KARETNÍ HRY 2

S méně známým whistem je to podobné. Jde o starou, opravdu klasickou anglickou hru, která dostala svou dnešní podobu už někdy krátce po roce 1700. Dnes se jmenuje whist, což anglicky znamená pst, buďte ticho. Je to prý proto, že při hraní této hry se nemá mluvit. Ve skutečnosti se ale hra původně jmenovalo whisk, což je onomatopoické sloveso ve významu šlehat, mrskat, a ke slovu whist se původní whisk opět "přiklonilo".

Pokud jde o taroky, které se hrají se speciálním druhem karet, v Rejzkově etymologickém slovníku se dočteme, že tento název má italský původ, že se však neví, odkud se slovo tarocco v italštině vzalo. Starší Holubův a Lyerův slovník to však ví nebo si aspoň myslí, že to ví. Podle něj jde původně o arabské slovo taraha, které znamená odstranit. Při tarokách se část karet odkládá, takříkajíc odstraňuje do takzvaného talónu. Což je termín, který se používá v mnoha karetních hrách a pochází z latiny, z výrazu talus, tedy kotník. Jak by kotník mohl souviset s odloženými kartami jsem se nikde nedočetl. Jen jsem objevil zmínku, že talus se také říkalo hrací kostce. Tady bych si už nějakou souvislost představit uměl. Pokud jde o talus jako kotník, pochází od něj naše slovo talár, tedy šaty sahající až po kotníky.

Skončíme hazardním pokerem, jehož pojmenování také nemá jistý původ. Snad prý nějak souvisí s anglickým slovesem poke, které znamená šťouchnout, strčit, šťourat a také tropit si žerty. Opravdu pozoruhodné je, že poke se rovněž říká střeše dámského klobouku. Což s pokerem jako karetní hrou určitě nesouvisí ani trochu. Ačkoliv kdoví... cesty slov jsou často nevyzpytatelné.