Jozef Rosina, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT
13. květen 2014
V úterý 13. května 2014 byl hostem pořadu „K věci“ děkan kladenské Fakulty biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického Jozef Rosina.
Moderátor Tomáš Pancíř s ním probral výhody a nevýhody působení vysoké školy v Kladně, zájem o studium, úspěšnost absolventů a úroveň českého vysokého školství.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor--------------------
Hezký den, posloucháte Český rozhlas Region, začíná další vydání pořadu K věci. Naším dnešním hostem je děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT profesor Josef Rosina. Dobrý den, vítejte u nás.
prof. Josef ROSINA, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT
--------------------
Dobrý den.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Měli bychom hned v úvodu dodat, že vaše fakulta sídlí na Kladně, proč právě na Kladně?
prof. Josef ROSINA, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT
--------------------
Když se rozhodlo o vzniku nové fakulty, jak jste říkal Fakulty biomedicínského inženýrství, Praha neměla pro tuto fakultu prostory a město Kladno zareagovalo velmi rychle. Pan primátor oslovil rektora Českého vysokého učení technického a za 1 korunu nabídnul Českému vysokému učení technickému budovu v městě Kladně. České vysoké učení technické zareagovalo pozitivně, a to je důvod proč v roce 2005 došlo ke vzniku vysoké školy v městě Kladně.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Bylo tehdy ve hře i nějaké jiné třeba středočeské město? Jenom Kladno?
prof. Josef ROSINA, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT
--------------------
Ne, ne, ne, ta nabídka byla tak rychlá, že jsme okamžitě zareagovali.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Jaké výhody a jaké nevýhody má to, když vysoká škola, respektive fakulta vysoké školy sídlí na Kladně?
prof. Josef ROSINA, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT
--------------------
Největší nevýhodou je to, že nesídlí v Praze. My se domníváme, že počet zájemců o studium, který i teď dalece překračuje možnosti fakulty, by byl ještě větší. Z druhé strany je to určitě i to, že mnozí učitelé musí každý den dojíždět do Kladna, ale víte, já jsem si zvyknul a teď pokládám tu cestu za cestu oddechovou, je to skutečně velice blízko. Ty výhody si myslím, ale jsou větší než ty nevýhody, ta naše fakulta má možnost podávat projekty a získávat dotace z Evropské unie, a ty peníze, které jsme schopni takto si v uvozovkách vydělat, jsou velmi významným finančním příspěvkem a dovolují nejenom vytvářet nová pracovní místa, ale zlepšovat vědeckou část a zkvalitňovat i samotnou budovu fakulty.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Jak velkou roli v rozpočtu hrají právě peníze z evropských dotací?
prof. Josef ROSINA, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT
--------------------
Uvedu dva příklady. V minulé roce se nám podařilo otevřít nástavbu na budově fakulty, ve které vzniklo 9 nových špičkových vědeckých laboratoří v hodnotě asi 50ti milionů korun. To byly peníze z evropských zdrojů. A někdy v první polovině června budeme rekonstruovat obvodový plášť celé budovy Kokosu a budeme vyměňovat okna, měnit elektroinstalace v téměř 90milionové hodnotě, to jsou taky peníze z evropských zdrojů.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A kdybyste sídlili v Praze, tak nemáte šanci tyhle ty peníze získat?
prof. Josef ROSINA, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT
--------------------
Pražské vysoké školy si na tyto dotace sáhnout nemohou.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Vy už jste říkal, že kdybyste sídlili v Praze, takže by zájemců pravděpodobně bylo více, projevuje se to třeba v tom, že studenti dávají více přihlášek na různé fakulty, a když se dostanou do Prahy, tak nejdou k vám, máte i tyhle ty poznatky?
prof. Josef ROSINA, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT
--------------------
Ano, to dlouhodobé sledování, určitě to dělá každá fakulta. My vidíme, že studenti dávají přihlášky na mnoho, mnoho vysokých škol a přibližně 70% z těch, kteří si podají přihlášky, se doopravdy k přijímacím pohovorům dostaví. Ten důvod je zřejmý, pravděpodobně na vysoké škole, na kterou si taky podali přihlášku, byly přijímací pohovory dřív, oni se dostali a pak už nezkoušejí jinou vysokou školu, ale je pravdou to, že díky velmi dobrým studijním oborům je zájem o tu fakultu takový, že dalece přesahuje možnosti naší fakulty.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Vy už jste se zmínil o tom, že vaše fakulta začínala a stále působí v Kokosu na náměstí na Kladně, ale jak jsem se dočetl a doslechl existují velké a reálné plány na expanzi jinam?
prof. Josef ROSINA, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT
--------------------
Budova, o které se bavíme, není dimenzována na víc než 1600, 1700 studentů. To byla administrativní budova a počet našich studentů je kolem 1800. My bychom museli zabrzdit rozvoj fakulty, to vedení ČVUT ani vedení fakulty nechce a naše spolupráce s městem Kladnem je velice dobrá. Pan primátor inženýr Dan Jiránek je velmi ochotný ke všem argumentům vedení fakulty a pochopil to, že buďto se fakulta bude rozvíjet, anebo ten rozvoj zastavíme a měl nevyužité budovy v kasárnách, které vojáci už před delší dobou opustili a rozhodl se, že tu hlavní budovu kasáren z peněz Regionálního operačního programu zrekonstruuje a dokonce že z peněz města Kladna, na ty dotace z Evropské unie nemohou jít, postaví dvě nové posluchárny, každou po 150 místech. Rekonstrukce probíhá a k 1. lednu by město Kladno mělo tu budovu pronajmout na 5 let Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A to už je definitivní, anebo už máte další plány na další expanze a třeba i plány na to, že by někde jak se říká na zelené louce vyrostl celý univerzitní nebo vysokoškolský kampus na Kladně?
prof. Josef ROSINA, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT
--------------------
Pane redaktore, vy jste to nazval dobře, my chceme, aby vznikl nový vysokoškolský kampus a mělo by to být v kasárnách, které mají dostatečně velkou rozlohu. Studenti Fakulty architektury ČVUT připravili návrh budovy, které by měla stát v areálu, která by opět spojila obě ty budovy fakulty v jednu. Ta budova by měla stát více než půl miliardy korun a právě o tyto peníze se znovu budeme ucházet z fondů Evropské unie.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Kdy by to tak mohlo být reálné, za kolik let?
prof. Josef ROSINA, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT
--------------------
My se domníváme, že reálný je rok 2020.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Dnešním hostem pořadu K věci Českého rozhlasu Region je děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT profesor Josef Rosina. Vy už jste říkal, že vaše fakulta vznikla v roce 2005. Je to druhá nejmladší fakulta ČVUT. Co je hlavním zaměřením, samozřejmě biomedicínské inženýrství, ale co si pod tím laik může představit?
prof. Josef ROSINA, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT
--------------------
Máte opět pravdu. Já říkám stále, že vlajkovou lodí je studijní program biomedicínská a klinická technika. Důvod, proč vlastně ta fakulta vznikla, byl v tom, že medicína 21. století je medicínou velice sofistikovaných přístrojových technologií. Lékaři, kteří mají dost práce s medicínou, velmi těžce jsou schopni zvládat tuto složitou přístrojovou technologii. Je nutné, aby vedle nich stál inženýr, který umí inženýrské práce, ale ještě k tomu musí mluvit jazykem lékaře. Pokud každý bude mluvit jiným jazykem, oni se nepochopí, a proto vznikla Fakulta biomedicínského inženýrství, která ty techniky učí anatomii, fyziologii, základům medicíny tak, aby spolu s tím lékařem vytvořili pak kvalitní tým. Takže to je ten důvod, proč jsme vznikli.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Na druhé straně, když se člověk podívá na strukturu oborů, tak jsou tam i takové, které alespoň na první pohled odbočují někam malinko jinam, například mě zaujalo civilní nouzové plánování. Je tohle to tendence rozšiřovat ten záměr?
prof. Josef ROSINA, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT
--------------------
Já jsem stále říkal od začátku, když jsem 6 let zpátky se stal děkanem fakulty, že fakulta nemůže stát na jedné noze, protože pokud dojde k nějakým výkyvům nebo k nezájmům ze strany uchazečů o studium, fakulta bude slábnout, proto jsem říkal, že musíme postavit dvě silné nohy. Jednou nohou, která od začátku fungovala, byla biomedicínská a klinická technika. Dalším studijním programem, který u nás vzniknul, byl program specializace ve zdravotnictví s takovými obory jako je fyzioterapie, zdravotnický záchranář, radiologický asistent nebo zdravotnický laborant a pak se nám podařil nákup člověka generála, mladého generála, který odešel z armády, a díky tomu se nám podařilo akreditovat další studijní program ochrana obyvatelstva se studijním oborou civilní nouzové plánování.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Což je unikát v rámci České republiky, jestli jsem se dobře díval?
prof. Josef ROSINA, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT
--------------------
Ano, je to skutečně unikát, to studium je mimořádné a předtím než jsem šel do studia, jsem se koukal, že na 30 míst se hlásí 180 uchazečů, je z toho vidět jaký zájem o ten studijní obor je.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Nebo jak pesimističtí potenciální studenti jsou, že mají pocit, že potřebujeme krizové a nouzové plánování.
prof. Josef ROSINA, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT
--------------------
To je pravda.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
My už jsme se dotkli částečně počtu studentů, vy jste říkal kolem 1700, kolik z nich je z Kladna a kolik z nich dojíždí?
prof. Josef ROSINA, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT
--------------------
Je vidět, že město Kladno má určité výhody v tom, že ta fakulta sídlí na jeho území, a proto ten počet studentů je možná větší než na pražských školách, možná v Kladně studuje víc studentů z Kladna než v Praze, ale ten počet se určitě blíží k stovce, ne víc. Te zbytek studentů jsou studenti nejenom z Prahy, ale z celé České republiky a kromě toho, a to se musíme pochlubit, my máme akreditováno i studium v jazyce anglickém a ruském, takže učíme i naše zahraniční kolegy studenty v těchto dvou jazycích.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Máte na Kladně i koleje nebo studenti také dojíždějí každý den tak, jako jste říkal, že řada učitelů a profesorů?
prof. Josef ROSINA, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT
--------------------
České vysoké učení technické má dostatek lůžek v Praze, ale i město Kladno zareagovalo na vznik fakulty a některá ubytovací zařízení umožňují studentům žít v Kladně. Já se domnívám, že v současné době v Kladně každý den přespí okolo 400 studentů.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
My jsme teď v mezidobí, kdy už jsou uzavřeny přihlášky ke studiu na příští rok, čekají nás přijímací zkoušky, jak velký lidově řečeno převis je v letošním roce, o kolik víc máte uchazečů, než kolik lidí budete schopni přijmout?
prof. Josef ROSINA, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT
--------------------
Každá fakulta má svá směrná čísla. Pro naši fakultu je to směrné číslo v bakalářských a magisterských studijních oborech kolem 500, počet zájemců je kolem 1711, jak jsem se dozvěděl na studijním oddělení, to znamená, že ten převis je asi 1:3,5.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Což je přibližně stejné jako v minulých letech nebo mění se to?
prof. Josef ROSINA, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT
--------------------
Ne, mění se to a mění se to ve prospěch fakulty, to znamená zájem o fakultu každoročně roste.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Je větší. O ČVUT se historicky tradovalo, že není až tak těžké se tam dostat, ale je velmi těžké vydržet a dostat se až nakonec, potvrzují to statistiky nebo v tomhle směru třeba vaše fakulta je někde trochu jinde než strojní, kde ty statistiky byly dlouhodobě dost brutální, když to tak řekneme.
prof. Josef ROSINA, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT
--------------------
Pane redaktore, opět máte pravdu, a ono je to dáno od fakulty k fakultě. Na Českém vysokém učení technickém jsou doopravdy fakulty, které jsou z hlediska matematiky a fyziky velmi těžké. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrský, fakulta strojní, to jsou fakulta elektrotechnická, to jsou jistě fakulty, které vyžadují po středoškolácích velmi, opakuji slovo velmi dobré znalosti fyziky a matematiky. Pak je tam například fakulta architektury a fakulta dopravní. Fakulta architektury, ta chce talent, tam ne každý student, to je něco jako DAMU nebo AMU, fakulta dopravní je velmi příjemná, fakulta informačních technologií, my víme, že teď je velký boom informačních technologií, tam ten zájem je. Naše fakulta je specifická v tom, že zahrnuje dvě složky technickou a lékařskou. A já jako lékař a stále působím jako vedoucí katedry na lékařské fakultě, vidím jak obrovský je zájem studentů o medicínu a myslím si, že to té naší fakultě velmi pomáhá, na rozdíl od těch fakult, které jsem jmenoval s velmi těžkou matematickou a fyzikou, přeci jenom ta naše matematika a fyzika není tak obtížná a ty studenty k tomu ta medicína velmi fascinuje a myslím si, že to spojení je právě to, co dává těm studentům velkou chuť studovat u nás.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Máte statistiky kolik z těch přijatých se opravdu dostane na konec? Kolik získá titul?
prof. Josef ROSINA, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT
--------------------
Ty statistiky se vedou napříč všemi vysokými školami v České republice a naše čísla ukazují, že přibližně 80 % studentů, kteří nastoupí do prvních ročníků, to studium ukončí.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A ještě jedna statistika, která se určitě vede a která je začíná být čím dál tím významnější, to je nezaměstnanost absolventů, jak jste v tomhle směru na tom?
prof. Josef ROSINA, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT
--------------------
Na dnech otevřených dveří se velice chlubím. Minulý rok Mladá fronta uveřejnila výsledky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, která sledovala nezaměstnanost absolventů vysokých škol. A já jsem s údivem, ale velice rád přečetl slova, že na prvním místě z hlediska zaměstnanosti mezi všemi vysokými školami v České republice, je Fakulta biomedicínského inženýrství s nulovou nezaměstnaností jsme dokonce přeskočili takové fakulty jako jsou lékařské fakulty nebo Právnická fakulta Univerzity Karlovy.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Čím to je? Je to právě tím, že to je tak unikátní obor?
prof. Josef ROSINA, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT
--------------------
Ano, je to tím, tím, že stále složitější přístroje, které se využívají v medicíně, potřebují stále sofistikovanějšího člověka, který ovládá tu techniku, a to doopravdy nemůže být lékař. Takže co z toho, že vy si koupíte zařízení za 30 milionů korun, když ho nebudete schopen ovládat. To je právě ten důvod.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Říká dnešní host pořadu K věci děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT profesor Josef Rosina. Díky, že jste byl tady u nás, zase někdy na viděnou, na slyšenou.
prof. Josef ROSINA, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT
--------------------
Děkuji vám za pozvání a přeji krásné dny.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Od mikrofonu se loučí i Tomáš Pancíř.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Hádka Jana Masaryka před smrtí se třemi muži? Stopa je i v českém archivu, pochází z letáku odboje
-
Jako poválečné Německo? Ne, Sověti nechtěli tamní národ vyhladit jako Putin Ukrajince, říká politolog
-
Čínská vesmírná spolupráce budí obavy. Základny spravuje armáda a nedochází ke sdílení informací
-
Na hlavním nádraží v Hamburku je po útoku nožem 17 zraněných. Policie podezřelou zadržela