Jak hubnou jablka a jak hrušky? Řeč byla o postavách
Existují dva základní typy postavy - jablko a hruška, ale každá se hubne jinak. Jak by měla hubnout hruška a jak jablko? Jak se bude lišit jídelníček? Může se hruška změnit v jablko? Kdo to má při hubnutí těžší? Jak takovou postavu získáme - ovlivníme to nebo ji zdědíme?
--------------------
Čtvrteční odpoledne na Regionu znamená, že budeme hubnout zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Dobrý den.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobré odpoledne, Patriku i milí posluchači.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A máme jablka a hrušky.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak a nesmíme to spolu míchat, to se nedělá.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Nikoliv ovšem k jídlu, ale jako typy postav. Prý takové dvě postavy typově existují. Je to pravda, lze takhle lidi rozdělit?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
V podstatě, pokud se týká obezity, tak se rozděluje na tyhle ty dva typy. Obecně obezita typu jablko, to znamená tak, kdy je větší objem v pase než přes boky, je rizikovější samozřejmě pro obě pohlaví. A je jedním vlastně z příznaků, které určují takzvaný metabolický syndrom. Tady bych chtěla ještě jenom zopakovat, to je vlastně stav, který je velmi rizikový z hlediska kardiovaskulárního systému. Čili riziko infarktů, riziko různých uzávěrů tepen, riziko vlastně zhoršování třeba stavu ledvin. A tenhle ten typ, metabolický syndrom, je určován nadváhou anebo obezitou, zvětšeným objemem pasu. Tady bych si znovu dovolila zopakovat ta čísla, to znamená už ženy je to jinak než u muže. Žena, tam už začíná riziko nad 88 centimetrů v pase. U muže je to nad 102 centimetrů v pase. A další je zvýšená hladina triglyceridů. To je jedna ze součástí krevních tuků. Další je zvýšený cholesterol, snížený HDL cholesterol, to je ten hodný. Zvýšený LDL, to je ten lump. A nebo porucha hladiny cukru. Všechno tohle to, to je vlastně sedm, osm příznaků, z nichž stačí tři, aby člověk už měl riziko metabolického syndromu. Zapomněla jsem ještě na zvýšený krevní tlak. Ten tlak, jenom zase pro posluchače, zvýšený nad 140 nad 80.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, ten metabolický syndrom přichází ruku v ruce s tím jablkem?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
My lékaři málokdy víme, co bylo první, ale vidíme pacienta jako určitý snímek. Lidé, kteří tloustnou, hubnou a chroničtí dietáři většinou k lékařům zase tak úplně často nechodí. Většinou se bojí, že dostanou vynadáno, nebo že se jim řekne, jé, vy jste zase přibral, hubněte, já nevím co, čili chodí většinou už v situaci, kdy mají aspoň ty tři parametry v nepořádku. Takže my nevíme, co bylo první, co bylo druhé. Ale předpoklad je, že to většinou začíná vysazením sportu, ten člověk to nějakým způsobem třeba kompenzuje tím, že teda přes den nejí a nají se jenom večer, což je veliká chyba. To tady říkáme opakovaně. Pak stoupne hladina krevních tuků a pokud ten stav pokračuje dlouho a je spojen i s psychogenním stresem, tak se zvyšuje hladina krevního tlaku a cukrů. Takže takhle to vypadá podle nás.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
O jablkách a hruškách si budeme na Regionu povídat po písničce.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jablečně hruškové odpoledne s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Rozebíráme dva typy postav u lidí z hlediska tedy obezity. Jablka a hrušky. Ta jablka jsme zmínili.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Jablka jsme ještě nedodělali. Já jsem taková dneska důkladná. Tak já to jenom dodělám. Co se týče obezity tuku. Jablko, tak ta, jak jsem říkala, postihuje klidně obě pohlaví. Většinou bývá spojena s nedostatkem sportovní aktivity a bývá spojena s vysokou mírou stresu a nepravidelností v životě. Často obezitou typu jablko trpí muži alkoholici, zejména pivaři, to je takové to heslo - pivo dělá hezká těla. Pivo dělá jablíčka, ano, to mě tak napadá jeden vtip. Jak přijde pán k lékaři a říká mu teda, že mu není nějak dobře. Že jo, lékař udělá vyšetření, podívá se na jaterní testy a říká, pane, vy asi pijete, viďte? On říká, no, deset piv denně, to přece není mnoho, ne? A on říká, tak to snižte. Příště zase ten pán přijde na kontrolu, jaterní testy jsou pořád špatné. A doktor už si nepamatuje to číslo, tak říká, prosím vás, tak si dejte místo každého piva jedno jablko. Pacient říká, doktore, deset jablek denně, kdo by to jedl? Takže toť jablko. A nebavili jsme se teda o hruštičkách. Takže víte, že většinou typu hruštička je žena. Hruštička je typ obezity, kdy ten pas je štíhlý, ty ženy nemívají většinou velká prsa, mají vlastně takové drobnější hrudníky, užší ramena, ale mají robustnější oblast od pasu dolů, to znamená širší pánev a takové mohutné nohy. Tenhle ten typ je genetický. Většinou vlastně ta tělesná stavba už je daná, ale v průběhu věku, zvlášť pokud ten člověk, tedy ta žena nejčastěji, přibere, přibere teda ještě v době, kdy kostra roste a vyvíjí se, čili v té, řekněme, do puberty, do konce puberty. Tak dochází k tomu, že je hodně zatížená spodní polovina těla, nohy nesou větší zátěž. Rostou víc do šířky a stanou se z nich takové různé sloupy. Totéž se může stát například dívkám, které hrají házenou, dívkám, které mají silové sporty jako třeba judo, nebo dělají aerobic od mládí, od dětství. Tak tam vlastně ta dolní polovina těla, která je víc zatížená a nese třeba tu zátěž skoků nebo různých torzních pohybů, to jsou takové ty kroutivé pohyby, tak může růst teda potom ta spodní polovina víc. Tenhle ten typ, ten bývá problematický, protože dívky třeba se pak nevejdou do kozaček a chtějí zhubnout třeba jenom lýtka, což bývá problém. Bývá někdy spojen tenhle typ i s otoky dolních končetin. To znamená, s tím, že lymfa nebo krev v žilách stojí, takže dochází vlastně k tomu, že pak ta kůže je taková prosáklá, ztratí se kotníky, kolena vypadají ošklivě. Čili tenhle ten typ, ten se většinou stravou samotnou příliš ovlivnit nedá. Je potřeba jednak teda vyšetření cévního systému dolních končetin, jestli se nejedná o nějakou blokádu, poruchu, úprava plochonoží, protože plochá noha může tady taky spolupůsobit, změna typu sportu, aby to nebyly ty skoky různé nebo velká zátěž na ty dolní končetiny. A nastartování nejčastěji chůze, protože chůze je takový nejpřirozenější aerobní pohyb. Někdy ty ženy, zvlášť pokud mají ty poruchy toho lymfatického systému, chodí na různé lymfatické masáže nebo nosí podpůrné punčochy, berou různé léky. Pravda je, že pak ještě existuje takový třetí typ, a to jsou takové pikmeiky, ale ty bychom si nechal až po písničce.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Rozrůstá se nám to dnešní téma našeho seriálu Hubněte zdravě. Začali jsme s jablky a hrušky, teď získáváme i pikmeiky. To je nějaký kříženec jablka a hrušky?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To jsou hruštičky, který mají ale takovej ten hodně výraznej zadeček. Inženýr Havlíček tomu říká kachna. To je úplně strašný, hodně z profilu dozadu, většinou to bývá spojeno i s takovým bříškem trošku už výraznějším. A to je vlastně kombinace jablka a hrušky.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A může to být jenom kachna nebo to může být i kačer?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Může to být i kačer. Ale bývají to opravdu častěji ženy. A bývají to ženy, které v mládí dělaly gymnastiku. Protože tam je takové to nepřirozené vystrčení zadečku, prohnutí bederní páteře dozadu. A těm dívkám se to stává jako takovým až zlozvykem. Ono na tu gymnastiku je to jako žádáno, ale z hlediska páteře to není moc dobrý nápad. A dochází tam potom k tomu, že mají hyperlordózu v té bederní páteři. A vlastně ta páteř není dostatečně pohyblivá, což způsobuje to, že se změní vlastně práce dolních končetin. Ta pánev, která má být opravdu jako pánev, čili má být vodorovně, má držet vlastně ty ženské orgány, dělohu a tedy i močový měchýř. Tak vlastně se jakoby vyklopí, změní se tím pádem napětí a pevnost svalů šikmých břišních i svalů hyžďových. Změní se práce vlastně i stehenních svalů a dochází k tomu, že se tam vlastně nahromadí tuk tam, kde normálně vůbec nepatří. A z těchhle oblastí ten tuk se strašně špatně ztrácí. Tento typ obezity bývá někdy i hormonálně závislý. To znamená, že se třeba objevuje u žen, které trpí poruchou plodnosti a dostávají hormonální injekce, pak to bývá u žen, které mají třeba nějaké nepravidelnosti hormonální a musí se léčit. Nebo u některých žen se tohle může vyvinout po antikoncepci. Problém je, že u těch hormonálních typů vlastně obezit, tam zase se to musí řešit víc než stravou, tak spíš pohybem.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Rozlišujeme na Regionu s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou jablka, hrušky, přidali jsme i kachny. Stále jsme si to rozdělovali, ale měli bychom také říct, jak to napravit. Vy jste říkala, že u té hrušky je to spíše geneticky dáno, u těch jablk to souvisí s tím metabolickým syndromem. Tak bude se lišit i jídelníček, přístup k tomu jak hubnout.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych to, Patriku, ještě teda shrnula, vy jste to shrnul moc hezky. Takže bych řekla, že u hruštiček je hlavní podíl teda genetika a pohyb, zejména pohyb od dětství. A ta změna, způsobená stravou funguje podstatně méně. Zatímco u těch jablek to bývá psychika a nedostatek pravidelnosti v režimu s tím, že ti lidé většinou mají i tu stravu velmi špatnou. A tady bych řekla, že u toho jablka, zejména u žen, to znamená u těch, které vysadily třeba trochu pohyb, pak nasadily drastickou dietu podle známého hesla, když se nehýbu, tak nebudu taky jíst, protože to je samozřejmě nejjednodušší, tak přišly o svalovou hmotu, změnilo se držení těla a vytvořila se vlastně ochranná pneumatika kolem nejteplejší části těla, což je to tělesné jádro. A tím vzniká to jablko. Takže tady úprava stravy může udělat vysloveně zázraky. Ta úprava vychází z toho, že za prvé je dobré znát zdravotní stav té ženy, abychom teda věděli, nebo i muže, jestli už nemají metabolický syndrom. Dokonce někdy v situaci, kdy je potřeba třeba i brát léky, takže to jako na prvním místě. Na druhém místě je potřeba přidat pohyb a zase tady se jedná o pohyb jednoduchý. Čili ideální chůze, pravidelně aspoň hodinu denně by ti lidé měli být venku na čerstvém vzduchu. Takže takový to legrační posilování břicha, kdy prostě ty lidi dělají sklapovačky, to opravdu nemá vůbec cenu. A třetí je důležitá velká pravidelnost v jídle, čili určitě snídat, obědvat, určitě večeřet a zrevidovat množství tuků, zejména živočišných tak, aby bylo co nejnižší v té stravě. A zrevidovat množství rychlých cukrů. Tihle ti lidé tím, že mají psychický stres, tak velmi často sahají ke sladkostem, často k tučným sladkostem. A to se potom tedy jableční až zle.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A u těch hrušek tedy je to otázka toho pohybu hlavně?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
U těch hrušek je to otázka pohybu. Samozřejmě pokud ty ženy hodně solí nebo mají příliš mnoho tuků ve stravě, tak je dobré to taky zrevidovat. Ale většinou tam veliké prohřešky proti zdravé výživě nenacházíme.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak snad jsme aspoň nasměrovali na tu správnou cestu současná jablka a hrušky, aby z nich byli co?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Aby z nich byly krasavice v rámci jejich genetiky a jejich postavy nejideálnější, což by mě maminka dala, protože slovo nejideálnější neexistuje.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
S humorem se loučíme a s přáním dobrého poslechu dalších částí odpoledního Regionu, tedy Patrik Rozehnal ....
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová, na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.