Irský cob kdysi ve své domovině tahal cikánské vozy. U nás vyhrává vozatajské závody
Kůň je krásné zvíře a říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu. Ale není kůň jako kůň. V Novotnově Dvoře u Havlíčkova Brodu cvičí Vladimír Štursa koně do zápřahu, a ve stáji má i irského coba.
„Tohle je plemeno irského coba. Je to plemenný hřebec a na nohách má bohaté rousy. On je tím typický, je to znak tohoto plemena,“ představuje Lorda Lancelota chovatel a cvičitel koní Vladimír Štursa. Ve stájích v Novotnově Dvoře u Havlíčkova Brodu má koně, které jejich majitelům cvičí do zápřahu. „Oslovili mě kamarádi z jižních Čech, jestli bychom nechtěli Laca prezentovat v soutěžích spřežení,“ říká s tím, že toto plemeno není pro soutěže typické. Přesto to zkusili a Lancelot, zkráceně Laco, se osvědčil. „Na závodech byl všude do pátého místa,“ dodává.
Irský cob je chladnokrevné plemeno. „Široký mohutný hrudník, dobře nasazený osvalený krk, kompaktní hřbet,“ popisuje Vladimír Štursa. Kromě dlouhých rousů na nohách je pro irského coba typický i knírek. Ve své domovině původně nejčastěji tahal vozy cikánům. „Jsou nenároční, co se týče krmení, spásali tam kdejakou škarpu. Měli je jak pod sedlo, tak ke kočáru,“ říká chovatel.
Lancelot má bohatou srst a dlouhou hřívu i ocas. Hřívu a ocas mívá z praktických důvodů zapletenou do copánků. Rousy na nohách se ale nezaplétají. „Na mistrovství České republiky v Tlumačově bylo bahno. Na každé noze měl dvacet kilo, ale ten náročný maraton odběhl,“ říká chovatel. Rousy se musí vyčesávat, aby se na kůži netvořil ekzém nebo zánět.
Jako plemenný hřebec je Lancelot úspěšný a zatím má mezi potomky většinou hřebečky. „Uvidíme, jestli se nějaký z jeho synů potatí a bude sportovat,“ dodává Vladimír Štursa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
