Jak souvisí výživa a hubnutí s výškou
28. červen 2012
Dozvěděli jste se, do jaké míry může mít náš jídelníček vliv na náš růst do výšky. Hubne se lépe vyšším lidem?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Vítejte na Regionu, tentokrát vám přeje příjemný poslech Patrik Rozehnal ...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová, dobrý den.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A je tu další část seriálu Hubněte zdravě. Jak souvisí hubnutí s naší výškou, jak souvisí obezita s výškou, to budeme řešit. Paní doktorko, má náš jídelníček vliv na to, jak jsme vysocí nebo malí?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě ano, a to minimálně v té fázi růstu, ve které vlastně tu výšku nabíráme. Což jsou děti, říká se, že teda záleží na tom, kdy jsou uzavřeny růstové štěrbiny, což zase záleží na tom, jak brzo nastoupí puberta u dětí. A zvýší se teda hormonální hladina. Ale dalo by se říct, že tak přibližně průměrně růst se výrazně zpomaluje v období mezi osmnáctým a pětadvacátým rokem věku. V pětadvaceti se uzavírají některé lebeční švy jako poslední teda vlastně dorůstání. A to už s výškou nesouvisí. Čili ten největší, taková ta akcelerace růstu vždycky následuje po určitým obdobích dětské oblosti,takže třeba po třetím roku života, potom zhruba kolem desátého roku života, devátý rok života, začíná ten velký růst. Čili v těchto obdobích se ten růst stravou může významným způsobem přibrzdit.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dobře, tak jak bychom měli jíst v těchhle obdobích nebo čeho se vyvarovat, na co si dát pozor, jaké jsou chyby, které rodiče dělají?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak první, co je velmi důležité, je, aby vždycky to, zda dítě roste adekvátně své genetice, to znamená výšce svých rodičů, případně svému zatížení, posuzoval pediatr. Tady neplatí totiž žádný rovnoměrný růst, čili jakože by každý rok to dítě přirostlo určitý počet centimetrů. Ale ta růstová křivka je vlastně podle statistických údajů normálních hodnot zanesena do nomogramu, podle kterého pediatr růst dětí vlastně během jednotlivých preventivních prohlídek kontroluje.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, že se to může pohybovat v takových nějakých vlnkách jakoby?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Může to být ve vlnkách a má to určité meze vždycky. Čili, já bych doporučovala, aby žádný rodič bez porady s pediatrem nezasahoval žádným způsobem do stravy dítěte bez toho, že by tedy si byl jist, že nedělá chybu. Tadyhle vlastně říkám, že jenom vážit dítě nebo ho porovnávat s ostatními dětmi třeba na hřišti může být velmi zavádějící. Některé děti se rodí předčasně a jejich vzrůst je teda pořád drobnější, protože jakoby furt dohánějí ten deficit určitý toho předčasného narození. Jiné děti jsou hned od narození robustní a mají třeba růstový potenciál, že by mohly vyrůst do dvou metrů. Takže budou robustnější už od dětství, budou vypadat vyšší a takové řimbaby tomu maminky říkají. U takovéhoto dítěte je hrubou chybou, když ta matka vlastně ho porovná s nějakými ostatními dětmi na hřišti a nasadí mu například redukční dietu. Další, co ohrožuje růst dětí, jsou různé typy vegetariánských nebo veganských a makrobiotických diet, které vlastně rodiče z nějakých svých vlastních filozofických důvodů začnou dítěti vnucovat bez ohledu tedy na to, co si o tom myslí pediatr.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dál si budeme povídat o výšce a o obezitě na Regionu, ale po tom, co vy si poslechnete jednu písničku.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Čtvrteční odpoledne na Regionu a dál seriál Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou i po písničce, kterou jste doposlouchali. Jsou ještě nějaké další věci, které v tom dětství ovlivňují ten náš růst, tu naši výšku budoucí?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Zcela jistě. A to jsou chronická onemocnění. Děti, které jsou vlastně často nemocné, trpí různými třeba zánětlivými onemocněními nebo, to je velmi typické, děti, které se narodí s nějakým srdečním onemocněním, ať už se jedná o vrozenou srdeční vadu, třeba nějakou nedomykavost chlopně nebo jsou to takové ty větší vrozené vady, tak tyto děti mívají ten růst trošku jiný než ty děti ostatní.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jak jiných?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Například u těch kardiaků ta kostra roste víc do výšky, ty děti jsou drobnější. Je to vlivem toho, že vlastně není dostatečná oxidace jejich orgánů, takže bývají štíhlejší. Což pro to srdíčko je velká výhoda, protože vlastně nemusí pracovat pod takovou velkou zátěží. Tam zase je důležité, aby rodiče bez porady s kardiologem nebo pediatrem to dítě nevykrmovali příliš. Protože dokud vlastně to srdíčko třeba nedoroste, nedospěje, tak to dítě může být ohroženo právě tím, že mu budeme chtít vybudovat svalovou hmotu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Víte, když vás tak poslouchám, tak mám takový ten pocit, kdy mojí mamince říkali, to vám řekne mateřský cit. Moje maminka dodneška říká, že asi nepřišel. Ale když takhle si o tom povídáme, tak na druhou stranu je možná těžké pro ty rodiče se na to podívat jakoby zvenčí, jestli ten pediatr je opravdu důležitá osoba.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Báječná otázka. Patriku, pokud by se matky soustředily na svůj mateřský cit a nikoliv na nějaký knížky nebo na porovnávání dětí nebo na své kamarádky, tak opravdu ten mateřský cit může daleko víc poradit než cokoliv jiného. Ale bohužel současné matky v informační společnosti chtějí nějakou statistickou normu, váží děti, porovnávají je vzájemně, naprosto bez nějaké hlubší úvahy o tom, proč to jejich dítě je vlastně zrovna trošku jiné, a tam potom ten pediatr je velmi důležitým arbitrem, který může u té maminky vlastně tu její představu uvést na pravou míru. Totéž se děje tam, kde vstoupí do hry například nějaký trenér, který začne porovnávat děti v týmu zase bez ohledu na to, jaký má to dítě třeba genetický základ. Tam ten pediatr musí vysloveně být.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dokdy musíme myslet, do jakého věku tedy na to, že jídelníček může nás jako jedince ovlivnit na výšce. Je to zhruba do těch pětadvaceti?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Do pětadvaceti ne, ten uzávěr růstových štěrbin bývá někdy mezi šestnáctým, osmnáctým rokem věku. Čili v této době by rozhodně ani děti samy nebo ty dívenky zejména, protože mládenci většinou neblázní příliš, tak ani děti samy, ani jejich rodiče bez porady s lékařem, který sledoval vývoj toho dítěte po celou dobu jeho života, by rozhodně neměli zasahovat nějakými drastickými metodami do jejich tělesného vývoje. Tam totiž může dojít k takovým nenapravitelným škodám, že potom to dítě se může celý život trápit tím, že vlastně nedorostlo a tudíž bodymas, který se určuje jako vlastně poměr mezi hmotností a kvadrátem tělesné výšky v metrech, může celoživotně to dítě mít vlastně falešně vyšší. Přitom není tlusté, ale nevyrostlo.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubněte zdravě, doktorka Kateřina Cajthamlová, náš pravidelný čtvrteční host na Regionu. Téma připomínám všem, kteří nás chytli třeba právě teď, je obezita a výška, jak spolu souvisí. Jaké škody můžeme, nebo čím ty škody můžeme udělat, co třeba v jídelníčku nesmí převládat, nebo naopak nesmí chybět, můžeme konzumací něčeho třeba způsobit, že zarazíme o někoho výšku?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak úplně zarazíme ne, většinou ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale výrazně ovlivníme, že ten člověk, teď si úplně vymýšlím, by měl tendenci dorůst do výšky 185 centimetrů a my špatným jídelníčkem kvůli tomu, že jsme něco nedávali nebo dávali něčeho moc, způsobíme, že doroste třeba 175 jen.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Takže první věc, na kterou musíme dávat velký pozor, je, aby děti nekonzumovaly velké množství sladkostí. Protože při konzumaci zvýšeného množství tedy pochutin, které obsahují cukr, dochází někdy až k odvápňování kostí nebo nesprávné mineralizaci a vyplavování kalcia. To, že se kazí zuby, je vidět, ale to, že se kazí kostra takového dítěte, vidět bývá později. Co se týče růstu a vývoje kostí, tak tam jsou důležité tři složky, jednak je to dostatečný přívod kalcia ve správné podobě, to znamená mléko, mléčné výrobky, samozřejmě i rostlinné kalcium nebo rostlinné zdroje kalcia existují, ale pro rostoucí organismus, mléko a mléčné výrobky se zdají být velmi důležité. Další jsou ryby, a to zejména kvůli takzvanému rybímu tuku, který obsahuje vlastně prekurzory D vitamínu, který potřebuje kostra k tomu, aby docházelo právě k zabudovávání kalcia, vápníku do kosti. Další, co je potřeba, je dostatek bílkovin, proteinů. Protože na to, aby se ta kost mineralizovala a vlastně mohla růst, tak potřebuje i druhou část, a to je organická složka kosti, ve které je velmi důležitý právě přísun proteinů ve správném množství pro to dítě. Další, co je důležité, je správné prokrvení. Čili to dítě by se mělo pohybovat. Pokud se to dítě nepohybuje, tak ty kosti nejsou zatěžovány prací svalů a vlastně nedochází k tomu, že mohutní ta vrstva, na kterou se svaly upínají, to znamená ta kůra kosti. Další, co je velmi důležité, je pobyt venku na sluníčku, protože zase na to, aby se vyráběl v kůži D vitamín z těch prekurzorů, které dítě dostane potravou, tak je potřeba ultrafialové záření. Takže když vlastně hovoříme o tom, co je potřeba pro zdárný růst dítěte, dostáváme se zpátky k tomu, co říkáme pořád, pobyt na čerstvém vzduchu v dostatečném pohybu, je potřeba mléčné výrobky, mléko, vajíčka, maso, kvalitní rybí maso zejména. A dostatečné množství dalších látek a vlastně vyloučit nebo co nejvíc omezit sladkosti. A samozřejmě je velmi důležitý dostatečný pohyb. A říkám-li dostatečný, tak chci říct, že to neznamená, že dítě vezmu a autem ho odvezu do kroužku, kde bude hodinu třikrát týdně, dostatečný pohyb znamená, že dítě vyženu ven a nechám ho lítat v partě spolužáků, hrát míčové hry, stejně tak, jak se to dělalo vždy. Neznamená, že chci-li dostatečný pohyb dítěte, tak že ho budu od čtyř let přetěžovat nějakou formou vrcholového sportu. Toto všechno, ty extrémy vlastně brání správnému vývoji dětské kostry a do budoucna dítěti mohou přinést spoustu problémů.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Na závěr mě napadá ještě otázka, která už nesouvisí s dětským věkem, ale pozdějším. Bude se pak třeba hubnout lépe těm vyšším nebo nižším lidem?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To je velmi zajímavá otázka. Obecně se lépe hubne těm, kteří mají mohutnější kostru a z dětství vypěstované větší množství svalové hmoty. Těm, kteří dělali nějakou formu pravidelného pohybu a na pohyb jsou zvyklí, což opravdu hubeňouři, ani děti, které byly vlastně zaražené v růstu během té důležité a zároveň zranitelné doby, bohužel nejsou.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Odpovídá doktorka Kateřina Cajthamlová. Máte-li i vy nějaký dotaz, třeba i mimo dnešní téma, využijte facebooku www.facebook.com/hubnetezdrave. Těšíme se na vás i příště.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já se také těším a hezký rosťte.
--------------------
Vítejte na Regionu, tentokrát vám přeje příjemný poslech Patrik Rozehnal ...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová, dobrý den.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A je tu další část seriálu Hubněte zdravě. Jak souvisí hubnutí s naší výškou, jak souvisí obezita s výškou, to budeme řešit. Paní doktorko, má náš jídelníček vliv na to, jak jsme vysocí nebo malí?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě ano, a to minimálně v té fázi růstu, ve které vlastně tu výšku nabíráme. Což jsou děti, říká se, že teda záleží na tom, kdy jsou uzavřeny růstové štěrbiny, což zase záleží na tom, jak brzo nastoupí puberta u dětí. A zvýší se teda hormonální hladina. Ale dalo by se říct, že tak přibližně průměrně růst se výrazně zpomaluje v období mezi osmnáctým a pětadvacátým rokem věku. V pětadvaceti se uzavírají některé lebeční švy jako poslední teda vlastně dorůstání. A to už s výškou nesouvisí. Čili ten největší, taková ta akcelerace růstu vždycky následuje po určitým obdobích dětské oblosti,takže třeba po třetím roku života, potom zhruba kolem desátého roku života, devátý rok života, začíná ten velký růst. Čili v těchto obdobích se ten růst stravou může významným způsobem přibrzdit.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dobře, tak jak bychom měli jíst v těchhle obdobích nebo čeho se vyvarovat, na co si dát pozor, jaké jsou chyby, které rodiče dělají?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak první, co je velmi důležité, je, aby vždycky to, zda dítě roste adekvátně své genetice, to znamená výšce svých rodičů, případně svému zatížení, posuzoval pediatr. Tady neplatí totiž žádný rovnoměrný růst, čili jakože by každý rok to dítě přirostlo určitý počet centimetrů. Ale ta růstová křivka je vlastně podle statistických údajů normálních hodnot zanesena do nomogramu, podle kterého pediatr růst dětí vlastně během jednotlivých preventivních prohlídek kontroluje.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, že se to může pohybovat v takových nějakých vlnkách jakoby?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Může to být ve vlnkách a má to určité meze vždycky. Čili, já bych doporučovala, aby žádný rodič bez porady s pediatrem nezasahoval žádným způsobem do stravy dítěte bez toho, že by tedy si byl jist, že nedělá chybu. Tadyhle vlastně říkám, že jenom vážit dítě nebo ho porovnávat s ostatními dětmi třeba na hřišti může být velmi zavádějící. Některé děti se rodí předčasně a jejich vzrůst je teda pořád drobnější, protože jakoby furt dohánějí ten deficit určitý toho předčasného narození. Jiné děti jsou hned od narození robustní a mají třeba růstový potenciál, že by mohly vyrůst do dvou metrů. Takže budou robustnější už od dětství, budou vypadat vyšší a takové řimbaby tomu maminky říkají. U takovéhoto dítěte je hrubou chybou, když ta matka vlastně ho porovná s nějakými ostatními dětmi na hřišti a nasadí mu například redukční dietu. Další, co ohrožuje růst dětí, jsou různé typy vegetariánských nebo veganských a makrobiotických diet, které vlastně rodiče z nějakých svých vlastních filozofických důvodů začnou dítěti vnucovat bez ohledu tedy na to, co si o tom myslí pediatr.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dál si budeme povídat o výšce a o obezitě na Regionu, ale po tom, co vy si poslechnete jednu písničku.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Čtvrteční odpoledne na Regionu a dál seriál Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou i po písničce, kterou jste doposlouchali. Jsou ještě nějaké další věci, které v tom dětství ovlivňují ten náš růst, tu naši výšku budoucí?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Zcela jistě. A to jsou chronická onemocnění. Děti, které jsou vlastně často nemocné, trpí různými třeba zánětlivými onemocněními nebo, to je velmi typické, děti, které se narodí s nějakým srdečním onemocněním, ať už se jedná o vrozenou srdeční vadu, třeba nějakou nedomykavost chlopně nebo jsou to takové ty větší vrozené vady, tak tyto děti mívají ten růst trošku jiný než ty děti ostatní.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jak jiných?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Například u těch kardiaků ta kostra roste víc do výšky, ty děti jsou drobnější. Je to vlivem toho, že vlastně není dostatečná oxidace jejich orgánů, takže bývají štíhlejší. Což pro to srdíčko je velká výhoda, protože vlastně nemusí pracovat pod takovou velkou zátěží. Tam zase je důležité, aby rodiče bez porady s kardiologem nebo pediatrem to dítě nevykrmovali příliš. Protože dokud vlastně to srdíčko třeba nedoroste, nedospěje, tak to dítě může být ohroženo právě tím, že mu budeme chtít vybudovat svalovou hmotu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Víte, když vás tak poslouchám, tak mám takový ten pocit, kdy mojí mamince říkali, to vám řekne mateřský cit. Moje maminka dodneška říká, že asi nepřišel. Ale když takhle si o tom povídáme, tak na druhou stranu je možná těžké pro ty rodiče se na to podívat jakoby zvenčí, jestli ten pediatr je opravdu důležitá osoba.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Báječná otázka. Patriku, pokud by se matky soustředily na svůj mateřský cit a nikoliv na nějaký knížky nebo na porovnávání dětí nebo na své kamarádky, tak opravdu ten mateřský cit může daleko víc poradit než cokoliv jiného. Ale bohužel současné matky v informační společnosti chtějí nějakou statistickou normu, váží děti, porovnávají je vzájemně, naprosto bez nějaké hlubší úvahy o tom, proč to jejich dítě je vlastně zrovna trošku jiné, a tam potom ten pediatr je velmi důležitým arbitrem, který může u té maminky vlastně tu její představu uvést na pravou míru. Totéž se děje tam, kde vstoupí do hry například nějaký trenér, který začne porovnávat děti v týmu zase bez ohledu na to, jaký má to dítě třeba genetický základ. Tam ten pediatr musí vysloveně být.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dokdy musíme myslet, do jakého věku tedy na to, že jídelníček může nás jako jedince ovlivnit na výšce. Je to zhruba do těch pětadvaceti?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Do pětadvaceti ne, ten uzávěr růstových štěrbin bývá někdy mezi šestnáctým, osmnáctým rokem věku. Čili v této době by rozhodně ani děti samy nebo ty dívenky zejména, protože mládenci většinou neblázní příliš, tak ani děti samy, ani jejich rodiče bez porady s lékařem, který sledoval vývoj toho dítěte po celou dobu jeho života, by rozhodně neměli zasahovat nějakými drastickými metodami do jejich tělesného vývoje. Tam totiž může dojít k takovým nenapravitelným škodám, že potom to dítě se může celý život trápit tím, že vlastně nedorostlo a tudíž bodymas, který se určuje jako vlastně poměr mezi hmotností a kvadrátem tělesné výšky v metrech, může celoživotně to dítě mít vlastně falešně vyšší. Přitom není tlusté, ale nevyrostlo.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubněte zdravě, doktorka Kateřina Cajthamlová, náš pravidelný čtvrteční host na Regionu. Téma připomínám všem, kteří nás chytli třeba právě teď, je obezita a výška, jak spolu souvisí. Jaké škody můžeme, nebo čím ty škody můžeme udělat, co třeba v jídelníčku nesmí převládat, nebo naopak nesmí chybět, můžeme konzumací něčeho třeba způsobit, že zarazíme o někoho výšku?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak úplně zarazíme ne, většinou ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale výrazně ovlivníme, že ten člověk, teď si úplně vymýšlím, by měl tendenci dorůst do výšky 185 centimetrů a my špatným jídelníčkem kvůli tomu, že jsme něco nedávali nebo dávali něčeho moc, způsobíme, že doroste třeba 175 jen.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Takže první věc, na kterou musíme dávat velký pozor, je, aby děti nekonzumovaly velké množství sladkostí. Protože při konzumaci zvýšeného množství tedy pochutin, které obsahují cukr, dochází někdy až k odvápňování kostí nebo nesprávné mineralizaci a vyplavování kalcia. To, že se kazí zuby, je vidět, ale to, že se kazí kostra takového dítěte, vidět bývá později. Co se týče růstu a vývoje kostí, tak tam jsou důležité tři složky, jednak je to dostatečný přívod kalcia ve správné podobě, to znamená mléko, mléčné výrobky, samozřejmě i rostlinné kalcium nebo rostlinné zdroje kalcia existují, ale pro rostoucí organismus, mléko a mléčné výrobky se zdají být velmi důležité. Další jsou ryby, a to zejména kvůli takzvanému rybímu tuku, který obsahuje vlastně prekurzory D vitamínu, který potřebuje kostra k tomu, aby docházelo právě k zabudovávání kalcia, vápníku do kosti. Další, co je potřeba, je dostatek bílkovin, proteinů. Protože na to, aby se ta kost mineralizovala a vlastně mohla růst, tak potřebuje i druhou část, a to je organická složka kosti, ve které je velmi důležitý právě přísun proteinů ve správném množství pro to dítě. Další, co je důležité, je správné prokrvení. Čili to dítě by se mělo pohybovat. Pokud se to dítě nepohybuje, tak ty kosti nejsou zatěžovány prací svalů a vlastně nedochází k tomu, že mohutní ta vrstva, na kterou se svaly upínají, to znamená ta kůra kosti. Další, co je velmi důležité, je pobyt venku na sluníčku, protože zase na to, aby se vyráběl v kůži D vitamín z těch prekurzorů, které dítě dostane potravou, tak je potřeba ultrafialové záření. Takže když vlastně hovoříme o tom, co je potřeba pro zdárný růst dítěte, dostáváme se zpátky k tomu, co říkáme pořád, pobyt na čerstvém vzduchu v dostatečném pohybu, je potřeba mléčné výrobky, mléko, vajíčka, maso, kvalitní rybí maso zejména. A dostatečné množství dalších látek a vlastně vyloučit nebo co nejvíc omezit sladkosti. A samozřejmě je velmi důležitý dostatečný pohyb. A říkám-li dostatečný, tak chci říct, že to neznamená, že dítě vezmu a autem ho odvezu do kroužku, kde bude hodinu třikrát týdně, dostatečný pohyb znamená, že dítě vyženu ven a nechám ho lítat v partě spolužáků, hrát míčové hry, stejně tak, jak se to dělalo vždy. Neznamená, že chci-li dostatečný pohyb dítěte, tak že ho budu od čtyř let přetěžovat nějakou formou vrcholového sportu. Toto všechno, ty extrémy vlastně brání správnému vývoji dětské kostry a do budoucna dítěti mohou přinést spoustu problémů.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Na závěr mě napadá ještě otázka, která už nesouvisí s dětským věkem, ale pozdějším. Bude se pak třeba hubnout lépe těm vyšším nebo nižším lidem?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To je velmi zajímavá otázka. Obecně se lépe hubne těm, kteří mají mohutnější kostru a z dětství vypěstované větší množství svalové hmoty. Těm, kteří dělali nějakou formu pravidelného pohybu a na pohyb jsou zvyklí, což opravdu hubeňouři, ani děti, které byly vlastně zaražené v růstu během té důležité a zároveň zranitelné doby, bohužel nejsou.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Odpovídá doktorka Kateřina Cajthamlová. Máte-li i vy nějaký dotaz, třeba i mimo dnešní téma, využijte facebooku www.facebook.com/hubnetezdrave. Těšíme se na vás i příště.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já se také těším a hezký rosťte.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
