Jaroslav Šmíd - herec
2. prosinec 2011
Tandem
Jan Rosák pozval do talk show Tandem herce Jaroslava Šmída. Prozradil nám, kde studoval konzervatoř a DAMU, na jaké role je odborníkem a jak se mu líbilo natáčení v Keni.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den našim posluchačům přeje i dnes Jan Rosák. No a co náš host? Diváci ho mohou znát zejména z reklam. Na jistou polévku natočil jak seriózní reklamu, tak i její parodii. Doma se cítí ve Švandově divadle, hrál však i v několika filmech a největší příležitost mu v nich zatím dal režisér Zdeněk Troška. Stal se tak pro mnoho diváků doktorem od jezera hrochů. Herec Jaroslav Šmíd. Vítám vás na Tandemu. Dobrý den.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Dobrý den přeji.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď si necháme zahrát úvodní písničku a pak se podíváme do města, kde se pravděpodobně rodí samí dobří herci, namátkou Jiří Pecha, Miroslav Donutil, Olda Navrátil a taky můj dnešní host. Prostě podíváme se do Třebíče. Všem přeju hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže před písničkou už jsem prozradil, že můj dnešní host, herec Jaroslav Šmíd, se narodil v Třebíči. Mám pravdu, že tam se rodí samí dobří herci?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ano, ano, ano, spousta dobrých herců.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Spousta, spousta. A jak to bylo s vaší rodinou, že jste tedy nakonec dal na to herectví? Je nějaké takové podhoubí ve vaší rodině? Jste herecká rodina?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ne, ne, já jsem z dělnické rodiny, vždycky říkám, já jsem z dělnické rodiny. Tatínek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Za komunistů to bylo mělo velkou váhu, dělnický původ.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Moje maminka pracovala jako prodavačka textilu, metráže a tatínek v dnes již asi neexistujícím národním podniku Elitex. A já jsem se k tomu dostal úplně jednoduše. Já jsem byl hodně zlobivé dítko a někdy na základní, tak ve čtvrté třídě základní školy už to paní třídní učitelka nevydržela a když se otevíral dramatický kroužek, tak mě doporučila, abych tu energii šel někde jako si vyřádit jinam než ve vyučovacích hodinách. Tak to vzniklo a jestli nechci zkusit teda dramatický kroužek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste byl takový ten zlobivec, do všeho jste s prominutím kecal, rušil jste. Je to tak?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
No, no. Hlavně jsem rušil, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vono se to nějak u vás třeba nevyjadřovalo směrem ke sportu? To někteří takhle jaksi ti zlobiví žáci.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
No, já jsem tam současně s tím začal dělat atletiku ještě. Tam byl ten sport, že jsem byl takovej hbitej a to, takže jsem dokázal dobře, skákat daleko a běhal jsem rychle, když jsem byl menší. Tak tam jsem začal dělat vlastně současně s tím atletiku a k tomu ten dramaťák.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hrál jste už zpočátku, dejme tomu, komické role nebo jste byl cpán do takových těch princů?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ne, ne, ne, inklinoval jsem k těm komickým rolím, hlavně v tom dramaťáku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A už jste měl nějaký veliký úspěchy? Jaksi tleskala vám Třebíč už?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Třebíč mnohokráte, když jsme tam byli se Švandovým divadlem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslel už jako klukovi.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Jako klukovi, tak nevím, jestli celá, ale hlavně jsem se realizoval trošku na pionýrským táboře, kde se dělaly vždycky nějaký takový kulturní programy, tak tam jsem se vyřádil a minimálně celý pionýrský tábor mi tleskal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to vypadá, že jste asi pravděpodobně nemyslel na nic jiného směrem k budoucnosti, než že z vás bude herec. Nebo měl jste namířeno někam jinam třeba?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
To nevíte, když je vám, já nevím, 10, 12.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to je jasný, ale už myslím potom tak v patnácti.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
No, tak pak, když se začne řešit ta škola, co budete dělat, tak právě potom bohužel nebo ustoupila atletika dramaťáku, protože se to krylo a musel jsem se rozhodnout, co bude. Tak tam bylo první takový rozhodnutí, že teda víc mě baví ten dramaťák. No a pak už se blížila ta škola a já jsem řešil hotelovku nebo konzervatoř brněnskou. Tehdá se psaly dvě školy, nevím, jak to je dneska, tak jsem napsal jako první školu konzervatoř, dramatickej obor a druhou jsem měl obor kuchař-číšník, hotelovku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdyby to nevyšlo s tím herectvím, tak jste dneska kuchařem. To vás baví pořád, jaksi vařit?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Jo, jo, jo. Vařit mě baví, to hodně. Chystám teď několik večeří před Vánoci pro přátele.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co je vaše specialita?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Specialita. Já si vždycky nějakou vyberu a vařím podle kuchařky nekompromisně. Chystám teda teď španělskou paelu včetně teda mořských plodů a tak dále. Ta je docela, když se dělá důsledně, tak je docela náročná na přípravu časově. No a potom záleží na tom, co si kdo přeje, tak otevřu kuchařku, kouknu na recept a udělám ho podle receptu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak už jsem v úvodu řekl, tak herec Jaroslav Šmíd je dneska pro mnoho diváků doktorem od jezera hrochů. Jezero hrochů se natáčelo v Keni a mám takový pocit, že jste se díky tomu natáčení dostali i do míst, kam by se třeba normálně turista nedostal. Takže, můžete tak trošičku možná říct, jak na vás ta Keňa zapůsobila jako na pozorovatele.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Tak to byla jedna z největších záležitostí celého natáčení doktora. První část jsme točili v létě v Čechách a pak jsme jeli na 14 dnů do Keni. Samozřejmě jsem vůbec netušil, co mě čeká. Představa o Africe Středoevropana je, pokud tam nikdy nebyl, tak úplně jiná, i když máte něco načtený, víte něco, sledujete dokumenty, tak přece jenom v okamžiku, kdy se tam ocitnete v té zemi, tak je to úplně jinak. A v našem případě, a jsem za to rád, bylo ještě to, že jsem mohl poznat opravdu tu skutečnou Keňu, jak jste říkal. Prostě nedojeli jsme do toho hotelového komplexu u moře, ale prostě do skutečné Keni. Nejdřív vás překvapí, že na tom rovníku, vlastně tam je tak nějak stejně jako u nás to podnebí, akorát že opravdu ve 12 hodin zkoušíte opravdu, jak je ten stín dlouhej a že opravdu se musí člověk předklonit, aby viděl svůj stín. Tak to jsou takový ty zábavnější stránky věci. No a pak samotný to střetnutí s tou Keňou jako takovou, s těmi lidmi, kteří tam jsou. Já kdykoliv, kamkoliv přijedu, tak hlavně pozoruju lidi. No a tady ta Keňa byla pro mě velikej zážitek, protože jsme se opravdu dostali i do těch nejchudších míst v Keni a tam jsem viděl, co to vlastně ta chudoba je, pochopil jsem, v čem spočívá pomoc Keni.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bylo to spíš stresující pro vás, anebo i jaksi takové povzbuzující?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Pro mě jedna věc je nádherná, nejdřív si uvědomíte, jak jste šťastný a jak se máme dobře tady v Evropě, to je první věc. Pro Keňana je Evropan, vůbec bílej člověk je pro něho bohatý člověk. Dostat se pro Keňana do Evropy to znamená, to je pro něho nesplnitelný sen, to je jako pro nás ráj. Pro něj je Evropa zosobněním ráje. Oni se sem k nám nikdy nepodívají, protože oni vidí, že jsme měli na letenku, tak jsme pro ně tak bohatí, že si to nedokážeme my vůbec představit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
On se k nám dostane jenom v tom případě, když umí zaběhnout maraton za 2 hodiny 8 minut.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ano, to jsem taky pochopil. Tam jsou tak ty vzdálenosti, oni tam chodí pěšky všude, vy jedete tím autem po té silnici, do toho oni chodí podél těch cest. Tak jsem si říkal, no, jo, no tak oni tady, než někam dojdou, tak musejí běhat a běhají, a proto jsou tak dobrý v tom běhání.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To vy jako atlet jste mohl posoudit docela, že?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ano, ten zážitek z tý Keni byl krásný a pak samozřejmě se setkáte s tou realitou, kde teda opravdu zjistíte a uvědomíte si ty rozdíly, které tady jsou. Na druhou stranu si uvědomíte, že ty Keňané jsou šťastní lidé, přestože vlastně mají z našeho pohledu nic. Oni mají svý políčko, tam mají kukuřici, něco vypěstujou, vymění to se sousedem za nějaký dobytek, za nějakou kozu a jedou si dál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je opravdu velmi zvláštní život, pro nás samozřejmě, pro ně je to naprosto normální záležitost. Jestlipak vám vycházeli při tom natáčení vstříc? Bylo to snadné natáčení, nebo byly problémy?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ty Keňané jsou naprosto úžasní lidé. Tam byla samozřejmě spolupráce s produkcí. Keňská produkce z Nairobi nám pomáhala najít lokace a tak dále. Samozřejmě jedna věc je Nairobi, tam jsme se vůbec vlastně nezdržovali, to je město jako takové, které nepoznáte, že jste v Africe, to je prostě obchodní centra, která jsou stejná jako tady. Samozřejmě jsou tam pak ty slumy, což je velkej problém té země. Ale když vyjedete právě ven, dostanete se na ten venkov, tak tam pochopíte, že tam jsou šťastní, nádherní lidé. Ti Keňané vás neobtěžují, oni vás zdraví, oni jsou šťastní, když vidí bělocha a když k vám přijdou, když jim podáte ruku a řeknete dobrý den, hi, představíte se, tak to je pro ně projev úcty a důvěry a je to taková vzájemná láska nebo jak bych to řekl. Je to hezký, oni jsou fakt opravdu hodní a šťastní.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V našem dnešním Tandemu se vracíme od jezera hrochů zase zpátky ke curriculu vitae našeho dnešního hosta, herce Jaroslava Šmída. My jsme to skončili někde před tím, než jste šel na konzervatoř a posléze i jste absolvoval DAMU. Konzervatoř byla v Brně?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ano, v Brně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A DAMU v Praze.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo takové docela logické.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ono tam to vzniklo, tam vlastně nebyl problém, protože konzervatoř je 6 let a po maturitě jsem nějak cítil, že bych chtěl zkusit tu Prahu. Nějak mě to lákalo, že kdybych se nedostal na DAMU, pokračuju dál na konzervatoři. Takže, to byla jen taková zkouška, přijímačky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, někteří herci si řeknou, tak mně už konzervatoř stačí, DAMU už nepotřebuju, už jsem se v podstatě hrát naučil.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Zrovna v mým případě, já si uvědomuju, že jsem byl pubertálně opožděnej, takže já jsem věděl, že v 18 letech vím úplný prd o divadle a vůbec o mém vývoji a o mém nějakém osobním a vůbec jako osobnost, tak jsem cítil, že, já si pamatuju ten pocit dodnes, když jsem byl v tom čtvrtém ročníku na konzervatoři, představa, že bych teď měl jít na prkna, která znamenají svět, tak by, to byl stres a to bych nedokázal. Já jsem se bál, že nic neumím, že přece tam ještě nemůžu jít.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To vás šlechtí, protože spousta vašich kolegů si už v prvním ročníku na konzervatoři myslí, že už všechno umí.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ne, tak to myslím, že ne. Naopak já si myslím, že ta konzervatoř byla pro mě taková průprava, teď to nechci degradovat tu školu nějak, na tu vysokou, na tu DAMU. Ale myslím si, že to bylo hodně osobní, o tom osobním vývoji, o té dospělosti. Každý dospíváme někdy jindy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, vy jste dospíval potom, po DAMU nikoliv hned v pražském nějakém kamenném superdivadle, ale šel jste na oblast, dá se říct. V Činoherním studiu v Ústí jste byl. Jaká to byla zkušenost?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
To, já říkám, to byla moje třetí nebo druhá vysoká škola, jo, herecká nebo třetí herecká škola, protože to byla konzervatoř, DAMU, fajn, tam už máte to vlastní, ten Disk, tam už se hrajou představení, nějaké reprízy, ale vlastně s provozem samotnýho divadla to není zas tak moc totožný. No a pak najednou jsme přišli do toho Ústí nad Labem. Měli jsme štěstí, že teda jsme šli celý ročník, téměř celý ročník. A přetáhli jsme tam představení z Disku a tam jsme si zkusili opravdu už natvrdo, jaký to je, ten provoz toho divadlo, ta práce. Notabene všichni jsme šli do Ústí nad Labem, takže jsme bydleli přímo teda v Činoherním klubu, tam je herečák, herecká ubytovna, takže to bylo opravdu, že v tom divadle jste 24 hodin denně, pracujete, zkoušíte, hrajete, poznáváte divadlo, učíte se.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je velká škola. No, potom jste byl v Labyrintu. Nemyslím tedy jaksi v tom hereckém, ale v Divadle Labyrint. A vlastně v podstatě, i když jste se vrátil do něj, ale vrátil jste se už do jiného divadla, do Švandova, tam jste do dneška.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ano, tam jsem do dneška.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já ještě tady mám poznamenáno pár takových rolí. Přikládáte velikou váhu i těm, které jste hrál před Doktorem od jezera hrochů. Hrál jste ve slovenském filmu Vlakári, v pohádce O zapomětlivém černoknežníkovi a tak dále. Ale, pozor, myslím, že už seriály potom, jako třeba Život na zámku nebo Nemocnice po dvaceti letech, Zdivočelá země, Ulice nebo Místo nahoře, to už potom byla dost slušné role.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
To byly samozřejmě slušné role. Ale tam se dokonce stalo, já jsem měl takové období, kdy jsem začínal v 16 letech hlavní rolí Vlakári s Jurajem Lhositem. Tam se ta kariéra tak jako začínala a tenkrát se, ještě to bylo za totality, dokonce jsme je do Itálie. To nás bolševik milostivě pustil na film, na dětský festival. A dokonce se psalo o mně jako o novém Pucholtovi tehdy. Mám ten článek schovaný. Dokonce tenkrát, protože to bylo za bolševika, tak jsem nevěděl, kdo to ten Pucholt je, tak jsem si to pak všechno zjišťoval, dohledával.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jste teprve potom zjistil, že to je velká pocta.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ano, ano. A pak začalo takový období, kdy pan Menzl si mě obsadil do dalšího filmu, tam bohužel jsem už nemohl. Pak jsem dostal velkou roli pana Smiřického v Prima sezóně. Bohužel ten film tenkrát dva dny před natáčením byl zrušený kvůli nedostatečným financím. Pak dokonce mi začaly utíkat velké role i v Životě na zámku, kde jsem byl nominován do jedné z těch hlavních rolí, toho hlavního představitele, pak nakonec jsem byl až na druhém místě. Takže, já jsem pak kolikrát v poslední době říkal, jestli to není nějaké znamení, jestli se na to nemám vykašlat, protože když vám takhle všechno utíká před nosem a člověk se snaží ty věci číst a porozumět jim, jestli to nejsou nějaká znamení, která vám říkají, vydej se jiným směrem, dělej to jinak nebo udělej to jinak. Tak dobře, takže nicméně, když jsem nedostal tu velkou, tak mi tam dali aspoň tu menší v tom seriálu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale přišel Doktora od jezera hrochů, hlavní role a to už samozřejmě má velikou váhu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaroslav Šmíd velice nadšeně konstatoval, že má radost, že si může vybrat dneska nějakého komika z naší galerie klasiků českého humoru a okamžitě vyslovil jméno Felix Holzman. Já mám takový pocit, že asi pravděpodobně patří mezi vaše velké oblíbence. Máte ho naposlouchaného už jako od dětství?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
No, tak ano, ano. Tam samozřejmě z těch televarieté a z těchhle těch varietních pořadů, tak tam si to pamatuju a už jako malej jsem se ho snažil nějak napodobit nebo imitovat, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy máte taky jako v sobě imitátorský vlohy?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ne, ne, ne. Umím to, ale nedělám to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Neživíte se tím.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Neživím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobře. Tak si dáme originál.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je samozřejmě jasné, že taková, řekl bych, většinová populace zná herce z televizní obrazovky, z filmového plátna, protože ne každý se dostane třeba do Prahy do divadla, což je ovšem velká škoda, protože podívat se na Jaroslava Šmída v některé z her současného Švandova divadla, tak je zážitek. Já jeden takový za sebou mám, viděl jsem Kdo je tady ředitelem. Tam máte takovou sice ne rozsahem velkou, ale velice výraznou roli toho tlumočníka. Tam jste se vyřádil.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Tam to vzniklo, jednak to mám moc rád. Koneckonců já jsem tak jako odborník na ty menší role. A ono vlastně, když zkoušíte tu malou roli, teď to nepodceňuji, ale malou roli, tak máte mnohem větší čas a prostor si tu roli vyšperkovat. Kdežto když máte velkou roli, tak musíte udělat tady dialog, hned jdete do dalšího dialogu. A vy máte čas s tou malou rolí. No a tady v tomhle případě jsem na to hrdej, že jsem si to tak nějak vymyslel a že ta pointa té mé postavičky, to jsem opravdu udělal na zkoušce nečekaně pro všechny i včetně pro pana režiséra Daniela Hrbka. Tak jsem to tam tak jako vyprd tu etudku a všichni lehli samozřejmě na té zkoušce, protože s tím nepočítali a zůstalo to tam, říká, už s tím nic nedělej, takhle to bude, Jardo. Mám radost, když samozřejmě slíznu smetanu. Michal Dlouhý se tam snaží s Kamilem Halbichem, prostě hrajou dvě hodiny a.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vy hodíte perličku jenom.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ano, pak tam já přijdu s jednou větou a je to všechno moje, tak to je obrovská radost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Studoval jste nějak na tuhle tu roli cizí jazyky, konkrétně islandštinu?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
No, tak já mám tu výhodu, že ne. Kdežo Lexa Piško, kterej tam hraje roli Islanďana, tak mluví islandsky opravdu, skutečně. Já tam říkám islandsky jako tlumočník pouze jednu větu, tu jsem se naučil: /netlumočeno/.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Moment, to je pravda?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Toto je skutečně, ano: dobrý den, já vás vítám, já jsem ředitel. Ono se naučit vlastně ten jazyk, to se neučíte slova, to jsou zvuky jenom, to jsou citoslovce a to je opravdu těžký. Já jsem se musel naučit tuhle jednu větu, kdežto Lexa Piško se musel naučit dalších X vět a opravdu je to skutečná islandština. Měli jsme tam tlumočnici. A Lexa, to na něj teda můžu prozradit, já nevím, dva, tři před premiérou za mnou přišel a říká, hele, Jardo, já to vzdám, já to budu říkat jen tak nějakou hatlapatilkou, já to neumím, to nejde prostě, vystresovanej. Říkám, Lexo, musíš. Já vím, že nikdo neumí u nás isladnsky nebo minimální procento lidí, ale pozná se to, že to je nějaká řeč, že to není jenom nějaká hatlapatilka, že děláme: eine und heine, fine, fine, jo, s tím člověk nevystačí. Ale když je to nějaká řeč. Tak to nakonec dokázal a myslím si, že to funguje a o to víc to nadhonotil ještě, že vo to je víc zajímavější.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Musím vám složit poklonu, protože jsem viděl ten Trierův film jaksi originální vlastně a není to taková sranda jako v divadle.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ano, ten film není.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co jiné hry ve Švandově divadle?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ve Švandově divadle, tak poslední inscenaci, kterou jsme teď uváděli, měli jsme premiéru v říjnu, tak ta byla u příležitosti 130 let, výročí Švandova divadla. Ano, je to jedno z nejstarších divadel v Praze, máme tady Národní, Vinohradský a Švandovo divadlo. Tak k této příležitosti se Natálka Deáková, režisérka s Luckou Kolochovou napsaly původní hru Kabaret Smíchov on a je to vlastně takové představení reflektující vlastně historii Švandova divadla v období 130 let. Myslím si, že to představení je zajímavý pro všechny, kteří se trošku zajímají o divadlo, protože budou překvapení, kdo všechno prošel Švandovým divadlem za tu historii.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to legrace?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Je to legrace a někdy to není legrace, protože byla tady jistá časová období včetně 50.let a tohle období nebyla žádná legrace.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je herec Jaroslav Šmíd a když už jsem několikrát zmínil, že samozřejmě je hlavním hercem komedie Zdeňka Trošky Doktor od jezera hrochů, tak se u toho filmu trošičku zastavíme i z jiného pohledu, protože nepochybuji, že to nebyla pořád jenom legrace, to natáčení. Dokonce já jsem si někde přečetl, že vy jste řekl, že už do Afriky nikdy nemusíte. Je to pravda?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
To je pravda, to jsem řekl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nebylo to v jenom nějakým náhlým pohnutí mysli?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ne, ne, to bylo spíš takového filozofického charakteru. Já jsem ten typ, rád cestuji, poznávám nové země, ale díky tomu, že už jsem navštívil, tak ne moc, byla to Amerika teda, pokud budeme mluvit o kontinentech, Amerika a Afrika, jinde jsem zatím nebyl. Evropu dneska považuju za, je to jedno, jestli jste v Itálii nebo Portugalsku, to považuju, že prostě jsme na tom našem malinkým kontinentu, že jsem pořád doma. Ne, ne, do Ameriky, tam bych taky nemusel žít. Vím, že v Keni bych, je to krásná země, už se tam nepotřebuju vracet. Pochopil jsem, o čem ta země je, respektuji ji, ale tady se cítím bezpečně, tady je mi dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víte, nechci nic přivolávat, ale nepochybuju, že při natáčení prostě jste se dostali určitě to prekérních situací. Je to tak?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Přemýšlím a ne. Šlo to úplně fantasticky, úplně hladce. Pokud byly nějaké prekérní situace, tak jsem na ně zapomněl, já na tyhle situace zapomínám. A ne vědomě, to prostě se nějak vytěsní. Prekérní situace možná byla jenom, když, a díky tomu si tam Zdeněk Troška zahrál, to si teď pamatuju, protože jsem to vyprávěl, kdy tam přišel jeden herec, který byl prostě totál na mol opilej v 8 hodin ráno a měl tam prostě říct to, co tam říká Zdeněk Troška nad mým zadkem coby pan doktor. A to jsem najednou jako úplně, on furt nebyl schopen říct ten text a jela vostrá, druhá a nikdo nic neříkal a já jsem viděl, že teda to z něho táhne a že to. A já jsem řekl, jako moment, jako počkejte, já odcházím z placu. Tenhle člověk tady nám kazí naší profesionální práci a já tady nebudu, protože ten člověk je úplně na mol a je naprosto nepřipravenej a odešel jsem z placu. A to jsem se bál, co se stane, protože to nevíte, jak zareaguje produkce nebo, jo, nebo i režisér. Naštěstí to dopadlo tak, že všem došlo, že ten problém je opravdu v tom člověku, takže se to zastavilo, to natáčení a čekalo se, až se někdo sežene. Samozřejmě sežeňte herce do půl hodiny, který musí tam říct nějakou, byť jednodenní roličku. Tak nakonec přemluvili Zdeňka a zahrál si to Zdeněk, no, aby se nemusel měnit natáčecí plán, protože to stojí peníze.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, samozřejmě. Já si myslím ale, že jestliže nevznikly tyhle ty situace, které jsem se tady snažil trošku evokovat, tak z velké části díky Zdeňkovi Troškovi, protože to je takový pohodář, jak jsem ho zažil při natáčení, je opravdu jaksi takovým tmelícím momentem, že on zahlazuje i spoustu ran a podobně.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Je to pravda, ano, tohle on dokáže.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herec Jaroslav Šmíd je a ještě chviličku bude hostem Tandemu. V podstatě jsem se až na ten úplný začátek nezeptal na vaše soukromí. Ne, že bych vám chtěl do něj samozřejmě lízt, ale zajímá mě, jak třeba odpočíváte, co jsou vaše koníčky, protože jste říkal, že jste dělal atletiku. Zaběháte si ještě někdy třeba?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
To jste krásně řekl, teď jsem začal od září běhat důsledně třikrát, čtyřikrát tejdně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo až takhle?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
No, ráno před zkouškou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? A kolik naběháte?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Já jsem začínal, no, pomalinku jsem se rozběhával, ale naštěstí to šlo rychle, takže jsem teď na 3 až 4 kilometrech, běhám třičtvrtě hodiny, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je slušný.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Já mám za barákem Prokopák, takže já to tam mám krásný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jé, to je nádhera. A co jinak jaksi vaše koníčky? Co se mezi ně dá počítat?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
No, mezi mé koníčky se dá počítat vlastně pak už jenom zase moje druhá práce, můj vlastně další byznys, který mám, to je ta moje rychloseznamka. A to dělám taky rád, to mě baví. A z něčeho, co vzniklo jen tak, jako by to, tak se stal vlastně byznys.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zkuste to trošku přiblížit.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Co?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tu rychloseznamku.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Rychlý rande? Speedating. Dneska už se o tom ví. Já jsem s tím začal v Český republice jako první v roce 2004, to tady nikdo neznal a dneska je to už fenomén, už se to objevilo i v seriálech. Ten princip seznamky funguje velmi jednoduše, v kavárně se sejde 15 slečen, 15 mužů, dámy sedí u stolečku a pánové se u každé dámy střídají po 3 minutách, s každou dámou si popovídají 3 minuty a po 3 minutách do dotazníku napíší: ano, chci se slečnou setkat, nebo ne. To samé dělá i ta dáma. No a já pak ty papíry vezmu, vyhodnotím a když mají ti dva shodu, chtějí se potkat, tak ode mě na sebe dostanou kontakty. A oni jdou pak na rande a už ví, že přijde člověk, který je mu sympatický a jsou si vzájemně sympatičtí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To už jsem někde viděl, to je asi nějaký světový.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Je to, no, začalo to v Americe už kdysi dávno. To jistý rabín dělal vyloženě pro.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takhle se v podstatě jako při simultánce se takhle prohazujou ty páry.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ano, je to úplně jednoduchý a je to o tom, že v dnešní době, kdy máme prostě média a všechny kontakty a my víme, kdo si támhle škytnul na druhý straně světa, přes všechny online možnosti a přes jedničky a nuly, tak co se týče seznamování stejně ve finále je nejdůležitější osobní kontakt.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, samozřejmě. A máte úspěch? Respektive takhle, jaksi efekt?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
No, jasně. Bohužel jsem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že to dopadne někdy?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
29.září jsem byl pozvaný na svatbu. Bohužel jsem měl zájezd s divadlem, takže jsem nemohl jet, takže už teď vím, oficiálně mám i na svých webových stránkách, mám fotografie novomanželů, kteří se seznámili na mé seznamce Rychlý rande.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezký, to jsou ty úspěchy, kdy si odškrtnete, že tady to vyšlo.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak já vám samozřejmě přeju, aby vycházel nejenom tenhle ten váš koníček, který se vám stal druhým povoláním, ale samozřejmě hlavně herectví. Ať je víc krásných rolí jak v divadle, tak ve filmu. Herec Jaroslav Šmíd byl dneska na Tandemu. Já vám děkuju za váš čas a za příjemné povídání.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Taky děkuji a někdy na slyšenou.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den našim posluchačům přeje i dnes Jan Rosák. No a co náš host? Diváci ho mohou znát zejména z reklam. Na jistou polévku natočil jak seriózní reklamu, tak i její parodii. Doma se cítí ve Švandově divadle, hrál však i v několika filmech a největší příležitost mu v nich zatím dal režisér Zdeněk Troška. Stal se tak pro mnoho diváků doktorem od jezera hrochů. Herec Jaroslav Šmíd. Vítám vás na Tandemu. Dobrý den.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Dobrý den přeji.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď si necháme zahrát úvodní písničku a pak se podíváme do města, kde se pravděpodobně rodí samí dobří herci, namátkou Jiří Pecha, Miroslav Donutil, Olda Navrátil a taky můj dnešní host. Prostě podíváme se do Třebíče. Všem přeju hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže před písničkou už jsem prozradil, že můj dnešní host, herec Jaroslav Šmíd, se narodil v Třebíči. Mám pravdu, že tam se rodí samí dobří herci?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ano, ano, ano, spousta dobrých herců.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Spousta, spousta. A jak to bylo s vaší rodinou, že jste tedy nakonec dal na to herectví? Je nějaké takové podhoubí ve vaší rodině? Jste herecká rodina?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ne, ne, já jsem z dělnické rodiny, vždycky říkám, já jsem z dělnické rodiny. Tatínek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Za komunistů to bylo mělo velkou váhu, dělnický původ.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Moje maminka pracovala jako prodavačka textilu, metráže a tatínek v dnes již asi neexistujícím národním podniku Elitex. A já jsem se k tomu dostal úplně jednoduše. Já jsem byl hodně zlobivé dítko a někdy na základní, tak ve čtvrté třídě základní školy už to paní třídní učitelka nevydržela a když se otevíral dramatický kroužek, tak mě doporučila, abych tu energii šel někde jako si vyřádit jinam než ve vyučovacích hodinách. Tak to vzniklo a jestli nechci zkusit teda dramatický kroužek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste byl takový ten zlobivec, do všeho jste s prominutím kecal, rušil jste. Je to tak?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
No, no. Hlavně jsem rušil, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vono se to nějak u vás třeba nevyjadřovalo směrem ke sportu? To někteří takhle jaksi ti zlobiví žáci.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
No, já jsem tam současně s tím začal dělat atletiku ještě. Tam byl ten sport, že jsem byl takovej hbitej a to, takže jsem dokázal dobře, skákat daleko a běhal jsem rychle, když jsem byl menší. Tak tam jsem začal dělat vlastně současně s tím atletiku a k tomu ten dramaťák.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hrál jste už zpočátku, dejme tomu, komické role nebo jste byl cpán do takových těch princů?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ne, ne, ne, inklinoval jsem k těm komickým rolím, hlavně v tom dramaťáku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A už jste měl nějaký veliký úspěchy? Jaksi tleskala vám Třebíč už?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Třebíč mnohokráte, když jsme tam byli se Švandovým divadlem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslel už jako klukovi.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Jako klukovi, tak nevím, jestli celá, ale hlavně jsem se realizoval trošku na pionýrským táboře, kde se dělaly vždycky nějaký takový kulturní programy, tak tam jsem se vyřádil a minimálně celý pionýrský tábor mi tleskal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to vypadá, že jste asi pravděpodobně nemyslel na nic jiného směrem k budoucnosti, než že z vás bude herec. Nebo měl jste namířeno někam jinam třeba?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
To nevíte, když je vám, já nevím, 10, 12.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to je jasný, ale už myslím potom tak v patnácti.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
No, tak pak, když se začne řešit ta škola, co budete dělat, tak právě potom bohužel nebo ustoupila atletika dramaťáku, protože se to krylo a musel jsem se rozhodnout, co bude. Tak tam bylo první takový rozhodnutí, že teda víc mě baví ten dramaťák. No a pak už se blížila ta škola a já jsem řešil hotelovku nebo konzervatoř brněnskou. Tehdá se psaly dvě školy, nevím, jak to je dneska, tak jsem napsal jako první školu konzervatoř, dramatickej obor a druhou jsem měl obor kuchař-číšník, hotelovku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdyby to nevyšlo s tím herectvím, tak jste dneska kuchařem. To vás baví pořád, jaksi vařit?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Jo, jo, jo. Vařit mě baví, to hodně. Chystám teď několik večeří před Vánoci pro přátele.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co je vaše specialita?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Specialita. Já si vždycky nějakou vyberu a vařím podle kuchařky nekompromisně. Chystám teda teď španělskou paelu včetně teda mořských plodů a tak dále. Ta je docela, když se dělá důsledně, tak je docela náročná na přípravu časově. No a potom záleží na tom, co si kdo přeje, tak otevřu kuchařku, kouknu na recept a udělám ho podle receptu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak už jsem v úvodu řekl, tak herec Jaroslav Šmíd je dneska pro mnoho diváků doktorem od jezera hrochů. Jezero hrochů se natáčelo v Keni a mám takový pocit, že jste se díky tomu natáčení dostali i do míst, kam by se třeba normálně turista nedostal. Takže, můžete tak trošičku možná říct, jak na vás ta Keňa zapůsobila jako na pozorovatele.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Tak to byla jedna z největších záležitostí celého natáčení doktora. První část jsme točili v létě v Čechách a pak jsme jeli na 14 dnů do Keni. Samozřejmě jsem vůbec netušil, co mě čeká. Představa o Africe Středoevropana je, pokud tam nikdy nebyl, tak úplně jiná, i když máte něco načtený, víte něco, sledujete dokumenty, tak přece jenom v okamžiku, kdy se tam ocitnete v té zemi, tak je to úplně jinak. A v našem případě, a jsem za to rád, bylo ještě to, že jsem mohl poznat opravdu tu skutečnou Keňu, jak jste říkal. Prostě nedojeli jsme do toho hotelového komplexu u moře, ale prostě do skutečné Keni. Nejdřív vás překvapí, že na tom rovníku, vlastně tam je tak nějak stejně jako u nás to podnebí, akorát že opravdu ve 12 hodin zkoušíte opravdu, jak je ten stín dlouhej a že opravdu se musí člověk předklonit, aby viděl svůj stín. Tak to jsou takový ty zábavnější stránky věci. No a pak samotný to střetnutí s tou Keňou jako takovou, s těmi lidmi, kteří tam jsou. Já kdykoliv, kamkoliv přijedu, tak hlavně pozoruju lidi. No a tady ta Keňa byla pro mě velikej zážitek, protože jsme se opravdu dostali i do těch nejchudších míst v Keni a tam jsem viděl, co to vlastně ta chudoba je, pochopil jsem, v čem spočívá pomoc Keni.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bylo to spíš stresující pro vás, anebo i jaksi takové povzbuzující?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Pro mě jedna věc je nádherná, nejdřív si uvědomíte, jak jste šťastný a jak se máme dobře tady v Evropě, to je první věc. Pro Keňana je Evropan, vůbec bílej člověk je pro něho bohatý člověk. Dostat se pro Keňana do Evropy to znamená, to je pro něho nesplnitelný sen, to je jako pro nás ráj. Pro něj je Evropa zosobněním ráje. Oni se sem k nám nikdy nepodívají, protože oni vidí, že jsme měli na letenku, tak jsme pro ně tak bohatí, že si to nedokážeme my vůbec představit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
On se k nám dostane jenom v tom případě, když umí zaběhnout maraton za 2 hodiny 8 minut.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ano, to jsem taky pochopil. Tam jsou tak ty vzdálenosti, oni tam chodí pěšky všude, vy jedete tím autem po té silnici, do toho oni chodí podél těch cest. Tak jsem si říkal, no, jo, no tak oni tady, než někam dojdou, tak musejí běhat a běhají, a proto jsou tak dobrý v tom běhání.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To vy jako atlet jste mohl posoudit docela, že?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ano, ten zážitek z tý Keni byl krásný a pak samozřejmě se setkáte s tou realitou, kde teda opravdu zjistíte a uvědomíte si ty rozdíly, které tady jsou. Na druhou stranu si uvědomíte, že ty Keňané jsou šťastní lidé, přestože vlastně mají z našeho pohledu nic. Oni mají svý políčko, tam mají kukuřici, něco vypěstujou, vymění to se sousedem za nějaký dobytek, za nějakou kozu a jedou si dál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je opravdu velmi zvláštní život, pro nás samozřejmě, pro ně je to naprosto normální záležitost. Jestlipak vám vycházeli při tom natáčení vstříc? Bylo to snadné natáčení, nebo byly problémy?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ty Keňané jsou naprosto úžasní lidé. Tam byla samozřejmě spolupráce s produkcí. Keňská produkce z Nairobi nám pomáhala najít lokace a tak dále. Samozřejmě jedna věc je Nairobi, tam jsme se vůbec vlastně nezdržovali, to je město jako takové, které nepoznáte, že jste v Africe, to je prostě obchodní centra, která jsou stejná jako tady. Samozřejmě jsou tam pak ty slumy, což je velkej problém té země. Ale když vyjedete právě ven, dostanete se na ten venkov, tak tam pochopíte, že tam jsou šťastní, nádherní lidé. Ti Keňané vás neobtěžují, oni vás zdraví, oni jsou šťastní, když vidí bělocha a když k vám přijdou, když jim podáte ruku a řeknete dobrý den, hi, představíte se, tak to je pro ně projev úcty a důvěry a je to taková vzájemná láska nebo jak bych to řekl. Je to hezký, oni jsou fakt opravdu hodní a šťastní.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V našem dnešním Tandemu se vracíme od jezera hrochů zase zpátky ke curriculu vitae našeho dnešního hosta, herce Jaroslava Šmída. My jsme to skončili někde před tím, než jste šel na konzervatoř a posléze i jste absolvoval DAMU. Konzervatoř byla v Brně?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ano, v Brně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A DAMU v Praze.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo takové docela logické.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ono tam to vzniklo, tam vlastně nebyl problém, protože konzervatoř je 6 let a po maturitě jsem nějak cítil, že bych chtěl zkusit tu Prahu. Nějak mě to lákalo, že kdybych se nedostal na DAMU, pokračuju dál na konzervatoři. Takže, to byla jen taková zkouška, přijímačky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, někteří herci si řeknou, tak mně už konzervatoř stačí, DAMU už nepotřebuju, už jsem se v podstatě hrát naučil.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Zrovna v mým případě, já si uvědomuju, že jsem byl pubertálně opožděnej, takže já jsem věděl, že v 18 letech vím úplný prd o divadle a vůbec o mém vývoji a o mém nějakém osobním a vůbec jako osobnost, tak jsem cítil, že, já si pamatuju ten pocit dodnes, když jsem byl v tom čtvrtém ročníku na konzervatoři, představa, že bych teď měl jít na prkna, která znamenají svět, tak by, to byl stres a to bych nedokázal. Já jsem se bál, že nic neumím, že přece tam ještě nemůžu jít.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To vás šlechtí, protože spousta vašich kolegů si už v prvním ročníku na konzervatoři myslí, že už všechno umí.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ne, tak to myslím, že ne. Naopak já si myslím, že ta konzervatoř byla pro mě taková průprava, teď to nechci degradovat tu školu nějak, na tu vysokou, na tu DAMU. Ale myslím si, že to bylo hodně osobní, o tom osobním vývoji, o té dospělosti. Každý dospíváme někdy jindy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, vy jste dospíval potom, po DAMU nikoliv hned v pražském nějakém kamenném superdivadle, ale šel jste na oblast, dá se říct. V Činoherním studiu v Ústí jste byl. Jaká to byla zkušenost?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
To, já říkám, to byla moje třetí nebo druhá vysoká škola, jo, herecká nebo třetí herecká škola, protože to byla konzervatoř, DAMU, fajn, tam už máte to vlastní, ten Disk, tam už se hrajou představení, nějaké reprízy, ale vlastně s provozem samotnýho divadla to není zas tak moc totožný. No a pak najednou jsme přišli do toho Ústí nad Labem. Měli jsme štěstí, že teda jsme šli celý ročník, téměř celý ročník. A přetáhli jsme tam představení z Disku a tam jsme si zkusili opravdu už natvrdo, jaký to je, ten provoz toho divadlo, ta práce. Notabene všichni jsme šli do Ústí nad Labem, takže jsme bydleli přímo teda v Činoherním klubu, tam je herečák, herecká ubytovna, takže to bylo opravdu, že v tom divadle jste 24 hodin denně, pracujete, zkoušíte, hrajete, poznáváte divadlo, učíte se.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je velká škola. No, potom jste byl v Labyrintu. Nemyslím tedy jaksi v tom hereckém, ale v Divadle Labyrint. A vlastně v podstatě, i když jste se vrátil do něj, ale vrátil jste se už do jiného divadla, do Švandova, tam jste do dneška.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ano, tam jsem do dneška.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já ještě tady mám poznamenáno pár takových rolí. Přikládáte velikou váhu i těm, které jste hrál před Doktorem od jezera hrochů. Hrál jste ve slovenském filmu Vlakári, v pohádce O zapomětlivém černoknežníkovi a tak dále. Ale, pozor, myslím, že už seriály potom, jako třeba Život na zámku nebo Nemocnice po dvaceti letech, Zdivočelá země, Ulice nebo Místo nahoře, to už potom byla dost slušné role.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
To byly samozřejmě slušné role. Ale tam se dokonce stalo, já jsem měl takové období, kdy jsem začínal v 16 letech hlavní rolí Vlakári s Jurajem Lhositem. Tam se ta kariéra tak jako začínala a tenkrát se, ještě to bylo za totality, dokonce jsme je do Itálie. To nás bolševik milostivě pustil na film, na dětský festival. A dokonce se psalo o mně jako o novém Pucholtovi tehdy. Mám ten článek schovaný. Dokonce tenkrát, protože to bylo za bolševika, tak jsem nevěděl, kdo to ten Pucholt je, tak jsem si to pak všechno zjišťoval, dohledával.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jste teprve potom zjistil, že to je velká pocta.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ano, ano. A pak začalo takový období, kdy pan Menzl si mě obsadil do dalšího filmu, tam bohužel jsem už nemohl. Pak jsem dostal velkou roli pana Smiřického v Prima sezóně. Bohužel ten film tenkrát dva dny před natáčením byl zrušený kvůli nedostatečným financím. Pak dokonce mi začaly utíkat velké role i v Životě na zámku, kde jsem byl nominován do jedné z těch hlavních rolí, toho hlavního představitele, pak nakonec jsem byl až na druhém místě. Takže, já jsem pak kolikrát v poslední době říkal, jestli to není nějaké znamení, jestli se na to nemám vykašlat, protože když vám takhle všechno utíká před nosem a člověk se snaží ty věci číst a porozumět jim, jestli to nejsou nějaká znamení, která vám říkají, vydej se jiným směrem, dělej to jinak nebo udělej to jinak. Tak dobře, takže nicméně, když jsem nedostal tu velkou, tak mi tam dali aspoň tu menší v tom seriálu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale přišel Doktora od jezera hrochů, hlavní role a to už samozřejmě má velikou váhu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaroslav Šmíd velice nadšeně konstatoval, že má radost, že si může vybrat dneska nějakého komika z naší galerie klasiků českého humoru a okamžitě vyslovil jméno Felix Holzman. Já mám takový pocit, že asi pravděpodobně patří mezi vaše velké oblíbence. Máte ho naposlouchaného už jako od dětství?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
No, tak ano, ano. Tam samozřejmě z těch televarieté a z těchhle těch varietních pořadů, tak tam si to pamatuju a už jako malej jsem se ho snažil nějak napodobit nebo imitovat, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy máte taky jako v sobě imitátorský vlohy?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ne, ne, ne. Umím to, ale nedělám to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Neživíte se tím.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Neživím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobře. Tak si dáme originál.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je samozřejmě jasné, že taková, řekl bych, většinová populace zná herce z televizní obrazovky, z filmového plátna, protože ne každý se dostane třeba do Prahy do divadla, což je ovšem velká škoda, protože podívat se na Jaroslava Šmída v některé z her současného Švandova divadla, tak je zážitek. Já jeden takový za sebou mám, viděl jsem Kdo je tady ředitelem. Tam máte takovou sice ne rozsahem velkou, ale velice výraznou roli toho tlumočníka. Tam jste se vyřádil.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Tam to vzniklo, jednak to mám moc rád. Koneckonců já jsem tak jako odborník na ty menší role. A ono vlastně, když zkoušíte tu malou roli, teď to nepodceňuji, ale malou roli, tak máte mnohem větší čas a prostor si tu roli vyšperkovat. Kdežto když máte velkou roli, tak musíte udělat tady dialog, hned jdete do dalšího dialogu. A vy máte čas s tou malou rolí. No a tady v tomhle případě jsem na to hrdej, že jsem si to tak nějak vymyslel a že ta pointa té mé postavičky, to jsem opravdu udělal na zkoušce nečekaně pro všechny i včetně pro pana režiséra Daniela Hrbka. Tak jsem to tam tak jako vyprd tu etudku a všichni lehli samozřejmě na té zkoušce, protože s tím nepočítali a zůstalo to tam, říká, už s tím nic nedělej, takhle to bude, Jardo. Mám radost, když samozřejmě slíznu smetanu. Michal Dlouhý se tam snaží s Kamilem Halbichem, prostě hrajou dvě hodiny a.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vy hodíte perličku jenom.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ano, pak tam já přijdu s jednou větou a je to všechno moje, tak to je obrovská radost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Studoval jste nějak na tuhle tu roli cizí jazyky, konkrétně islandštinu?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
No, tak já mám tu výhodu, že ne. Kdežo Lexa Piško, kterej tam hraje roli Islanďana, tak mluví islandsky opravdu, skutečně. Já tam říkám islandsky jako tlumočník pouze jednu větu, tu jsem se naučil: /netlumočeno/.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Moment, to je pravda?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Toto je skutečně, ano: dobrý den, já vás vítám, já jsem ředitel. Ono se naučit vlastně ten jazyk, to se neučíte slova, to jsou zvuky jenom, to jsou citoslovce a to je opravdu těžký. Já jsem se musel naučit tuhle jednu větu, kdežto Lexa Piško se musel naučit dalších X vět a opravdu je to skutečná islandština. Měli jsme tam tlumočnici. A Lexa, to na něj teda můžu prozradit, já nevím, dva, tři před premiérou za mnou přišel a říká, hele, Jardo, já to vzdám, já to budu říkat jen tak nějakou hatlapatilkou, já to neumím, to nejde prostě, vystresovanej. Říkám, Lexo, musíš. Já vím, že nikdo neumí u nás isladnsky nebo minimální procento lidí, ale pozná se to, že to je nějaká řeč, že to není jenom nějaká hatlapatilka, že děláme: eine und heine, fine, fine, jo, s tím člověk nevystačí. Ale když je to nějaká řeč. Tak to nakonec dokázal a myslím si, že to funguje a o to víc to nadhonotil ještě, že vo to je víc zajímavější.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Musím vám složit poklonu, protože jsem viděl ten Trierův film jaksi originální vlastně a není to taková sranda jako v divadle.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ano, ten film není.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co jiné hry ve Švandově divadle?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ve Švandově divadle, tak poslední inscenaci, kterou jsme teď uváděli, měli jsme premiéru v říjnu, tak ta byla u příležitosti 130 let, výročí Švandova divadla. Ano, je to jedno z nejstarších divadel v Praze, máme tady Národní, Vinohradský a Švandovo divadlo. Tak k této příležitosti se Natálka Deáková, režisérka s Luckou Kolochovou napsaly původní hru Kabaret Smíchov on a je to vlastně takové představení reflektující vlastně historii Švandova divadla v období 130 let. Myslím si, že to představení je zajímavý pro všechny, kteří se trošku zajímají o divadlo, protože budou překvapení, kdo všechno prošel Švandovým divadlem za tu historii.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to legrace?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Je to legrace a někdy to není legrace, protože byla tady jistá časová období včetně 50.let a tohle období nebyla žádná legrace.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je herec Jaroslav Šmíd a když už jsem několikrát zmínil, že samozřejmě je hlavním hercem komedie Zdeňka Trošky Doktor od jezera hrochů, tak se u toho filmu trošičku zastavíme i z jiného pohledu, protože nepochybuji, že to nebyla pořád jenom legrace, to natáčení. Dokonce já jsem si někde přečetl, že vy jste řekl, že už do Afriky nikdy nemusíte. Je to pravda?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
To je pravda, to jsem řekl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nebylo to v jenom nějakým náhlým pohnutí mysli?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ne, ne, to bylo spíš takového filozofického charakteru. Já jsem ten typ, rád cestuji, poznávám nové země, ale díky tomu, že už jsem navštívil, tak ne moc, byla to Amerika teda, pokud budeme mluvit o kontinentech, Amerika a Afrika, jinde jsem zatím nebyl. Evropu dneska považuju za, je to jedno, jestli jste v Itálii nebo Portugalsku, to považuju, že prostě jsme na tom našem malinkým kontinentu, že jsem pořád doma. Ne, ne, do Ameriky, tam bych taky nemusel žít. Vím, že v Keni bych, je to krásná země, už se tam nepotřebuju vracet. Pochopil jsem, o čem ta země je, respektuji ji, ale tady se cítím bezpečně, tady je mi dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víte, nechci nic přivolávat, ale nepochybuju, že při natáčení prostě jste se dostali určitě to prekérních situací. Je to tak?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Přemýšlím a ne. Šlo to úplně fantasticky, úplně hladce. Pokud byly nějaké prekérní situace, tak jsem na ně zapomněl, já na tyhle situace zapomínám. A ne vědomě, to prostě se nějak vytěsní. Prekérní situace možná byla jenom, když, a díky tomu si tam Zdeněk Troška zahrál, to si teď pamatuju, protože jsem to vyprávěl, kdy tam přišel jeden herec, který byl prostě totál na mol opilej v 8 hodin ráno a měl tam prostě říct to, co tam říká Zdeněk Troška nad mým zadkem coby pan doktor. A to jsem najednou jako úplně, on furt nebyl schopen říct ten text a jela vostrá, druhá a nikdo nic neříkal a já jsem viděl, že teda to z něho táhne a že to. A já jsem řekl, jako moment, jako počkejte, já odcházím z placu. Tenhle člověk tady nám kazí naší profesionální práci a já tady nebudu, protože ten člověk je úplně na mol a je naprosto nepřipravenej a odešel jsem z placu. A to jsem se bál, co se stane, protože to nevíte, jak zareaguje produkce nebo, jo, nebo i režisér. Naštěstí to dopadlo tak, že všem došlo, že ten problém je opravdu v tom člověku, takže se to zastavilo, to natáčení a čekalo se, až se někdo sežene. Samozřejmě sežeňte herce do půl hodiny, který musí tam říct nějakou, byť jednodenní roličku. Tak nakonec přemluvili Zdeňka a zahrál si to Zdeněk, no, aby se nemusel měnit natáčecí plán, protože to stojí peníze.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, samozřejmě. Já si myslím ale, že jestliže nevznikly tyhle ty situace, které jsem se tady snažil trošku evokovat, tak z velké části díky Zdeňkovi Troškovi, protože to je takový pohodář, jak jsem ho zažil při natáčení, je opravdu jaksi takovým tmelícím momentem, že on zahlazuje i spoustu ran a podobně.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Je to pravda, ano, tohle on dokáže.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herec Jaroslav Šmíd je a ještě chviličku bude hostem Tandemu. V podstatě jsem se až na ten úplný začátek nezeptal na vaše soukromí. Ne, že bych vám chtěl do něj samozřejmě lízt, ale zajímá mě, jak třeba odpočíváte, co jsou vaše koníčky, protože jste říkal, že jste dělal atletiku. Zaběháte si ještě někdy třeba?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
To jste krásně řekl, teď jsem začal od září běhat důsledně třikrát, čtyřikrát tejdně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo až takhle?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
No, ráno před zkouškou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? A kolik naběháte?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Já jsem začínal, no, pomalinku jsem se rozběhával, ale naštěstí to šlo rychle, takže jsem teď na 3 až 4 kilometrech, běhám třičtvrtě hodiny, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je slušný.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Já mám za barákem Prokopák, takže já to tam mám krásný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jé, to je nádhera. A co jinak jaksi vaše koníčky? Co se mezi ně dá počítat?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
No, mezi mé koníčky se dá počítat vlastně pak už jenom zase moje druhá práce, můj vlastně další byznys, který mám, to je ta moje rychloseznamka. A to dělám taky rád, to mě baví. A z něčeho, co vzniklo jen tak, jako by to, tak se stal vlastně byznys.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zkuste to trošku přiblížit.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Co?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tu rychloseznamku.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Rychlý rande? Speedating. Dneska už se o tom ví. Já jsem s tím začal v Český republice jako první v roce 2004, to tady nikdo neznal a dneska je to už fenomén, už se to objevilo i v seriálech. Ten princip seznamky funguje velmi jednoduše, v kavárně se sejde 15 slečen, 15 mužů, dámy sedí u stolečku a pánové se u každé dámy střídají po 3 minutách, s každou dámou si popovídají 3 minuty a po 3 minutách do dotazníku napíší: ano, chci se slečnou setkat, nebo ne. To samé dělá i ta dáma. No a já pak ty papíry vezmu, vyhodnotím a když mají ti dva shodu, chtějí se potkat, tak ode mě na sebe dostanou kontakty. A oni jdou pak na rande a už ví, že přijde člověk, který je mu sympatický a jsou si vzájemně sympatičtí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To už jsem někde viděl, to je asi nějaký světový.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Je to, no, začalo to v Americe už kdysi dávno. To jistý rabín dělal vyloženě pro.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takhle se v podstatě jako při simultánce se takhle prohazujou ty páry.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ano, je to úplně jednoduchý a je to o tom, že v dnešní době, kdy máme prostě média a všechny kontakty a my víme, kdo si támhle škytnul na druhý straně světa, přes všechny online možnosti a přes jedničky a nuly, tak co se týče seznamování stejně ve finále je nejdůležitější osobní kontakt.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, samozřejmě. A máte úspěch? Respektive takhle, jaksi efekt?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
No, jasně. Bohužel jsem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že to dopadne někdy?
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
29.září jsem byl pozvaný na svatbu. Bohužel jsem měl zájezd s divadlem, takže jsem nemohl jet, takže už teď vím, oficiálně mám i na svých webových stránkách, mám fotografie novomanželů, kteří se seznámili na mé seznamce Rychlý rande.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezký, to jsou ty úspěchy, kdy si odškrtnete, že tady to vyšlo.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak já vám samozřejmě přeju, aby vycházel nejenom tenhle ten váš koníček, který se vám stal druhým povoláním, ale samozřejmě hlavně herectví. Ať je víc krásných rolí jak v divadle, tak ve filmu. Herec Jaroslav Šmíd byl dneska na Tandemu. Já vám děkuju za váš čas a za příjemné povídání.
Jaroslav ŠMÍD, herec
--------------------
Taky děkuji a někdy na slyšenou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
