Kosmatý

Píše, že ji uniká význam tohoto slova, že se s ním setkává ve spojeních kosmatá postava a kosmatý účes a že ta dvě podstatná jména jsou pro ni tak rozdílná, že si ten přívlastek neumí přeložit. Slovník spisovného jazyka českého píše o výraze kosmatý toto: "1. huňatý, chlupatý, zarostlý: kosmatá hruď, tvář; kosmaté obočí; kosmatý liščí ohon; kosmatý pes, kůň; botanicky hustě porostlý jemnými krátkými chlupy; pryskyřník kosmatý, 2. knižně hustý; kosmatý porost; kosmaté koruny stromů; kosmatá tráva." Takže stručně řečeno kosmatý je buď huňatý a chlupatý nebo hustý. Což souvisí. Kosmatý účes je tedy nejspíš účes takříkajíc huňatý, rozcuchaný. Václav Machek ve svém etymologickém slovníku říká, že na Jimramovsku se kdysi místo rozcuchaný říkalo rozkosmaný. Pokud jde o druhý příklad posluchačky Lenky, o kosmatou postavu, je to méně jasné, ale možnou cestu k vysvětlení jsem našel rovněž v Machkově slovníku. Píše se tam že staří Čechové chlupatému tvorovi říkali kosmáč. Takže kosmatá postava asi je či spíš byla chlupatý člověk či jiný tvor.

Michal Novotný

Původ má dnes už skoro nepoužívané slovo kosmatý v praslovanském kosma, které mělo význam srst či vlasy a původ v indoevropském kes- česat. Z tohoto indoevropského kořene ostatně sloveso česat pochází. Do příbuzenstva patří i dnes také už úplně zapomenuté slovo kosa ve významu kštice. Tato kosa, která se v jiných slovanských jazycích vyskytuje dosud běžně jako kadeř, kštice či pramen vlasů, nemá jazykově nic společného s kosou jako nástrojem na sekání trávy. Ale o tom si, stejně jako o kosmatici, popovídáme v příštích dnech.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.