Jeřáb
Včera jsem tu mluvil o slovním spojení "už ani muk" a zmínil jsem se také o tom, že tato výzva k absolutnímu mlčení jazykově nijak nesouvisí s pojmenováním jednoho druhu stromu jeřábu, který se latinsky jmenuje Sorbus aria a česky jeřáb muk. Jeřáb muk dostal své jméno podle toho, že jeho plody jsou jakoby pomoučené, zato nemukání jako mlčení je asi ze zvuku, který vydává kráva. Když jsem se včera zmínil o jeřábu, uvědomil jsem si, že jsem tu zatím nikdy neprobíral zákulisí českého slova jeřáb, které je už na první pohled zajímavé tím, že má několik zcela odlišných významů.
Jeřáb je tedy v češtině jednak strom, jednak ale také dravý pták a za třetí je to stroj, "technické zařízení k zdvíhání a přemísťování těžkých břemen", citoval jsem ze Slovníku spisovného jazyka českého. Povíme si dnes, co mají tato tři slova společného. Zda jde skutečně o tři svým původem různá slova nebo zda jde o slovo jedno, které postupně dostalo tři tak různé významy. Odpovím hned, pravdivá je třetí možnost, kterou jsem neuvedl. Nejde ani o jedno, ani o tři slova, jde o slova dvě.
Jedním slovem jeřáb se jmenuje strom a druhým pták, technické zařízení se pak jmenuje podle ptáka. Se stromem jeřábem je to složité a nejasné. Určitě jde o pojmenování všeslovanské, v praslovanštině to slovo znělo snad ereb, možná areb. Někteří odborníci říkají, že ty výrazy mají indoevropské kořeny a že do jejich příbuzenstva patří také ruské rjaboj, pestrý, jiný tvrdí, že jde o takzvané praevropské slovo, tedy slovo z jazyků lidí, kteří zde žili ještě před příchodem Indoevropanů. Do příbuzenstva našeho jeřáb prý patří nejen německé Eberesche, ale i latinské Sorbus, což je vědecké pojmenování jeřábu.
Že se stejně jako strom jmenuje i dravý pták vědeckým jménem Grus, je náhoda, svým původem tato dvě slova nemají nic společného, ostatně v praslovanštině ta pojmenování zněla dost rozdílně; strom byl ereb a pták se jmenoval žerav. Tento praslovanský výraz tentokrát nepochybně pochází z indoevropského kořene ger- či gr-, z něhož jsou i německé Kranich, anglické crane, řecké geranos i zmíněné latinské grus. Indoevropský základ je zvukomalebný, asi měl vyjádřit zvuk hlasu tohoto ptáka. Jak se stalo, že pojmenování ptáka přešlo za technické zařízení, si povíme zítra. Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
