KENTAUR
Včera jsem tu mluvil o tom, proč se znamení, pod jehož vládou v těchto dnech podle astrologů žijeme, jmenuje právě Střelec. Řekl jsem, že jde o kentaura, podle převažujícího mínění odborníků o hodného kentaura, který vynalezl luk a naučil lidi tuto vynikající zbraň používat. A slíbil jsem, že dnes mimo jiné promluvím o jazykovém zákulisí výrazu kentaur.
Už včera jsem říkal, že kentauři byli podle starých řeckých mýtů napůl lidé, napůl koně a že většina z nich byli surovci a nepřátelé lidí. Samotné slovo kentaur je jen mírně přizpůsobené řecké kentauros, o jehož původu odborníci nevědí nic. Jen ve Fantastické zoologii argentinského spisovatele Jorge Luise Borgese jsem našel tyto dvě věty: "Objevil se také názor, že slovo kentauros je odvozeno z výrazu gandharva; podle mytologie védů jsou gandharvové méně významná božstva, která jezdí na slunečních koních." Pokud by bylo pravda, co Borges píše, pak by slovo kentaur pocházelo odněkud z Indie.
Mezi našimi posluchači jsou odborníci v nejrůznějších oborech; určitě také botanici. A ti vědí, že existují latinské názvy rostlin Centaurea a Centaurium. První označuje chrpu, druhý zeměžluč a oba nepřipomínají slovo kentaur náhodou. Oba ze slova kentaur, tedy jeho latinské podoby centaurius, nejspíš vznikly, a to na počest kentaura Cheiróna, o němž jsem tu obsáhle mluvil včera. Tento moudrý, vzdělaný učitel skoro všech řeckých mytologických hrdinů a také zakladatele lékařství Aeskulapa, poznal léčivé vlastnosti těchto dvou rostlin a naučil lidi využívat je. Už včera jsem si stěžoval na to, že ten po všech stránkách vynikající kentaur Cheirón nefiguruje na obloze pod svým vlastním jménem, ale jen jako obecný Kentaur, a dnes ten stesk musím zopakovat v souvislosti s chrpou a zeměžlučí, také jejich latinské názvy vycházejí jen obecného centaurius, a ne z vlastního jména konkrétního kentaura, podle něhož jsou pojmenovány.
Ale abych byl úplně poctivý, existuje ještě jedna teorie, proč se chrpa a zeměžluč jmenují Centaurea a Centaurium. Podle ní nejde o kentaura Cheiróna, ale o latinská slova centum, tedy sto, a aurum, tedy zlato či zlaťák. Složeniny těchto slov prý říkají, že tady jde o velmi cenné léčivé rostliny. Tak cenné, jakou cenu má rovných sto zlatých mincí. Tolik o výrazu kentaur a o latinských názvech chrpy a zeměžluče.
Vysílá se ve čtvrtek 5.12.
(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
