Kapitoly otců

V "Kapitolách otců" se jménem rabiho Hilela praví: "Hlupák se nebojí hříchu a nevzdělanec nemůže být zbožný." Jak tomu rozumět?

Hlupák se nebojí hříchu, protože bohabojnost souvisí se znalostí Tóry. Čím blíže králi člověk stojí, tím větší bázeň z krále na něj padá. A naopak čím je člověk králi vzdálenější, tím méně se ho bojí. Člověk bez Tóry je přitom od Boha vzdálený, protože Tóra je pro člověka nástrojem přiblížení se k Bohu. Díky Tóře může člověk k Bohu přilnout, protože bez ní je člověk pro svou tělesnost od netělesného Boha oddělený. Bez Tóry je hlupák Bohu vzdálený a nebojí se ho. A kdo se nebojí Boha, nebojí se ani hříchu.

Rabi Hilel dále praví, že nevzdělanec nemůže být zbožný. Spojení s rozumem mění tělo tak, jako se lidé mění, nachází-li s v jejich středu učenec. Každý přece ví, že lidské tělo je jiné než tělo dobytčí. Rozum zbavuje lidské tělo hrubosti, a kdo je rozumu zcela oddán, je jemný, zcela oproštěn od fyzické drsnosti. Zatímco jemný člověk koná dobro a je zbožný celým svým srdcem, nevzdělanec je jeho pravým opakem – je všemu dobrému vzdálen a je obhroublý. Tak jak by mohl být zbožný? Zbožnost přece vychází z dobroty člověka, kterou zase podmiňuje jemnost těla, díky níž se člověk blíží rozumu. Jak by tedy mohl být obhroublý nevzdělanec zbožný, když zbožností v judaismu rozumíme vždy konání za hranicemi stanovené povinnosti.

V „Kapitolách otců“ se dále jménem rabiho Hilela praví: „Kdo obchoduje více, než je nutné, nezmoudří.“ K tomu možno uvést, že v Talmudu vysvětluje rabi Jochanan větu Tóry „Tóra není na nebesích, není za mořem“ takto: „Není na nebesích znamená, že se nenachází u nafoukanců, není za mořem znamená, že není u obchodníků.“ A je třeba se ptát, proč spojuje Tóra nafoukance a obchodníky do jedné věty? Klíč k odpovědi leží v pochopení nehmotné podstaty Tóry. Jen věci hmotné totiž mají přesně měřitelné rozměry a jen ony mohou být někdy tak daleko, že jsou pro člověka nedosažitelné. Zato o Tóře, která je rozumná a nehmotná, je v ní samé psáno: „Není ukrytá, není vzdálená.“ Nafoukanec nemůže získat Tóru, která je bez hranic, protože se domnívá, že je převyšuje. A výška, jak již bylo vysvětleno, je jednou z vlastností hmotných předmětů. Obchodníci procházejí svět do šířky i délky, a nemají tedy také vztah k Tóře, která je sama nehmotná, bez fyzických rozměrů. Rabi Hilel ale nehovoří o obchodnících obecně, ale jen o těch, kteří věnují obchodu více času a energie, než je nutné. Tím dokazují, jak moc je zajímají světské záležitosti a že jim věci rozumné nic neříkají. A jen ti, kdo nevěří na hlubší smysl slov učenců, si myslí, že snad úspěšný obchodník má vždy plno práce a nemá čas na studium.