Ještě před prvními podzimními mrazíky se postaráme o bylinky
Vedle zpracování bylinek je v září také nutné připravit je na zimu. Vytrvalé bylinky přihnojit, později přikrýt. A zaměřit se na pěstování bylinek v bytových podmínkách, pokud tedy i přes zimu chceme mít bylinky vlastní a čerstvé.
Možností, jak bylinky zpracovat a uchovat na zimu, je hodně, můžeme je sušit, zamrazovat, prosolit, nakládat do oleje nebo octa. Pokud jde o trvalky, se kterými na zahrádce počítáme i pro příští rok, nestříháme je přespříliš, abychom je před zimou zbytečně neoslabili.
Příprava na přezimování bylin
„Ty vytrvalé bylinky, jako jsou např. tymián, levandule, šalvěj, yzop a dobromysl, přihnojíme podzimním hnojivem s vyšším obsahem draslíku a dalších stopových prvků, to rostlinám pomůže s vyzráváním pletiv a pak nám venku lépe přezimují,“ radí zahradník Tomáš Pražák z Plzně-Křimic.
Jestliže si chceme přežití vytrvalých bylin pojistit, je dobré je s nástupem prvních mrazíků přikrýt. „Nejběžnější zimní přikrývkou je klest, ale můžeme použít také bílou netkanou textilii. Na jaře pak nesmíme zapomenout zimní kryt včas odstranit, aby nám rostliny neplesnivěly a nehnily,“ upozorňuje zahradník.
Pěstování bylinek v bytě
Mít během zimy po ruce čerstvé bylinky pro využití v kuchyni nebo jako podpůrnou léčbu je sice příjemné, ale má to i stinné stránky. V zimním období uvnitř domu pěstované bylinky nikdy nebudou takové jako ty, které v létě pěstujeme venku.
„Bohužel, v pokojových podmínkách bylinky často hodně rychle vytáhnou a musíme je častěji stříhat. Intenzita světla je nižší, takže v bytě nám vydrží tak 3 týdny až 1 měsíc. Pak je musíme přemístit do chladnější místnosti a můžeme je také přihnojit, aby nám zase obrazily,“ vysvětluje Tomáš Pražák, „existují i speciální hnojiva na bylinky, příp. stačí běžné hnojivo, které obsahuje dusík a draslík, aby nám nevykvétaly.“
Semena, řízky a oddělky
Pro pěstování v bytě si můžeme bylinky vysít, nařízkovat nebo namnožit oddělky. Z jednoletých můžeme vysévat třeba bazalku, petržel, kerblík, z vytrvalých dobromysl, šalvěj, estragon, tymián a další. Sejeme do výsevního substrátu, když rostliny vyklíčí a vytvoří první pravé lístky, přepichujeme do bylinkového substrátu. Jakmile povyrostou, můžeme je sklízet a přidávat do jídel.
V kořenáči lze mít i trvalky z venku ze zahrádky, jak říká zahradník Tomáš Pražák: „Dřevité druhy se dají řízkovat, nemusíme potom čekat, až vyroste výsev. A od některých druhů, když je máme dostatečně prokořenělé, můžeme vytvořit oddělek a přesadit si ho rovnou domů.“
Petrželák
Dobrou službu nám udělá a místo ušetří tzv. petrželák, kořenáč s otvory pro pěstování více druhů bylinek pohromadě. Podle zahradníka Tomáše Pražáka se většina druhů dobře snáší a není problém si je podle potřeby nakombinovat: „Je ale důležité více dohnojovat, protože rostliny v petrželáku nemají dostatek substrátu na to, aby měly z čeho žít. Takže musíme hnojit až jednou týdně.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.