Klášter v Teplé se po letech chátrání dočkal zahájení rozsáhlé rekonstrukce

Těžké časy nastaly pro klášter v době reformace, ale řada opatů potížím úspěšně čelila. Značné škody utrpěl v době třicetileté války. Po druhé pražské defenestraci našli v Teplé na svém útěku dočasné útočiště kancléř Slavata a arcibiskup Jan Lohelius. Vojska "Zimního krále" řádila v klášteře 17 dní.

V letech 1641 a 1648 byl klášter vydrancován Švédy. V roce 1659 do základu vyhořely budovy konventu a prelatury. Jejich dnešní podoba je výsledkem barokní přestavby z doby opata Raimunda II. Wilferta.

Klášter v dobách pobělohorských

V době protireformace po bitvě na Bílé Hoře začali premonstráti znovu šířit katolickou víru na západočeských farnostech, které patřily ke klášteru. V 18. století přinesly pruskorakouské války další bídu a škody. Díky hospodaření opata Hieronyma Ambrose však klášter prosperoval i v tomto období. Byl centrem umění a vědy, knižní fond se rozrůstal a nově vznikla sbírka minerálů a fyzikální kabinet.

Opat Kryštof Pfrogner, bývalý profesor církevní historie a rektor pražské univerzity, učinil z kláštera místo, kde vzkvétaly rozmanité vědní obory. Roku 1804 převzal klášter gymnázium v Plzni. Pfrogner nechal také postavit první lázně u pramenů na území dnešních Mariánských Lázní.

Budova před opravou v areálu klášteru premonstrátů Teplá|foto: Klášter premonstrátů Teplá

Za doby opata Clementsa došlo k mnoha stavebním úpravám. V roce 1888 byla zřízena lékárna, stáje, postaven mlýn a pivovar, a v klášteře uveden do provozu poštovní a telegrafní úřad. Opat Gilbert Helmer nechal postavit novobarokní křídlo knihovny a muzea. Otevření železnice mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi spojilo klášter se světem.

Z kláštera kasárna

V roce 1950 byl klášter stejně jako další kláštery v Československu uzavřen a sloužil 28 let jako kasárna Československé lidové armády. Pouze kostel a knihovna byly od roku 1958 zpřístupněny k turistickým prohlídkám. Po odchodu armády budovy dále chátraly. Teprve v roce 1990 byl klášter, těžce poškozený mnohaletým zanedbáváním, navrácen řádu premonstrátů.

Od té doby se jim podařilo zajistit statiku objektů, vyčistit podzemí kláštera a v současné době je realizován projekt nazvaný „Vracíme památky do života“ vyhlášený ministerstvem kultury. Celkové náklady na obnovu kláštera jsou odhadnuty na 2,5 miliardy korun a díky 500 milionům korunám, z nichž 85 procent přišlo z fondů Evropské unie, probíhá první velká etapa rekonstrukce

Nyní má tepelská kanonie 18 členů a spravuje farnosti na mnoha místech západních Čech. V klášteře se kromě pravidelných bohoslužeb konají koncerty a výstavy. Téměř po celý rok nabízí klášter prohlídky svých přístupných částí.