyrůstat novodobá fenologická zahrádka, na níž bude možné demonstrovat aktivitu nejrůznějších rostlin s proměnou počasí od jara do podzimu.
- S místním okolím je „spojena“ i planetka (1 942) Jablunka, kterou objevil 30. září 1972 na observatoři Bergedorf Luboš Kohoutek, jeden z nejvýznamnějších českých astronomů 20. století. Jak uvedl sám Kohoutek: „Pojmenována byla po vesničce na východní Moravě v Československu, která je stále živá ve vzpomínkách objevitele jako místo letních táborů, kde prováděl svá první astronomická pozorování. Věnováno všem přátelům z Jablůnky.“
Pohlédnete-li do dálky, všimněte si jak šedesátimetrové věže renesančního zámku, tak rozhledny Vartovna, která je vzdálena necelých deset kilometrů. V podobě spirály vysoké čtyřicet metrů byla postavena v roce 2009.
Vsetínským astronomickým srdcem je ale „kamenná“ hvězdárna, jejíž první část byla otevřena z iniciativy členů místní pobočky Československé astronomické společnosti a také učňů a zaměstnanců vsetínské zbrojovky v neděli 30. července 1950. Jak dokládají pečlivě vedené záznamy, hned v prvním roce existence sem dorazilo tři a půl tisíce návštěvníků!
Jako obvykle, hvězdárna se v dalších desetiletích rozšiřovala postupnými přístavbami, až dospěla do dnešní krásy. Přibývaly astronomické přístroje, některé vyráběné z toho „co dům dal“, později v profesionálním provedení. Novodobě se do výbavy dostalo mobilní planetárium s projekčním systémem vlastní sestavy. Nafouklé má průměr šest metrů a pohodlně se do něj vejde jedna školní třída.
Vsetín přistupuje k popularizaci astronomie méně formálním způsobem, než je obvyklé u větších organizací. I když je zdejší tým hvězdářů více než skromný, pořádají se zde (a nejen zde) výstavy, přednášky i větší, takříkajíc společenské akce. Třeba hromadné pozorování Perseid či jiných výjimečných nebeských jevů, Noc vědců, den Země nebo Templářské slavnosti.
V kopuli se na nebe podíváte několika dalekohledy, ten největší má průměr objektivu třicet centimetrů a familiárně jej označují jako Nyx – jméno získal ve veřejné soutěži. Výhled nad jižní obzor, kde se rozkládá 25 tisícové město, sice ruší pouliční osvětlení a teplo stoupající z mnoha komínů, i tak je na co se dívat.
Komu by to nestačilo, ať vyrazí na nejbližší kopec a hvězdné nebe se pokryje stovkami, dokonce tisícovkami třpytivých sedmikrásek. Doporučují třeba vrchol Dušná, Maruška nad Hošťálkovou nebo jakýkoli v okolí Karlovic. Přirozená tma je však křehká a bylo by škoda, kdyby ji nájezd pozemšťanů ušpinil umělým světlem. Tyto tipy od místních poutníků vesmírem si proto nechejte jen pro sebe.
KAM NA VÝLET
Památník dobývání kosmu
Na vsetínském sídlišti Trávníky byla v roce 1973 umístěna mramorová plastika na téma „dobývání kosmu“, která je věnována americkým i ruským pokusům o dobývání vesmíru. Jedná se o kamenný obelisk s daty letů kosmických lodí Gemini, Apollo, Vostok a Sojuz. Ve své době šlo o zcela výjimečnou realizaci, neboť autor, akademický sochař Oldřich Hradilík (1932-1987), byl ryzí figuralista a toto dílo je jeho jediným geometricky abstrahovaným architektonickým objektem v exteriéru.
18. poledník východní délky
Takřka středem města prochází 18. poledník. Jeho poloha je vyznačena dvěma opracovanými kameny a prahem na cyklostezce v tzv. Panské zahradě v Bečvy. Na další takovou připomínku lze narazit při toulkách po valašských kopcích zhruba v polovině cesty mezi Vsetínem a obcí Růžďka. Má podobu tři metry vysokého žulového kamene zhotoveného vsetínským sochařem Miroslavem Machalou. Jde o zajímavý sluneční kalendář – štěrbinou v kvádru v určitém čase prosvítá Slunce. Cesta za touto astronomickou památkou přitom nabízí celou řadu úžasných pohledů na okolní krajinu.
Lavička J. M. Trosky
V areálu podnikatelského centra ve Valašských Kloboukách najdete lavičku připomínající místního rodáka Jana Matzala (1881-1961), jenž v první polovině 20. století publikoval pod pseudonymem J. M. Troska. Například třídílného románu Zápas s nebem, ve které hlavní hrdinové podniknou cestu na obydlený Měsíc i Mars, dokonce přistanou na planetce s miniaturními mimozemšťany, poté také na Venuši a Merkuru. Podle spisovatele je pojmenována planetka (17776) Troska pohybující se mezi Marsem a Jupiterem.
Beskydská oblast tmavé oblohy
V okolí obce Staré Hamry a vodní nádrže Šance sice není zcela přirozená tma, je zde však výrazně temnější obloha než ve zbytku České republiky. Nejslabší odtud viditelné hvězdy mají jasnost kolem 6,5 magnitudy, běžně pozorovatelná je Mléčná dráha, v některých obdobích tzv. zodiakální světlo a další výjimečné jevy (třeba bioluminiscence). Jedná se o mezinárodní park tmavé oblohy vyhlášený na české i slovenské straně v roce 2013. Jeho nejvyšším místem je Lysá hora.
Vysílání doprovázela chuť frgálů s hruškovou a povidlovou náplní. Spolupracoval Martin Leskovjan.
Související
-
Kosmická hlídka na jihočeské Kleti
Observatoř kousek od vrcholu hory Kleť u Českého Krumlova jsou součástí obrany Země. Astronomové zde zpřesňují dráhy těles, které se mohly srazit s naší planetou.
-
Ze dna ostravské šachty až na okraj viditelného vesmíru
Ostrava je ideální na pokus, o kterém přemýšlel už řecký filozof a přírodověděc Aristoteles. Lze ze dna studně, komínu nebo těžební jámy pozorovat hvězdy na denní obloze?
-
Kravíhorský stroj na zázraky. Kosmické modely se těší velkému zájmu
Výstavy obřích nafukovacích kosmických modelů vzbuzují obrovský zájem. Měsíc, Mars, Země nebo Slunce. Na Kraví hoře kouzlí vskutku magickou atmosféru. A to je jen začátek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
