Kořen
Nedávno jsem tady mluvil o výrazu kavka ve významu "lehkověrný člověk, který se dá snadno připravit o peníze, jehož lze lehko oklamat," jak se tento význam výrazu kavka definuje ve Slovníku spisovného jazyka českého, a říkal jsem, že to vzniklo z toho, že pták kavka je důvěřivý a lze ho snadno ochočit. Posluchač Hanus z Neratovic mě upozornil, že ve skoro stejném významu používáme slovo kořen a ptá se, jak kořeny rostlin souvisejí s kořeny jako kavkami.
Ano, jeden z celkem osmi významů, které uvádí Slovník spisovného jazyka českého u výrazu kořen je "člověk, který za jiné platí". Na otázku, jak vznikla tato souvislost, tentokrát neodpovím uspokojivě. Jediný, kdo se tímto problémem zabývá, je Václav Machek, který ve svém slovníku píše pouze to, že jsme tento význam výrazu kořen převzali z němčiny, že jsme doslova přeložili německé Wurzen, které v němčině znamená jednak část rostliny, jednak se jím označuje člověk, který za všechny platí, původně venkovan, který přišel do města za dobrodružstvím. Jak tato souvislost v němčině vznikla, Machek nejspíš neví, protože o tom nic neříká. Zato dodává, že slovo křen, které se užívá jako hanlivé pojmenování stejného typu lidí, tedy kořenů a kavek, vzniklo zkrácením z výrazu kořen a s rostlinou, jejíž kořen se pro svou palčivou chuť používá jako pochutina, nemá nic společného. Dodejme, že křen není úplně totéž jako kořen, ostatně potvrzuje to i Slovník spisovného jazyka českého, který kromě běžných významů výrazu křen, tedy zmíněna rostlina a její kořen, uvádí jen významy "společník mladé dvojice, ale překážející a nevítaný" a dále "neobratný, těžkopádný člověk".
Já jsem si vždycky myslel, že ten, kdo dělá třetího, když zbývající dva chtějí být pokud možno jeden, dostal své pojmenování podle toho, že je pálivě nepříjemný, jako křen, ale odborníci mluví o souvislosti s kořenem. Takže to vezměme na vědomí a povězme si stručně o původu slov kořen a křen. I když jsou to slova podobná a významová souvislost vy se také našla: na křenu je nejdůležitější kořen, nemají svým původem nic společného. Všeslovanské kořen asi pochází z indoevropského ker-, kroutit, ohýbat a rovněž všeslovanské křen, které se od Slovanů dostalo i do němčiny a italštiny, má podle odborníků nějaký exotický původ; je prý docela možné, že pochází z čuvačtiny.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
