Kamélie kvete v zimních měsících. Při správné péči se dočkáte záplavy květů
S novým rokem nová květina v bytě? Proč ne, je hezké začít rok s rozkvetlou kráskou. Například taková kamélie. Její květy jsou křehké a něžné, a navíc kamélie kvete v zimě! Kdysi to byla královna plesových květin.
„Kamélie nesnáší sucho a vápno. Naopak miluje vzdušnou vlhkost. Je to tím, že pochází z japonských horských oblastí, je to taková chladná kráska, která kvete právě teď, v zimě,“ vysvětluje zahradník.
Květy kamélií jsou bílé, červené nebo růžové se žlutým středem plným drobných tyčinek. Jednoduché odrůdy dokonce jemně voní. I plody v podobě zelených kuliček vypadají hezky. Po dozrání se rozpuknou v zajímavou trojcípou hvězdičku.
Kaméliím přitápět nemusíte
Pokud chcete dobře pečovat o jakoukoliv květinu, zjistěte si odkud pochází, jaké je tam klima, a kde přesně roste. Kamélie pochází z japonských hor, proto má ráda chladno a nesnáší sucho. Pokud ji budete zalévat tvrdou vodou, moc dlouho nevydrží, vápno jí vadí. K zálivce je nejvhodnější voda dešťová nebo alespoň převařená.
„Hnojte rozumně, spíše méně, rosení ano, opět dešťovou vodou. Ale pozor nerosit do květů. Kamélie na ro zareaguje opadem květů. Pamatujte, rosit jen na listy. A určitě kamélii nedávejte k topení. Nebude se jí dařit ani na parapetu u okna, pokud pod ním máte topení. Teplota pod patnáct stupňů je ideální.
Zálivka by měla být přiměřená, rostlina nesmí stát ve vodě, ale bal v květináči byste měli udržovat mírně vlhký,“ doporučuje František Hlubocký.
Kamélie se v Evropě usadila v době biedermeieru, tedy v první polovině devatenáctého století. Stala se ozdobou plesů, protože kvete v zimních měsících. I vám udělá radost bohatou záplavou květů, ale bez péče se neobejde.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
