Jan Evangelista Purkyně byl za zásluhy v oblasti vědy povýšen do rytířského stavu. Pouze 14 dní před smrtí
Narodil se roku 1787 v Libochovicích, jeho otec byl správcem zdejšího panství. Studoval na pražské lékařské fakultě a pak se usadil na univerzitě ve Vratislavi.
Získal výkonný mikroskop a začal se věnovat badatelské práci. Mezi prvními na světě formuloval buněčnou teorii. Jako jeden z mála českých vědců přijal ve své době kontroverzní Darwinovu evoluční teorii. Purkyněho záběr byl velmi široký: zkoumal funkci spánku a snů pro duševní rovnováhu člověka, zabýval se také vývojem slepičího vejce před líhnutím nebo fyziologií lidské mluvy. Pozoroval a popsal kožní kapiláry, čímž položil základ daktyloskopie, tedy snímání otisků prstů.
Podle svých nákresů také nechal vyrobit takzvaný kinesiskop – kotouč zobrazující animovanou sekvenci práce lidského srdce, který můžeme považovat za předchůdce kinematografu. Věnoval se také básnické tvorbě a překládání.
Za zásluhy v oblasti vědy povýšil císař František Josef I. Jana Evangelistu Purkyně roku 1869 do rytířského stavu. Stalo se tak pouhých 14 dní před smrtí uznávaného vědce, jehož jméno dnes nese Univerzita v Ústí nad Labem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
