Je třeba při hubnutí využít pomoc psychologa?
10. listopad 2011
Dnes bývá zvykem při hubnutí navštěvovat i psychologa - proč tomu tak je? Vyvede nás psycholog z bludného kruhu? Jsem tlustý - trápím se - najím se - ztloustnu, najím se - je mi to líto...? Proč je některý tlouštík šťastný a jiný se trápí? Bude nešťastný tlouštík hůř hubnout? Může psychika navždy zamezit zhubnutí?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Vystřídali jsme se za mikrofonem s Markem, teď Patrik Rozehnal. A před tím druhým paní doktorka Kateřina Cajthamlová, dobrý den.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den. Já si zase užívám, jak krásné písničky se to dřív hrály. Tohle je z dob mého mládí. A mně se to strašně líbilo.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A hrají se stále na Regionu. Teď v seriálu Hubněte zdravě, který nám začíná, to dnešní téma už jsme prozrazovali před týdnem, kdy jsme si trochu vymysleli jako malé pokračování, je to obezita a psycholog. Budeme dávat dohromady tyhle dvě věci. Dnes bývá docela zvykem navštěvovat při tom hubnutí psychologa. Je to nutné?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Nutné, no ....
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Nebo je to snaha těch psychologů ovlivnit nějak ty hubnoucí a poradit jim nebo poradit tomu dietologovi, jak na toho hubnoucího. V čem je smysl?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To je spousta otázek. Tak za prvé začneme tím, že psychologa ne velmi často lidé u nás vyhledávají dobrovolně. Většina lidí si plete psychologa a psychiatra. Tak tady bych jenom udělala to rozdělující mez.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ono se říká, že psychiatr může předepsat léky, psycholog ne.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak přesně. A navíc, psychiatr vlastně se stará o lidi, kteří mají psychózy nějaké, to znamená už závažné onemocnění. Psycholog se o psychotiky nestará. To znamená, že tady, pokud člověk vyhledá psychologa, tak je to člověk, který je vlastně schopen žít normální život s tím, že ale má určité specifické oblasti, ve kterých má problém a potřebuje vlastně jakýsi pohled zvnějšku.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To jsou, lidově řečeno, takové dřív to byly ty babské rady?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To je docela rozdíl, protože těch psychologických směrů je velká spousta. V zásadě by se daly rozdělit na dvě velké skupiny, objektivisté, to znamená, ti, co vědí, jak vám pomoci a co s tím všechno máte dělat a že vám bude lépe. A subjektivisté, kteří spoléhají na to, že vy víte sám, co vlastně je vám. A nevíte jenom, že to víte a neumíte to použít. Čili v podstatě záleží i na tom, který z těch dvou směrů ten pacient preferuje, protože někteří klienti psychologů mají raději vedení, mají raději, když dostanou nějaké rady, někteří si potřebují jenom popovídat, vypovídat se, chybí jim ten sociální kontakt. A někteří zase si chtějí takzvaně udělat v hlavě pořádek. To znamená, těch důvodů a způsobů, jak je možné vlastně od psychologa získat, pomocí je mnoho. Co se týče osob se závažným celoživotním problémem, což teda nemusí být jenom obézní, tak ti většinou toho psychologa vyhledávají pro provázecí funkci. To znamená v nějaké obtížné situaci potřebují oporu, podporu a v nějakém bezpečném prostředí si potřebují vlastně srovnat myšlenky. A tohle se týká vlastně docela té skupiny hubnoucích nebo případně lidí, kteří se domnívají, že mají nějaký velký problém, se kterým může jejich nadváha nebo v některých případech vlastně impulsivní nějaké přejídání souviset. To znamená, ten psycholog funguje dobře všude tam, kde ten člověk má nějaký stres, se kterým si sám neví rady.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. I s vámi můžeme to téma řešit, návštěva psychologa v souvislosti s hubnutím nebo obezitou. A využít můžete už teď telefonní linku 221 553 777. Rádi vám odpovíme a budeme s vámi diskutovat i po telefonu.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Pokračujeme v našem povídání, v seriálu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. I s vámi, ještě jednou zazní i naše telefonní číslo 221 553 777.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych ještě chtěla říct, aby ti, co jsou u vlastně přijímačů a nevědí přesně, jak ten psycholog funguje, tak když si představíte, že třeba máte bolesti zad, tak půjdete k neurologovi, ten vám dá nějaký prášky, a pak vás pošle na rehabilitaci, kde teda s někým cvičíte. A musíte cvičit i doma.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, jako kdybychom teď šli na začátku k psychologovi, ten nám poradí jak a pak jdeme k dietologovi nebo k výživovému specialistovi.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Takže to bývá tak, že vlastně jdeme k někomu, pokud zjistíme nějaký větší problém, tak jdeme k někomu, který teda udělá tu základní diagnózu, vlastně nám základně poradí. To bývá obezitolog nebo prostě někdo. Třeba výživový specialista. A pokud tento člověk zjistí, že máme nějaký trápení, nebo nějaký psychologický problém, který je s tím spojen, tak nás pošle k psychologovi, aby se nám ta doporučení dobře dodržovala a abychom vlastně trénovali tu svoji vlastní i psychickou odolnost, vůli, abychom si mohli nějakým způsobem postěžovat, co je těžké a tak dále. Takže pořád je dobré, když to obojí probíhá vlastně současně. Že chodíte od ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A mají být v kontaktu i ten psycholog s tím výživovým specialistou nebo dietologem?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Bylo by to velmi dobře. A další věc, existují například ty bariatrické operace, u kterých psycholog musí vlastně vyloučit poruchu příjmu potravy. To znamená, ujistit toho chirurga, který potom vlastně tu operaci dělá, že ten klient nemá problém, který vlastně by ta operace nevyřešila.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A jak mi vlastně může ten psycholog pomoci třeba i s tím stavem, což podle mě bývá často, že ten obézní samozřejmě chce zhubnout, teď se mu to nedaří, je nešťastný, tak se nají. Je nešťastný, že se najedl a takový ten bludný kruh. I to mu může pomoct psycholog nebo je to otázka změny ...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak psycholog v těchto případech pracuje s pocity viny toho člověka. Protože pocit viny je něco, co zhoršuje vlastně ten ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
On se to snaží odstranit ten pocit viny z toho?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, protože pocit viny vlastně rozhýbává bludný kruh jakési závislosti, snižuje sebevědomí toho člověka, vytváří ho citlivého na různé formy jednání jeho okolí. Čili ten pocit viny je něco, co většinou ten člověk nějakým mylným způsobem spojuje nesprávně s tím, co probíhá. Velmi často bývá, že například ti obézní lidé jsou z rodin, kde se třeba muselo dojít a on teda má problém s tím, třeba když už je sytý, tak nedojíst, protože tady existuje nějaký rodinný program. Další, ti lidé se vlastně třeba někdy stydí jíst na veřejnosti, protože vlastně špatně snášejí odsudky okolí, už seš dost tlustej, nežer a podobně. Takže, jak si vlastně poradit s těmito věcmi. On totiž sebeobraz, to znamená pocit, jaký jsem, je něco, co může docela hodně řídit vlastně jednání nás všech. Pokud já si myslím, že se snažím, že jsem v pořádku, že mám teď sice nějaký problém, ale na něm pracuju, a jsem na sebe hrdý, oceňuju se a přijímám vlastně ocenění a bráním se nějakým odsudkům, tak se mi každá situace snáší lépe, než pokud se cítím, že jsem vyřazený, že jsem izolovaný, divný, zvláštní, chovám se nesprávně, například neumím argumentovat.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak samozřejmě i s vámi můžeme probrat případnou vaši návštěvu psychologa, pokud se chcete rozhodnout hubnout a jste obézní, nebo chcete někomu takovou návštěvu doporučit. Je to vhodné nebo ne? I tahle témata rozebereme. 221 553 777.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
S Patrikem Rozehnalem a také s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou teď po čtrnácté hodině ve čtvrtek v seriálu Hubněte zdravě na téma obezita a psycholog. Paní doktorko, proč je některý tlouštík šťastný a jiný se trápí a je nešťastný z toho, že mu třeba nejde? Proč jsou ty rozdíly?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Proč některý člověk, který třeba je o berlích, je šťastný a jiný je nešťastný. To je tatáž otázka. To je zaměřená pozornost. Totiž vždycky, když pozornost zaměříme na tu negativní stránku věci, tak jsme vždycky víc nešťastní, než když ji zaměříme na tu pozitivní. Já jsem v tom minulém vstupu říkala, že vlastně je důležité třeba těm lidem dávat neustále informaci, snažíte se, sice ještě pořád nejste třeba podle svých představ, ale děláte ty věci správně, tohle a tohle třeba jíte už pravidelně, je fajn, že chodíte mezi lidi.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Že tam jsou ta drobná vítězství.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, je důležité vždycky v každém procesu jakékoliv choroby nebo stavu si vždycky všímat spíš té pozitivní stránky, to znamená, všímat si svých nadějí, všímat si, že ano, teď překonávám obtíže, ale potom to bude tak a tak. Držet si vlastně na zřeteli ten cíl a v tom celém procesu se snažit mít pořád radost sám ze sebe, ze svých úspěchů.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A není to o to těžší, když právě třeba s takovýmhle problémem a se snahou ho řešit přijde někdo, kdo už několikrát prodělal tu snahu zhubnout a nevyšlo to. A už má tu v sobě skepsi a je o to těžší to překonat.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Víte, pokud je recidiva čehokoli, tak vždycky musí být jasná příčina té recidivy. To znamená, které situace jsou třeba nebezpečné.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A to může pomoci v tomhle zase ten psycholog.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A přesně tohle může psycholog za spolupráce s tím klientem společně dát hlavy dohromady a zkoušet zjišťovat, které ty situace jsou rizikové, případně najít nějaký mechanismus, jak ty rizikové situace překonat. Velmi častou situací je, že takový hubnoucí člověk, který si nastaví nějaký režim, do toho má nějakou oslavu, nebo jde navštívit rodiče. A prostě tam najednou vzbuzuje poměrně negativní reakce, protože někdy ti rodiče, kteří sami často bývají taky obézní, tak mají zajetý nějaký způsob stravování a velmi neblaze nesou, že on vlastně to nejí. Tady je důležité vlastně zase individuálně, to právě na to není žádný obecný návod, ale individuálně posoudit jednak podle charakteru toho člověka, jestli je to člověk spíš láskyplný nebo s nějakým smyslem pro humor, prostě aby odpovídala ta reakce a ta jeho vlastně schopnost obrany jeho vlastním nastavením, aby to nebylo násilné, aby to nebylo jako nacvičené, ale aby to vycházelo z něj. A to je důležité, aby spolu s tím psychologem ten člověk si našel vlastně, jaká je ta jeho parketa. Řečeno velmi jednoduše, jsem-li židle, mám být ráda, že jsem židle a nedělat si ambice, že budu radši stůl nebo květináč, protože samozřejmě pro židli dělat ze sebe květináč je velmi obtížné. A bude frustrována. Zatímco pokud židle klidně nahlas řekne, ano, tak já jsem židle, na mě se sedí a jednejte se mnou takto a pokud někdo do ní začne cpát hlínu, tak se směje a brání, tak je to vlastně způsob, který je laskavý k okolí, ale zároveň má určitou sebevědomost v tom vystupování. Tady bych chtěla říct, že existují obavy z toho, aby ten člověk nebyl sobec, nebo aby nebyl třeba agresivní na své okolí. Asertivita nemá se sobectvím a agresivitou příliš mnoho společného. Asertivní člověk pouze chrání své hranice a jasným způsobem signalizuje svá přání, případně chápe své okolí.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale pro někoho jsou ty signály dost slabé. A pak musí vysílat ty signály několikrát a pak právě vypadá dost nedostupně a sobecky.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Vypadá, ale zase, ten způsob, jakým to dělat, vždycky ten člověk nějaký způsob má. A v nějakém jiném takzvaném kontextu, to znamená v jiné situaci, třeba na poště, se prosazuje úplně klidně a dělá to bez pocitu nějakého ublížení, bez toho, že se cítí v koutě, bez toho, že je zoufalý, prostě má určitý postoj.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A tohle se tedy může naučit u toho psychologa?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tohle to si může uvědomit u toho psychologa. Já nemám ráda naučit.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Měl bysem tedy začít tou návštěvou u toho výživového specialisty, který mě pošle k tomu psychologovi, nebo předběhnout to a rovnou jít, když vím, že mám problémy.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Zase je to individuální. Kam se tomu člověku chce lépe, tak tam ať jde první.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale je-li to tedy už vážný problém, ta obezita, psycholog by v té nápravě věcí chybět neměl.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
V tom týmu byl měl určitě být psycholog.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. Ještě chvíli probereme i nějaká další témata k tomu dnešnímu dotčenému, to je obezita a psycholog. A vy nám můžete, nebojte se využít telefonu, 221 553 777.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Babeta se nám vrátila a my se vracím i s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou k mikrofonu Českého rozhlasu Region v seriálu Hubněte zdravě. Probíráme tedy nutnost návštěvy psychologa v případě, že chceme hubnout.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla rozumnost. Člověk, který hubne a chodí k tomu psychologovi, tak tomu se to hubne lépe.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A bude mít když vlastně řešíme právě ten stav rozdílnosti toho, jak kdo k tomu přistupuje a jaký pocit má z toho hubnutí nebo nehubnutí, když se mu to třeba nedaří, bude mít jiný jídelníček, je třeba mít tedy jiný jídelníček v případě, že ten člověk je v pohodě, snáší to dobře. A naopak ten člověk, který propadá té lítosti, těm depresivním stavům. Bude tam rozdíl, poradí pak výživový specialista nebo sestaví jiný jídelníček tomu a tomu?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Velmi často se nám stává, že lidé, kteří vyloučí sacharidy ze své stravy, tak propadají právě té demotivaci a lítosti snáze.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže to může být následek toho, že špatně jí.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, protože vlastně glukóza je hlavní složka nebo hlavní věc, na kterou mozek reaguje velmi negativně, pokud chybí v té potravě. Dokonce je to tak, že nedostatek glukózy v mozku může způsobit až tedy bezvědomí až smrt, což znají vlastně diabetici prvního typu, kteří jsou na inzulínu a hypoglykemie může být u nich smrtelnou komplikací. Čili mozek na hypoglykemii, čili snížení množství cukru v krvi reaguje velmi různými, nepříjemnými příznaky, takže je to únava, podrážděnost, zívání, pocit zvedání žaludku, stavy mírné obluzenosti, kdy ten člověk vlastně moc neví, co dělá a v podstatě hledá nějaký zdroj potravy, ideálně, ve které by byly sacharidy. Proto ti lidé, kteří mají ty velmi přísné a limitující diety, tak dost často se potom vrhají tedy paradoxně na sladké, tučné potraviny, používají různé sušenky, čokolády a tak dále. A vždycky je to večer, když jim klesá glykemie, tak vlastně jsou unavení, jsou zoufalí, ztratí motivaci a ten pokles řeší většinou nevhodnými potravinami.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, tito lidé pak dostanou doporučení mít v tom jídelníčku víc sacharidů, aby to napravili. Bude to na přechodnou dobu nebo nějak na delší?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Upravit množství polysacharidů a případně ovoce ve stravě tak, aby k těmto stavům nedocházelo. A právě je velmi důležité, aby ten člověk, který drží nějaký stravní režim, tak aby navštěvoval odborníka, který rozumí těmhle těm mechanismům, protože ten ho může právě krásně zbavit pocitů viny. Může mu říct, no, nedivte se, když jste přes den skoro nejedl, že potom večer jste pološílený hlady a prostě jdete vyluxovat lednici. A spíš se hovoří o tom, co tedy by ten člověk měl dělat přes den, jak si udělat čas na to, aby se kvalitně najedl, jak vyjednávat třeba se zaměstnavatelem o délce pauzy na oběd. Prostě toto jsou věci, kdy ten psycholog může být významně nápomocen.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A bude ten nešťastný tlouštík hubnout o to déle třeba?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Myslím si, že člověk, který má hubnutí jako jediný program s tím, že vlastně chce honem rychle ze sebe servat cosi, tak ten paradoxně většinou hubne hůř. A nebo na kratší dobu se mu podaří to servat a tělo s ním vlastně válčí. On totiž stres a zvýšené vyplavování stresových hormonů mění citlivost tkání na inzulín. To znamená, chronicky vystresovaný člověk vlastně má menší šanci odbourávat tuky a člověk, který se nepohybuje a má ještě fyzický stres vlastně z toho, že se nehýbe, tak má i menší hladinu endorfinu. Čili zase se vracíme k tomu jíst pravidelně, hýbat se pravidelně. A pokud máme nějaké starosti nebo něco, co chronicky nám vlastně zhoršuje životní pocit, vyhledat psychologa a s ním to probrat. Partner ani rodinný příslušník není psycholog. Ti lidé totiž nemají odstup od těch našich problémů a my se jim spoustu věcí i bojíme nebo stydíme říct.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže je rozumné svěřit se nejenom tedy výživovému specialistovi a dietologovi do rukou, ale i tomu psychologovi. To je doporučení, které dnes dáváme v seriálu Hubněte zdravě. Příště, ten příští čtvrtek budeme mluvit o lepku, případně i bezlepkové dietě. Je to tak?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Těším se, mějte se moc hezky. A buďte veselí a optimističtí.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Krásné odpoledne vám z Regionu přejí Patrik Rozehnal ...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová, na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Vystřídali jsme se za mikrofonem s Markem, teď Patrik Rozehnal. A před tím druhým paní doktorka Kateřina Cajthamlová, dobrý den.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den. Já si zase užívám, jak krásné písničky se to dřív hrály. Tohle je z dob mého mládí. A mně se to strašně líbilo.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A hrají se stále na Regionu. Teď v seriálu Hubněte zdravě, který nám začíná, to dnešní téma už jsme prozrazovali před týdnem, kdy jsme si trochu vymysleli jako malé pokračování, je to obezita a psycholog. Budeme dávat dohromady tyhle dvě věci. Dnes bývá docela zvykem navštěvovat při tom hubnutí psychologa. Je to nutné?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Nutné, no ....
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Nebo je to snaha těch psychologů ovlivnit nějak ty hubnoucí a poradit jim nebo poradit tomu dietologovi, jak na toho hubnoucího. V čem je smysl?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To je spousta otázek. Tak za prvé začneme tím, že psychologa ne velmi často lidé u nás vyhledávají dobrovolně. Většina lidí si plete psychologa a psychiatra. Tak tady bych jenom udělala to rozdělující mez.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ono se říká, že psychiatr může předepsat léky, psycholog ne.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak přesně. A navíc, psychiatr vlastně se stará o lidi, kteří mají psychózy nějaké, to znamená už závažné onemocnění. Psycholog se o psychotiky nestará. To znamená, že tady, pokud člověk vyhledá psychologa, tak je to člověk, který je vlastně schopen žít normální život s tím, že ale má určité specifické oblasti, ve kterých má problém a potřebuje vlastně jakýsi pohled zvnějšku.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To jsou, lidově řečeno, takové dřív to byly ty babské rady?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To je docela rozdíl, protože těch psychologických směrů je velká spousta. V zásadě by se daly rozdělit na dvě velké skupiny, objektivisté, to znamená, ti, co vědí, jak vám pomoci a co s tím všechno máte dělat a že vám bude lépe. A subjektivisté, kteří spoléhají na to, že vy víte sám, co vlastně je vám. A nevíte jenom, že to víte a neumíte to použít. Čili v podstatě záleží i na tom, který z těch dvou směrů ten pacient preferuje, protože někteří klienti psychologů mají raději vedení, mají raději, když dostanou nějaké rady, někteří si potřebují jenom popovídat, vypovídat se, chybí jim ten sociální kontakt. A někteří zase si chtějí takzvaně udělat v hlavě pořádek. To znamená, těch důvodů a způsobů, jak je možné vlastně od psychologa získat, pomocí je mnoho. Co se týče osob se závažným celoživotním problémem, což teda nemusí být jenom obézní, tak ti většinou toho psychologa vyhledávají pro provázecí funkci. To znamená v nějaké obtížné situaci potřebují oporu, podporu a v nějakém bezpečném prostředí si potřebují vlastně srovnat myšlenky. A tohle se týká vlastně docela té skupiny hubnoucích nebo případně lidí, kteří se domnívají, že mají nějaký velký problém, se kterým může jejich nadváha nebo v některých případech vlastně impulsivní nějaké přejídání souviset. To znamená, ten psycholog funguje dobře všude tam, kde ten člověk má nějaký stres, se kterým si sám neví rady.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. I s vámi můžeme to téma řešit, návštěva psychologa v souvislosti s hubnutím nebo obezitou. A využít můžete už teď telefonní linku 221 553 777. Rádi vám odpovíme a budeme s vámi diskutovat i po telefonu.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Pokračujeme v našem povídání, v seriálu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. I s vámi, ještě jednou zazní i naše telefonní číslo 221 553 777.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych ještě chtěla říct, aby ti, co jsou u vlastně přijímačů a nevědí přesně, jak ten psycholog funguje, tak když si představíte, že třeba máte bolesti zad, tak půjdete k neurologovi, ten vám dá nějaký prášky, a pak vás pošle na rehabilitaci, kde teda s někým cvičíte. A musíte cvičit i doma.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, jako kdybychom teď šli na začátku k psychologovi, ten nám poradí jak a pak jdeme k dietologovi nebo k výživovému specialistovi.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Takže to bývá tak, že vlastně jdeme k někomu, pokud zjistíme nějaký větší problém, tak jdeme k někomu, který teda udělá tu základní diagnózu, vlastně nám základně poradí. To bývá obezitolog nebo prostě někdo. Třeba výživový specialista. A pokud tento člověk zjistí, že máme nějaký trápení, nebo nějaký psychologický problém, který je s tím spojen, tak nás pošle k psychologovi, aby se nám ta doporučení dobře dodržovala a abychom vlastně trénovali tu svoji vlastní i psychickou odolnost, vůli, abychom si mohli nějakým způsobem postěžovat, co je těžké a tak dále. Takže pořád je dobré, když to obojí probíhá vlastně současně. Že chodíte od ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A mají být v kontaktu i ten psycholog s tím výživovým specialistou nebo dietologem?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Bylo by to velmi dobře. A další věc, existují například ty bariatrické operace, u kterých psycholog musí vlastně vyloučit poruchu příjmu potravy. To znamená, ujistit toho chirurga, který potom vlastně tu operaci dělá, že ten klient nemá problém, který vlastně by ta operace nevyřešila.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A jak mi vlastně může ten psycholog pomoci třeba i s tím stavem, což podle mě bývá často, že ten obézní samozřejmě chce zhubnout, teď se mu to nedaří, je nešťastný, tak se nají. Je nešťastný, že se najedl a takový ten bludný kruh. I to mu může pomoct psycholog nebo je to otázka změny ...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak psycholog v těchto případech pracuje s pocity viny toho člověka. Protože pocit viny je něco, co zhoršuje vlastně ten ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
On se to snaží odstranit ten pocit viny z toho?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, protože pocit viny vlastně rozhýbává bludný kruh jakési závislosti, snižuje sebevědomí toho člověka, vytváří ho citlivého na různé formy jednání jeho okolí. Čili ten pocit viny je něco, co většinou ten člověk nějakým mylným způsobem spojuje nesprávně s tím, co probíhá. Velmi často bývá, že například ti obézní lidé jsou z rodin, kde se třeba muselo dojít a on teda má problém s tím, třeba když už je sytý, tak nedojíst, protože tady existuje nějaký rodinný program. Další, ti lidé se vlastně třeba někdy stydí jíst na veřejnosti, protože vlastně špatně snášejí odsudky okolí, už seš dost tlustej, nežer a podobně. Takže, jak si vlastně poradit s těmito věcmi. On totiž sebeobraz, to znamená pocit, jaký jsem, je něco, co může docela hodně řídit vlastně jednání nás všech. Pokud já si myslím, že se snažím, že jsem v pořádku, že mám teď sice nějaký problém, ale na něm pracuju, a jsem na sebe hrdý, oceňuju se a přijímám vlastně ocenění a bráním se nějakým odsudkům, tak se mi každá situace snáší lépe, než pokud se cítím, že jsem vyřazený, že jsem izolovaný, divný, zvláštní, chovám se nesprávně, například neumím argumentovat.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak samozřejmě i s vámi můžeme probrat případnou vaši návštěvu psychologa, pokud se chcete rozhodnout hubnout a jste obézní, nebo chcete někomu takovou návštěvu doporučit. Je to vhodné nebo ne? I tahle témata rozebereme. 221 553 777.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
S Patrikem Rozehnalem a také s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou teď po čtrnácté hodině ve čtvrtek v seriálu Hubněte zdravě na téma obezita a psycholog. Paní doktorko, proč je některý tlouštík šťastný a jiný se trápí a je nešťastný z toho, že mu třeba nejde? Proč jsou ty rozdíly?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Proč některý člověk, který třeba je o berlích, je šťastný a jiný je nešťastný. To je tatáž otázka. To je zaměřená pozornost. Totiž vždycky, když pozornost zaměříme na tu negativní stránku věci, tak jsme vždycky víc nešťastní, než když ji zaměříme na tu pozitivní. Já jsem v tom minulém vstupu říkala, že vlastně je důležité třeba těm lidem dávat neustále informaci, snažíte se, sice ještě pořád nejste třeba podle svých představ, ale děláte ty věci správně, tohle a tohle třeba jíte už pravidelně, je fajn, že chodíte mezi lidi.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Že tam jsou ta drobná vítězství.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, je důležité vždycky v každém procesu jakékoliv choroby nebo stavu si vždycky všímat spíš té pozitivní stránky, to znamená, všímat si svých nadějí, všímat si, že ano, teď překonávám obtíže, ale potom to bude tak a tak. Držet si vlastně na zřeteli ten cíl a v tom celém procesu se snažit mít pořád radost sám ze sebe, ze svých úspěchů.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A není to o to těžší, když právě třeba s takovýmhle problémem a se snahou ho řešit přijde někdo, kdo už několikrát prodělal tu snahu zhubnout a nevyšlo to. A už má tu v sobě skepsi a je o to těžší to překonat.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Víte, pokud je recidiva čehokoli, tak vždycky musí být jasná příčina té recidivy. To znamená, které situace jsou třeba nebezpečné.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A to může pomoci v tomhle zase ten psycholog.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A přesně tohle může psycholog za spolupráce s tím klientem společně dát hlavy dohromady a zkoušet zjišťovat, které ty situace jsou rizikové, případně najít nějaký mechanismus, jak ty rizikové situace překonat. Velmi častou situací je, že takový hubnoucí člověk, který si nastaví nějaký režim, do toho má nějakou oslavu, nebo jde navštívit rodiče. A prostě tam najednou vzbuzuje poměrně negativní reakce, protože někdy ti rodiče, kteří sami často bývají taky obézní, tak mají zajetý nějaký způsob stravování a velmi neblaze nesou, že on vlastně to nejí. Tady je důležité vlastně zase individuálně, to právě na to není žádný obecný návod, ale individuálně posoudit jednak podle charakteru toho člověka, jestli je to člověk spíš láskyplný nebo s nějakým smyslem pro humor, prostě aby odpovídala ta reakce a ta jeho vlastně schopnost obrany jeho vlastním nastavením, aby to nebylo násilné, aby to nebylo jako nacvičené, ale aby to vycházelo z něj. A to je důležité, aby spolu s tím psychologem ten člověk si našel vlastně, jaká je ta jeho parketa. Řečeno velmi jednoduše, jsem-li židle, mám být ráda, že jsem židle a nedělat si ambice, že budu radši stůl nebo květináč, protože samozřejmě pro židli dělat ze sebe květináč je velmi obtížné. A bude frustrována. Zatímco pokud židle klidně nahlas řekne, ano, tak já jsem židle, na mě se sedí a jednejte se mnou takto a pokud někdo do ní začne cpát hlínu, tak se směje a brání, tak je to vlastně způsob, který je laskavý k okolí, ale zároveň má určitou sebevědomost v tom vystupování. Tady bych chtěla říct, že existují obavy z toho, aby ten člověk nebyl sobec, nebo aby nebyl třeba agresivní na své okolí. Asertivita nemá se sobectvím a agresivitou příliš mnoho společného. Asertivní člověk pouze chrání své hranice a jasným způsobem signalizuje svá přání, případně chápe své okolí.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale pro někoho jsou ty signály dost slabé. A pak musí vysílat ty signály několikrát a pak právě vypadá dost nedostupně a sobecky.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Vypadá, ale zase, ten způsob, jakým to dělat, vždycky ten člověk nějaký způsob má. A v nějakém jiném takzvaném kontextu, to znamená v jiné situaci, třeba na poště, se prosazuje úplně klidně a dělá to bez pocitu nějakého ublížení, bez toho, že se cítí v koutě, bez toho, že je zoufalý, prostě má určitý postoj.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A tohle se tedy může naučit u toho psychologa?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tohle to si může uvědomit u toho psychologa. Já nemám ráda naučit.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Měl bysem tedy začít tou návštěvou u toho výživového specialisty, který mě pošle k tomu psychologovi, nebo předběhnout to a rovnou jít, když vím, že mám problémy.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Zase je to individuální. Kam se tomu člověku chce lépe, tak tam ať jde první.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale je-li to tedy už vážný problém, ta obezita, psycholog by v té nápravě věcí chybět neměl.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
V tom týmu byl měl určitě být psycholog.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. Ještě chvíli probereme i nějaká další témata k tomu dnešnímu dotčenému, to je obezita a psycholog. A vy nám můžete, nebojte se využít telefonu, 221 553 777.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Babeta se nám vrátila a my se vracím i s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou k mikrofonu Českého rozhlasu Region v seriálu Hubněte zdravě. Probíráme tedy nutnost návštěvy psychologa v případě, že chceme hubnout.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla rozumnost. Člověk, který hubne a chodí k tomu psychologovi, tak tomu se to hubne lépe.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A bude mít když vlastně řešíme právě ten stav rozdílnosti toho, jak kdo k tomu přistupuje a jaký pocit má z toho hubnutí nebo nehubnutí, když se mu to třeba nedaří, bude mít jiný jídelníček, je třeba mít tedy jiný jídelníček v případě, že ten člověk je v pohodě, snáší to dobře. A naopak ten člověk, který propadá té lítosti, těm depresivním stavům. Bude tam rozdíl, poradí pak výživový specialista nebo sestaví jiný jídelníček tomu a tomu?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Velmi často se nám stává, že lidé, kteří vyloučí sacharidy ze své stravy, tak propadají právě té demotivaci a lítosti snáze.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže to může být následek toho, že špatně jí.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, protože vlastně glukóza je hlavní složka nebo hlavní věc, na kterou mozek reaguje velmi negativně, pokud chybí v té potravě. Dokonce je to tak, že nedostatek glukózy v mozku může způsobit až tedy bezvědomí až smrt, což znají vlastně diabetici prvního typu, kteří jsou na inzulínu a hypoglykemie může být u nich smrtelnou komplikací. Čili mozek na hypoglykemii, čili snížení množství cukru v krvi reaguje velmi různými, nepříjemnými příznaky, takže je to únava, podrážděnost, zívání, pocit zvedání žaludku, stavy mírné obluzenosti, kdy ten člověk vlastně moc neví, co dělá a v podstatě hledá nějaký zdroj potravy, ideálně, ve které by byly sacharidy. Proto ti lidé, kteří mají ty velmi přísné a limitující diety, tak dost často se potom vrhají tedy paradoxně na sladké, tučné potraviny, používají různé sušenky, čokolády a tak dále. A vždycky je to večer, když jim klesá glykemie, tak vlastně jsou unavení, jsou zoufalí, ztratí motivaci a ten pokles řeší většinou nevhodnými potravinami.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, tito lidé pak dostanou doporučení mít v tom jídelníčku víc sacharidů, aby to napravili. Bude to na přechodnou dobu nebo nějak na delší?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Upravit množství polysacharidů a případně ovoce ve stravě tak, aby k těmto stavům nedocházelo. A právě je velmi důležité, aby ten člověk, který drží nějaký stravní režim, tak aby navštěvoval odborníka, který rozumí těmhle těm mechanismům, protože ten ho může právě krásně zbavit pocitů viny. Může mu říct, no, nedivte se, když jste přes den skoro nejedl, že potom večer jste pološílený hlady a prostě jdete vyluxovat lednici. A spíš se hovoří o tom, co tedy by ten člověk měl dělat přes den, jak si udělat čas na to, aby se kvalitně najedl, jak vyjednávat třeba se zaměstnavatelem o délce pauzy na oběd. Prostě toto jsou věci, kdy ten psycholog může být významně nápomocen.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A bude ten nešťastný tlouštík hubnout o to déle třeba?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Myslím si, že člověk, který má hubnutí jako jediný program s tím, že vlastně chce honem rychle ze sebe servat cosi, tak ten paradoxně většinou hubne hůř. A nebo na kratší dobu se mu podaří to servat a tělo s ním vlastně válčí. On totiž stres a zvýšené vyplavování stresových hormonů mění citlivost tkání na inzulín. To znamená, chronicky vystresovaný člověk vlastně má menší šanci odbourávat tuky a člověk, který se nepohybuje a má ještě fyzický stres vlastně z toho, že se nehýbe, tak má i menší hladinu endorfinu. Čili zase se vracíme k tomu jíst pravidelně, hýbat se pravidelně. A pokud máme nějaké starosti nebo něco, co chronicky nám vlastně zhoršuje životní pocit, vyhledat psychologa a s ním to probrat. Partner ani rodinný příslušník není psycholog. Ti lidé totiž nemají odstup od těch našich problémů a my se jim spoustu věcí i bojíme nebo stydíme říct.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže je rozumné svěřit se nejenom tedy výživovému specialistovi a dietologovi do rukou, ale i tomu psychologovi. To je doporučení, které dnes dáváme v seriálu Hubněte zdravě. Příště, ten příští čtvrtek budeme mluvit o lepku, případně i bezlepkové dietě. Je to tak?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Těším se, mějte se moc hezky. A buďte veselí a optimističtí.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Krásné odpoledne vám z Regionu přejí Patrik Rozehnal ...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová, na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
