Josef Zíma - herec, zpěvák a moderátor
11. květen 2012
Tandem
Hostem Jana Rosáka v rozhlasové talk show Tandem byl herec a zpěvák Josef Zíma, který oslavil 11. května své 80. narozeniny. I my jsme mu poblahopřáli k tomuto význanému životnímu jubileu.
Při rozhovoru například prozradil, jaké resty by v životě rád napravil nebo na jakých místech je mu dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači. Z Tandemu vás všechny zdraví Jan Rosák. Dnes jsem si do studia pozval opravdovou superstarr české hudební scény a tahle superstarr září na českém hudebním nebi už hodně dlouho. A co víc, ona září i na nebi hereckém. Má to tak někdo štěstí, když pobere tolik talentu a má to tak někdo štěstí, když se tak ve zdraví dožije takového úžasného jubilea, jako můj dnešní host. Hostem Tandemu je čerstvý osmdesátník. Zrovna dneska se dožívá toho úžasného jubilea herec a zpěvák Josef Zíma. Já vás vítám. Dobrý den.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Dobrý den. Děkuju za pozvání.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pane Zímo, gratuluju za všecky, kteří vás máme rádi a kteří by vám tak rádi potřásli rukou, ale aspoň to dělají v Tandemu teď na dálku a symbolicky. Takže všecko nejlepší. O čem si budem povídat? No, samozřejmě dneska o životě a všem přeju hezkou jízdu a pěkný poslech.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je čerstvý osmdesátník Josef Zíma. Cejtíte se na to vůbec, pane Zímo?
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
No, já se cejtím trochu na víc, skoro bych řekl. Poslední dobou se mi nějak nedaří, fyzický aparát není v úplně nejlepším stavu, a tak jako z lecčehos bych měl větší radost, kdyby toho nebylo, těch těžkostí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já, když jezdím tam kolem té Bílé hory, kolem vás, tak si vždycky vzpomenu na to, že jste mi před časem vypravoval, jak tam kolem běháte. Tak to už není aktuální?
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Běhával jsem, běhával tak asi dobrejch pětadvacet let po té oboře Hvězda. To bylo moje sportoviště a zároveň les, tam rostou i houby, že jo. A dělal jsem to moc rád. Naučil jsem se tady tenkrát pít pivo, což jsem do tý doby neznal. Tak sport mě přivedl k tomu, že jen s pivem je žízeň krásná, jak praví klasik. Ale našel jsem tam kamarády, sportovce, běžel jsem pětkrát Běchovice. Takže to mi dělalo velikou radost. Jenomže potom se přihlásilo koleno, noha pravá, která už byla poškozená z mé havárie mnohaleté a teď přišla už normální artróza, jak to bývá u starších lidí, takže kloub šel pryč, šel tam plechovej. A vod tý doby běhat se neodvážím. Ne, že by to nešlo, jednak jsem se bál, abych si to moc neopotřeboval brzo a jednak jsem se bál, že kdybych třeba upadl na to koleno, tak jdu do toho špitálu znova.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Anebo do šrotu, že jo.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
To taky, protože to je plíšek, to není kloub.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I když já znám pár kamarádů, kteří i se dvěma plechovými koleny, jak říkáte, voni jsou nějaký titanový nebo co.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
No, Karel Fiala.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Karel Fiala hraje tenis.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Tak si to nechal operovat jen kvůli tenisu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, samozřejmě, aby mohl zpátky na kurty. Tak vidíte, tak možná, že to ještě vyjde s tím běháním.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
No, to už těžko.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já si myslím, že k té osmdesátce bychom mohli malinko, ale ne moc, tak jako zabilancovat, aspoň za posledních pár let. Na scéně, tam vás to neomezuje, to koleno?
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Zatnu zuby. Na ty chvíle na jeviště, na ty výstupy to přece jenom je tam občas možnost si někde v portále na chviličku sednout nebo nemuset tam stát celou dobu. Ovšem horší je to, když jdu zpívat pětačtyřicet minut sám, tak to už někdy mám problémy s tím. Dokonce jsem zatoužil po tom, abych měl nějakou takovou barovou sesličku, jako nosil Frank Sinatra. Nedávno to měl i Venca Neckář, myslím si, to vzal s sebou a že si tam v určitý chvíli třeba, aby byla vhodná písnička k tomu, že si tak na to připosedl, připostál a při tom si odpočinul.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, to je takový, že stojíte a sedíte zároveň. No, kdo vám brání?
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
No, jen to tahat s sebou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak si to dáte do požadavku na scénu, chci takovou barovou stoličku.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Já to řeším tím, že je tam třeba stolek, u kterýho pak děláme besídku a já se o ten stolek opřu, jenom takhle přisednu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A já bych vám poradil, abyste si do požadavku barovou stoličku, malý stoleček a na to panák whisky. No a bude to vypadat, že si dáváte bene.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Ještě cigáro k tomu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ještě doutníka.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Jako Dean Martin, ten si to potom pletl, mikrofon s cigaretou, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to ne, to se vám nemůže samozřejmě stát.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
A to byla show, co voni dělali ty chlapci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale myslím si, že kde vám to asi nebrání, tak to je v rádiu samozřejmě. Tam se posadíte.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Josef Zíma toho stihl za těch svých neuvěřitelných osmdesát let života opravdu hodně. Stal se v podstatě ikonou spousty dětských diváků, stal se ikonou posléze dospělých posluchačů jak populární muziky, tak potom dechovky. Stal se skvělým rozhlasovým průvodcem pořadů o dechovce. Ale přece jenom myslím si, že každý člověk má takové resty, o kterých třeba ví jenom sám a říká si, tak tohle to jsem v životě ještě nestihl a rád bych to třeba napravil. Tak máte nějaký takovýhle rest, pane Zímo?
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Tak to by se našlo dost, protože já tím pádem, že jsem vlastně dělal souběžně dvě profese, ale vyučil jsem se v podstatě jenom jednu, tu základní, tu divadelní, tak jsem potom byl tím určitým způsobem postižen, že jsem vlétl do myslí lidí na jedné straně jako pouliční zpěváček, že jo, a na druhé straně jako takovej herec nějakej. To znáte takový to, že když vám říkají zpěváci, že jsem mezi nima nejlepší herec a herci vám to říkají, že jsem mezi nima nejlepší zpěvák, jo. Takže rest vidím v tom, že jsem se, co se týká divadla, neuplatnil tak, jak bych si přál, i když jsem hrál nádherný věci za celej ten život, ale mohlo toho bejt víc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale něco se dá napravit. A ono to přijde třeba i ze strany, kde byste vůbec nejmíň očekával. Vy si teď máte možnost, ještě pořád hrajete v Ypsilonce?
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
V Ypsilonce teďka už zrovna ne. Teď hraju v Liberci, hostuju v Šaldově divadle Louku zelenou, operetu Járy Voneše, s kterou už jezdím asi dvě stě šedesátkrát po vlastech českých. V Praze to taky hráváme na různých místech. Takže já to divadlo mám. A co se zpěvu týče, tak já jsem dostal dost příležitostí v té hudební podobě divadla, hudebního divadla tedy, ať už byly hry se zpěvy a tanci už za Klicpery a za Tyla, že ano, co jsme prováděli. To byly muzikály svým způsobem samozřejmě. No, ale potom už tedy ty skutečné muzikály, jsem si zahrál Abe Fáriu v Monte Christovi, no tak to byla pro mě jedna z nejkrásnějších příležitostí, kde se právě skloubily ty dvě profese dohromady na vysoké úrovni.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je škoda, že za dob, kdy jste byl v té naprosto nejlepší, plné formě, že něco takovýho nebylo, že jo?
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
My jsme třeba v Divadle ABC už za Wericha jsme hráli potom i v městských divadlech, když to přešlo pod Městská divadla pražská, tak hráli jsme muzikály. My jsme naštěstí nekonkurovali Karlínu, poněvadž Karlín dělal ty velké věci a ještě i operety pochopitelně a my jsme dělali takové, třeba Řeka Zorbu, Milence z kiosku, Malované na skle a takový ty věci, které snesly ty herecké.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Šeherezádu.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Ano. Které snesly i herecké obsazení, kde nebyl každý mocen zpěvu, jo, ale bylo nás tam pár, který zas, jako Rudla Pehar třeba nebo to, který jsme se v tom trošičku přece jenom orientovali, takže my jsme trošku pomáhali těm druhejm. Já si pamatuju, Standa Fišer, ten, když jsme hráli, myslím, Řeka Zorbu právě, tak tam měl takovej tercet nebo kvartet ještě se třemi a já jsem musel stát za portálem, teda u inspicienta za hadrem a musel jsem mu dávat tón, aby von se chytil na to. A kdybych já tam nebyl, tak to bylo špatný. A to už byla psychická záležitost trošku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jasně. Jako myslíte, že jste za tou plentou ááá, jo, takhle?
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Jenom tak potichu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezký.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Já vím, že Petr Kostka třeba zrovna v témže představení, tam byl jeden velice náročnej kuplet nebo ne kuplet šanson, to dirigoval ještě Josef Pech, tehdejší dirigent Divadla ABC. A vím, že tam byl nějakej přechod, modulace jaksi z tóniny do tóniny a to bylo všechno na čestný slovo. A když to ten Petr chytil, tak to bylo dobrý, když to nechytil, tak to zpíval celý vo tercii vejš nebo níž, no. Anebo se honili s tím dirigentem, že jo, s tou kapelou. Von byl buď napřed nebo pozadu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Sám Josef Zíma, čerstvý osmdesátník, mně to pořád nejde přes tu hubu vůbec.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Mně taky ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že ne? To je vopravdu úplně nesmyslný. No, ale tak je to de jure, tak co s tím naděláme, že jo. Byl ve své době opravdu hrdinou pro mnohé děti. Já už jsem byl trošku pravda odrostlejší, ale vím, že pro ty menší určitě jako princ, myslím, princ Radovan. A to je určitě jaksi takové zavazující. Ale zapomeňme na to teď nebo odhlédněme od toho, pane Zímo, a zkuste si vzpomenout vy, kdo pro vás byl takovým hrdinou vašeho dětství, ať už to byla postava z knížek, z filmů, vím já co, z pohádek?
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Já nedokážu ze všech těch mých idolů, ať už to byli třeba filmoví herci nebo divadelní herci nebo slavní zpěváci. Já to říkám, když tak uvažuju o svých vzorech, tak je to na jedné straně v herecké oblasti pan Štěpánek a pan Höger na druhém konci a v té zábavné oblasti té taneční hudby nebo té zábavné hudby vod Járy Pospíšila přes Standu Procházku, ale taky přes Václava Irmanu a Rudolfa Kortéze a Arnošta Kafku, že jo. A potom také přes ty pány, co jsou především vynikající herci, znamenitě zpívali. No, Hugo Haas, že jo, Oldřich Nový. Tak já jim věnuju vždycky nějakou vzpomínku s písničkama při tom vystoupení.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda. No, ale zkuste ještě víc zabrousit, víc do paměti. Když jste byl malej kluk, kdo pro vás byl takovým ne předobrazem, ale opravdovým hrdinou, o kterým jste si snil?
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Víte, když jsem byl malej kluk, tak to byla velice těžká doba, že jo, byla válka. A já jsem neměl jako příliš možnost se někam vůbec dostat. Já vám řeknu upřímně, pro mě byl tehdy hrdinou kašpárek Vojta Merten. Kterej hrál v dnešním Divadle ABC, kde jsem potom zakotvil a tam von byl teda většinou trošku přimáznutej a hrálo se dopoledne, tak to byl ještě po flámu, že ano, s dětičkama. A von ale rozdával zubní pasty a lízátka a takový věci, tak proto jsme ho taky asi milovali.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Poznali to děti, že je mázlej?
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Ne, von to dokázal. Ale ty dospělý, co byli s těma dětma, ty to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty to věděli, ty se bavili určitě.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Nebo si stěžovali taky některý. Anebo jsem měl takový ty pohádkový hrdiny z knížek jenom, že jo. Právě už zmíněný hrabě Monte Christo nebo Tři mušketýři, no, Tři mušketýři, to byla základní četba. No a potom taky jsem měl rád toho Káju z toho vaše Mníšku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Káju Maříka. No, ale řeknu vám teda při vší úctě ke Kájovi Maříkovi a Felixovi Hajovi, alias tedy paní Vágnerové, tak dneska už se to nedá prostě číst, jako v dospělosti se to nedá číst.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Já to radši nezkoušel.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne, jasně. Ale všecko má prostě svoje, že jo. Je to literatura pro děti, ty se v tom vyžívaly, nevím jak dneska. Ale jako dospělej už to dneska nemůžu číst. No, ale to se nedá nic dělat.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Jako třeba Rychlé šípy, že jo, Foglar. To, když jsem byl malej nebo jinoch a začalo mě tohle zajímat, skauting a všechno kolem toho, tak jsem běžel naproti poštovnímu vozu s koňma, který do trafiky přiváželi ten časopis. Já už jim běžel naproti, jak jsem se toho nemohl dočkat. Ne, že bych se na to nerad podíval, poněvadž pořád to na mě působí citově a připomíná mi to různé další okamžiky z dětství, z tý doby. I ty rodiče i to příbuzenstvo a všechno.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale to.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
To byli taky hrdinové.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byli úžasní hrdinové a na to se dá do dneška koukat i díky těm krásným obrázkům pana Fišera.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Já jsem měl jednou tu čest, že ještě v době hlubokého socialismu mi jeden známý, který se mnou chodil do sauny a který byl osobním přítelem pana Foglara, tak mě pozval na takové sezení přímo k němu do bytu a on nám tam vyprávěl, četl z připravované knížky nějaké pasáže a ukázal nám originály, jak to pan Fišer nakreslil. To byly takovýhle plachty veliký a co potom my jsme si vystřihovávali na zadní straně. No, prostě jsme na to čuměli. To byl nesmírnej zážitek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jste si nádherně zavzpomínal na dětství.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
To jo teda, to vám řeknu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď si nadělí dárek sám pro sebe jubilant Josef Zíma, protože si může samozřejmě jako každý host, ale on dneska zcela výjimečně má samozřejmě to právo vybrat si někoho z klasiků českého humoru. Já mám takový pocit, že se spoustou těch klasiků, které byste si mohl vybrat, jste si sám zahrál a ten, koho si právě teď vybíráte, tak to byla obrovská postava vašeho divadla vlastně, čili Jan Werich.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
To byl člověk, kterého stálo za to jenom sledovat, poslouchat, dívat se na něj a už se člověk učil. Já říkám, že jsem měl v životě tři velké učitele, to byl pan profesor Nedbal, můj třídní na konzervatoři, posléze dramatické fakultě AMU, že jo. Pak to byl právě pan Werich. A nakonec pan Alfréd Radok, který mi svěřil tu nádhernou roli Valého ve Hře o lásce a smrti Rolandově. A Werich, to byla škola, nepřetržitá škola.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že to byla taková škola, že v té škole stáli ti herci v těch portálech, i když nehráli.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Ano, všichni tam byli nacpaný každý představení. Přitom lidé mají takový pocit nebo dojem, že ty forbíny byly pokaždé jiné, že si tam neustále improvizovali, vymejšleli. Není to pravda. Ty forbíny měly naprosto přesnej řád a jen občas se stalo, že někdo přinesl aktualitku nějakou a šoupnul jí tam. A vo tom potom rozhodl pan Werich, jestli to tam nechá, anebo jestli to půjde ven. Horníček, to je výborný, co jste přinesl, to tam necháme. A já tuhle tu blbost už příště nebudu říkat. Tak von to měl takhle vymyšlený a bylo to bezvadný. To stálo skutečně za to se jim věnovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak teď si představte, že spolu s Josefem Zímou a jeho kolegy stojíte taky v portále Divadla ABC, ty dva úžasné klauny na scéně a můžete hádat, jestlipak přinesl někdo z nich nějakou aktualizaci. Každopádně bude to zážitek i po těch letech.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak už jsem říkal, tak Josef Zíma je taky, dneska už bohužel bývalý velký sportovec. Ale myslím si, že v té Hvězdě, kde jste si tak často zaběhal, vám určitě bylo dobře. Nepochybuju, že vzhledem k tomu, že už tam bydlíte taky léta, je vám určitě dobře tam na Bílé hoře. Ale třeba si teď vzpomenete ještě na nějaké jiné místo, kde je vám taky jaksi v životě hodně pěkně. Vím já co, na nějaké chalupě nebo kam jezdíte na dovolenou.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Tak to bych, nikdy jsem v životě neměl žádnou chalupu ani chatu, takže nemohu moc srovnávat. Ale místa, kde mně bylo vždycky kromě mého současného bydliště, já jsem taky bydlel naproti rozhlasu nebo na Pankráci, že jo, kde mně bývalo dobře z takovejch těch rodinnejch vazeb, byly ty rodné obce mých rodičů v těch jižních Čechách. Protože jednak já tam, i když jsem se narodil, jsem křtěnej Vltavou, narodil jsem se v Praze, ale půlka toho srdce tam je určitě mezi těma rybníkama a těma háječkama.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Které to jsou obce? Přiznejte se.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Tak tatínek je z vesničky, která se jmenuje Sedlečko, to je u Soběslavi nebo u Soběslavě, jak se říkávalo také. A maminka je zase z Řípce a to je poblíž Veselí. I když musím říct, že jezdil jsem tam rád a nerad. Rád jsem tam jezdil proto, že skončila škola a byly prázdniny a nerad jsem tam jezdil, že jsem tam musel moc pracovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak to?
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
No, vod rána do večera na poli. Nejdřív teda u dobytka a pak celej den na poli i vobědvat ze džbánku a ze šátku, chleba v šátku. A večer mi strejda půjčil kobylu, tak jsem šel aspoň do toho rybníka, jsem jel na tý kobyle, tak to byla sladká odměna aspoň za to. To byla odměna i pro mě i pro tu kobylu, poněvadž vona toho taky měla za celej dost, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste chodíval pracovat na pole?
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Já jsem začínal od povřísla, jak se tomu říká, jestli víte, co to znamená. Ještě si pamatujete.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jejda, jsme pletli povříslo.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Tak my jsme dávali povříslo těm dámám, které sbíraly, že jo. Pak už jsem přešel ke sběru, to už mi dali dokonce ty dámské punčochy kvůli těm osinám, že jo. To byl další můj pokrok. Já jsem zemědělec vyštudovanej. Pak jsem přešel už na kosu, pak na sekačku. To už jsem teda byl pán na tom poli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste jezdil na sekačce?
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Už jsem jezdil na sekačce. A skončil jsem, maturitu jsem měl na mlátičce. Tam, protože strýček mezitím umřel, kterej to dosud dělal, nasadil si ty brejle, takový ty řemeslnický, že jo, kovový a ten stál, voni mu to podávali na ten val a von to tam šoupal prostě, to obilí do té mlátičky, na druhý straně padalo to zrno. Tak tuto úlohu jsem převzal po strejčkovi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste byl až nahoře na mlátičce?
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Já jsem byl nahoře na mlátičce. Ale to by nebylo to nejhorší. To jsem si připadal. Ale horší bylo, protože tam nebyl žádnej jinej chlap, tak když jsem to obilí, tam stály ty pytle takhle vedle sebe a tetička mi to pomáhala hodit přes rameno a já jsem s tím musel přes dvůr do sejpky a po dřevěnejch schodech až zase nahoru a tam jsem už s tím pytlem do tý hromady obilí spadnul sám celej. Ležel jsem tam, pět minut jsem se nemohl hnout. Tak to zase nebylo moc příjemný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jo, ale vy jste to dotáhnul aspoň na tu mlátičku nahoru, kdežto já jsem svou kariéru završil jenom pod tou mlátičkou tím, že jsem podával ty snopy nahoru. To jsme toho zažili a pamatujem, co?
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Já krásnou vzpomínku, když už po mnoha letech s dceruškou, byla ještě malá, ta měla kamarádku, byli jsme navštívit tetičku tam do jedné té obce mých příbuzných a tetička už chodila o berlích a říkala: Já budu muset na zahradu si zajít nasíct trávu pro králíky. Já jsem říkal, tetičko, já jsem to ještě nezapomněl, dejte mi kosu a brousek a já vám to naseču. Tak taky se stalo. Ty holky byly celý vytřeštěný. Já jsem si svlíkl košili, šel na zahradu, vzal brousek, nabrousil to a teď jsem začal. Jenomže jsem si neuvědomil, že tam je úl. Jestli něco včely nenávidějí, tak je to ten zvuk tý kosy, ten svist a ten pot na lidském těle. Takže jsem měl celej ten úl na sobě celej v tu chvíli. Lítal jsem po dvoře a ty holky se srdečně smály, ty se tomu strašně smály, jak tatínek trpí pronásledovanej rojem včel.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pokud je mi známo, tak za celý svůj bohatý život zpěvák a herec Josef Zíma nikdy nedělal do politiky. Nebo se pletu? Že ne. A chtěl byste, měl jste někdy cukání jít do politiky?
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Ne, vopravdu neměl, poněvadž já už jsem byl vod mládí krmenej a to právě i těma příbuznejma v těch jižních Čechách tím, že noviny nemám číst, že to je politika a politika je svinstvo jednou provždy. A i když po dlouhá léta se mě mnozí lidé snažili přesvědčovat, že tomu tak není, tak dneska zase s určitostí vím, že tomu tak je. A bude hůř.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To uvidíme. Dobře, ale teď si představte, to já se tak svých hostů občas ptám a dozvídám se úžasné věci, kdybyste měl pravomoc něčeho podobnýho jako, dejme tomu, světovýho prezidenta, co byste změnil?
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Já myslím, že se nedá vůbec nic měnit, dokonce ani, když mají lidi mylnou, naivní představu, že když si zvolejí novou vládu nebo někoho jinýho do čela státu, že to bude jinak a že to bude lepší. Ne, vono to bude pořád stejný, protože jednak to málokdy záleží na tom jednotlivci, aby to byla taková osobnost, ať už mluvíme vo tatíčkovi Masarykovi, vo Benešovi nebo na druhý straně vo Trumanovi, Eisenhauerovi nebo vo komkoliv, o Obamovi třeba, tak to nehraje takovou roli, voni to nedělají, voni to skutečně nedělají. Víte, co mně teďka se strašně líbilo? Byla demonstrace, po ulicích chodili odboráři a tohle to a mě zaujalo jedno heslo, jeden losung, takovej velkej plakát a tam na tom bylo napsáno: My, důchodci, odmítáme umřít! To je něco strašnýho. To je největší hrůza. My odmítáme umřít, jo. To je přece krásný, že jo. Tak takhle je to u mě a s tou politikou. Taky jsem měl různá lana, myslím teda jako dokonce takovej i trošičku nátlak ze strany kolegy herce vod divadla, to už nebylo za Wericha, to bylo v městských divadlech za pana ředitele Ornesta. A pak už za Podivila, posledního mého ředitele divadelního a tehdy byl na mě vykonáván takovej tlak, že protože jsem se tenkrát řídil odbory, von už totiž nikdo nebyl, kdo by je mohl vést, všichni ty příslušníci strany, kterých bylo asi pět v tom divadle, byli nějakým způsobem prostě namočený, zdiskreditovaný, takže já jsem tam dělal nějakou kulturu v těch odborech jako nezávislej naprosto. No a pak mi řekli, tak to budeš muset vzít, kamaráde. No a z této funkce a když jsem byl v této funkci, tak za mnou přišel onen jeden kolega, dej mu pánbůh věčnou slávu a von mi povídá: Poslyš, ty už jsi na takový úrovni, že bys k nám měl patřit. Takhle mi to řekl: Ty bys k nám měl patřit. Ty už seš tak vyspělej a tak hotovej člověk, že patříš do tý partaje. A já jsem šel tehdy za Poživilem, což byl můj spolužák ještě z DAMU. Já jsem mu říkal, hele, Luboši, děje se to a to. Tak já tě prosím jako kamaráda i jako ředitele, abych tady mohl zůstat v tom divadle, udělej, co umíš, aby to skončilo. A skutečně jsem měl od tý doby pokoj. Tak to byl jedinej opravdu takovej jako za celou tu mojí éru hereckou profesní, kdy jako jsem to dostal takhle jako přímo, přímo na tělo. A ještě abych tím byl polichocen.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne, já bych zůstal u toho, a to se mi moc líbí, že odmítáme umřít, ano. My starý odmítáme umřít.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
My odmítáme umřít. A to je největší trest pro tuhle vládu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Za to se stavíme. Za to se stavíme.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte dnes velice výjimečný Tandem, protože máme výjimečného hosta, jubilanta Josefa Zímu. Co je před vámi? Protože já si myslím, že člověk má takový motor nejvýznamnější ve svém nitru a ten motor je těšení. Na to se těšíte? Co je před vámi ještě?
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
No, tak já jsem v poslední době, která předcházela tomu osudnému dni, tomu výročí, měl tolik věcí a spoustu všelijakých i podobných rozhovorů, jaký spolu vedeme dneska my dva a různé akce se chystaly, veliké akce, koncerty slavnostní a tak dále, televize, rozhlas. Až vlastně do konce roku jsou neustále nějaký akce, který s tím souvisí, že jo. Natočím ještě nějakých pár desek. V současný době se Česká televize zase rozhejbala k tomu opět dát lidem taky dechovku, takže se dělá seriál pořadu Dechovkové legendy a já mám tu čest je uvádět. Už jsme jich natočili pět asi, ale vono se to bude vysílat až někdy na podzim nebo dokonce v zimě. Až to budou mít všechno hotoví. Současně taky dělají trampské pořady tohoto druhu, popácké taky, že jo. Ale to si televize dělá jako objednávku u firmy, že jo. Televize, jak známo, neprodukuje vůbec nic sama, jenom zprávy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Málo se vyrábí, ano.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Jsme v budově rozhlasu, já se pamatuju, že jsem tady každou chvíli v tomhle studiu něco pro rozhlas natáčel. Nemyslím jako drama, ale písničky. Tady je slavné studio A, který znají snad všichni zpěváci už pomalu v Evropě, no a tady jsme točili spoustu věcí za ta léta. A teď už posledních několik let ani Ň. Takže ani ten rozhlas sám nevyrábí. Jenom snad možná nějakou koncert, filharmonii, že jo, symfonickej orchestr a tyhle ty věci, to jo. Ale běžný písničky, který jsme tady točili, to ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ještě že Josef Zíma je produktivní takhle, to se mi líbí. A já si myslím, že se to líbí hlavně vašim posluchačům, kteří jsou vám vděční a dávají vám to určitě najevo. Myslím si, že i na tento náš Tandem bude velký ohlas, protože se to velice hezky poslouchalo, to vaše vyprávění, pane Zímo. Ještě jednou všecko nejlepší k tomu úžasnému jubileu a buďte pořád tak mladý a popírejte pořád ten věk, tu číslovku.
Josef ZÍMA, herec, zpěvák
--------------------
Bylo mi s váma dobře, pane kolegy. A s posluchači samozřejmě je mně pořád dobře.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Reprízováno 15. července 2014.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka