Jaroslav Kopic - novinář
17. leden 2012
Tandem
Tandem Jana Rosáka navštívil novinář Jaroslav Kopic, od kterého jste se například dozvěděli, proč organizuje filmový festival a s jakými osobnostmi se při své práci setkal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den všem posluchačům Tandemu přeje Jan Rosák. Dnes si naproti mně sedl muž, který je zvyklý vstávat nebo sedat spíš na straně, která otázky klade než na té, která na ně odpovídá. Ovšem získávat informace, to k novinářům samozřejmě patří a novináři jsou vždycky rádi, když zpovídaný spolupracuje a neodpovídá pouze ano nebo ne. Můj dnešní host má za sebou i před sebou bohatá žurnalistická léta a bude určitě zajímavé, co nám o nich a nejenom o nich, ale taky o sobě prozradí. My se známe už opravdu léta, nějakou dobu jsme se neviděli, ale bývali jsme velicí spoluhráči.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Spoluhráči i protivníci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Protivníci na fotbalovém i tenisovém kurtu. Mým hostem je novinář Jaroslav Kopic. Jardo, já tě vítám. Ahoj.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Dobrý den, ahoj. Jsem rád, že jsem tady a budu se snažit odpovídat nejen ano, ne. I když je to pro mě nezvyklá role samozřejmě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak hned po písničce se do toho dáme.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ono už to tak bývá, že ti, kteří se většinou ptávají, ti, co bývají na straně té barikády jaksi vyzvídací, jsou tajemní, protože se o nich v podstatě nic neví. A o tobě například vůbec nevím, kde jsi se narodil, jak jsi trávil svoje dětství. Tak nám to prozraď.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
To je otázka, která je pro mě, řekl bych, téměř klíčová. Já jsem se narodil v těch pohnutých časech, které jsem ani omylem nepovažoval za pohnuté, tedy v 50.letech. Narodil jsem se na těžkém, vzdáleném venkovu od Prahy, v Chodově u Karlových Varů. A prožil jsem dětství, o kterém tvrdím, že bylo naprosto idylické a že se mi do něj potom posléze promítaly vlastně třeba dva filmy nebo dvě umělecká díla. Jedno je film Knoflíková válka a druhej je Karel Poláček Bylo nás pět, protože nás taky kluků bylo nejčastěji pět, leckdy víc, leckdy míň. A žili jsme naprosto idylický mládí. Ještě bych měl přiblížit, že ten Chodov je takový městečko, který dneska už je větší samozřejmě, tenkrát to bylo něco na pokraji městyse či vesnice. Žili jsme v takové předměstské nebo postranní části toho města, mezi rodinnými domky, vychovávala nás ulice. A já už jsem tenkrát byl posedlej vlastně i sportem, takže jsem sledoval třeba závod míru, protože jsme jezdili hodně na kole.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ten závod míru byl pro nás fenomén. Pamatuješ se? Chodili jsme domů podle toho, jak byl dojezd závodu míru v televizi.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Já jsem to tolik v televizi nesledoval, já si spíš vybavuju, že jsem sledoval noviny, deníky. Vystříhával jsem si vždycky to pořadí nebo jsem si to přepisoval do sešitků. A vždycky, když náhodou samozřejmě československý reprezentant byl někde v popředí, tak červenou barvou, když teda Východoněmec vedl dlouze, tak tam byla nějaká zelená nebo jaká. Nevím ani, jestli už tenkrát se jezdilo se žlutým dresem jako ten lídr, ale prostě byla to idylická doba. A já jsem už tenkrát měl v sobě takový posedlosti jakoby organizátorský, o těch ne až tak často mám příležitost někde mluvit. Ale teď právě mám takovej další koníček a vracím se do toho Chodova, jmenuje se to Krimifest, k tomu se asi dostaneme posléze. Ale teď, když jsem na loňském, tedy v roce 11 Krimifestu měl vysvětlovat, proč to vzniklo, tak jsem si najednou uvědomil, že jsem vedle té novinařiny, ke které přesně nevím, jak jsem se dostal, ale vděčím za to osudu a okolnostem, tak vedle té novinařiny mě vždycky strašně zajímalo organizovat věci a pořádat věci. A když už pořádat věci, tak věci, které jsou hodny toho býti pořádány, čili něco velkého. Čili, jsem udělal ten závod míru pro nás, pro kluky v té ulici.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkej, ty jsi pořádal váš závod míru?
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
My jsme měli závod míru v Dvořákově ulici v tom Chodově u Karlových Varů a bylo to úžasný. Proběhly asi dvě nebo tři etapy, myslím, že tam byla i časovka. A pak se stalo to, co se bohužel stávalo v těch časech při mých organizacích, stalo se, byl z toho pád, byl z toho strašně vodřenej jeden ze závodníků a museli jsme, skončilo to tedy fiaskem, museli jsme tu soutěž skrečovat. Nicméně netrvalo dlouho a rozhodl jsem se, že budem pořádat olympijské hry u rybníky. Vyloženě za humny jsme vybudovali rynk, protože ty olympijské hry měly jednu z disciplín box. Jeden z těch kluků v ulici dostal vod Ježíška na Vánoce dostal boxerky, tak jsme si na druhý ušetřili sběrem papíru. Šli jsme do olympijských her. Probíhalo to nádherně, vybrali jsme i takový váhový kategorie, aby tam nebyl žádnej, jakože fair play to hlavní. No, ale stalo se, že kluci po dvou minutách, už neuměli ani udržet zvednutou ruku s tou boxerkou, nicméně jeden se dokázal zmátořit, praštil toho druhýho, ten začal krvácet. Konec olympijských her.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takovýhle věci provázely tvoje organizátorský počiny?
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Provázely mé mládí a mé organizátorské počinky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak z Jaroslava Kopice se bohužel nestal světovej organizátor, a to jenom proto, že se proti němu spikly okolnosti.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dnešním hostem Tandemu je novinář, můj dávný kamarád Jaroslav Kopic, který v dětství organizoval nejrůznější sportovní taškařice. A jenom okolnosti nepříznivé mu zabránily v tom, aby se stal světovým promotérem. Ale dneska organizuješ taky, organizuješ záležitost, která se jmenuje Krimifest, a to proto, že píšeš o různých kriminálních záležitostech, o policistech a podobně. Ale jak jsi se dostal, prosím tě, k tomu Krimifestu a co to vlastně obnáší?
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Krimifest, no, to je, na to existuje, takhle bych to měl asi říct, na to existuje asi 14 odpovědí, tuhle jsem si to nějak rekapituloval.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak aspoň jednu, no.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Ta nejkratší je, že mi odrostly děti. Myslím, že jsme na tom stejně, máme dcery. A já jsem se rozhodl, že si ještě jedno dítě, nejraději kluka, pořídím, tak jsem si pořídil festival. Mezitím jsem si řekl, festival, těch je spousty, tak to musí bejt jedinečnej festival. Je fakt, že v té době už jsem se skoro 10 le zabýval prevencí kriminality, tedy česko řečeno, předcházením kriminality a je pravda, že jsem z toho Chodova od Karlových Varů a od dětství jsem sledoval ten velký festival v Karlových Varech. Tak jsem si vymyslel, že teda můj festival se bude týkat trochu policajtů, tedy detektivního žánru, krimizápletky v těch filmech. To je teda ta nejkratší odpověď.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, je to filmový festival.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Je to filmový festival, který má ovšem nesmírně pestrou, je to chlupatej knedlík, skladbu doprovodných programů. Takže, tam se i sportuje, když na to přijde, když jsme se mezi sebou sporťáci bejvalý a ještě aktivní. Tam jsou samozřejmě výtvarný expozice, tam jsou hudební produkce. A je fakt, že na rozdíl od těch organizací nebo od těch pořadatelských zážitků, které vždycky skončily, další film, kterej mě ovlivnil, Řek Zorba, geniálním karambolem, z kterýho jsem se jenom poučil a votřepal a šel jsem dál, tak Krimifest dneska chystáme už po dvanácté. Začali jsme v roce jedna na Vysočině, odkud je můj tatínek, tak jsem chtěl z toho centra republiky šířit nákazu slušného jednání a respektování zákona a podobných ideálů. Ale teď už čtvrtým rokem jsem se vrátil, ono se mi to právě všechno točí v kolečku. Jsem se vrátil do Chodova, kde mě přemlouvali vod prvního ročníku teda, abych to pořádal v domovské obci, v domovském městě Chodově. Já jsem se bránil, že to je málo centrální, ale oni mě, pointa všeho, oni mě vehnali do toho, že se k nim musím vrátit, protože oni jsou víc ve středu Evropy na těch německých hranicích než ta Vysočina.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jednak. A nemá cenu všecko dělat v Praze. Prosím tě, řekni mi, Jardo, když říkáš, že to je festival kriminálních filmů nebo kriminálního žánru, tak abych si to představil trošičku plastičtěji, jaké filmy tam třeba nebo které filmy tam uvádíte?
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Běžně hráváme vlastně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
České tedy.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Ne, ne, my jsme mezinárodní festival od první chvíle. Běžně uvádíme, to souvisí samozřejmě s náklady a s dalšími podmínkami, uvádíme běžnou distribuci toho roku po celé republice s tím, že do toho festivalu se samozřejmě snažíme, máme ambice vždycky získat filmy, které v tom žánru trošičku jakoby vybočují ve směru, že jsou kvalitnější. Hrávali jsme nebo začínali jsme zhruba s 10, 15 filmy, teď jsme už měli 30 filmů někdy předloni v tom Chodově, protože někteří distributoři nám samozřejmě rádi dávají téměř i filmy, který jsou čerstvě novinkama. Jinde to třeba ten zahraniční producent toho filmu nedovolí, protože jde na jiné, větší soutěže nebo přehlídky, než jsme my. Ale tady se zatím neobávám žádných dalších komplikací v tom smyslu, protože tuším a vím, že filmová produkce celosvětová, téměř každej druhej film, ne-li ještě častěji, se zaobírá nějakou vraždou, nějaký podvodem, a tedy splňuje podmínky našeho žánru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, vybírat můžete opravdu z velice širokýho spektra, to určitě.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je novinář Jaroslav Kopic. Jak jsem říkal, že se známe už opravdu hodně dlouho, ale tehdy, když jsme spolu hrávali za Amforu a za Tým snů fotbal a taky hokej a taky tenis, tak to, jestli se nepletu, tak to jsi psal do Mladé fronty. Je to tak, viď?
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Moje, ano, skočím ti teda trošku do řeči nebo vytuším předem tu otázku. Moje životní kariéra novináře byla vlastně spojená v první polovině s Mladou frontou. Pracoval jsem tenkrát v sobotní příloze, která už se tenkrát jmenovala nečesky Víkend. A byla velice renomovaná, byli jsme takoví neoficiální soupeři s velkým časopisem, týdeníkem Mladým světem. Byla tam úžasná pro mě sestava. Já jsem vlastně dítko štěstěny, protože jako venkovskej kluk, když jsem odabsolvoval tu fakultu žurnalistiky, tak byť jsem měl televizní specializaci a směřoval jsem do televize, tak jsem skončil a byl jsem tomu velice rád, v Mladé frontě v deníku, respektive v té sobotní příloze, tedy v Týdeníku. Tam jsem měl špičkového dalšího kantora svého životního, pana redaktora Stanislava Bártla, který nás bohužel loni opustil, v požehnaném věku sice, ale stejně to byla rána. A tam jsem dělal právě takový, dneska se říká volnočasový aktivity, že jo. Takže, jsem se strašně přibližoval k tomu rekreačnímu sportu, a tím pádem jsme se dostali v té době i spolu do kontaktu a byl jsem v tom Hanzlíkově Mužstvu snů a několikrát jsem zalaškoval i s Amforou. No a pak jsem teďko vlastně už skoro dvacátým rokem vlastně státní úředník, pracuju na ministerstvu vnitra v pozici teda novináře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a děláš v tom měsíčníku Policista. Prosím tě, o čem píše měsíčník Policista?
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Název Policista je takovej trošku zavádějící, mně se to nelíbilo hned, když to před těma 15 lety vznikalo jako název.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak bys byl ty rád, aby se to jmenovalo?
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Já bych tomu tenkrát, myslím, chtěl říkat Monitor nebo Periskop nebo něco takového, protože my jsme časopis odboru prevence kriminality, čili s policejním prezidiem nebo s policistama nemáme vlastně nic společného až na to, že se během času ta naše práce na poli prevence kriminality začala odehrávat vyloženě v tom, že píšeme, jsme metoda pozitivního příkladu, píšeme o kvalitních policejních útvarech. Píšeme samozřejmě o případech, který slouží spíš jako vavřín, jako úspěch policejní práce. Máme šanci potkávat se se špičkovýma policistama, ale i civilníma zaměstnancema ministerskýma, kteří jsou nějakým způsobem jedineční, takže o nich děláme medailony. To jsou zase leckdy sportovci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A není to těžký vo nich psát, když oni nemůžou zase všechno prozradit? V Tandemu jsem tady měl policistku, která byla předobrazem pro tu dámu v seriálu Expozitura a vona v podstatě nemohla nic prozradit.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Je to přesná otázka nebo ta odpověď na to vystihuje někdy tu až bezmocnou situaci, do které se dostávám. Já vlastně dlouhý léta, jen co jsem nastoupil někdy v třiadevadesátém roce na to ministerstvo, kam mě nalákali lidi z Mladý fronty vlastně. Jura Křižan byl tenkrát náměstkem ministra. Jarda Pacovský, s kterým se znám dlouze z novinářských i sportovních právě klubových aktivit, tak tihle dva pánové mě tam nalákali a já jsem se nějak velice rychle, samozřejmě vzal jsem za své problematiku prevence kriminality, do které spadá třeba i prevence drogových závislostí, takže jsem se velice rychle vmezeřil do Národní protidrogové centrály a začal jsem dělat nejen hovory s panem Komorousem, ale začal jsem vyprávět jakoby i jejich úspěšný kauzy. A teď jsme u jádra pudla, pohyb na tenkém ledě. Nemůžeš odvyprávět to, co by nahrálo druhé straně. Čili, já vlastně jsem i mohl klást nebo kladu, ono to trvá do dneška, jenom otázky, abych to mohl přiblížit nejraději literární formou a abych neprozradil kroky, které jsou protiháčky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Právě ty se zeptáš, prosím vás pěkně, jak jste na ně šli. A von ti může maximálně říct - chytře.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V silvestrovském vysílání našich televizí zabodoval úplně nejvíc, to není žádné tajemství, Karel Šíp se svou Všechnoparty. Ale mám ten pocit, že můj dnešní host, novinář Jaroslav Kopic si ho teď vybral mezi klasiky českého humoru nejenom proto, že je takhle úspěšný ve sledovanosti.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Při té nabídce na to vybrat si jsem musel okamžitě reagovat na toho Karla, protože je to vlastně náš dlouholetý nebo dávnoletý parťák právě z těch sportovních akcí a jeho vítězství, to mu srdečně a upřímně přeju, jeho neformální vítězství u těch silvestrovských pořadů, to byl zázrak, to byla paráda, to byla prosazená kvalita, tvrdím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak víš co, něco z té kvality Karla Šípa si teď dáme.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Novinář Jaroslav Kopic je pořád ve výborné figuře, to znamená, že se udržuješ pořád sportem.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Tři, čtyři kila navíc tam jsou, ty by mohly jít dolů.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tři, čtyři, to já bych mohl i osm.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Nebudem si skládat komplimenty.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne tobě, sobě bych si dal od té doby, co jsme se znali. Ale to samozřejmě nezadrží člověk. Nicméně ty opravdu hodně sportuješ a díky tomu sportování se třeba dostáváš k zajímavým bývalým a současným profesionálním špičkovým sportovcům.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Lze to tak říct.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
O kterých potom jako novinář samozřejmě taky píšeš. Tak koho jsi měl a máš v peru takhle?
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Než abych jmenoval konkrétní osobnosti, i když Jaques Rogge mě třeba napadá, že jsem se potkal s předsedou olympijského výboru, on, když jsme měli 40.výroční světové setkání novinářů lyžujících v Albie ve Francii, tak tam přijel Jacques Rogge, to byl úžasnej zážitek. A věnoval se nám jako olympiádě. Je fakt, že tenkrát v tom roce, to je asi kolik, 6 let zpátky nebo 7, tak Paříž aspirovala na pořadatelství olympijských her, takže tam mezi náma byl i starosta, teď říkám od sportu, jsem toho v tuhle chvíli najednou plnej, byl tam starosta, respektive primátor Paříže a ten nám najednou vyprávěl, jak teda mají vypočítaný ty náklady, já nevím, co všechno, jak by teda zajistili tu olympiádu. A najednou já jsem slyšel, že on, který měl těsně před koncem volebního období, tak bojoval za to, aby Paříž získala pořadatelství a bylo mu jedno, který z jeho politických protivníků a následovníků.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Za to sklidí.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Za to slízne smetanu. To byla jedna věc. Setkal jsem se s jednáním a chováním politika, na který jsem nebyl tady u nás zvyklej bohužel. A navíc ten starosta najednou mezi řečí nebo naplno nám tam na tiskové konferenci řekl, že on nastoupil do radnice s nějakými stavy a s nějakými čísly a že jeho ctižádostí a ambicí je předat to tomu netušenému nebo předpokládanému následovníkovi v lepším stavu. Nikoliv že mu předá ještě větší dluh, než jakej sám přejal. Tak to mě tenkrát zarazilo. Nicméně zpátky k tomu sportu, takže já přes tu novinařinu, což je vysněná moje profese a nepřestává mě pořád překvapovat a uvádí mě do úžasu řada setkání s lidmi, s kterými se běžně potkávám, tak ta novinařina mě najednou i na starší kolena, nebudu říkat, takovej lepší střední věk, mě dostala do sportování na výsledky. Já nevím, jak si mě vybavuješ jako hráče hokejovýho nebo fotbalovýho. Mně až tolik nikdy nešlo o výsledek, mně šlo o radost z toho pohybu, o týmovou souhru s těma spoluhráčema, případně v tenise samozřejmě trošku toho rivala na druhé straně sítě vyhnat z kurtu, zabít ho nějakým trefným úderem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale zabít, aby obživl zase.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Ve smyslu nezabít samozřejmě zdravotně, ale jako překonat ho. Nicméně mi udělalo radost, když jsem třeba prohrál s tebou, já nevím 2:6, jen to hvízdlo, ale věděl jsem, že jsem udělal pár dobrejch míčů nebo že jsem rozehrál jako šachista, protože tenis je zároveň trochu šachy, že jo, připravenej útok, dokončenej útok, vydařený na začátku hry teda podání. Já jsem vždycky hrál teda spíš na tu krásu, na tu radost z pohybu, ale najednou díky novinařině a díky speciálně teda zimním sportům jsem se dostal do situace, že po asi, no, ještě na hranici padesátky, po mnoha letech fungování v Českém novinářském klubu lyžařském jsem dosáhl na reprezentaci tohoto státu ve světě. Takže, jsem někdy v roce 99 nebo kdy byl ve Val di Fiemme a to bylo moje první mistrovství světa v lyžování. Zázrak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řekni ještě, jakou jsi urval medaili nebo nejlepší výsledek.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Tenkrát jsem neurval medaili, ale byl jsem v první desítce, což bylo dost zajímavé. A ještě teda, jestli můžu, než nás bude tlačit čas, musím prozradit, že to je úžasná i disciplína, protože my máme velice renomované výsledky z kombinace mezi obřím slalomem a běžkařským závodem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm, řeknu ti desátý místo, co by za to dneska dala Šárka Záhrobská.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S mým dnešním hostem Jaroslavem Kopicem si povídáme o samých příjemných věcech, sportování i na naše starší kolena, neříkám rovnou stará a jak nám to pořád ještě hezky jde. A jak si tak povídáme o těch příjemných věcech, tak samozřejmě člověka taky napadne, že to ne vždycky je procházka růžovým sadem, ne vždycky se takhle zpívá jako na nebesích a přicházejí i krušné životní chvilky. S jménem Jaroslav Kopic si možná někdo z vás spojí také jméno bývalé ministryně Kopicové, což byla tvoje manželka, Jardo. A myslím si, že s ní se pojí trošičku ne úplně příjemná chvilka tvýho života, viď.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Ne, to je, já můžu zopakovat to, co jsem se tady snažil naznačit, že jsem dítko štěstěny díky tomu oboru, díky zájmu. Jsem dítko štěstěny i co do osudové ženy mého života, protože my jsme s tou Mirkou vlastně byli bezmála 20 let, máme spolu dvě úžasný dcery, který vyrostly do úžasných osobností a pohybujou se téměř po celým světě, jedna doslova, jedna obrazně. No, ale stalo se to, že samozřejmě jak jsem dítko štěstěny, já jsem doslova ještě pořád dítě, protože mám oba dva rodiče v požehnaném věku, tak jako dítko štěstěny jsem samozřejmě zažíval spousty pádů nejen těch, co jsem naznačoval při tom pořadatelství těch klukovských sportovních velkých akcí. Teď doufám, že pořadatelství Krimifestu nikdy neskončí jako lanovka na nebo z hory v Řekovi Zorbovi. A všechno tomu nasvědčuje, protože 12.ročník už je v plným proudu příprav. No, a s tou Mirkou, to je samozřejmě moje velká trýzeň, to je rána, která asi se nezacelí nikdy, protože ten rozvod, to asi řada posluchačů umí taky posoudit, rozvod nikdy není žádná velká radost nebo plezír. Náš rozchod se odehrál velice ovšem mírumilovně, do dneška se čas od času vídáme, spojují nás samozřejmě naše dcery, dokonce už i jedna vnučka. Ale nebudu o tom moc mluvit, to není na veřejné debaty, ale sám pro sebe si říkám, že mě vlastně v tom roce 90, kdy nás všechny potkalo velikánský štěstí, že jsme přešli do jiného systému, tak mě vlastně dostihla druhá světová válka, protože jak padla ta železná opona a mohli jsme začít všichni jezdit ven, tak ta moje žena začala mít velké možnosti spolupracovat s Evropskou radou tenkrát a Unií. A najednou náš život, teda můj a našich dětí, byl takový velice jakoby, řekl bych, všední.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Překvapilo tě potom, že se přímo dostala do té vysoké politiky?
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
To mě nepřekvapilo, protože ona je jeden z nejkvalitnějších lidí, co jsem kdy potkal co do třeba matematickýho, logickýho myšlení. Je fakt, že já jsem jí kdysi utrhl z matematicko-fyzikální fakulty, kde údajně byla talentem, který se rodí jednou za 50 let, úspěšně odabsolvovala dva semestry a pak, když jsme se seznámili, tak jsem jí já trošku nahecoval do toho, aby se začala zaobírat jako personalistikou. Vystudovala vzdělávání dospělých a vlastně celá ta 80.léta měla velice, velice úspěšnou kariérní dráhu na ministerstvu školství. Čili, ona je fundovaný člověk a mě vůbec nepřekvapilo, a dokonce, teď nechci být zlým prorokem, by mě nadále nepřekvapilo, kdyby se do tý politiky ještě vrátila, kdybychom o ní ještě leccos slyšeli, protože se pohybuje opravdu a oprávněně, musím jí v tomhle směru pořád chválit, v těch nejvyšších kruzích.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To tě šlechtí, že jí pořád chválíš.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Nemůžu nechválit, protože opravdu máme velikánský štístko na ty děti a to je její zásluha taky neoddiskutovatelná.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak co dcery dělají? Ty jsi jenom naznačil.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Nevím, jestli budou dcery rády, když to vytroubím do světa. Ta starší pracuje s jazyky, takže jich umí, já nevím, neřeknu 12, ale hodně. Překládá, překládá do angličtiny, překládá z angličtiny, překládá odborné věci, novinářské věci, tím se hodně živí jako agenturním překladatelstvím do angličtiny. A údajně je v tom dost dobrá. Asi jo, když jí to berou. Ale překládá i beletrii, a to tak, že světový hity. Má za sebou asi 2 nebo 3 knížky. A ta druhá je diplomatka, vystudovala univerzitu na zahraniční vztahy a dneska zastupuje naši zemi v OSN. Končí tam misi po 4 letech, ještě jí má trochu prodlouženou. Už se na ní ale těšíme, že se vrátí.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je dneska novinář Jaroslav Kopic, můj dávný kamarád, výborný sportovec, novinář, který je redaktorem dneska měsíčníku Policista, ale taky pořadatelem, možná ty jsi prezidentem přímo toho festivalu.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Ne, já jsem za ideového otce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, takhle, aha, ideový otec Krimifestu.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Duchovní rodič. A, jak říkám, je to můj chlapec, je to můj kluk. Trošku je pořád ještě popeláčkem, nicméně ve 12 letech už začíná vyspívat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už odložil krátký kalhoty, to už je jasný.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Přetrhnul jsem ti otázku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já jsem se tě chtěl zeptat, co tě třeba čeká v tomhle tom roce, který nám právě začal. Máme prostředek ledna vlastně a ty máš určitě už teď jaksi starostí spoustu s Krimifestem.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Řada okýnek v diáři už je zaplněno. Krimifest se odehraje opět v červnovém termínu. My jsme z původního termínu zářijového přešli hned asi ve druhém nebo ve třetím ročníku na červnový, protože ten festival mimo to, že je pro dospěláky samozřejmě s těmi filmy krvavě detektivními, tak je i pro seniory, pro dětičky, prostě napříč všema věkovýma generacema.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můžeš naznačit třeba, na co se můžou letošní diváci těšit?
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
To zrovna můžu naznačit jenom velice opatrně, protože už je jasné, že v kostele ve Svatém Vavřinečku bude zpívat Spirituál Kvintet, na to už je snad i smlouva. Co se týče filmové sestavy, neumím nabídnout. Možná, že umím nabídnout, že se budeme snažit o to, abychom získali jeden z dalších dvou dílů Zdeňka Zelenky pro paní Bohdalovou, seriál Ach, ty vraždy, protože v minulém ročníku, musím připomenout nebo mám radost nebo s radostí můžu připomenout, že jsme měli jako hlavního hosta paní Bohdalovou, která u nás po panu Kleinovi a po panu Moskalykovi získala Stříbrný klepeta s věnováním.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, to je cena hezká.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
A s diplomem za celoživotní zásluhy o žánr právě tím, že byla ta televizní série těch jejích vražedných příběhů tak úspěšná. My jsme získali, odvysílali jsme nebo odpromítali jsme ten první díl. Paní Bohdalová byla hostem večera. Tam byl náš další společný kumpán, řekl bych téměř, Karel Vágner s dětmi. Takže, ten večer byl velice úspěšný. Další náš společník, musím prozradit reality, Petr Jančařík to uváděl. Takže, ona vlastně ta naše rodina, byť jsme se my spolu dlouho nevídali, tak vlastně pořád nějak se schází a svět je malý a žijeme v kupě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezký. Tak budeme se těšit, že někdo dostane zase Stříbrná klepeta. To je taková obdoba Zlaté mříže.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Jo, jo. No, s tím souvisí i pohár nějakej nebo z porcelánu, protože tam jsme v porcelánovým městě. Ale možná, že k tomu, co nás čeká, bych měl říct vlastně takovou tu základní pointu věci, protože já si vlastně léta letoucí myslím, že když člověk víc rozdává okolo sebe radosti, takže téměř, biblicky řečeno, jeho vlastní radost ho tutově nemine. Takže, já věřím, že v tom letošním roce budeme zase minimálně při Krimifestu lidem za dostupný penízky, protože tam se platí symbolické vstupné nebo vůbec ne, takže budeme dávat radosti a že se nám to třeba vrátí jednou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty jsi teď v podstatě řekl to, co jsem ti chtěl přát, aby tě ta radost neminula, ta, kterou rozdáváš. Hostem dnešního Tandemu byl novinář Jaroslav Kopic. Jardo, já ti přeju, ať se ti celý rok vydaří.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
I tobě. Hodně zdaru ve sportu, v práci.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den všem posluchačům Tandemu přeje Jan Rosák. Dnes si naproti mně sedl muž, který je zvyklý vstávat nebo sedat spíš na straně, která otázky klade než na té, která na ně odpovídá. Ovšem získávat informace, to k novinářům samozřejmě patří a novináři jsou vždycky rádi, když zpovídaný spolupracuje a neodpovídá pouze ano nebo ne. Můj dnešní host má za sebou i před sebou bohatá žurnalistická léta a bude určitě zajímavé, co nám o nich a nejenom o nich, ale taky o sobě prozradí. My se známe už opravdu léta, nějakou dobu jsme se neviděli, ale bývali jsme velicí spoluhráči.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Spoluhráči i protivníci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Protivníci na fotbalovém i tenisovém kurtu. Mým hostem je novinář Jaroslav Kopic. Jardo, já tě vítám. Ahoj.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Dobrý den, ahoj. Jsem rád, že jsem tady a budu se snažit odpovídat nejen ano, ne. I když je to pro mě nezvyklá role samozřejmě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak hned po písničce se do toho dáme.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ono už to tak bývá, že ti, kteří se většinou ptávají, ti, co bývají na straně té barikády jaksi vyzvídací, jsou tajemní, protože se o nich v podstatě nic neví. A o tobě například vůbec nevím, kde jsi se narodil, jak jsi trávil svoje dětství. Tak nám to prozraď.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
To je otázka, která je pro mě, řekl bych, téměř klíčová. Já jsem se narodil v těch pohnutých časech, které jsem ani omylem nepovažoval za pohnuté, tedy v 50.letech. Narodil jsem se na těžkém, vzdáleném venkovu od Prahy, v Chodově u Karlových Varů. A prožil jsem dětství, o kterém tvrdím, že bylo naprosto idylické a že se mi do něj potom posléze promítaly vlastně třeba dva filmy nebo dvě umělecká díla. Jedno je film Knoflíková válka a druhej je Karel Poláček Bylo nás pět, protože nás taky kluků bylo nejčastěji pět, leckdy víc, leckdy míň. A žili jsme naprosto idylický mládí. Ještě bych měl přiblížit, že ten Chodov je takový městečko, který dneska už je větší samozřejmě, tenkrát to bylo něco na pokraji městyse či vesnice. Žili jsme v takové předměstské nebo postranní části toho města, mezi rodinnými domky, vychovávala nás ulice. A já už jsem tenkrát byl posedlej vlastně i sportem, takže jsem sledoval třeba závod míru, protože jsme jezdili hodně na kole.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ten závod míru byl pro nás fenomén. Pamatuješ se? Chodili jsme domů podle toho, jak byl dojezd závodu míru v televizi.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Já jsem to tolik v televizi nesledoval, já si spíš vybavuju, že jsem sledoval noviny, deníky. Vystříhával jsem si vždycky to pořadí nebo jsem si to přepisoval do sešitků. A vždycky, když náhodou samozřejmě československý reprezentant byl někde v popředí, tak červenou barvou, když teda Východoněmec vedl dlouze, tak tam byla nějaká zelená nebo jaká. Nevím ani, jestli už tenkrát se jezdilo se žlutým dresem jako ten lídr, ale prostě byla to idylická doba. A já jsem už tenkrát měl v sobě takový posedlosti jakoby organizátorský, o těch ne až tak často mám příležitost někde mluvit. Ale teď právě mám takovej další koníček a vracím se do toho Chodova, jmenuje se to Krimifest, k tomu se asi dostaneme posléze. Ale teď, když jsem na loňském, tedy v roce 11 Krimifestu měl vysvětlovat, proč to vzniklo, tak jsem si najednou uvědomil, že jsem vedle té novinařiny, ke které přesně nevím, jak jsem se dostal, ale vděčím za to osudu a okolnostem, tak vedle té novinařiny mě vždycky strašně zajímalo organizovat věci a pořádat věci. A když už pořádat věci, tak věci, které jsou hodny toho býti pořádány, čili něco velkého. Čili, jsem udělal ten závod míru pro nás, pro kluky v té ulici.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkej, ty jsi pořádal váš závod míru?
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
My jsme měli závod míru v Dvořákově ulici v tom Chodově u Karlových Varů a bylo to úžasný. Proběhly asi dvě nebo tři etapy, myslím, že tam byla i časovka. A pak se stalo to, co se bohužel stávalo v těch časech při mých organizacích, stalo se, byl z toho pád, byl z toho strašně vodřenej jeden ze závodníků a museli jsme, skončilo to tedy fiaskem, museli jsme tu soutěž skrečovat. Nicméně netrvalo dlouho a rozhodl jsem se, že budem pořádat olympijské hry u rybníky. Vyloženě za humny jsme vybudovali rynk, protože ty olympijské hry měly jednu z disciplín box. Jeden z těch kluků v ulici dostal vod Ježíška na Vánoce dostal boxerky, tak jsme si na druhý ušetřili sběrem papíru. Šli jsme do olympijských her. Probíhalo to nádherně, vybrali jsme i takový váhový kategorie, aby tam nebyl žádnej, jakože fair play to hlavní. No, ale stalo se, že kluci po dvou minutách, už neuměli ani udržet zvednutou ruku s tou boxerkou, nicméně jeden se dokázal zmátořit, praštil toho druhýho, ten začal krvácet. Konec olympijských her.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takovýhle věci provázely tvoje organizátorský počiny?
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Provázely mé mládí a mé organizátorské počinky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak z Jaroslava Kopice se bohužel nestal světovej organizátor, a to jenom proto, že se proti němu spikly okolnosti.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dnešním hostem Tandemu je novinář, můj dávný kamarád Jaroslav Kopic, který v dětství organizoval nejrůznější sportovní taškařice. A jenom okolnosti nepříznivé mu zabránily v tom, aby se stal světovým promotérem. Ale dneska organizuješ taky, organizuješ záležitost, která se jmenuje Krimifest, a to proto, že píšeš o různých kriminálních záležitostech, o policistech a podobně. Ale jak jsi se dostal, prosím tě, k tomu Krimifestu a co to vlastně obnáší?
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Krimifest, no, to je, na to existuje, takhle bych to měl asi říct, na to existuje asi 14 odpovědí, tuhle jsem si to nějak rekapituloval.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak aspoň jednu, no.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Ta nejkratší je, že mi odrostly děti. Myslím, že jsme na tom stejně, máme dcery. A já jsem se rozhodl, že si ještě jedno dítě, nejraději kluka, pořídím, tak jsem si pořídil festival. Mezitím jsem si řekl, festival, těch je spousty, tak to musí bejt jedinečnej festival. Je fakt, že v té době už jsem se skoro 10 le zabýval prevencí kriminality, tedy česko řečeno, předcházením kriminality a je pravda, že jsem z toho Chodova od Karlových Varů a od dětství jsem sledoval ten velký festival v Karlových Varech. Tak jsem si vymyslel, že teda můj festival se bude týkat trochu policajtů, tedy detektivního žánru, krimizápletky v těch filmech. To je teda ta nejkratší odpověď.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, je to filmový festival.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Je to filmový festival, který má ovšem nesmírně pestrou, je to chlupatej knedlík, skladbu doprovodných programů. Takže, tam se i sportuje, když na to přijde, když jsme se mezi sebou sporťáci bejvalý a ještě aktivní. Tam jsou samozřejmě výtvarný expozice, tam jsou hudební produkce. A je fakt, že na rozdíl od těch organizací nebo od těch pořadatelských zážitků, které vždycky skončily, další film, kterej mě ovlivnil, Řek Zorba, geniálním karambolem, z kterýho jsem se jenom poučil a votřepal a šel jsem dál, tak Krimifest dneska chystáme už po dvanácté. Začali jsme v roce jedna na Vysočině, odkud je můj tatínek, tak jsem chtěl z toho centra republiky šířit nákazu slušného jednání a respektování zákona a podobných ideálů. Ale teď už čtvrtým rokem jsem se vrátil, ono se mi to právě všechno točí v kolečku. Jsem se vrátil do Chodova, kde mě přemlouvali vod prvního ročníku teda, abych to pořádal v domovské obci, v domovském městě Chodově. Já jsem se bránil, že to je málo centrální, ale oni mě, pointa všeho, oni mě vehnali do toho, že se k nim musím vrátit, protože oni jsou víc ve středu Evropy na těch německých hranicích než ta Vysočina.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jednak. A nemá cenu všecko dělat v Praze. Prosím tě, řekni mi, Jardo, když říkáš, že to je festival kriminálních filmů nebo kriminálního žánru, tak abych si to představil trošičku plastičtěji, jaké filmy tam třeba nebo které filmy tam uvádíte?
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Běžně hráváme vlastně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
České tedy.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Ne, ne, my jsme mezinárodní festival od první chvíle. Běžně uvádíme, to souvisí samozřejmě s náklady a s dalšími podmínkami, uvádíme běžnou distribuci toho roku po celé republice s tím, že do toho festivalu se samozřejmě snažíme, máme ambice vždycky získat filmy, které v tom žánru trošičku jakoby vybočují ve směru, že jsou kvalitnější. Hrávali jsme nebo začínali jsme zhruba s 10, 15 filmy, teď jsme už měli 30 filmů někdy předloni v tom Chodově, protože někteří distributoři nám samozřejmě rádi dávají téměř i filmy, který jsou čerstvě novinkama. Jinde to třeba ten zahraniční producent toho filmu nedovolí, protože jde na jiné, větší soutěže nebo přehlídky, než jsme my. Ale tady se zatím neobávám žádných dalších komplikací v tom smyslu, protože tuším a vím, že filmová produkce celosvětová, téměř každej druhej film, ne-li ještě častěji, se zaobírá nějakou vraždou, nějaký podvodem, a tedy splňuje podmínky našeho žánru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, vybírat můžete opravdu z velice širokýho spektra, to určitě.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je novinář Jaroslav Kopic. Jak jsem říkal, že se známe už opravdu hodně dlouho, ale tehdy, když jsme spolu hrávali za Amforu a za Tým snů fotbal a taky hokej a taky tenis, tak to, jestli se nepletu, tak to jsi psal do Mladé fronty. Je to tak, viď?
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Moje, ano, skočím ti teda trošku do řeči nebo vytuším předem tu otázku. Moje životní kariéra novináře byla vlastně spojená v první polovině s Mladou frontou. Pracoval jsem tenkrát v sobotní příloze, která už se tenkrát jmenovala nečesky Víkend. A byla velice renomovaná, byli jsme takoví neoficiální soupeři s velkým časopisem, týdeníkem Mladým světem. Byla tam úžasná pro mě sestava. Já jsem vlastně dítko štěstěny, protože jako venkovskej kluk, když jsem odabsolvoval tu fakultu žurnalistiky, tak byť jsem měl televizní specializaci a směřoval jsem do televize, tak jsem skončil a byl jsem tomu velice rád, v Mladé frontě v deníku, respektive v té sobotní příloze, tedy v Týdeníku. Tam jsem měl špičkového dalšího kantora svého životního, pana redaktora Stanislava Bártla, který nás bohužel loni opustil, v požehnaném věku sice, ale stejně to byla rána. A tam jsem dělal právě takový, dneska se říká volnočasový aktivity, že jo. Takže, jsem se strašně přibližoval k tomu rekreačnímu sportu, a tím pádem jsme se dostali v té době i spolu do kontaktu a byl jsem v tom Hanzlíkově Mužstvu snů a několikrát jsem zalaškoval i s Amforou. No a pak jsem teďko vlastně už skoro dvacátým rokem vlastně státní úředník, pracuju na ministerstvu vnitra v pozici teda novináře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a děláš v tom měsíčníku Policista. Prosím tě, o čem píše měsíčník Policista?
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Název Policista je takovej trošku zavádějící, mně se to nelíbilo hned, když to před těma 15 lety vznikalo jako název.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak bys byl ty rád, aby se to jmenovalo?
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Já bych tomu tenkrát, myslím, chtěl říkat Monitor nebo Periskop nebo něco takového, protože my jsme časopis odboru prevence kriminality, čili s policejním prezidiem nebo s policistama nemáme vlastně nic společného až na to, že se během času ta naše práce na poli prevence kriminality začala odehrávat vyloženě v tom, že píšeme, jsme metoda pozitivního příkladu, píšeme o kvalitních policejních útvarech. Píšeme samozřejmě o případech, který slouží spíš jako vavřín, jako úspěch policejní práce. Máme šanci potkávat se se špičkovýma policistama, ale i civilníma zaměstnancema ministerskýma, kteří jsou nějakým způsobem jedineční, takže o nich děláme medailony. To jsou zase leckdy sportovci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A není to těžký vo nich psát, když oni nemůžou zase všechno prozradit? V Tandemu jsem tady měl policistku, která byla předobrazem pro tu dámu v seriálu Expozitura a vona v podstatě nemohla nic prozradit.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Je to přesná otázka nebo ta odpověď na to vystihuje někdy tu až bezmocnou situaci, do které se dostávám. Já vlastně dlouhý léta, jen co jsem nastoupil někdy v třiadevadesátém roce na to ministerstvo, kam mě nalákali lidi z Mladý fronty vlastně. Jura Křižan byl tenkrát náměstkem ministra. Jarda Pacovský, s kterým se znám dlouze z novinářských i sportovních právě klubových aktivit, tak tihle dva pánové mě tam nalákali a já jsem se nějak velice rychle, samozřejmě vzal jsem za své problematiku prevence kriminality, do které spadá třeba i prevence drogových závislostí, takže jsem se velice rychle vmezeřil do Národní protidrogové centrály a začal jsem dělat nejen hovory s panem Komorousem, ale začal jsem vyprávět jakoby i jejich úspěšný kauzy. A teď jsme u jádra pudla, pohyb na tenkém ledě. Nemůžeš odvyprávět to, co by nahrálo druhé straně. Čili, já vlastně jsem i mohl klást nebo kladu, ono to trvá do dneška, jenom otázky, abych to mohl přiblížit nejraději literární formou a abych neprozradil kroky, které jsou protiháčky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Právě ty se zeptáš, prosím vás pěkně, jak jste na ně šli. A von ti může maximálně říct - chytře.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V silvestrovském vysílání našich televizí zabodoval úplně nejvíc, to není žádné tajemství, Karel Šíp se svou Všechnoparty. Ale mám ten pocit, že můj dnešní host, novinář Jaroslav Kopic si ho teď vybral mezi klasiky českého humoru nejenom proto, že je takhle úspěšný ve sledovanosti.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Při té nabídce na to vybrat si jsem musel okamžitě reagovat na toho Karla, protože je to vlastně náš dlouholetý nebo dávnoletý parťák právě z těch sportovních akcí a jeho vítězství, to mu srdečně a upřímně přeju, jeho neformální vítězství u těch silvestrovských pořadů, to byl zázrak, to byla paráda, to byla prosazená kvalita, tvrdím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak víš co, něco z té kvality Karla Šípa si teď dáme.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Novinář Jaroslav Kopic je pořád ve výborné figuře, to znamená, že se udržuješ pořád sportem.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Tři, čtyři kila navíc tam jsou, ty by mohly jít dolů.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tři, čtyři, to já bych mohl i osm.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Nebudem si skládat komplimenty.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne tobě, sobě bych si dal od té doby, co jsme se znali. Ale to samozřejmě nezadrží člověk. Nicméně ty opravdu hodně sportuješ a díky tomu sportování se třeba dostáváš k zajímavým bývalým a současným profesionálním špičkovým sportovcům.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Lze to tak říct.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
O kterých potom jako novinář samozřejmě taky píšeš. Tak koho jsi měl a máš v peru takhle?
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Než abych jmenoval konkrétní osobnosti, i když Jaques Rogge mě třeba napadá, že jsem se potkal s předsedou olympijského výboru, on, když jsme měli 40.výroční světové setkání novinářů lyžujících v Albie ve Francii, tak tam přijel Jacques Rogge, to byl úžasnej zážitek. A věnoval se nám jako olympiádě. Je fakt, že tenkrát v tom roce, to je asi kolik, 6 let zpátky nebo 7, tak Paříž aspirovala na pořadatelství olympijských her, takže tam mezi náma byl i starosta, teď říkám od sportu, jsem toho v tuhle chvíli najednou plnej, byl tam starosta, respektive primátor Paříže a ten nám najednou vyprávěl, jak teda mají vypočítaný ty náklady, já nevím, co všechno, jak by teda zajistili tu olympiádu. A najednou já jsem slyšel, že on, který měl těsně před koncem volebního období, tak bojoval za to, aby Paříž získala pořadatelství a bylo mu jedno, který z jeho politických protivníků a následovníků.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Za to sklidí.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Za to slízne smetanu. To byla jedna věc. Setkal jsem se s jednáním a chováním politika, na který jsem nebyl tady u nás zvyklej bohužel. A navíc ten starosta najednou mezi řečí nebo naplno nám tam na tiskové konferenci řekl, že on nastoupil do radnice s nějakými stavy a s nějakými čísly a že jeho ctižádostí a ambicí je předat to tomu netušenému nebo předpokládanému následovníkovi v lepším stavu. Nikoliv že mu předá ještě větší dluh, než jakej sám přejal. Tak to mě tenkrát zarazilo. Nicméně zpátky k tomu sportu, takže já přes tu novinařinu, což je vysněná moje profese a nepřestává mě pořád překvapovat a uvádí mě do úžasu řada setkání s lidmi, s kterými se běžně potkávám, tak ta novinařina mě najednou i na starší kolena, nebudu říkat, takovej lepší střední věk, mě dostala do sportování na výsledky. Já nevím, jak si mě vybavuješ jako hráče hokejovýho nebo fotbalovýho. Mně až tolik nikdy nešlo o výsledek, mně šlo o radost z toho pohybu, o týmovou souhru s těma spoluhráčema, případně v tenise samozřejmě trošku toho rivala na druhé straně sítě vyhnat z kurtu, zabít ho nějakým trefným úderem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale zabít, aby obživl zase.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Ve smyslu nezabít samozřejmě zdravotně, ale jako překonat ho. Nicméně mi udělalo radost, když jsem třeba prohrál s tebou, já nevím 2:6, jen to hvízdlo, ale věděl jsem, že jsem udělal pár dobrejch míčů nebo že jsem rozehrál jako šachista, protože tenis je zároveň trochu šachy, že jo, připravenej útok, dokončenej útok, vydařený na začátku hry teda podání. Já jsem vždycky hrál teda spíš na tu krásu, na tu radost z pohybu, ale najednou díky novinařině a díky speciálně teda zimním sportům jsem se dostal do situace, že po asi, no, ještě na hranici padesátky, po mnoha letech fungování v Českém novinářském klubu lyžařském jsem dosáhl na reprezentaci tohoto státu ve světě. Takže, jsem někdy v roce 99 nebo kdy byl ve Val di Fiemme a to bylo moje první mistrovství světa v lyžování. Zázrak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řekni ještě, jakou jsi urval medaili nebo nejlepší výsledek.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Tenkrát jsem neurval medaili, ale byl jsem v první desítce, což bylo dost zajímavé. A ještě teda, jestli můžu, než nás bude tlačit čas, musím prozradit, že to je úžasná i disciplína, protože my máme velice renomované výsledky z kombinace mezi obřím slalomem a běžkařským závodem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm, řeknu ti desátý místo, co by za to dneska dala Šárka Záhrobská.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S mým dnešním hostem Jaroslavem Kopicem si povídáme o samých příjemných věcech, sportování i na naše starší kolena, neříkám rovnou stará a jak nám to pořád ještě hezky jde. A jak si tak povídáme o těch příjemných věcech, tak samozřejmě člověka taky napadne, že to ne vždycky je procházka růžovým sadem, ne vždycky se takhle zpívá jako na nebesích a přicházejí i krušné životní chvilky. S jménem Jaroslav Kopic si možná někdo z vás spojí také jméno bývalé ministryně Kopicové, což byla tvoje manželka, Jardo. A myslím si, že s ní se pojí trošičku ne úplně příjemná chvilka tvýho života, viď.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Ne, to je, já můžu zopakovat to, co jsem se tady snažil naznačit, že jsem dítko štěstěny díky tomu oboru, díky zájmu. Jsem dítko štěstěny i co do osudové ženy mého života, protože my jsme s tou Mirkou vlastně byli bezmála 20 let, máme spolu dvě úžasný dcery, který vyrostly do úžasných osobností a pohybujou se téměř po celým světě, jedna doslova, jedna obrazně. No, ale stalo se to, že samozřejmě jak jsem dítko štěstěny, já jsem doslova ještě pořád dítě, protože mám oba dva rodiče v požehnaném věku, tak jako dítko štěstěny jsem samozřejmě zažíval spousty pádů nejen těch, co jsem naznačoval při tom pořadatelství těch klukovských sportovních velkých akcí. Teď doufám, že pořadatelství Krimifestu nikdy neskončí jako lanovka na nebo z hory v Řekovi Zorbovi. A všechno tomu nasvědčuje, protože 12.ročník už je v plným proudu příprav. No, a s tou Mirkou, to je samozřejmě moje velká trýzeň, to je rána, která asi se nezacelí nikdy, protože ten rozvod, to asi řada posluchačů umí taky posoudit, rozvod nikdy není žádná velká radost nebo plezír. Náš rozchod se odehrál velice ovšem mírumilovně, do dneška se čas od času vídáme, spojují nás samozřejmě naše dcery, dokonce už i jedna vnučka. Ale nebudu o tom moc mluvit, to není na veřejné debaty, ale sám pro sebe si říkám, že mě vlastně v tom roce 90, kdy nás všechny potkalo velikánský štěstí, že jsme přešli do jiného systému, tak mě vlastně dostihla druhá světová válka, protože jak padla ta železná opona a mohli jsme začít všichni jezdit ven, tak ta moje žena začala mít velké možnosti spolupracovat s Evropskou radou tenkrát a Unií. A najednou náš život, teda můj a našich dětí, byl takový velice jakoby, řekl bych, všední.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Překvapilo tě potom, že se přímo dostala do té vysoké politiky?
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
To mě nepřekvapilo, protože ona je jeden z nejkvalitnějších lidí, co jsem kdy potkal co do třeba matematickýho, logickýho myšlení. Je fakt, že já jsem jí kdysi utrhl z matematicko-fyzikální fakulty, kde údajně byla talentem, který se rodí jednou za 50 let, úspěšně odabsolvovala dva semestry a pak, když jsme se seznámili, tak jsem jí já trošku nahecoval do toho, aby se začala zaobírat jako personalistikou. Vystudovala vzdělávání dospělých a vlastně celá ta 80.léta měla velice, velice úspěšnou kariérní dráhu na ministerstvu školství. Čili, ona je fundovaný člověk a mě vůbec nepřekvapilo, a dokonce, teď nechci být zlým prorokem, by mě nadále nepřekvapilo, kdyby se do tý politiky ještě vrátila, kdybychom o ní ještě leccos slyšeli, protože se pohybuje opravdu a oprávněně, musím jí v tomhle směru pořád chválit, v těch nejvyšších kruzích.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To tě šlechtí, že jí pořád chválíš.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Nemůžu nechválit, protože opravdu máme velikánský štístko na ty děti a to je její zásluha taky neoddiskutovatelná.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak co dcery dělají? Ty jsi jenom naznačil.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Nevím, jestli budou dcery rády, když to vytroubím do světa. Ta starší pracuje s jazyky, takže jich umí, já nevím, neřeknu 12, ale hodně. Překládá, překládá do angličtiny, překládá z angličtiny, překládá odborné věci, novinářské věci, tím se hodně živí jako agenturním překladatelstvím do angličtiny. A údajně je v tom dost dobrá. Asi jo, když jí to berou. Ale překládá i beletrii, a to tak, že světový hity. Má za sebou asi 2 nebo 3 knížky. A ta druhá je diplomatka, vystudovala univerzitu na zahraniční vztahy a dneska zastupuje naši zemi v OSN. Končí tam misi po 4 letech, ještě jí má trochu prodlouženou. Už se na ní ale těšíme, že se vrátí.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je dneska novinář Jaroslav Kopic, můj dávný kamarád, výborný sportovec, novinář, který je redaktorem dneska měsíčníku Policista, ale taky pořadatelem, možná ty jsi prezidentem přímo toho festivalu.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Ne, já jsem za ideového otce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, takhle, aha, ideový otec Krimifestu.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Duchovní rodič. A, jak říkám, je to můj chlapec, je to můj kluk. Trošku je pořád ještě popeláčkem, nicméně ve 12 letech už začíná vyspívat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už odložil krátký kalhoty, to už je jasný.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Přetrhnul jsem ti otázku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já jsem se tě chtěl zeptat, co tě třeba čeká v tomhle tom roce, který nám právě začal. Máme prostředek ledna vlastně a ty máš určitě už teď jaksi starostí spoustu s Krimifestem.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Řada okýnek v diáři už je zaplněno. Krimifest se odehraje opět v červnovém termínu. My jsme z původního termínu zářijového přešli hned asi ve druhém nebo ve třetím ročníku na červnový, protože ten festival mimo to, že je pro dospěláky samozřejmě s těmi filmy krvavě detektivními, tak je i pro seniory, pro dětičky, prostě napříč všema věkovýma generacema.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můžeš naznačit třeba, na co se můžou letošní diváci těšit?
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
To zrovna můžu naznačit jenom velice opatrně, protože už je jasné, že v kostele ve Svatém Vavřinečku bude zpívat Spirituál Kvintet, na to už je snad i smlouva. Co se týče filmové sestavy, neumím nabídnout. Možná, že umím nabídnout, že se budeme snažit o to, abychom získali jeden z dalších dvou dílů Zdeňka Zelenky pro paní Bohdalovou, seriál Ach, ty vraždy, protože v minulém ročníku, musím připomenout nebo mám radost nebo s radostí můžu připomenout, že jsme měli jako hlavního hosta paní Bohdalovou, která u nás po panu Kleinovi a po panu Moskalykovi získala Stříbrný klepeta s věnováním.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, to je cena hezká.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
A s diplomem za celoživotní zásluhy o žánr právě tím, že byla ta televizní série těch jejích vražedných příběhů tak úspěšná. My jsme získali, odvysílali jsme nebo odpromítali jsme ten první díl. Paní Bohdalová byla hostem večera. Tam byl náš další společný kumpán, řekl bych téměř, Karel Vágner s dětmi. Takže, ten večer byl velice úspěšný. Další náš společník, musím prozradit reality, Petr Jančařík to uváděl. Takže, ona vlastně ta naše rodina, byť jsme se my spolu dlouho nevídali, tak vlastně pořád nějak se schází a svět je malý a žijeme v kupě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezký. Tak budeme se těšit, že někdo dostane zase Stříbrná klepeta. To je taková obdoba Zlaté mříže.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
Jo, jo. No, s tím souvisí i pohár nějakej nebo z porcelánu, protože tam jsme v porcelánovým městě. Ale možná, že k tomu, co nás čeká, bych měl říct vlastně takovou tu základní pointu věci, protože já si vlastně léta letoucí myslím, že když člověk víc rozdává okolo sebe radosti, takže téměř, biblicky řečeno, jeho vlastní radost ho tutově nemine. Takže, já věřím, že v tom letošním roce budeme zase minimálně při Krimifestu lidem za dostupný penízky, protože tam se platí symbolické vstupné nebo vůbec ne, takže budeme dávat radosti a že se nám to třeba vrátí jednou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty jsi teď v podstatě řekl to, co jsem ti chtěl přát, aby tě ta radost neminula, ta, kterou rozdáváš. Hostem dnešního Tandemu byl novinář Jaroslav Kopic. Jardo, já ti přeju, ať se ti celý rok vydaří.
Jaroslav KOPIC, novinář
--------------------
I tobě. Hodně zdaru ve sportu, v práci.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
