I obézní člověk může být podvyživený. Nevěříte?
11. říjen 2012
Povídání o podvýživě aneb jak může být obézní člověk podvyživený. Nedržte drastické diety - základem je správný stravovací režim.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Začínám nám další část seriálu Hubněte zdravě. Ve studiu je připravena doktorka Kateřina Cajthamlová. I jí patří pozdrav hezkého dne.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobré odpoledne. Já jsem se asi čtyřikrát nadechla, abych do toho, vy jste to říkal strašně dlouze, Patriku.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dlouze, tak budeme šetřit časem. Nicméně máme podzim. Co vy a ovoce? Dáváte si, máte nějaké oblíbené na podzim?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Miluju na podzim konkrétně hrušky a švestky. To miluju úplně nejvíc.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak to se shodneme, přiznával jsem se už také ve vysílání.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Jsou slaďoučké a myslím si, že k podzimu neodmyslitelně patří. Nicméně já jsem slyšela, kdy člověk naposledy něco česal. Takže já jsem naposledy pomáhala česat v létě višně. A je to absolutně jiné, když člověk jí to ovoce vlastně načesané vlastnoručně, anebo když ho koupí. A minulý víkend jsem pomáhala kamarádce nebo ani moc nepomáhala, spíš jíst, ne oloupávat, pomáhala jíst vlašské ořechy. A to je opět úplně něco jiného, když jsou čerstvě vlastně nasbírané.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To dnešní téma v seriálu Hubněte zdravě zní podvýživa. Takto jednoduše, paradoxně možná, kdo je podvyživený, může být i obézní. O tom si trochu popovídáme. Ale jak poznám, že jím vlastně málo?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To většinou lidé poznají později trošku než v té době, kdy nejedí. Protože hlad je něco, co se dá velmi snadno utlumit. To je stejné jako žízeň nebo jako defikační reflex, tedy vyprazdňování střeva. To všechno jsou záležitosti, které můžeme zkontrolovat vyšší nervovou činností, ovládnout a tím vypnout. Člověk pozná ale ty vedlejší efekty nedostatku energie. Vzhledem k tomu, že nejsme rostliny a nezískáváme energii ze slunečního světla prostřednictvím chlorofylu, ale z potravy, tak pokud jíme málo, tak to poznáme tak, že jsme unavení, máme pocit nedostatečné energie, bývá nám zle od žaludku někdy z hladu, to je známka poklesu hladiny cukru v krvi. A často bývají impulsivní chutě na něco, co víme, že bychom jíst neměli, ale nemůžeme si pomoct. Nejčastěji to je v těch večerních hodinách. Vlastně impulsivní chuť na konzumaci něčeho sladkého, tučného, anebo slaného tučného.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To nám doplní energii, o to si tělo žádá.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Velmi levně snadno, jako bez větších ztrát.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dobře, ale když se přejídáme, je jasné, že nabíráme na váze, na objemu, ale tohle se může stát i v případě, že jíme málo. Jak je to možné?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tam je problém v tom, že máme vlastně nevyrovnaný přísun základních živin. A spolu s nedostatkem pohybu, který bývá důsledkem právě toho, že nemáme energii a máme vlastně poklesy glykemie v mozku a jsme takoví unavení, demotivovaní a spíš teda máme chuť se najíst a jít si lehnout, než jít sportovat. Tak při tomhle tom všem se může objevovat to, že člověk tloustne, ale většinou při nějakých specializovaných vyšetřeních se zjistí, že například ztrácí bílkovinu v moči, protože se mu odbourávají kosterní svaly, nebo dochází k tomu, že mu klesá hladina hemoglobinu, červeného krevního barviva. Nebo má nízké železo. To jsou známky vlastně toho, že má podvýživu, přestože jakoby objemově je výrazný, abych to řekla jednoduše. Ten problém je v tom, že lidé, kteří vlastně takhle, jak jsme o tom mluvili, málo jedí přes den, tak pak večer doplní právě tou potravou, která je tučná, ale nemusí obsahovat to dostatečné množství bílkovin a kvalitních polysacharidů, o stopových prvcích a vitamínech už vůbec nemluvě.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Máte pocit, že se vás ten problém týká? Můžete se ptát i dnes paní doktorky Kateřiny Cajthamlové a využít naší linky, té telefonické. Má číslo 221 553 777. Volejte klidně hned.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
My navážeme na to naše povídání o podvýživě. Navázat můžeme i s vámi samozřejmě. Vyzývám opět k telefonu 221 553 777. Paní doktorko, jaké jsou další možnosti, že se přestane třeba jíst a nahrazuje se nějak ta strava?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Další možnost, jak se lidé, kteří vlastně jsou obézní, můžou podvyživit, je, že si nasadí nějakou nevhodnou dietu. To byly takové ty známé různé tukožroutská polévka a vajíčková dieta.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže si tím ve výsledku moc nepomůžeme, spíš uškodíme.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Spíš si uškodí. Můžou i přechodně třeba zhubnout při nějaké takovéhle bláznivině, ale většinou to tělo okamžitě zareaguje poté, co oni se takzvaně vrátí ke své běžné stravě. A někdy, i když se vrátí jenom k racionální stravě, tak vlastně tělo musí ty tkáně, o které přišlo a které nutně potřebuje, nahradit, a za tu dobu té hloupé diety si vlastně udělá viscerální tuk, který potom chrání před odbouráním tu další tukovou tkáň, která se většinou přistaví. Další možnost jsou takové ty rodiny, ve kterých vidíme obézní rodiče, třeba i obézní prarodiče, a pohybují se tam takové vyhublé, bledé děti. Tam je problém v tom, že ta nevyrovnaná strava, to znamená strava, která je bohatá na monosacharidy, disacharidy, populárně se tomu říká rychlé cukry, na velké množství soli a živočišných tuků, nebo strava složená jenom z nějakého mlsání, kdy to dítě vlastně dostává sušenku a nejí ryby a nejí luštěniny, tak vede k tomu, že nedochází k dobrému vývoji svalové hmoty. To dítě neroste, nemá dostatek právě červených krvinek, nemá dostatečný imunitní systém, bývá často nemocné. Ale je hubené, prostě opravdu ta podvýživa je na něm vidět a je fakticky prostě vyhublé. Někdy i ti rodiče, kteří jsou sami obézní, jsou rádi paradoxně, že si jako myslí,že to to dítě po nich nedostalo, ale potom se diví, když v pubertě nebo třeba při prvním těhotenství takové dívky, která byla v mládí hubeňoučká, dojde k tomu, že se teda musí nahradit ta vlastně chybějící, do té doby chybějící svalová hmota. A je to provázeno najednou enormním, rychlým tloustnutím.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže i ta snaha o to, aby děti byly hubené, v budoucnu může vést k tomu, že naopak budou tlusté.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Pokud to dělají ti rodiče laicky a chybně a bez úpravy stravy na racionální, může se to stát.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže pohyb pro děti, pestrou stravu, naučit je jíst pravidelně. Ty vlastně větší porce, které pro ty rodiče, kteří jsou třeba obézní, jim připadají veliké, že by jim uškodily, ne, pro děti dobře.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je důležité ještě jedno. Rodiče také třeba dávají, když jsou obézní sami nebo se bojí tloušťky, tak dávají dětem nízkotučné jogurty nebo celozrnné výrobky už batolecím věku. A to je veliká hrubá chyba, protože trávicí trakt těch dětí ještě není připraven tohle to zpracovávat. Tam ty děti můžou mít trávící obtíže a můžou být taky ze začátku podvyživené.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Já, když to tak poslouchám, mám pocit, že jsme odsouzeni, nebo ty další generace k tomu dalšímu tloustnutí a pokračování v tom trendu, protože když si člověk uvědomí, že mnoho dnešních maminek třeba ani moc nevaří, ať už že to nestíhají nebo že to neumí, že je to nikdo nenaučil. A děti jsou pak krmeny právě těmi sladkostmi, nějaký ten jogurtík a kdyby nechodily třeba i do školy nebo někam do podobných zařízení, tak se pořádně ani nenají, nebo k babičce a k dědovi. Tohle už je základ toho, že můžou být v budoucnu tlusté?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je to pravda. A další problém je, že takové děti většinou odmítají v těch kolektivních zařízeních tu stravu, na kterou nejsou zvyklé. To znamená právě ty luštěniny, ryby, kvalitní polysacharidy, přílohy, anebo teda tam je potom ten smutnější případ, kdy ani v tom zařízení se nevaří zdravě, ale samozřejmě odsouzeni k ničemu nejsme. Je důležité o tom mluvit. Uvědomit si, že tohle to nebezpečí hrozí a udělat rozumnou prevenci.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jakou nápravu tedy zvolit, jak upravit jídelníček, aby se ta naše podvýživa změnila v dobré stravování a zdravý životní styl, o tom si budeme s paní doktorkou Kateřinou Cajthamlovou povídat i za chvíli. I s vámi případně po telefonu 221 553 777.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
My zažněme teď další část naší debaty v seriálu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou, kdy si povídáme o podvýživě. Jak z toho ven, jak se říká. Máme do toho skočit rovnýma nohama nebo začít nějak postupně?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak já bych doporučovala následující postup. Pokud chceme něco změnit, tak první by bylo vždycky dobré zajít k lékaři, vzít si nějaká preventivní vyšetření a zamyslet se nad nimi, případně se poradit s lékařem, co by člověk měl udělat jako první. Jako druhý krok je velmi dobré, aby si člověk napsal vlastně, co za ten den všechno snědl, i s časem, případně jaké aktivity dělal, jestli měl na něco chuť nebo nějaké návalové potíže, právě takové ty nervozity, pocit nedostatku energie a tak. Z tohohle toho už může vyjít vlastně to podezření na to, že možná jí méně, než by měl. Anebo nevhodné typy potravy. A tady je velmi důležité zhodnotit, jak dlouho to ten člověk dělal. Pokud to bylo krátkodobě, třeba měsíc, tak může rovnou přejít na zdravou stravu, ale pokud to je dlouhodobý trend a měl to třeba od dětství, tak je vysoká pravděpodobnost, že pro něj zdravá strava bude příliš objemná, že mu bude působit řadu různých obtíží, jako nadýmání, nebo bude mít prostě pocity přílišného přejedení .
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže se na to musí nějak zvyknout.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Musí postupně, ano. První se doporučuje přestat mlsat místo jídla, to znamená takové to pravidlo nejdřív se trochu najíst a potom teprve případně mlsat. Takže tohle to jako první. Jako druhé přidat ke každému jídlu nějaký zdroj vlákniny. Stačí nejdřív malé množství třeba ovoce, zeleninu, upravit pitný režim, upravit pravidelnost příjmu potravy a vlastně pečlivě a pomaličku trénovat ten trávící trakt na pravidelné přijímání stravy.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To je ten okamžik, kdy si hodně lidí řekne, to nesním, toho je tolik, ježiš, já jsem nikdy tolik nejedl. Musí si zvykat i na velikost těch porcí?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je zbytečné do sebe jako se snažit za každou cenu narvat nějaké velké množství potravy. Lepší by bylo, aby ten člověk vlastně přidal pohyb. Tím zdravě vytráví a vyhladoví, jaksi trošku se vylítá. A vznikne ta chuť na něco. Je dobré naučit se nakupovat správné typy potravin, to znamená ty, kde je víc vlastně živin a méně těch dochucovadel, aromat, je tam správný poměr živin. Je to něco, co tedy z hlediska zdravotního stavu je pro toho člověka vhodné. Čili žádné krizové veliké úpravy, ale spíš postupné, pomalé. Je dobře, aby ten člověk nedělal hurá akce typu "začnu hned od zítřka", ale raději opravdu si rozmyslel, jak to bude pomalu dělat. A s čím začne a čím bude pokračovat, protože co se vleče neuteče. A ty pomalé, drobné změny, které ten člověk naskládá, tak postupně můžou mít výrazné efekt.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Spíš si na to zvykne to tělo. Ta doba může být od jaké doby, až po kterou? Je to dáno i tím, jak dlouho držel člověk špatné návyky?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Většinou se říká, že tak čtvrtinu doby, po kterou jsme dělali nějakou chybu, trvá, než se ta chyba napraví. Je důležité udělat si postupné cíle a je velmi moudré navštívit někoho, kdo by nám v tom byl průvodcem a řekl nám, jaký ten realistický cíl je.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. Povídat si s ní můžete i kdykoliv na facebooku www.facebook.com/hubnetezdrave. Poslat dotaz případně i emailem katerina.cajthamlova@rozhlas.cz. A protože příští týden bude i mezinárodní den chleba nebo pekařů, jestli to tak dobře říkám, tak se budeme věnovat chlebu. Můžeme si to slíbit?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Bude to báječné, já se na to moc těším, protože v chlebu je život.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak se těším i já a pro dnešek hezký zbytek dne.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Na shledanou. Děkuju.
--------------------
Začínám nám další část seriálu Hubněte zdravě. Ve studiu je připravena doktorka Kateřina Cajthamlová. I jí patří pozdrav hezkého dne.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobré odpoledne. Já jsem se asi čtyřikrát nadechla, abych do toho, vy jste to říkal strašně dlouze, Patriku.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dlouze, tak budeme šetřit časem. Nicméně máme podzim. Co vy a ovoce? Dáváte si, máte nějaké oblíbené na podzim?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Miluju na podzim konkrétně hrušky a švestky. To miluju úplně nejvíc.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak to se shodneme, přiznával jsem se už také ve vysílání.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Jsou slaďoučké a myslím si, že k podzimu neodmyslitelně patří. Nicméně já jsem slyšela, kdy člověk naposledy něco česal. Takže já jsem naposledy pomáhala česat v létě višně. A je to absolutně jiné, když člověk jí to ovoce vlastně načesané vlastnoručně, anebo když ho koupí. A minulý víkend jsem pomáhala kamarádce nebo ani moc nepomáhala, spíš jíst, ne oloupávat, pomáhala jíst vlašské ořechy. A to je opět úplně něco jiného, když jsou čerstvě vlastně nasbírané.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To dnešní téma v seriálu Hubněte zdravě zní podvýživa. Takto jednoduše, paradoxně možná, kdo je podvyživený, může být i obézní. O tom si trochu popovídáme. Ale jak poznám, že jím vlastně málo?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To většinou lidé poznají později trošku než v té době, kdy nejedí. Protože hlad je něco, co se dá velmi snadno utlumit. To je stejné jako žízeň nebo jako defikační reflex, tedy vyprazdňování střeva. To všechno jsou záležitosti, které můžeme zkontrolovat vyšší nervovou činností, ovládnout a tím vypnout. Člověk pozná ale ty vedlejší efekty nedostatku energie. Vzhledem k tomu, že nejsme rostliny a nezískáváme energii ze slunečního světla prostřednictvím chlorofylu, ale z potravy, tak pokud jíme málo, tak to poznáme tak, že jsme unavení, máme pocit nedostatečné energie, bývá nám zle od žaludku někdy z hladu, to je známka poklesu hladiny cukru v krvi. A často bývají impulsivní chutě na něco, co víme, že bychom jíst neměli, ale nemůžeme si pomoct. Nejčastěji to je v těch večerních hodinách. Vlastně impulsivní chuť na konzumaci něčeho sladkého, tučného, anebo slaného tučného.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To nám doplní energii, o to si tělo žádá.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Velmi levně snadno, jako bez větších ztrát.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dobře, ale když se přejídáme, je jasné, že nabíráme na váze, na objemu, ale tohle se může stát i v případě, že jíme málo. Jak je to možné?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tam je problém v tom, že máme vlastně nevyrovnaný přísun základních živin. A spolu s nedostatkem pohybu, který bývá důsledkem právě toho, že nemáme energii a máme vlastně poklesy glykemie v mozku a jsme takoví unavení, demotivovaní a spíš teda máme chuť se najíst a jít si lehnout, než jít sportovat. Tak při tomhle tom všem se může objevovat to, že člověk tloustne, ale většinou při nějakých specializovaných vyšetřeních se zjistí, že například ztrácí bílkovinu v moči, protože se mu odbourávají kosterní svaly, nebo dochází k tomu, že mu klesá hladina hemoglobinu, červeného krevního barviva. Nebo má nízké železo. To jsou známky vlastně toho, že má podvýživu, přestože jakoby objemově je výrazný, abych to řekla jednoduše. Ten problém je v tom, že lidé, kteří vlastně takhle, jak jsme o tom mluvili, málo jedí přes den, tak pak večer doplní právě tou potravou, která je tučná, ale nemusí obsahovat to dostatečné množství bílkovin a kvalitních polysacharidů, o stopových prvcích a vitamínech už vůbec nemluvě.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Máte pocit, že se vás ten problém týká? Můžete se ptát i dnes paní doktorky Kateřiny Cajthamlové a využít naší linky, té telefonické. Má číslo 221 553 777. Volejte klidně hned.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
My navážeme na to naše povídání o podvýživě. Navázat můžeme i s vámi samozřejmě. Vyzývám opět k telefonu 221 553 777. Paní doktorko, jaké jsou další možnosti, že se přestane třeba jíst a nahrazuje se nějak ta strava?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Další možnost, jak se lidé, kteří vlastně jsou obézní, můžou podvyživit, je, že si nasadí nějakou nevhodnou dietu. To byly takové ty známé různé tukožroutská polévka a vajíčková dieta.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže si tím ve výsledku moc nepomůžeme, spíš uškodíme.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Spíš si uškodí. Můžou i přechodně třeba zhubnout při nějaké takovéhle bláznivině, ale většinou to tělo okamžitě zareaguje poté, co oni se takzvaně vrátí ke své běžné stravě. A někdy, i když se vrátí jenom k racionální stravě, tak vlastně tělo musí ty tkáně, o které přišlo a které nutně potřebuje, nahradit, a za tu dobu té hloupé diety si vlastně udělá viscerální tuk, který potom chrání před odbouráním tu další tukovou tkáň, která se většinou přistaví. Další možnost jsou takové ty rodiny, ve kterých vidíme obézní rodiče, třeba i obézní prarodiče, a pohybují se tam takové vyhublé, bledé děti. Tam je problém v tom, že ta nevyrovnaná strava, to znamená strava, která je bohatá na monosacharidy, disacharidy, populárně se tomu říká rychlé cukry, na velké množství soli a živočišných tuků, nebo strava složená jenom z nějakého mlsání, kdy to dítě vlastně dostává sušenku a nejí ryby a nejí luštěniny, tak vede k tomu, že nedochází k dobrému vývoji svalové hmoty. To dítě neroste, nemá dostatek právě červených krvinek, nemá dostatečný imunitní systém, bývá často nemocné. Ale je hubené, prostě opravdu ta podvýživa je na něm vidět a je fakticky prostě vyhublé. Někdy i ti rodiče, kteří jsou sami obézní, jsou rádi paradoxně, že si jako myslí,že to to dítě po nich nedostalo, ale potom se diví, když v pubertě nebo třeba při prvním těhotenství takové dívky, která byla v mládí hubeňoučká, dojde k tomu, že se teda musí nahradit ta vlastně chybějící, do té doby chybějící svalová hmota. A je to provázeno najednou enormním, rychlým tloustnutím.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže i ta snaha o to, aby děti byly hubené, v budoucnu může vést k tomu, že naopak budou tlusté.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Pokud to dělají ti rodiče laicky a chybně a bez úpravy stravy na racionální, může se to stát.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže pohyb pro děti, pestrou stravu, naučit je jíst pravidelně. Ty vlastně větší porce, které pro ty rodiče, kteří jsou třeba obézní, jim připadají veliké, že by jim uškodily, ne, pro děti dobře.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je důležité ještě jedno. Rodiče také třeba dávají, když jsou obézní sami nebo se bojí tloušťky, tak dávají dětem nízkotučné jogurty nebo celozrnné výrobky už batolecím věku. A to je veliká hrubá chyba, protože trávicí trakt těch dětí ještě není připraven tohle to zpracovávat. Tam ty děti můžou mít trávící obtíže a můžou být taky ze začátku podvyživené.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Já, když to tak poslouchám, mám pocit, že jsme odsouzeni, nebo ty další generace k tomu dalšímu tloustnutí a pokračování v tom trendu, protože když si člověk uvědomí, že mnoho dnešních maminek třeba ani moc nevaří, ať už že to nestíhají nebo že to neumí, že je to nikdo nenaučil. A děti jsou pak krmeny právě těmi sladkostmi, nějaký ten jogurtík a kdyby nechodily třeba i do školy nebo někam do podobných zařízení, tak se pořádně ani nenají, nebo k babičce a k dědovi. Tohle už je základ toho, že můžou být v budoucnu tlusté?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je to pravda. A další problém je, že takové děti většinou odmítají v těch kolektivních zařízeních tu stravu, na kterou nejsou zvyklé. To znamená právě ty luštěniny, ryby, kvalitní polysacharidy, přílohy, anebo teda tam je potom ten smutnější případ, kdy ani v tom zařízení se nevaří zdravě, ale samozřejmě odsouzeni k ničemu nejsme. Je důležité o tom mluvit. Uvědomit si, že tohle to nebezpečí hrozí a udělat rozumnou prevenci.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jakou nápravu tedy zvolit, jak upravit jídelníček, aby se ta naše podvýživa změnila v dobré stravování a zdravý životní styl, o tom si budeme s paní doktorkou Kateřinou Cajthamlovou povídat i za chvíli. I s vámi případně po telefonu 221 553 777.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
My zažněme teď další část naší debaty v seriálu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou, kdy si povídáme o podvýživě. Jak z toho ven, jak se říká. Máme do toho skočit rovnýma nohama nebo začít nějak postupně?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak já bych doporučovala následující postup. Pokud chceme něco změnit, tak první by bylo vždycky dobré zajít k lékaři, vzít si nějaká preventivní vyšetření a zamyslet se nad nimi, případně se poradit s lékařem, co by člověk měl udělat jako první. Jako druhý krok je velmi dobré, aby si člověk napsal vlastně, co za ten den všechno snědl, i s časem, případně jaké aktivity dělal, jestli měl na něco chuť nebo nějaké návalové potíže, právě takové ty nervozity, pocit nedostatku energie a tak. Z tohohle toho už může vyjít vlastně to podezření na to, že možná jí méně, než by měl. Anebo nevhodné typy potravy. A tady je velmi důležité zhodnotit, jak dlouho to ten člověk dělal. Pokud to bylo krátkodobě, třeba měsíc, tak může rovnou přejít na zdravou stravu, ale pokud to je dlouhodobý trend a měl to třeba od dětství, tak je vysoká pravděpodobnost, že pro něj zdravá strava bude příliš objemná, že mu bude působit řadu různých obtíží, jako nadýmání, nebo bude mít prostě pocity přílišného přejedení .
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže se na to musí nějak zvyknout.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Musí postupně, ano. První se doporučuje přestat mlsat místo jídla, to znamená takové to pravidlo nejdřív se trochu najíst a potom teprve případně mlsat. Takže tohle to jako první. Jako druhé přidat ke každému jídlu nějaký zdroj vlákniny. Stačí nejdřív malé množství třeba ovoce, zeleninu, upravit pitný režim, upravit pravidelnost příjmu potravy a vlastně pečlivě a pomaličku trénovat ten trávící trakt na pravidelné přijímání stravy.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To je ten okamžik, kdy si hodně lidí řekne, to nesním, toho je tolik, ježiš, já jsem nikdy tolik nejedl. Musí si zvykat i na velikost těch porcí?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je zbytečné do sebe jako se snažit za každou cenu narvat nějaké velké množství potravy. Lepší by bylo, aby ten člověk vlastně přidal pohyb. Tím zdravě vytráví a vyhladoví, jaksi trošku se vylítá. A vznikne ta chuť na něco. Je dobré naučit se nakupovat správné typy potravin, to znamená ty, kde je víc vlastně živin a méně těch dochucovadel, aromat, je tam správný poměr živin. Je to něco, co tedy z hlediska zdravotního stavu je pro toho člověka vhodné. Čili žádné krizové veliké úpravy, ale spíš postupné, pomalé. Je dobře, aby ten člověk nedělal hurá akce typu "začnu hned od zítřka", ale raději opravdu si rozmyslel, jak to bude pomalu dělat. A s čím začne a čím bude pokračovat, protože co se vleče neuteče. A ty pomalé, drobné změny, které ten člověk naskládá, tak postupně můžou mít výrazné efekt.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Spíš si na to zvykne to tělo. Ta doba může být od jaké doby, až po kterou? Je to dáno i tím, jak dlouho držel člověk špatné návyky?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Většinou se říká, že tak čtvrtinu doby, po kterou jsme dělali nějakou chybu, trvá, než se ta chyba napraví. Je důležité udělat si postupné cíle a je velmi moudré navštívit někoho, kdo by nám v tom byl průvodcem a řekl nám, jaký ten realistický cíl je.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. Povídat si s ní můžete i kdykoliv na facebooku www.facebook.com/hubnetezdrave. Poslat dotaz případně i emailem katerina.cajthamlova@rozhlas.cz. A protože příští týden bude i mezinárodní den chleba nebo pekařů, jestli to tak dobře říkám, tak se budeme věnovat chlebu. Můžeme si to slíbit?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Bude to báječné, já se na to moc těším, protože v chlebu je život.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak se těším i já a pro dnešek hezký zbytek dne.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Na shledanou. Děkuju.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
