Jitka Douchová: Některé paralelní vztahy mohou být konstruktivní

Povídali jsme si o tom, jak tyto vztahy vznikají. Zaměřili jsme se na následky těchto vztahů a způsoby jejich řešení.

Paralelní vztahy, tj. vztahy, které vznikají při průběžném fundamentálním vztahu, jsou nejčastějším tématem pracoven partnersky specializovaných psychologů.

Nikdo není zcela imunní vůči nevěře

Chodí ti, kteří zjistili nevěru partnera/partnerky, a jsou v roli "podváděných", s níž se potřebují vyrovnat a hledat cestu, jak ve vztahu dál žít. Pomoc hledají ale i ti, kteří mají paralelní vztah sami, a v rámci partnerského trojúhelníku jsou ve složité situaci. V neposlední řadě jsou klienty poraden i ti, kteří jsou v rámci trojúhelníku na "druhém" místě.

Nikdo z nás nemá ve vztahu zaručenu jistotu "na doživotí". Nikdo z nás totiž nejsme imunní vůči tomu, zamilovat se v průběhu života. Nestává se to jen manželstvím, která procházejí krizí, a ten, kdo je nespokojený víc, hledá náplast v náruči někoho jiného. Stává se to i ve šťastných a spokojených vztazích, v nichž si není nač stěžovat.

Pohled na nevěru se někdy s věkem mění

Mladí lidé okolo 20 vnímají věrnost jako jednu ze základních vztahových hodnot a jsou v tomto ohledu nekompromisní. Požadují věrnost na prvním místě a reagují rychle, jestliže k něčemu takovému dojde. Ale v průběhu let se pohled na to mění.

Nevěra |foto: Stock Exchange

Kdo je realista, musí počítat s tím, že se mu něco takového v životě stát může. Hovoříme-li zde o paralelních vztazích, nebudeme se dotýkat jednorázových sexuálních úletů, ale déle probíhajících partnerských trojúhelníků, leckdy i čtyřúhelníků (oba jsou zadaní, oba mají paralelní vztah).

Kde nejčastěji paralelní vztahy vznikají

Nejvíce svého času trávíme v práci. S kolegy máme společnou pracovní náplň, řešíme podobné problémy, i to je spojující prvek. Máme možnost se leckdy znát více s kolegou, než se svým životním partnerem. Potkáváme-li se s ním večer doma po příchodu z práce a řešíme děti, rodinu, domácí povinnosti, a na sebe už tolik času nezbývá.

Pracoviště bývá nejčastějším zdrojem vzniku těchto vztahů vůbec. Nutno podotknout, že je rovněž při jejich ukončování i největším problémem. Jak je možné se rozcházet, jestliže zůstáváme dál kolegy?

Dalším častým zdrojem bývají společné party známých. Při společných aktivitách není tak těžké zamilovat se do někoho, s nímž trávíme zajímavý volný čas.

Existuje fenomén třídních srazů

„Stále častěji se setkávám s tím, že setkání spolužáků po letech je rovněž plodnou platformou pro vznik vztahu, především u těch, kteří k sobě měli sympatie už ve škole, nyní procházejí krizí v manželství,“ říká psycholožka Jitka Douchová.

Třídní sraz vietnamských spolužáků v Mostě|foto: DUONG Van Dat

Iluze o tom, že k sobě patříme, protože se známe od mládí, je častým akcelerátorem úvah o odchodu z manželství. Přitom svého spolužáka jako dospělou osobnost neznáme, a většinou tam probíhá opravdu velká míra idealizace. „I z tohoto důvodu vnímám vztahy vzniklé na tomto základu jako velmi rizikové, zamilovanost přehluší rozum více, než v jiných případech,“ konstatuje Jitka Douchová.

Leckdo si myslí, že nejméně "ohroženou" skupinou jsou ženy na rodičovské dovolené. Jsou doma s dětmi, stýkají se jen s dalšími matkami s dětmi. Jitka Douchová k tomu dodává: „Ale já ve své poradně zjišťuji, že seznámení se maminky s tatínkem jiného dítěte na pískovišti, nebo při doprovodu dětí do předškolních zařízení, není nijak vzácné.“

Vývojové fáze paralelního vztahu

Prvotní bývá fáze okouzlení a fascinace znovuobjevením touhy po někom jiném, než je náš regulérní stálý protějšek. A toto se týká jakéhokoliv věku. Zcela "šíleně" se může zamilovat i člověk po šedesátce. V této chvíli se sice zamilovaný člověk může prát se svým svědomím, ale vše převyšuje intenzita endorfinů. Leckdo si ale i přesto v dané fázi namlouvá, že to má pod kontrolou a že to bazální vztah nemůže nijak ohrozit.

Jsou tací (častěji rozhodně muži), kteří si paralelními vztahy doplňují domácí deficit v některé partnerské oblasti po celý život, a daří se jim tyto vztahy úspěšně utajit. Ti jsou už natolik zkušení, že si pro vztah vyberou zadanou ženu s dětmi, aby tím bylo sníženo riziko toho, že by jej chtěla mimomanželská přítelkyně rozvést a chtěla s ním budovat vlastní rodinu.

Přechod k lásce je nebezpečný

Z dané prvotní fáze to ale přechází dál v lásku, a to je už docela nebezpečné. Může to začít ohrožovat bazální vztah. Z původního pocitu radosti a štěstí, přinášející pozitivní energii, se objevují různá dilemata okolo toho, jak dál a co dál. Člověk v dané situaci často prožívá mnoho vnitřních konfliktů. V této fázi to lze ještě ukončit, i když to nejvíc bolí.

Pokud se nemá stát paralelní vztah trvalým vztahem s perspektivou do budoucna, následuje vždy po určité době nutný rozchod.

Když jeden má rád víc

K tomu dochází málokdy po oboustranné dohodě. Většinou to ve vztahu bývá tak, že jeden má rád víc. Navíc rozchod umocňuje uvědomění si ztráty toho, s čím jsme už v životě podvědomě počítali. Posiluje v aktuální době rozchodu intenzitu citu k tomu, kdo je opouštějícím.

K nejčastějším důvodům rozchodu u paralelních vztahů se řadí vnější okolnosti. Nejčastěji je to odhalení vztahu doma. Patří k tomu ale i vědomí stereotypu, to nebývá dobrá motivace pro pokračování vztahu.

Velmi častým důvodem ale bývají samozřejmě také krize mileneckého vztahu. K důvodům patří žárlivost na čas strávený s manželem nebo manželkou, nedostatek času pro sebe, věčná nutnost konspirace už také bývá únavná.

Jak pracovat s odhaleným paralelním vztahem

První pocity po ověření jsou v podobě fáze šoku, pak vzteku, vzbouřených emocí a unáhlených afektivních reakcí, a to především u žen. Celkově jsou to rozhodně ženy, které častěji identifikují existenci paralelního vztahu samy, aniž by dostaly avízo od někoho třetího.

Ženy disponují šestým smyslem, jsou empatické a citlivě vnímavé k tomu, co je ohrožuje. Aniž by k tomu muselo jako varovný signál přistupovat to, co je okřídleně známé, což je změněný mobilní režim partnera, který, ač dosud nechával mobil ležet kdekoliv, chodí s ním na WC a do sprchy, má nastavený tichý vyzváněcí tón, apod.

To jsou samozřejmě nejčastější důkazy. Patří k nim i často změny v intimním životě, nové praktiky manžela při milování. Ženy jsou v první fázi odhalení nebezpečné samy sobě, i v rámci vztahu. Mají potřebu vše zjistit, ověřit, prověřit, mít to pod kontrolou. Lustrace veškeré elektronické komunikace je prvním krokem. To muži tak často nedělají.

Znalost detailů nevěry nic dobrého nepřinese

Přitom znalost detailů o paralelním vztahu manžela je naprosto kontraproduktivní pro dobré pokračování manželského vztahu. Čím více toho víme, tím hůře se na to vše zapomíná a obnovuje se důvěra ve vztah.

Vždy je ale dobré v této fázi nechat rozbouřené emoce zklidnit a začít zase používat více rozum. K tomu je zapotřebí jak čas, tak spolupráce se vztahovým psychologem. Je rádcem v prvotních optimálních strategiích, i vše zklidňuje. Kamarádky jsou v této fázi někdy nebezpečné. V rámci ženského koaličního spojenectví podporují podváděnou ženu v tom, aby manžela nekompromisně vyhodila.

Odhalená nevěra nemusí znamenat totální karambol vztahu

Jestliže se první fáze podaří zvládnout, pak je třeba hledat řešení v sobě i v rámci vztahu. Leckdy je to užitečná cesta k tomu, jak zkvalitnit bazální partnerský vztah a znovu objevit jeho hodnotu. Některé paralelní vztahy bývají ve svém důsledku pro manželství konstruktivní, ať to zní na první pohled jakkoli cynicky.

Odhalená nevěra nemusí znamenat totální karambol v partnerském životě, pokud se vše dobře ošetří a zvládne. Vždy to ale chce čas, téměř vždy spolupráci s psychologem, někdy s podporou antidepresivní léčby.