Jediné lázeňské město Pardubického kraje Lázně Bohdaneč mají slatinu a slavný pavilon od Gočára

Polnosti v Libišanech měl v druhé polovině 19. století pronajaté statkář František Veselý. Měl šest synů a jeden z nich, Jan Veselý, se stal vodohospodářem. Věděl, že místní lidé používají vyschlé slatinné bahno k tomu, aby s ním doma topili. V té době už ale byly známé léčebné účinky slatiny, a to především díky zkušenostem z Mariánských Lázní nebo Karlových Varů.

Jan Veselý tedy odeslal vzorky libišanské rašeliny k rozboru do Vídně. Výsledek analýzy byl kladný. Po usušení je lehká, obsahuje minimální příměsky zeminy a je schopná dlouho udržet teplo. Myšlenku Jana Veselého k založení lázní podpořili i jeho dva přátelé, kteří se jezdili léčit do Lázní Bělohrad. Jan Veselý od roku 1893 vlastnil dům na bohdanečském náměstí a jeho součástí byl i nefunkční lihovar. A právě ten začal opravovat pro potřeby lázní.

Původní lázeňskou budovu připomíná už jen komín

Jan Veselý lihovar proměnil na lázeňskou budovu se strojovnou, třemi kabinami pro muže a čtyřmi pro ženy. Jejich součástí byly dřevěné vany s rašelinou a také místnosti k odpočinku po koupeli. Bohdanečský obvodní lékař Václav Pospíšil pak doporučil první pacienty, kteří měli pohybové potíže.

Pohled do vnitřního areálu Léčebných lázní Bohdane|foto:Léčebné lázně Bohdaneč

První lázeňská sezóna začala v Bohdanči v srpnu 1897. Během srpna, září a října absolvovalo léčbu 37 pacientů. A polovina z nich potvrdila, že jim teplé slatinné koupele jednoznačně pomohly. Tuto etapu historie lázní připomíná už jen starý cihlový komín, který je pozůstatkem prvního lázeňského domu a stojí uprostřed areálu dnešních lázní. Pravidelně se na něj vracejí čápi.

Během druhé sezóny lázně přivítaly už okolo sedmdesáti pacientů. Lázně bylo nutné rozšířit a tak Jan Veselý přikoupil ještě sousední dům a také začal budovat park podle plánu vrchního zahradníka hlavního města Prahy Josefa Thomayera. Jan Veselý se ale zadlužil, v roce 1906 lázně převzala Občanská záložna a o pět let později léčebné zařízení koupila obec Bohdaneč. Jejím starostou byl v té době František Veselý, bratr Jana Veselého.

Gočárova vlajková loď

V roce 1911 oslovili zástupci Bohdanče architekta Josefa Gočára, aby vyprojektoval nový lázeňský pavilon. Slavnostní otevření objektu v kubistickém stylu, s provozem slatinných koupelí v přízemí a moderně zařízenými pokoji pro hosty v prvním patře, proběhlo 1. května 1913. Ve stejném roce začala firma Artesia provádět vrt a 28. března 1914 vyrazil na povrch z hloubky 347,5 metru proud vody do výšky 15 metrů. Voda s velkou příměsí železa měla teplotu 21 stupňů a dodnes, i když prostřednictvím jiného vrtu, pomáhá v léčbě.

Kubistický pavilon od architekta Josefa Gočára|foto:Léčebné lázně Bohdaneč

V roce 1922 lázně přebral stát a Gočárův pavilon vyrostl o další poschodí. Zmizela první lázeňská budova a v roce 1930 vznikl Jubilejní palác. O deset let později obě lázeňské budovy propojila kolonáda. Suchou nohou, díky dnes už půlkilometrové kolonádě, procházejí areálem i současní lázeňští hosté.

Speciální bahenní zábaly

Léčebné lázně Bohdaneč využívají k aplikaci slatiny speciální zábalové vany, teplá vodní lůžka, a to jako jediné zařízení v Česku. Slatinu zahřívají ve speciální místnosti na 39 až 43 stupňů Celsia, aby pak blahodárně působila nejen na povrchu těla, ale prostoupila až ke kloubům a vnitřním částem organismu.

Lázně Bohdaneč dnes využívají dva léčivé zdroje. Kromě slatiny je to přírodní minerální voda. V kombinaci se speciální rehabilitací slouží pacientům s problémy pohybového aparátu a také k léčbě některých nervových onemocnění.