Izraelská armáda

K izraelské armádě mám zajímavý vztah. Začal tím, že jsem před mnoha léty při mé první návštěvě Izraele omylem zajel při cestě z Jeruzaléma na odbočku, která skončila mohutnými závorami. Na pokyn stráže jsem zastavil a vystoupil z vozu. Mladý Izraelec v neprůstřelné vestě a s pro mne nevojáka trochu děsivou zbraní na hrudi se mě zeptal, kam jedu. Řekl jsem mu to a on se rozesmál klukovským smíchem.

"Vy nevíte, kam tahle silnice vede?" zeptal se mě. "Přece k Jásiru Arafatovi! Vy ho chcete vidět?"

Tohoto muže - ironií osudu nositele Nobelovy ceny míru - jsem vskutku spatřit nechtěl. Dodnes mám doma schovanou fotografii mé sestry s tím sympatickým izraelským vojákem, který nám přesně poradil, jak dojet tam, kam jsme chtěli.

Při letošní cestě jsme s manželkou hráli ve vlaku z Tel Avivu do Netanie zvláštní hru. Jely s námi desítky vojáků a mezi nimi mnoho mladých dívek v uniformě. Žena má z prvního manželství dospělého syna a my vybírali, kterou z těch hrdých vojand bychom mu měli přivézt. Shodli jsme se na jedné hodně tmavé s hřívou nezkrotných kudrlin. Všimla si, že o ní mluvíme, a věnovala nám zářivý úsměv.

Ale tyhle dívenky v uniformách nejsou jen krásné. V izraelské armádě mají své veledůležité místo, můžeme je najít u všech druhů vojsk. Když jsme potom kdesi na hranicích se Syrií seděli na kafi, dávala si vedle nás pauzu vojanda - řidička vojenského Hummeru. Upsala se armádě na pět let a ta jí zato umožnila studovat. Podle toho, co nám se svým strojem předvedla, řídit uměla bravurně.

Mám v Izraeli řadu přátel, jsou to staří lidé jako já, ale všichni jsou hrdí, že i oni bojovali při obraně Izraele. Ten nejstarší sice jen v zázemí pomáhal vyrábět náboje, ale i tahle vzpomínka mu ještě dnes vykouzlí na rtech spokojený úsměv. Zato bývalý tankista a bývalý letecký mechanik, mimochodem oba vycvičení v poválečné Československé republice, v sobě nezapřou vojáky ani dnes. A když nynější český ministr obrany nedávno oba při své návštěvě Izraele vyznamenal, dostal jsem už druhý den mailem fotografie z oné slavnosti na naší ambasádě.

Škoda, že vás mohu pouze oslovit a nemohu vám ukázat fotografie z přehlídky izraelských ozbrojených sil při oslavách založení státu Izrael. Jak už jsem řekl - já zbraně jaksi nemusím, ale stačí se podívat na mapu a uvědomit si, jak je ten malý židovský stát zranitelný. A potom člověk pochopí, proč Izraelci chovají ke své armádě takový obdiv.