Jiří Kříž - primář Spinální jednotky FN Motol
22. únor 2011
Tandem
Primář Spinální jednotky při Klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství UK 2. LF a FN Motol MUDr. Jiří Kříž byl v talkshow Tandem. Janu Rosákovi prozradil, jakému oboru se věnoval před úrazem, který ho upoutal na vozík, a jaké sporty provozuje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Každý den v tento čas se vám hlásíme s Tandemem, a tak vás ze studia zdraví i dnes a dobrý den přeje Jan Rosák. Samozřejmě už je tady se mnou náš dnešní host a já jsem rád, že pozvání k nám do Tandemu přijal primář spinální jednotky Fakultní nemocnice Motol, pan doktor Jiří Kříž. Dobrý den. Vítám vás.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pane primáři, my si dneska spolu budeme samozřejmě povídat o vaší práci, ale taky o vašem životě a s tím vším začneme jako vždycky, až po úvodní písničce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pan doktor Jiří Kříž, primář spinální jednotky Fakultní nemocnice Motol se narodil v Praze, to tady u vás mám poznamenáno.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A zkuste zavzpomínat taky trošičku na svoje dětství.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Tak já jsem se narodil v rodině lékařské, takže do jisté míry byl můj ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tím to bylo všechno nalajnováno.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
... tak, trošku moje profese byla předurčena, i když já jsem se potom začal věnovat úplně jiné medicíně, než moji rodiče, kteří jsou hygienici, nebo epidemiologové tedy. Takže já jsem si vybral tu klinickou medicínu. Nicméně díky tomu, že otec pracoval, on ještě pracuje ve svých letech, jako epidemiolog, tak se dostal do zahraničí a vlastně už někdy v 5 letech jsem část života strávil nejdříve v Indii a potom v Africe, což bylo velmi samozřejmě zajímavé ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili delší úsek časový?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Byl to rok a půl, nebo téměř 2 roky, kdy jsme byli v zahraničí. Takže já jsem tam začal navštěvovat první a částečně i druhou třídu základní školy a samozřejmě, že mám spoustu vzpomínek z té doby, i když se to postupně smazává, tak je přebíjejí vzpomínky jiné a jiné, takže ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to byla česká škola, nebo to byla místní?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
To byla česká škola při velvyslanectví v Indii v Dillí. Samozřejmě já mám takové kusé vzpomínky z té doby, kdy vlastně jsme bydleli ve čtvrti, která byla přímo uprostřed Dillí, ale škola byla v rámci tedy vyslanectví, kam jsme dojížděli, takže já jsem měl možnost poznat část toho města, ale na tom vyslanectví jsme byli izolováni vlastně od všeho toho okolního dění. Takže to byla taková, takovej dvojí svět jakoby. Nicméně myslím, že jsme si užili určitě i toho prostředí, které je tam charakteristické.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, spousta mých kamarádů, kteří jsou vášniví cestovatelé, říkají: Do Indie se trošku bojím jet. Že ta bída, která je tam hodně koncentrovaná, tam na člověka asi hodně padá. Vnímal jste to i vy v tom útlým věku?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Určitě, částečně ano, protože když jsme chodili třeba nakupovat, tak jsme samozřejmě procházeli ulicemi, kde byly děti nebo dospělí, kteří žebrali. Ale tak nějak nám to připadalo, že to tam patří. Takže jsme to brali nějak jako takovou obecnou věc. Já od té doby se pořád snažím se tam vrátit. My jsme se domlouvali s kamarádama, s kterejma už jsme absolvovali takovouhle cestu, kdy já už jsem byl na vozíku, po Kubě, tak jsme se domlouvali, že pojedeme do Indie. Ale jak říkáte, člověk se tam trochu bojí. Je to možná dáno tím, že jsou tam různá průjmovitá onemocnění, což by pro mě byl velkej handicap, takže já to neustále odkládám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale myslím si, že, říkal jste ještě Afrika, že to je opravdu veliký zážitek. Kde v Africe jste ...?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
My jsme byli v Keni a v Somálsku, dohromady to byly, myslím, asi 3 měsíce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to je samá veliká exotika. Keňu si dovedu představit taky, Somálsko, to bude možná ještě výživnější.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
V té době ještě se tam neválčilo a myslím, že to byla velmi příjemná země. Teď samozřejmě už ta situace bude asi jiná.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Primář spinální jednotky Fakultní nemocnice Motol, pan doktor Jiří Kříž přijel k nám do studia na vozíku. To si myslím, že je o vás jaksi všeobecně známo, že po úraze páteře jste upoután na vozík, ale přitom zvládáte a já si myslím, že plnohodnotně, a teď mi řekněte, jestli ano, nebo ne, svou profesi. Dokonce jste se stal primářem. Čili já si myslím, že to může být veliké povzbuzení pro lidi, kteří jsou jaksi stejně postiženi jako vy, prostě úrazem páteře, ale můžou v životě plnohodnotně pokračovat.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Tak ono to není vždycky úplně plnohodnotné, tak, jak by si člověk představoval. Samozřejmě já tím, že jsem byl před úrazem ortoped, takže jsem převážně operoval a byla to práce, která mě naplňovala, která mě velmi bavila. Samozřejmě po tom úraze jsem přemýšlel, jak se té medicíně věnovat dál, protože samozřejmě je to to, co umím, co jsem vystudoval a čemu jsem se tedy chtěl dál věnovat, i když ta operativa samozřejmě možná nebyla. Takže jsem jakoby přešel do role, kde jsem se začal starat o pacienty, kteří jsou podobně postiženi jako já, to znamená, po úraze páteře a míchy, kdy tedy část z nich potom je doživotně upoutána na invalidní vozík. Já jsem začal pracovat pro Centrum Paraple, kde jsem se samozřejmě setkával s těmito lidmi, tak jako já jsem tam původně nastoupil jako klient, pak byla možnost, když se otvírala spinální jednotka v Nemocnici v Motole. Já jsem se dohodl s docentem Kolářem, že bych tam začal na nějaký částečný úvazek pracovat, protože jsme nikdo nevěděl, jak to bude jaksi, jak budu schopen to zvládat. No a postupně jsem ten úvazek naplnil celý a začal tam pracovat na tedy vedoucí pozici. Pro mě je to úžasné v tom, že vlastně část té mojí práce tvoří jaksi administrativa, kterou můžu dělat celkem bez problémů. Samozřejmě, že mám určité limity třeba ve vyšetřování pacientů, kdy nemůžu, protože mám ochrnuté částečně i horní končetiny, tak nejsem schopen jaksi všechny ty dílčí úkony provádět, takže mám samozřejmě tým kolegů, kteří mě v těch určitých věcech, které já nejsem schopen zvládat, doplňují a jsme v tomto smyslu jaksi týmem, který pracuje společně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že z velké části je ta pomoc lidem, kteří jsou postiženi podobně jako vy, to znamená jaksi úrazem páteře a míchy, pomoc psychická, to znamená, jaksi dostat lidi nahoru psychicky. Já si myslím, že je velikánský rozdíl, když přistupuje k lůžku jaksi lékař, který je, v uvozovkách, relativně jaksi nezraněný, zdraví a vy, protože ten pacient má pocit, že je vidět, prostě ono to jde, ono to jde, pracovat dál, i na takovéhle zodpovědné a těžké funkci, jako vy.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Já to vždycky trošku tohle to zlehčuji, nebo zjemňuji. Ono to není úplně tak, jak říkáte, protože ten člověk, který je po takovémto úrazu, tak je přesvědčen o tom, že bude v pořádku, aspoň v té době těch prvních dvou, třech měsíců, kdy právě je hospitalizován na tom našem oddělení. On vlastně vůbec si nepřipouští to, že by mohl prostě na tom vozíku zůstat. V tom případě já jsem tam jako jede tedy z lidí, kteří se o něj starají. Nicméně ten vozík vnímá jaksi možná jako takovýho strašáka a není to úplně tak jako, že by přemýšlel o tom, že on vlastně by mohl dopadnout taky tak a že by potom mohl dělat nějakou smysluplnou činnost. Já si myslím, že opravdu v té úvodní fázi všichni ti lidé chtějí chodit, chtějí být zdraví, chtějí sportovat, chtějí dělat všechno to, co dělali před tím úrazem. Samozřejmě tím, jak ten čas postupně ukazuje, jak asi ten stav bude vypadat, tak mnohým ta situace jaksi začíná docházet, ale většinou je to až v době, kdy mi je překládáme do rehabilitačního ústavu, pak se k nám třeba vracejí na ambulanci a už se můžeme bavit jaksi zcela otevřeně o tom, jaká je situace a co bude následovat.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, primář spinální jednotky Fakultní nemocnice Motol, pan doktor Jiří Kříž je kromě toho, že je primářem tohoto oddělení, tak také je předsedou České společnosti pro míšní léze České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, předsedou správní rady Nadace Pohyb bez pomoci. A já si myslím, že kromě jiného samozřejmě pracujete určitě i vědecky, tak jako málokdo jiný a navíc ještě člověk, který je, takříkajíc in, máte informace z oblasti výzkumu této nemoci nebo tohoto postižení. Jaké jsou třeba tendence ve světě? Kyne tady odněkud nějaká naděje, že by se to mohlo zlepšit? Protože občas se takové zprávy objeví.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
No, my jsme k těmto dílčím zprávám, my vždycky trošku rezervovaní. Ono je to tak, že samozřejmě každý člověk po takovémto poranění hledá všechny možné varianty, jak tedy se uzdravit a v tomto případě těch možností příliš není, respektive není jiná, kromě té rehabilitace a samozřejmě toho úvodního operačního zákroku, který je velmi důležitý. A ono nám to potom trošku u těch pacientů jaksi bere to odhodlání k tomu, k té rehabilitaci a k tomu jaksi aktivnímu přístupu, protože se upínají mnohdy třeba na metody, které nejsou z našeho pohledu smysluplné, ale jaksi nepomáhají, nejsou schopné pomoci. To znamená, že my v tomto případě spíš se snažíme těm pacientům vysvětlit, že teď jsou jaksi v určitém období, kdy je potřeba se aktivně věnovat rehabilitaci, a to je to, co jim může určitým způsobem pomoct. Bohužel v současné době zatím ještě pořád není metoda, která by dokázala tu poraněnou míchu opravit. My umíme samozřejmě zlepšit ten stav, především funkční, někdy se zlepší i ten neurologický nález, pokud ta mícha není přerušená úplně. Ale pokud dojde tedy ke kompletní lézi, kompletnímu přerušení té míchy, tak není metoda, která by ji dokázala opravit. Samozřejmě slýcháme o kmenových buňkách, o různých takovýchto možnostech, ale zatím bohužel žádný z těch výzkumů, který je prováděn, nevedl tedy k jasným pozitivním výsledkům.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem se někde dočetl, že postižení někdy podstoupí operační zákon ke zlepšení funkce horních končetin - šlachový transfer. O co vlastně jde přesně?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Jde o to, že ta horní končetina je samozřejmě postižena podle toho, jaká je výška té léze. Obecně je to tak, že všichni pacienti, kteří mají lézi v oblasti krční páteře, tak mají nějakým způsobem narušenou funkci horních končetin. Je to tak, že čím výš je ta léze, tím samozřejmě ta končetina je hůře postižena, to znamená, tím více svalů na té horní končetině nefunguje. A tady v tom případě lze udělat výkon, kdy my šlachu svalu, který je funkční, posuneme vlastně na sval, který je nefunkční a tím můžeme dosáhnout určitého pohybu v místě, kde ten pohyb předtím nebyl. To znamená, pacient, který má třeba pouze pohyb v zápěstí, tak může tímto způsobem dosáhnout i určitého pohybu v prstech, i když ten pohyb v prstech je jaksi pohyb všech prstů dohromady. Ale jsou to samozřejmě zákroky, které tomu pacientovi můžou výrazně pomoci v sebeobsluze a vykonávání různých činností, kterých předtím nebyl schopen.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě postižení, které má můj dnešní host, primář spinální jednotky Fakultní nemocnice Motol, pan doktor Jiří Kříž, je daleko tedy jaksi toho, aby si člověk výskal, ale určitě tím nekončí jaksi život a tím nekončí taky jaksi smysl pro humor a legraci. Já si myslím, že ho máte, na vaší tváři vidím úsměv a navíc vím, že máte hodně blízko třeba ke členům Divadla Járy Cimrmana.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Ano, my jsme samozřejmě v kontaktu čilém jednak se Zdeňkem Svěrákem, který je prezidentem správní rady Centra Paraple. Já tím, že jsem v Centru Paraple pracoval, tak se s ním znám už vlastně od té, téměř od úrazu, to znamená, nějakých 8 let. A jsem rovněž členem správní rady Centra Paraple, takže se tam potkáváme pravidelně. A samozřejmě, že já jsem začal navštěvovat intenzivněji Divadlo Járy Cimrmana než před úrazem. Udělal jsem si tam spoustu kamarádů, je tam Honza Kašpar, který je na vozíku a čas od času se stává mým pacientem a samozřejmě spoustu dalších. Takže už si připadám, že jsem jim daleko tedy blíž, než samozřejmě předtím a máme mnoho společného a jsem rád, že se s nima pravidelně vídám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže teď jim budeme ještě blíž, protože si je hned tady u nás v Tandemu pustíme.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pořád to tady zdůrazňuju, že činností Paraple, nebo jednou součástí činnosti Paraple a i vašeho oddělení spinální jednotky Fakultní nemocnice Motol je jednak tedy pacienty z toho počátečního postižení vyléčit, ale potom dostat taky do normálního života. A k tomu samozřejmě patří potom veškeré činnosti, kterých ten pacient je schopen. A měli by asi vědět, že těch možností je poměrně dost. Tak vy sám třeba se pořád snažíte svým způsobem sportovat. Co třeba děláte?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Snažím se, není to úplně jednoduché. Teď jsem třeba v neděli byl na horách, kde jsem strávil velmi příjemný den, i kdy pršelo, ale zase jsem byl spokojenej, že tam je málo lidí, takže se mi nepletli. A ono i, když člověk nastupuje třeba na vlek a je tam velká fronta, tak ti vlekaři nejsou úplně v takové optimální pohodě. Takže jsem si to náramně užil. Snažím se jezdit na kole, hraju ping pong, čas od času plavu, takže je těch věcí samozřejmě celá řada, které lze dělat. Ale většinou je to tak, že málo toho může člověk dělat zcela samostatně, vždycky k tomu potřebujete někoho, kdo vám třeba do té lyže nebo do toho kola pomůže, kdo vám pomůže zase zpátky na vozík. Takže okolo sebe pořád člověk potřebuje někoho, kdo jaksi mu udělá takového osobního asistenta. Většinou je to moje žena samozřejmě, které tímto děkuji. Ale není to tak úplně jednoduché, jak by člověk chtěl. Ale nedá se nic dělat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přitom to lyžování, já jsem viděl jaksi záznam z paralympiády, kde naprosto obdivuhodně a neskutečně rychle se řítí paralympici dolů po stráni v podstatě na monolyži a ovládají ji dvěma malými /nesrozumitelné/.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Takzvaně stabilizátory, krátké hůlky s lyžičkama.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takhle jezdíte?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Takhle jezdím. Teď jsem tady zkoušel lyži, která má dole 2 lyže, které se říká dual ski a ty lyže se vlastně naklánějí a ta jedna, ta vnitřní se zvedá podle toho, jak člověk se naklání vlastně do strany. Takže je to jakoby stabilnější. Já mám tu úroveň toho míšního poranění v oblasti té krční páteře, kdy už ty ruce vlastně, ani trup nefunguje úplně optimálně, to znamená, že je to takový hraniční sport pro mě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale vy třeba taky, to jsem si někde přečetl, provozujete muziku, hrajete na trombon.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Hraju na trombon.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak teda, ale to se na mě nezlobte, ale k tomu je potřeba teda hodně jaksi dechu, tak to je velice obdivuhodné, že v sedě dokážete hrát na trombon.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Taková rehabilitace. Já si myslím, že díky tomu, že nejsem tak ohrožen třeba nemocemi horních dýchacích cest jako ostatní.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to hrajete v kapele?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Hraju v kapele. Máme kapelu, hrajeme jazzové standardy. Kapela se jmenuje Kokeš jazz trio a snažíme se vystupovat na různých, v různých malých třeba, ani ne festivalech, ale tak, jak se nám daří, kde se dá. Teď budeme, myslím, za 14 dní hrát právě v rehabilitačním ústavu v Kladrubech, kde je takové setkání i fyzioterapeutů, i lidí na vozíku a podobně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Máte nějakou nahrávku už taky?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Hráli jsme jednou v Lucerně, to byla taková velmi zajímavá akce, benefiční koncert Rosti Čapka, kde mu hráli lidi, kteří vlastně vlastní jeho nástroj, on vyrábí benja a mandolíny. Je to můj kamarád a jednou byl na našem koncertu ve Vagónu a slyšel nás hrát a říkal, že by bylo hezké, kdybysme tam zahráli. Takže jsme se domluvili s jedním mandolínistou ze Spojených států a zahráli jsme společně několik věcí, takže to byla taková meta, prostě plná Lucerna lidí.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Úrazy na lyžích jsou bohužel, a já to musím říct, čím dál častější a jsou samozřejmě jaksi velice nepříjemné, z veliké části jsou zaviněny jednak nedisciplinovaností, pak tam hraje bohužel taky svou roli náhoda, ale taky nedostatečné vybavení, špatně upravené sjezdovky. Ve vašem případě to bylo co?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Všechno dohromady.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Všechno dohromady.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Jednak ne, že by to byla neupravená sjezdovka, ale byla mlha, to si pamatuju, pak můj jaksi vrozený, jak to říct správně, snížený pud sebezáchovy, kdy jsem se často řítil svahem bez plné kontroly lyží a pak samozřejmě to vybavení. Tehdy jsme neměli standardně se nenosily ještě helmy, ani páteřáky, takže samozřejmě ani jedno jsem nevlastnil. Takže všechno dohromady.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můžete doporučit dneska některé věci, které třeba, pochopitelně jaksi v extrémním případě třeba ani to nemusí zabránit, ale že by mohly tomu pomoci? Třeba mluvíte o těch krytek páteře třeba.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Určitě, páteřní pásy, určitě helmy. Já si myslím, že už to k tomu patří. Samozřejmě všechny moje děti už vlastní tyto pomůcky. Teď jsem zrovna dneska četl článek o tom, že se zase zranil snowboardista na našich horách, který neměl tedy ani helmu, ani páteřní pás a že má vážné poranění páteře a právě samozřejmě si myslíme, domníváme se, že kdyby tyto pomůcky vlastnil, tak by nemuselo dojít k tak závažnému zranění. Takže určitě je to velmi důležité.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže vy jste třeba svoje děti na svah bez helmy a bez páteřního krytu nepustil?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Určitě ne.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je primář spinální jednotky Fakultní nemocnice Motol, pan doktor Jiří Kříž. Pane doktore, jaké jsou třeba, dejme tomu, teď současné hlavní starosti vaší, všeho oddělení? Máte nějaké speciální jaksi problémy?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
My máme problémy s pacienty, že jich je mnoho. To je základní problém.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem teď myslel spíš na to, jestli náhodou vám doktoři neodcházejí.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Ne, doktoři nám nedocházejí. My jsme malý tým, jsme dohromady 4 lékaři na spinální jednotce a nikdo z nás tedy oddělení neopouští.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to je samozřejmě dobře. Ale já vám pochopitelně nepřeju příliš mnoho pacientů, ale asi pravděpodobně na vaše specializované oddělení jich směřuje čím dál tím víc asi.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Tak my jsme 4 spinální jednotky v České republice, Liberec, Ostrava, Brno a Praha a v současné době samozřejmě ta Praha má ten spád relativně největší - 3 milióny 200 tisíc obyvatel a ta naše spinální jednotka má spíše víc těch akutních pacientů, takže se snažíme třeba se domlouvat i s libereckou spinální jednotkou, aby nám čas od času některého pacienta vzali, když nemáme místo. Ono není to jenom o těch akutních, my se snažíme starat i o ty chronické pacienty, kteří mají nějakou komplikaci a bohužel na to se už nedostává té péče tolik, jakou by si zasloužili. Takže je to samozřejmě rozdíl v roce, teď momentálně je trošku klidnější období, očekáváme, že ten nárůst potom zase začne v těch jarních měsících.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já teda jsem si myslel, že spíš v těch zimních právě.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Ne, ne, většinou přes léto je těch úrazů nejvíce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kolo.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Kolo, skoky do vody, různé pády z výšky, pracovní úrazy a samozřejmě autonehody, které ale se odehrávají v průběhu celého roku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě. Já si myslím, že člověk by pořád měl se na něco takříkajíc těšit, aby měl pořád nějaký hnací motor. Na co se těšíte vy v nejbližší době, co?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Já se těším, až se oteplí, protože tu zimu zvládám, i když samozřejmě lyžuju rád, ale obecně ji zvládám velmi špatně na tom vozíku, protože se člověk nikam nedostane, ve sněhu se jezdit nedá. Člověk musí být prostě nabalený, že jo, nemůže se pořádně pohybovat. Takže já osobně se těším na jarní měsíce a na to, že bude venku zeleno a že už se dostaneme taky někam jinam, než jenom z domova do práce a zase zpátky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už aby to bylo, si tady říkáme spolu s mým dnešním hostem, primářem spinální jednotky Fakultní nemocnice Motol, panem doktorem Jiřím Křížem. Pane doktore, moc vám děkuju za vaši návštěvu. Přeju vám, aby se na oddělení všecko dařilo, ale pokud možno, aby těch pacientů ubývalo. Což asi je přání spíš otce myšlenky.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Moc děkuju za pozvání. Na shledanou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.
--------------------
Každý den v tento čas se vám hlásíme s Tandemem, a tak vás ze studia zdraví i dnes a dobrý den přeje Jan Rosák. Samozřejmě už je tady se mnou náš dnešní host a já jsem rád, že pozvání k nám do Tandemu přijal primář spinální jednotky Fakultní nemocnice Motol, pan doktor Jiří Kříž. Dobrý den. Vítám vás.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pane primáři, my si dneska spolu budeme samozřejmě povídat o vaší práci, ale taky o vašem životě a s tím vším začneme jako vždycky, až po úvodní písničce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pan doktor Jiří Kříž, primář spinální jednotky Fakultní nemocnice Motol se narodil v Praze, to tady u vás mám poznamenáno.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A zkuste zavzpomínat taky trošičku na svoje dětství.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Tak já jsem se narodil v rodině lékařské, takže do jisté míry byl můj ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tím to bylo všechno nalajnováno.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
... tak, trošku moje profese byla předurčena, i když já jsem se potom začal věnovat úplně jiné medicíně, než moji rodiče, kteří jsou hygienici, nebo epidemiologové tedy. Takže já jsem si vybral tu klinickou medicínu. Nicméně díky tomu, že otec pracoval, on ještě pracuje ve svých letech, jako epidemiolog, tak se dostal do zahraničí a vlastně už někdy v 5 letech jsem část života strávil nejdříve v Indii a potom v Africe, což bylo velmi samozřejmě zajímavé ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili delší úsek časový?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Byl to rok a půl, nebo téměř 2 roky, kdy jsme byli v zahraničí. Takže já jsem tam začal navštěvovat první a částečně i druhou třídu základní školy a samozřejmě, že mám spoustu vzpomínek z té doby, i když se to postupně smazává, tak je přebíjejí vzpomínky jiné a jiné, takže ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to byla česká škola, nebo to byla místní?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
To byla česká škola při velvyslanectví v Indii v Dillí. Samozřejmě já mám takové kusé vzpomínky z té doby, kdy vlastně jsme bydleli ve čtvrti, která byla přímo uprostřed Dillí, ale škola byla v rámci tedy vyslanectví, kam jsme dojížděli, takže já jsem měl možnost poznat část toho města, ale na tom vyslanectví jsme byli izolováni vlastně od všeho toho okolního dění. Takže to byla taková, takovej dvojí svět jakoby. Nicméně myslím, že jsme si užili určitě i toho prostředí, které je tam charakteristické.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, spousta mých kamarádů, kteří jsou vášniví cestovatelé, říkají: Do Indie se trošku bojím jet. Že ta bída, která je tam hodně koncentrovaná, tam na člověka asi hodně padá. Vnímal jste to i vy v tom útlým věku?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Určitě, částečně ano, protože když jsme chodili třeba nakupovat, tak jsme samozřejmě procházeli ulicemi, kde byly děti nebo dospělí, kteří žebrali. Ale tak nějak nám to připadalo, že to tam patří. Takže jsme to brali nějak jako takovou obecnou věc. Já od té doby se pořád snažím se tam vrátit. My jsme se domlouvali s kamarádama, s kterejma už jsme absolvovali takovouhle cestu, kdy já už jsem byl na vozíku, po Kubě, tak jsme se domlouvali, že pojedeme do Indie. Ale jak říkáte, člověk se tam trochu bojí. Je to možná dáno tím, že jsou tam různá průjmovitá onemocnění, což by pro mě byl velkej handicap, takže já to neustále odkládám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale myslím si, že, říkal jste ještě Afrika, že to je opravdu veliký zážitek. Kde v Africe jste ...?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
My jsme byli v Keni a v Somálsku, dohromady to byly, myslím, asi 3 měsíce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to je samá veliká exotika. Keňu si dovedu představit taky, Somálsko, to bude možná ještě výživnější.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
V té době ještě se tam neválčilo a myslím, že to byla velmi příjemná země. Teď samozřejmě už ta situace bude asi jiná.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Primář spinální jednotky Fakultní nemocnice Motol, pan doktor Jiří Kříž přijel k nám do studia na vozíku. To si myslím, že je o vás jaksi všeobecně známo, že po úraze páteře jste upoután na vozík, ale přitom zvládáte a já si myslím, že plnohodnotně, a teď mi řekněte, jestli ano, nebo ne, svou profesi. Dokonce jste se stal primářem. Čili já si myslím, že to může být veliké povzbuzení pro lidi, kteří jsou jaksi stejně postiženi jako vy, prostě úrazem páteře, ale můžou v životě plnohodnotně pokračovat.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Tak ono to není vždycky úplně plnohodnotné, tak, jak by si člověk představoval. Samozřejmě já tím, že jsem byl před úrazem ortoped, takže jsem převážně operoval a byla to práce, která mě naplňovala, která mě velmi bavila. Samozřejmě po tom úraze jsem přemýšlel, jak se té medicíně věnovat dál, protože samozřejmě je to to, co umím, co jsem vystudoval a čemu jsem se tedy chtěl dál věnovat, i když ta operativa samozřejmě možná nebyla. Takže jsem jakoby přešel do role, kde jsem se začal starat o pacienty, kteří jsou podobně postiženi jako já, to znamená, po úraze páteře a míchy, kdy tedy část z nich potom je doživotně upoutána na invalidní vozík. Já jsem začal pracovat pro Centrum Paraple, kde jsem se samozřejmě setkával s těmito lidmi, tak jako já jsem tam původně nastoupil jako klient, pak byla možnost, když se otvírala spinální jednotka v Nemocnici v Motole. Já jsem se dohodl s docentem Kolářem, že bych tam začal na nějaký částečný úvazek pracovat, protože jsme nikdo nevěděl, jak to bude jaksi, jak budu schopen to zvládat. No a postupně jsem ten úvazek naplnil celý a začal tam pracovat na tedy vedoucí pozici. Pro mě je to úžasné v tom, že vlastně část té mojí práce tvoří jaksi administrativa, kterou můžu dělat celkem bez problémů. Samozřejmě, že mám určité limity třeba ve vyšetřování pacientů, kdy nemůžu, protože mám ochrnuté částečně i horní končetiny, tak nejsem schopen jaksi všechny ty dílčí úkony provádět, takže mám samozřejmě tým kolegů, kteří mě v těch určitých věcech, které já nejsem schopen zvládat, doplňují a jsme v tomto smyslu jaksi týmem, který pracuje společně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že z velké části je ta pomoc lidem, kteří jsou postiženi podobně jako vy, to znamená jaksi úrazem páteře a míchy, pomoc psychická, to znamená, jaksi dostat lidi nahoru psychicky. Já si myslím, že je velikánský rozdíl, když přistupuje k lůžku jaksi lékař, který je, v uvozovkách, relativně jaksi nezraněný, zdraví a vy, protože ten pacient má pocit, že je vidět, prostě ono to jde, ono to jde, pracovat dál, i na takovéhle zodpovědné a těžké funkci, jako vy.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Já to vždycky trošku tohle to zlehčuji, nebo zjemňuji. Ono to není úplně tak, jak říkáte, protože ten člověk, který je po takovémto úrazu, tak je přesvědčen o tom, že bude v pořádku, aspoň v té době těch prvních dvou, třech měsíců, kdy právě je hospitalizován na tom našem oddělení. On vlastně vůbec si nepřipouští to, že by mohl prostě na tom vozíku zůstat. V tom případě já jsem tam jako jede tedy z lidí, kteří se o něj starají. Nicméně ten vozík vnímá jaksi možná jako takovýho strašáka a není to úplně tak jako, že by přemýšlel o tom, že on vlastně by mohl dopadnout taky tak a že by potom mohl dělat nějakou smysluplnou činnost. Já si myslím, že opravdu v té úvodní fázi všichni ti lidé chtějí chodit, chtějí být zdraví, chtějí sportovat, chtějí dělat všechno to, co dělali před tím úrazem. Samozřejmě tím, jak ten čas postupně ukazuje, jak asi ten stav bude vypadat, tak mnohým ta situace jaksi začíná docházet, ale většinou je to až v době, kdy mi je překládáme do rehabilitačního ústavu, pak se k nám třeba vracejí na ambulanci a už se můžeme bavit jaksi zcela otevřeně o tom, jaká je situace a co bude následovat.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, primář spinální jednotky Fakultní nemocnice Motol, pan doktor Jiří Kříž je kromě toho, že je primářem tohoto oddělení, tak také je předsedou České společnosti pro míšní léze České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, předsedou správní rady Nadace Pohyb bez pomoci. A já si myslím, že kromě jiného samozřejmě pracujete určitě i vědecky, tak jako málokdo jiný a navíc ještě člověk, který je, takříkajíc in, máte informace z oblasti výzkumu této nemoci nebo tohoto postižení. Jaké jsou třeba tendence ve světě? Kyne tady odněkud nějaká naděje, že by se to mohlo zlepšit? Protože občas se takové zprávy objeví.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
No, my jsme k těmto dílčím zprávám, my vždycky trošku rezervovaní. Ono je to tak, že samozřejmě každý člověk po takovémto poranění hledá všechny možné varianty, jak tedy se uzdravit a v tomto případě těch možností příliš není, respektive není jiná, kromě té rehabilitace a samozřejmě toho úvodního operačního zákroku, který je velmi důležitý. A ono nám to potom trošku u těch pacientů jaksi bere to odhodlání k tomu, k té rehabilitaci a k tomu jaksi aktivnímu přístupu, protože se upínají mnohdy třeba na metody, které nejsou z našeho pohledu smysluplné, ale jaksi nepomáhají, nejsou schopné pomoci. To znamená, že my v tomto případě spíš se snažíme těm pacientům vysvětlit, že teď jsou jaksi v určitém období, kdy je potřeba se aktivně věnovat rehabilitaci, a to je to, co jim může určitým způsobem pomoct. Bohužel v současné době zatím ještě pořád není metoda, která by dokázala tu poraněnou míchu opravit. My umíme samozřejmě zlepšit ten stav, především funkční, někdy se zlepší i ten neurologický nález, pokud ta mícha není přerušená úplně. Ale pokud dojde tedy ke kompletní lézi, kompletnímu přerušení té míchy, tak není metoda, která by ji dokázala opravit. Samozřejmě slýcháme o kmenových buňkách, o různých takovýchto možnostech, ale zatím bohužel žádný z těch výzkumů, který je prováděn, nevedl tedy k jasným pozitivním výsledkům.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem se někde dočetl, že postižení někdy podstoupí operační zákon ke zlepšení funkce horních končetin - šlachový transfer. O co vlastně jde přesně?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Jde o to, že ta horní končetina je samozřejmě postižena podle toho, jaká je výška té léze. Obecně je to tak, že všichni pacienti, kteří mají lézi v oblasti krční páteře, tak mají nějakým způsobem narušenou funkci horních končetin. Je to tak, že čím výš je ta léze, tím samozřejmě ta končetina je hůře postižena, to znamená, tím více svalů na té horní končetině nefunguje. A tady v tom případě lze udělat výkon, kdy my šlachu svalu, který je funkční, posuneme vlastně na sval, který je nefunkční a tím můžeme dosáhnout určitého pohybu v místě, kde ten pohyb předtím nebyl. To znamená, pacient, který má třeba pouze pohyb v zápěstí, tak může tímto způsobem dosáhnout i určitého pohybu v prstech, i když ten pohyb v prstech je jaksi pohyb všech prstů dohromady. Ale jsou to samozřejmě zákroky, které tomu pacientovi můžou výrazně pomoci v sebeobsluze a vykonávání různých činností, kterých předtím nebyl schopen.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě postižení, které má můj dnešní host, primář spinální jednotky Fakultní nemocnice Motol, pan doktor Jiří Kříž, je daleko tedy jaksi toho, aby si člověk výskal, ale určitě tím nekončí jaksi život a tím nekončí taky jaksi smysl pro humor a legraci. Já si myslím, že ho máte, na vaší tváři vidím úsměv a navíc vím, že máte hodně blízko třeba ke členům Divadla Járy Cimrmana.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Ano, my jsme samozřejmě v kontaktu čilém jednak se Zdeňkem Svěrákem, který je prezidentem správní rady Centra Paraple. Já tím, že jsem v Centru Paraple pracoval, tak se s ním znám už vlastně od té, téměř od úrazu, to znamená, nějakých 8 let. A jsem rovněž členem správní rady Centra Paraple, takže se tam potkáváme pravidelně. A samozřejmě, že já jsem začal navštěvovat intenzivněji Divadlo Járy Cimrmana než před úrazem. Udělal jsem si tam spoustu kamarádů, je tam Honza Kašpar, který je na vozíku a čas od času se stává mým pacientem a samozřejmě spoustu dalších. Takže už si připadám, že jsem jim daleko tedy blíž, než samozřejmě předtím a máme mnoho společného a jsem rád, že se s nima pravidelně vídám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže teď jim budeme ještě blíž, protože si je hned tady u nás v Tandemu pustíme.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pořád to tady zdůrazňuju, že činností Paraple, nebo jednou součástí činnosti Paraple a i vašeho oddělení spinální jednotky Fakultní nemocnice Motol je jednak tedy pacienty z toho počátečního postižení vyléčit, ale potom dostat taky do normálního života. A k tomu samozřejmě patří potom veškeré činnosti, kterých ten pacient je schopen. A měli by asi vědět, že těch možností je poměrně dost. Tak vy sám třeba se pořád snažíte svým způsobem sportovat. Co třeba děláte?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Snažím se, není to úplně jednoduché. Teď jsem třeba v neděli byl na horách, kde jsem strávil velmi příjemný den, i kdy pršelo, ale zase jsem byl spokojenej, že tam je málo lidí, takže se mi nepletli. A ono i, když člověk nastupuje třeba na vlek a je tam velká fronta, tak ti vlekaři nejsou úplně v takové optimální pohodě. Takže jsem si to náramně užil. Snažím se jezdit na kole, hraju ping pong, čas od času plavu, takže je těch věcí samozřejmě celá řada, které lze dělat. Ale většinou je to tak, že málo toho může člověk dělat zcela samostatně, vždycky k tomu potřebujete někoho, kdo vám třeba do té lyže nebo do toho kola pomůže, kdo vám pomůže zase zpátky na vozík. Takže okolo sebe pořád člověk potřebuje někoho, kdo jaksi mu udělá takového osobního asistenta. Většinou je to moje žena samozřejmě, které tímto děkuji. Ale není to tak úplně jednoduché, jak by člověk chtěl. Ale nedá se nic dělat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přitom to lyžování, já jsem viděl jaksi záznam z paralympiády, kde naprosto obdivuhodně a neskutečně rychle se řítí paralympici dolů po stráni v podstatě na monolyži a ovládají ji dvěma malými /nesrozumitelné/.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Takzvaně stabilizátory, krátké hůlky s lyžičkama.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takhle jezdíte?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Takhle jezdím. Teď jsem tady zkoušel lyži, která má dole 2 lyže, které se říká dual ski a ty lyže se vlastně naklánějí a ta jedna, ta vnitřní se zvedá podle toho, jak člověk se naklání vlastně do strany. Takže je to jakoby stabilnější. Já mám tu úroveň toho míšního poranění v oblasti té krční páteře, kdy už ty ruce vlastně, ani trup nefunguje úplně optimálně, to znamená, že je to takový hraniční sport pro mě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale vy třeba taky, to jsem si někde přečetl, provozujete muziku, hrajete na trombon.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Hraju na trombon.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak teda, ale to se na mě nezlobte, ale k tomu je potřeba teda hodně jaksi dechu, tak to je velice obdivuhodné, že v sedě dokážete hrát na trombon.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Taková rehabilitace. Já si myslím, že díky tomu, že nejsem tak ohrožen třeba nemocemi horních dýchacích cest jako ostatní.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to hrajete v kapele?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Hraju v kapele. Máme kapelu, hrajeme jazzové standardy. Kapela se jmenuje Kokeš jazz trio a snažíme se vystupovat na různých, v různých malých třeba, ani ne festivalech, ale tak, jak se nám daří, kde se dá. Teď budeme, myslím, za 14 dní hrát právě v rehabilitačním ústavu v Kladrubech, kde je takové setkání i fyzioterapeutů, i lidí na vozíku a podobně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Máte nějakou nahrávku už taky?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Hráli jsme jednou v Lucerně, to byla taková velmi zajímavá akce, benefiční koncert Rosti Čapka, kde mu hráli lidi, kteří vlastně vlastní jeho nástroj, on vyrábí benja a mandolíny. Je to můj kamarád a jednou byl na našem koncertu ve Vagónu a slyšel nás hrát a říkal, že by bylo hezké, kdybysme tam zahráli. Takže jsme se domluvili s jedním mandolínistou ze Spojených států a zahráli jsme společně několik věcí, takže to byla taková meta, prostě plná Lucerna lidí.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Úrazy na lyžích jsou bohužel, a já to musím říct, čím dál častější a jsou samozřejmě jaksi velice nepříjemné, z veliké části jsou zaviněny jednak nedisciplinovaností, pak tam hraje bohužel taky svou roli náhoda, ale taky nedostatečné vybavení, špatně upravené sjezdovky. Ve vašem případě to bylo co?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Všechno dohromady.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Všechno dohromady.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Jednak ne, že by to byla neupravená sjezdovka, ale byla mlha, to si pamatuju, pak můj jaksi vrozený, jak to říct správně, snížený pud sebezáchovy, kdy jsem se často řítil svahem bez plné kontroly lyží a pak samozřejmě to vybavení. Tehdy jsme neměli standardně se nenosily ještě helmy, ani páteřáky, takže samozřejmě ani jedno jsem nevlastnil. Takže všechno dohromady.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můžete doporučit dneska některé věci, které třeba, pochopitelně jaksi v extrémním případě třeba ani to nemusí zabránit, ale že by mohly tomu pomoci? Třeba mluvíte o těch krytek páteře třeba.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Určitě, páteřní pásy, určitě helmy. Já si myslím, že už to k tomu patří. Samozřejmě všechny moje děti už vlastní tyto pomůcky. Teď jsem zrovna dneska četl článek o tom, že se zase zranil snowboardista na našich horách, který neměl tedy ani helmu, ani páteřní pás a že má vážné poranění páteře a právě samozřejmě si myslíme, domníváme se, že kdyby tyto pomůcky vlastnil, tak by nemuselo dojít k tak závažnému zranění. Takže určitě je to velmi důležité.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže vy jste třeba svoje děti na svah bez helmy a bez páteřního krytu nepustil?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Určitě ne.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je primář spinální jednotky Fakultní nemocnice Motol, pan doktor Jiří Kříž. Pane doktore, jaké jsou třeba, dejme tomu, teď současné hlavní starosti vaší, všeho oddělení? Máte nějaké speciální jaksi problémy?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
My máme problémy s pacienty, že jich je mnoho. To je základní problém.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem teď myslel spíš na to, jestli náhodou vám doktoři neodcházejí.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Ne, doktoři nám nedocházejí. My jsme malý tým, jsme dohromady 4 lékaři na spinální jednotce a nikdo z nás tedy oddělení neopouští.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to je samozřejmě dobře. Ale já vám pochopitelně nepřeju příliš mnoho pacientů, ale asi pravděpodobně na vaše specializované oddělení jich směřuje čím dál tím víc asi.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Tak my jsme 4 spinální jednotky v České republice, Liberec, Ostrava, Brno a Praha a v současné době samozřejmě ta Praha má ten spád relativně největší - 3 milióny 200 tisíc obyvatel a ta naše spinální jednotka má spíše víc těch akutních pacientů, takže se snažíme třeba se domlouvat i s libereckou spinální jednotkou, aby nám čas od času některého pacienta vzali, když nemáme místo. Ono není to jenom o těch akutních, my se snažíme starat i o ty chronické pacienty, kteří mají nějakou komplikaci a bohužel na to se už nedostává té péče tolik, jakou by si zasloužili. Takže je to samozřejmě rozdíl v roce, teď momentálně je trošku klidnější období, očekáváme, že ten nárůst potom zase začne v těch jarních měsících.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já teda jsem si myslel, že spíš v těch zimních právě.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Ne, ne, většinou přes léto je těch úrazů nejvíce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kolo.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Kolo, skoky do vody, různé pády z výšky, pracovní úrazy a samozřejmě autonehody, které ale se odehrávají v průběhu celého roku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě. Já si myslím, že člověk by pořád měl se na něco takříkajíc těšit, aby měl pořád nějaký hnací motor. Na co se těšíte vy v nejbližší době, co?
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Já se těším, až se oteplí, protože tu zimu zvládám, i když samozřejmě lyžuju rád, ale obecně ji zvládám velmi špatně na tom vozíku, protože se člověk nikam nedostane, ve sněhu se jezdit nedá. Člověk musí být prostě nabalený, že jo, nemůže se pořádně pohybovat. Takže já osobně se těším na jarní měsíce a na to, že bude venku zeleno a že už se dostaneme taky někam jinam, než jenom z domova do práce a zase zpátky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už aby to bylo, si tady říkáme spolu s mým dnešním hostem, primářem spinální jednotky Fakultní nemocnice Motol, panem doktorem Jiřím Křížem. Pane doktore, moc vám děkuju za vaši návštěvu. Přeju vám, aby se na oddělení všecko dařilo, ale pokud možno, aby těch pacientů ubývalo. Což asi je přání spíš otce myšlenky.
Jiří KŘÍŽ, primář spinální jednotky, Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Moc děkuju za pozvání. Na shledanou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Reprízováno 18. srpna 2011.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
