Ježek ve znaku města Jihlavy je dodnes nerozluštěnou záhadou

1. srpen 2014
Česko – země neznámá

Lidé v Jihlavě si už po staletí vyprávějí legendy o tom, jak se ježek dostal do znaku města. Jednoznačné vysvětlení však dodnes nikdo nepodal. Přesto je ježek v tomto královském městě všudypřítomný v mnoha různých podobách.

Jihlavané jím označili střed města, jsou jím vyzdobeny vitráže oken na radnici, můžete si zde prohlédnout sbírku ježků, točil se tady jeden z dílů Večerníčka o ježkovi a ježek dal jméno i místnímu pivu.

Je však stále záhadou, jak se ježek do znaku města dostal. Neexistuje o tom žádný písemný doklad, přesto se ježek ve spojení s Jihlavou objevuje už ve třináctém století. Ve městě tehdy žilo převážně německé obyvatelstvo, a tak se v tomto období začíná objevovat jméno Iglawa, nejprve jako pojmenování řeky a později i města. Igla tedy mohla označovat jehlu, neboli přeneseně, ostré kameny v řece, ale také může vycházet z německého Igel - tedy ježek, který se později stal symbolem města.

V lidovém podání existuje i několik legend. Jedna z nich například vypráví o tom, že v místech, kde chtěli původní obyvatelé budovat hradby, byla řada ježčích hnízd, které lidé přemístili, a na jejich památku se stalo toto zvíře symbolem města.

Jihlavský ježek v ulicích

Nejspíše se ale ježek dostal do znaku právě kvůli zvukové podobně slov slovanského Igla a německého Igel. Je však i spousta jiných výkladů, o kterých je možné si počíst v publikaci Lidové pověsti z Jihlavy.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d41545.99021494289!2d15.58233571362361!3d49.39709682442733!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470d1a433857ab8f%3A0x400af0f66152a00!2zSmlobGF2YSwgxIxlc2vDoSByZXB1Ymxpa2E!5e0!3m2!1scs!2s!4v1406885611129" width="610" height="350" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Petr Hladík
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.