Katova ulička v Kadani je nejužší uličkou v zemi. Je široká pouhých 66,1 centimetru
O historickém významu města Kadaně v Ústeckém kraji svědčí i to, že jako královské město bylo uvedeno už na listině z roku 1261. A také to, že císař Karel IV. mu kromě výsadby vinné révy povolil i výkon hrdelního práva. Kadaň tak měla i svého vlastního kata. A po něm tu dodnes mají pojmenovanou Katovu uličku a na jejím konci i katovnu, kde kat skutečně bydlel.
Ulička je ovšem pozoruhodná i svými rozměry. Po oficiálním změření komisaři Agentury Dobrý den, která eviduje všemožné české rekordy, bylo potvrzeno, že je se svojí šířkou 66,1 centimetru nejužší uličkou České republiky.
Tato 51 metrů dlouhá ulička původně sloužila k odvodu vody z náměstí, kde bývaly tři kašny, a také jako zkratka mezi hradebními okruhy. Teprve až ve 14. století začala sloužit i katovi, aby se ze svého obydlí dostal k výkonu práva na náměstí. Údajně poslední poprava se v Kadani odehrála roku 1763, kdy byl upálen venkovan, který vyloupil žďárský kostel v Doupovských horách.
Poslední kat – Ignác – zde dožil v roce 1874 jako stoletý stařec. Když zanechal řemesla, proslul jako léčitel. Kromě toho si prý rád vyprávěl s dětmi, a tak není divu, že ho nakonec lidová pověst povýšila na dobrého nočního strážce Kadaně a ochránce cti a bezpečí velkých i malých.
Ke Katově uličce se ale váže ještě jedna pověst – o jeptišce, kterou tu za rouhavé řeči zazdili přímo do stěny domu. Divíte se, že člověku bezděky při průchodu tou úzkou tmavou uličkou přejede mráz po zádech?
V Kadani mají i repliku pražského orloje
Katova ulička není jediným místem, které stojí za to v Kadani navštívit. Můžete se vypravit třeba do františkánského kláštera, kde se během roku pořádají různé slavnosti. Zlákat vás může také hrad s obřadní síní a vinotékou anebo procházka po mohutných hradbách či pohled na náměstí s citlivě opravenými starobylými měšťanskými domy.
Novinkou Kadaně je rozměrná kovová replika Staroměstského orloje, která má velice dobré opodstatnění. Autorem pražského historického orloje prý totiž není Mistr Hanuš, jak se podle Jiráska traduje, ale Mistr Mikuláš z Kadaně.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Resort spravedlnosti má vyplatit Mynářovi téměř 1,5 milionu korun, rozhodl soud. Ministerstvo podá odpor
-
Sybera: Fedorov začal vystupovat jako samostatná politická figura. Je si vědom, že má podporu v ulicích
-
Primátor Karviné Wolf vystoupil z FAČR. Disciplinární komise s ním tak přerušila řízení v sázkařské aféře
-
ONLINE: Ukrajinské útoky působí škody, přiznal Putin. Slíbil pomoc při obnově logistických center a skladů
















